Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.

Ethereum je na tom podle analytika Purple Trading Petra Lajska hůře než bitcoin. Při ceně 2962 dolarů (61 tisíc korun) letos ztrácí přes jedenáct procent. Solana, která byla jedním z hlavních vítězů předchozího cyklu, odepsala přes 33 procent a s cenou okolo 125 dolarů (2600 korun) patří podle analytika mezi největší poražené letošního roku.

Rok 2025 byl pro bitcoin podle ředitele Bit.plus Martina Stránského jako jízda na horské dráze. Nejznámější kryptoměna vstupovala do letošního roku s cenou okolo sta tisíc dolarů (2,1 milionu korun), pak několikrát překonala hranici 110 tisíc dolarů (2,3 milionu korun) a v říjnu vystoupala na historické maximum přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun).

„Růst podpořil zejména zvýšený zájem o bitcoinové fondy ETF, dobrá nálada na globálních finančních trzích a pokračující poptávka institucionálních investorů. Po dosažení rekordních úrovní však následovala korekce. Ve druhé polovině roku bitcoin část zisků odevzdal a ke konci roku se jeho cena stabilizovala převážně v pásmu zhruba 85 tisíc (1,8 milionu korun) až 92 tisíc dolarů (1,9 milionu korun),“ uvedl Stránský.

Na začátku příštího roku lze podle něj očekávat nový nárůst ceny nad sto tisíc dolarů (2,1 milionu korun), do konce roku 2026 by cena mohla přesáhnout i 120 tisíc dolarů (2,5 milionu korun).

Bitcoin má stále potenciál, ale bude nadále silně kolísat

Vývoj letos podle Stránského ukázal, že ani při historických maximech bitcoin neztrácí svou volatilitu a může prudce reagovat na pozitivní i negativní zprávy. Významnou roli v cenovém vývoji sehrávaly také regulační tlaky.

„Nejistota a odklady v oblasti kryptoměnové legislativy, zejména ve Spojených státech, opakovaně vyvolávaly krátkodobé výprodeje. Na druhé straně přetrvávající institucionální zájem a akumulace bitcoinu, včetně nákupů ze strany některých velkých firem, potvrzují, že dlouhodobý investiční příběh digitální ‚komodity‘ zůstává zachován, byť s rostoucím skepticismem ohledně rychlých krátkodobých zisků,“ řekl Stránský.

Nejvyšších měsíčních hodnot dosahovala kryptoměna bitcoin podle Rostislava Plachého z Golden Gate zejména v letních a podzimních měsících. V přepočtu na české koruny to znamenalo vrcholy přesahující 2,58 milionu korun za jeden bitcoin, zatímco v některých obdobích roku se minimální ceny pohybovaly okolo 1,5 milionu korun.

„Vývoj potvrzuje, že bitcoin zůstává aktivem s vysokým potenciálem, ale i s výraznými cenovými výkyvy, které vyžadují zvýšenou obezřetnost investorů. V příštím roce očekávám nárůst hodně přes 125 tisíc dolarů (2,6 milionu korun),“ řekl Plachý.

I přes korekci zůstává bitcoin podle Lajska relativně silný ve srovnání s širším kryptotrhem. „Investoři ho stále vnímají jako nejstabilnější část celého ekosystému, něco mezi technologickým aktivem a digitálním uchovatelem hodnoty. Zároveň se ale ukazuje, že jeho korelace s tradičními trhy je vyšší než kdy dřív. Jakmile se zhorší výhled pro americké akcie nebo se zvýší výnosy dluhopisů, bitcoin reaguje prakticky okamžitě a mnohdy mnohem větším pohybem. Ethereum se naopak potýká s otázkami ohledně dlouhodobého příběhu,“ doplnil Lajsek.

Letošní rok podle ředitele společnosti Coingarage Oty Jandy znamenal posun ke stabilnějšímu a vyzrálejšímu fungování celého odvětví, zejména vlivem rostoucí institucionální adopce, rozvoje ETF a příprav na regulaci MiCA.

„Do roku 2026 vstupuje trh s opatrným optimismem, kdy se očekává další profesionalizace, širší praktické využití kryptoměn a jejich postupné ukotvení v globálním finančním systému s možností dalšího růstu a nových maxim,“ podotkl Janda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 1 mminutou

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters.
před 26 mminutami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
14:00Aktualizovánopřed 39 mminutami

VideoVýnosy z EET pokryjí volební sliby, míní Pařil. Kovářová hovoří o mrhání penězi

Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil žádné úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Dolní komoře doporučil schválit předlohu tak, jak ji navrhla vláda. Má platit od začátku příštího roku. Vláda si od nové EET slibuje přínosy kolem čtrnácti miliard korun, což ale opozice zpochybňuje. „Je zásadní problém, že vláda místo podpory hospodářského růstu tyto výnosy z EET utratí na sliby voličům. Je to mrhání penězi a zvyšování deficitu státního rozpočtu,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Výnosy z EET pokryjí například školkovné, slevu na studenta i snížení DPH na nealkoholické nápoje, což jsou naše předvolební sliby voličům. My se tím netajíme a přiznáváme to. Pomůže to lidem,“ uvedl místopředseda stejného výboru Patrik Pařil (ANO). Pořadem provázela Tereza Řezníčková.
před 5 hhodinami

Živnostníkům se snižují zálohy, vzniká nárok na vrácení přeplatku

Živnostníkům s minimální zálohou na důchodové pojištění od července klesne platba o 822 korun v případě paušální daně, a o 715 korun u minimální zálohy. V účinnost vstupuje novela zákona, kterou již loni po volbách předložili představitelé vládní koalice. Týká se také podnikatelů využívajících první pásmo paušální daně. Zálohu stát snížil zpětně od ledna, lidem tak vznikne nárok na vrácení přeplatku.
před 8 hhodinami

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 23 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
včera v 12:06

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Evropský pohled