Kvůli rozsáhlé modernizaci výroby tepla se chystá jeho zdražování. Zbrzdit růst cen by mohly dotace, které připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Teplárny přechází od uhlí k jiným formám výroby tepla – zejména k plynu. Důvodem změn jsou vysoké ceny emisních povolenek i plánovaný odchod od uhlí v roce 2033. Přeměna teplárenství si vyžádá miliardové investice. Na centrální zásobování jsou v Česku napojené zhruba čtyři miliony lidí.
V posledních letech už modernizací za miliardy korun prošlo několik menších tepláren. Větší část provozů, které zásobují třeba krajská města, proměna ještě čeká. Transformace teplárenství si vyžádá obří investice. Ředitel Teplárenského sdružení Jiří Vecka odhaduje investice do roku 2030 přes 200 miliard korun. To mají částečně pokrýt dotace, některé už podniky mohou čerpat.
Podle Vecky jsou v tuto chvíli podány projekty zhruba za 90 miliard korun dotačních prostředků. „Poptávka je tak enormní, že poslední výzva, která byla vypsána v červenci loňského roku za dvacet miliard, byla během jednoho dne vyčerpaná, takže pořád intenzivně jednáme, abychom získali ještě alespoň pět miliard na zbývající projekty,“ dodává.
Prostředky půjdou z unijního Modernizačního fondu. Ministerstvo průmyslu a obchodu chystá ještě provozní podporu. „Budeme navazovat na výzvu, kterou jsme v minulém roce vyhlásili, kde máme Evropskou komisí odnotifikováno více než tři tisíce megawattů instalovaného výkonu pro takové typy projektů, které právě chtějí odcházet od uhlí,“ přiblížil šéf resortu Lukáš Vlček (STAN).
Ohledně investičních podpor se uvidí, jaká dohoda bude s ministerstvem životního prostředí, doplnil. Šéf resortu životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) ale uvedl, že ministerstvo už podporu nepředpokládá. „A ani nemůže podporovat přechod na plyn, ale diskutujeme s Teplárenským sdružením o vypsání ještě jedné investiční podpory přechodu z uhlí na biomasu nebo tepelná čerpadla,“ dodal.
Podle místopředsedy ANO a místopředsedy Poslanecké sněmovny Karla Havlíčka se musí jasně říci, jaká bude regulatorika. „Protože pokud někdo žije v představách, že tady budou investoři investovat do plynu, aniž by měli nějakou míru jistoty, že třeba v roce 2035 jim to nikdo nezatíží dalšími poplatky, tak to nikdo dělat nebude,“ dodal Havlíček.
Dotace by podle sdružení měly omezit zdražování tepla, náklady na přeměnu provozů totiž společnosti budou muset promítnout do ceny. „Za dnešních podmínek se přestavba na nový zdroj neobejde bez úpravy cen odpovídající nákladům nového zdroje a nového paliva,“ uvedla také mluvčí Sev.en Česká energie Eva Maříková.
Cena komodity by podle analytiků měla klesat
Naopak cena samotné komodity by podle analytiků mohla klesat. „V letech, kdy bude finišovat transformace teplárenství, tak toto období se časově kryje s obdobím, kdy budou v globálním měřítku dokončeny velké kapacity na zkapalňování zemního plynu. Když je dobrá nabídka, tak to znamená, že ceny klesají,“ míní energetický konzultant ENA a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
Využití plynu v teplárenství podle analýz zvýší spotřebu této komodity. Nedostatek ale hrozit nemá. „V principu je plynu dostatek, zároveň se Evropa přizpůsobila, aby byla schopná přijímat plyn nejen přes potrubí, ale v kapalné formě LNG,“ dodává generální ředitel Českého plynárenského svazu Josef Kotrba.
Do Česka aktuálně plyn proudí přes Německo – jedná se například o ten potrubní z Norska nebo LNG z terminálu v nizozemském Eemshavenu, kde si Česko pronajímá kapacitu.
