Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.

Ethereum je na tom podle analytika Purple Trading Petra Lajska hůře než bitcoin. Při ceně 2962 dolarů (61 tisíc korun) letos ztrácí přes jedenáct procent. Solana, která byla jedním z hlavních vítězů předchozího cyklu, odepsala přes 33 procent a s cenou okolo 125 dolarů (2600 korun) patří podle analytika mezi největší poražené letošního roku.

Rok 2025 byl pro bitcoin podle ředitele Bit.plus Martina Stránského jako jízda na horské dráze. Nejznámější kryptoměna vstupovala do letošního roku s cenou okolo sta tisíc dolarů (2,1 milionu korun), pak několikrát překonala hranici 110 tisíc dolarů (2,3 milionu korun) a v říjnu vystoupala na historické maximum přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun).

„Růst podpořil zejména zvýšený zájem o bitcoinové fondy ETF, dobrá nálada na globálních finančních trzích a pokračující poptávka institucionálních investorů. Po dosažení rekordních úrovní však následovala korekce. Ve druhé polovině roku bitcoin část zisků odevzdal a ke konci roku se jeho cena stabilizovala převážně v pásmu zhruba 85 tisíc (1,8 milionu korun) až 92 tisíc dolarů (1,9 milionu korun),“ uvedl Stránský.

Na začátku příštího roku lze podle něj očekávat nový nárůst ceny nad sto tisíc dolarů (2,1 milionu korun), do konce roku 2026 by cena mohla přesáhnout i 120 tisíc dolarů (2,5 milionu korun).

Bitcoin má stále potenciál, ale bude nadále silně kolísat

Vývoj letos podle Stránského ukázal, že ani při historických maximech bitcoin neztrácí svou volatilitu a může prudce reagovat na pozitivní i negativní zprávy. Významnou roli v cenovém vývoji sehrávaly také regulační tlaky.

„Nejistota a odklady v oblasti kryptoměnové legislativy, zejména ve Spojených státech, opakovaně vyvolávaly krátkodobé výprodeje. Na druhé straně přetrvávající institucionální zájem a akumulace bitcoinu, včetně nákupů ze strany některých velkých firem, potvrzují, že dlouhodobý investiční příběh digitální ‚komodity‘ zůstává zachován, byť s rostoucím skepticismem ohledně rychlých krátkodobých zisků,“ řekl Stránský.

Nejvyšších měsíčních hodnot dosahovala kryptoměna bitcoin podle Rostislava Plachého z Golden Gate zejména v letních a podzimních měsících. V přepočtu na české koruny to znamenalo vrcholy přesahující 2,58 milionu korun za jeden bitcoin, zatímco v některých obdobích roku se minimální ceny pohybovaly okolo 1,5 milionu korun.

„Vývoj potvrzuje, že bitcoin zůstává aktivem s vysokým potenciálem, ale i s výraznými cenovými výkyvy, které vyžadují zvýšenou obezřetnost investorů. V příštím roce očekávám nárůst hodně přes 125 tisíc dolarů (2,6 milionu korun),“ řekl Plachý.

I přes korekci zůstává bitcoin podle Lajska relativně silný ve srovnání s širším kryptotrhem. „Investoři ho stále vnímají jako nejstabilnější část celého ekosystému, něco mezi technologickým aktivem a digitálním uchovatelem hodnoty. Zároveň se ale ukazuje, že jeho korelace s tradičními trhy je vyšší než kdy dřív. Jakmile se zhorší výhled pro americké akcie nebo se zvýší výnosy dluhopisů, bitcoin reaguje prakticky okamžitě a mnohdy mnohem větším pohybem. Ethereum se naopak potýká s otázkami ohledně dlouhodobého příběhu,“ doplnil Lajsek.

Letošní rok podle ředitele společnosti Coingarage Oty Jandy znamenal posun ke stabilnějšímu a vyzrálejšímu fungování celého odvětví, zejména vlivem rostoucí institucionální adopce, rozvoje ETF a příprav na regulaci MiCA.

„Do roku 2026 vstupuje trh s opatrným optimismem, kdy se očekává další profesionalizace, širší praktické využití kryptoměn a jejich postupné ukotvení v globálním finančním systému s možností dalšího růstu a nových maxim,“ podotkl Janda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 4 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 22 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026
Načítání...