Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.

Ethereum je na tom podle analytika Purple Trading Petra Lajska hůře než bitcoin. Při ceně 2962 dolarů (61 tisíc korun) letos ztrácí přes jedenáct procent. Solana, která byla jedním z hlavních vítězů předchozího cyklu, odepsala přes 33 procent a s cenou okolo 125 dolarů (2600 korun) patří podle analytika mezi největší poražené letošního roku.

Rok 2025 byl pro bitcoin podle ředitele Bit.plus Martina Stránského jako jízda na horské dráze. Nejznámější kryptoměna vstupovala do letošního roku s cenou okolo sta tisíc dolarů (2,1 milionu korun), pak několikrát překonala hranici 110 tisíc dolarů (2,3 milionu korun) a v říjnu vystoupala na historické maximum přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun).

„Růst podpořil zejména zvýšený zájem o bitcoinové fondy ETF, dobrá nálada na globálních finančních trzích a pokračující poptávka institucionálních investorů. Po dosažení rekordních úrovní však následovala korekce. Ve druhé polovině roku bitcoin část zisků odevzdal a ke konci roku se jeho cena stabilizovala převážně v pásmu zhruba 85 tisíc (1,8 milionu korun) až 92 tisíc dolarů (1,9 milionu korun),“ uvedl Stránský.

Na začátku příštího roku lze podle něj očekávat nový nárůst ceny nad sto tisíc dolarů (2,1 milionu korun), do konce roku 2026 by cena mohla přesáhnout i 120 tisíc dolarů (2,5 milionu korun).

Bitcoin má stále potenciál, ale bude nadále silně kolísat

Vývoj letos podle Stránského ukázal, že ani při historických maximech bitcoin neztrácí svou volatilitu a může prudce reagovat na pozitivní i negativní zprávy. Významnou roli v cenovém vývoji sehrávaly také regulační tlaky.

„Nejistota a odklady v oblasti kryptoměnové legislativy, zejména ve Spojených státech, opakovaně vyvolávaly krátkodobé výprodeje. Na druhé straně přetrvávající institucionální zájem a akumulace bitcoinu, včetně nákupů ze strany některých velkých firem, potvrzují, že dlouhodobý investiční příběh digitální ‚komodity‘ zůstává zachován, byť s rostoucím skepticismem ohledně rychlých krátkodobých zisků,“ řekl Stránský.

Nejvyšších měsíčních hodnot dosahovala kryptoměna bitcoin podle Rostislava Plachého z Golden Gate zejména v letních a podzimních měsících. V přepočtu na české koruny to znamenalo vrcholy přesahující 2,58 milionu korun za jeden bitcoin, zatímco v některých obdobích roku se minimální ceny pohybovaly okolo 1,5 milionu korun.

„Vývoj potvrzuje, že bitcoin zůstává aktivem s vysokým potenciálem, ale i s výraznými cenovými výkyvy, které vyžadují zvýšenou obezřetnost investorů. V příštím roce očekávám nárůst hodně přes 125 tisíc dolarů (2,6 milionu korun),“ řekl Plachý.

I přes korekci zůstává bitcoin podle Lajska relativně silný ve srovnání s širším kryptotrhem. „Investoři ho stále vnímají jako nejstabilnější část celého ekosystému, něco mezi technologickým aktivem a digitálním uchovatelem hodnoty. Zároveň se ale ukazuje, že jeho korelace s tradičními trhy je vyšší než kdy dřív. Jakmile se zhorší výhled pro americké akcie nebo se zvýší výnosy dluhopisů, bitcoin reaguje prakticky okamžitě a mnohdy mnohem větším pohybem. Ethereum se naopak potýká s otázkami ohledně dlouhodobého příběhu,“ doplnil Lajsek.

Letošní rok podle ředitele společnosti Coingarage Oty Jandy znamenal posun ke stabilnějšímu a vyzrálejšímu fungování celého odvětví, zejména vlivem rostoucí institucionální adopce, rozvoje ETF a příprav na regulaci MiCA.

„Do roku 2026 vstupuje trh s opatrným optimismem, kdy se očekává další profesionalizace, širší praktické využití kryptoměn a jejich postupné ukotvení v globálním finančním systému s možností dalšího růstu a nových maxim,“ podotkl Janda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
před 19 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
18. 1. 2026

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026
Načítání...