Republikáni přišli s reformou volebních pravidel známou jako SAVE Act. Vyžadují například, aby lidé před volbami doložili své občanství. Milionům Američanů chybí potřebné dokumenty, administrativa prezidenta Donalda Trumpa omezila možnosti jejich získání. Legislativa zatím nemá dost podporovatelů v Senátu. Trump prohlásil, že změna bude platit i bez souhlasu Kongresu. Podle politologa z Univerzity Karlovy Jakuba Dopierally mají politické strany tendenci dopady takových změn přeceňovat.
V současnosti je volební systém v USA decentralizovaný a každý stát má vlastní pravidla. Některé z nich již dnes vyžadují, aby voliči při volbách předložili platný průkaz totožnosti s fotografií, jinde se voliči prokazují doklady bez fotografie nebo stačí registrace před volbami. V USA – na rozdíl od Česka – nejsou občané automaticky na seznamu voličů a musí se do něj sami přihlásit.
Návrh zákona vyžaduje, aby všichni Američané při registraci k volbám prokázali své občanství a před odevzdáním hlasu předložili platný průkaz totožnosti s fotografií, uvedla britská veřejnoprávní stanice BBC. Mezi přijatelné doklady pro dokázání amerického občanství je zařazený rodný list, americký pas, naturalizační dokumenty nebo některé verze průkazu Real ID, uvedla veřejnoprávní stanice NPR.
Američané nemají občanské průkazy, jak je známe v Česku. Přibližně 21 milionů z nich nemá k dispozici ani doklady prokazující jejich občanství a 2,6 milionu nemá žádný druh průkazu totožnosti s fotografií vydaného vládou, přiblížil liberálně orientovaný think-tank Brennan Center for Justice a Centrum pro demokracii a občanskou angažovanost na Univerzitě Marylandu.
Federální zákon v současnosti stanovuje, že voliči v celostátních volbách musí být občany USA, ale nevyžaduje povinné prokázání občanství, jak by to zavedl navrhovaný zákon.
Omezení vydávání pasů v knihovnách
Spolu s větším důrazem na prokázání občanství však administrativa omezuje možnost získat potřebné dokumenty. Konkrétně cestovní pasy již nelze získat na pobočkách soukromých neziskových knihoven. Jednalo se o dlouho fungující službu, na konci podzimu však začalo ministerstvo zahraničí knihovnám posílat příkazy k zastavení činnosti a informovat je, že od poloviny února nebudou oprávněny pasy vydávat. Informovala o tom veřejnoprávní stanice PBS.
„Stále denně dostáváme telefonáty s žádostí o tuto službu,“ řekla výkonná ředitelka Otis Library Cathleen Specialová. Ve státě Connecticut, kde se instituce nachází, knihovny vyřizovaly žádosti o pasy osmnáct let. „Naše komunita byla na tuto službu velmi zvyklá,“ dodala.
Ministerstvo zahraničí uvedlo, že příkaz byl vydán, protože federální zákony a předpisy „jasně zakazují nevládním organizacím“ vybírat poplatky za žádosti o pasy. Knihovny provozované vládou mohou pasy nadále vydávat.
Problém pro vdané ženy
Nová legislativa může přinést problém i pro sezdané ženy, které přijaly manželovo příjmení, protože mají rodný list s neodpovídajícím jménem. Podle analýzy progresivního think-tanku Center for American Progress se jedná až o 69 milionů žen.
Podle studie Pew Research z roku 2023 si téměř osmdesát procent žen v manželstvích s osobou opačného pohlaví bere příjmení svého manžela.
Tuto překážku by podle NPR mohly jednotlivé státy vyřešit tím, že jako doklad totožnosti povolí používat i soudní rozhodnutí o změně jména nebo oddací list.
„Získání oddacího listu představuje dodatečné náklady, administrativní zátěž a další krok, kterou ostatní voliči nemusejí podstupovat,“ upozornila profesorka ústavního práva na Univerzitě v Akronu Tracy Thomasová, která vyučuje volební právo a obecnou rovnoprávnost.
„Všechny tyto náklady se mohou jevit jako zanedbatelné, ale v součtu jsou značné. K tomu časové prodlevy a administrativní nepříjemnosti a zátěž, které vytvářejí další překážky a odrazují od hlasování,“ dodala Thomasová.
Stanice NPR s odkazem na právní experty zmínila, že nejednoznačnost návrhu zákona může vést k nerovnoměrné politice v celé zemi, což znamená, že některé státy a samosprávy budou uplatňovat přísnější požadavky než jiné.
Pro podzimní volby bude změna platit, tvrdí Trump
Brennan Center for Justice tvrdí, že návrh zákona by ztížil účast ve volbách pro miliony Američanů, zejména pro mladší voliče, vdané ženy a voliče z etnických minorit. Republikánský kongresman Bryan Steil odmítl, že SAVE Act „potlačuje volební právo“. Podle něj je nezbytný k tomu, aby úřady zabránily imigrantům v účasti na volbách. „Současný zákon není dostatečně přísný,“ dodal Steil.
„O amerických volbách by měli rozhodovat američtí občané a pouze američtí občané,“ napsal Bílý dům na sociálních sítích s odkazem na časté tvrzení prezidenta, že ve volbách dochází k rozsáhlým podvodům. Takové podezření americké úřady prověřují a nalezly dílčí pochybení, ale nenašly důkazy o rozsáhlých podvodech.
Průzkum Pew Research Center z loňského roku zjistil, že 83 procent respondentů je pro to, aby všichni voliči museli předložit průkaz totožnosti s fotografií vydaný vládou. Opatření má podporu mezi voliči obou stran, konkrétně 71 procent mezi demokraty a 95 procent mezi republikány.
SAVE Act prošel Sněmovnou reprezentantů poměrem hlasů 218 ku 213 a zamířil do Senátu, ale není jasné, kdy bude horní komora Kongresu o legislativě hlasovat. Lídr republikánských senátorů John Thune sdělil, že nemá šedesát hlasů, které potřebuje k schválení zákona, takže je možné, že změna volebních pravidel neprojde.
„Pro volby v polovině funkčního období bude zavedeno ověřování totožnosti voličů, ať už to Kongres schválí, nebo ne!“ prohlásil nicméně Trump v únoru.
Americké strany nechtějí oponentům dopřát „významnou výhru“
Trump se již v roce 2025 pokusil upravit volební pravidla, když podepsal exekutivní příkaz, který vyžadoval doklad o občanství pro registraci k volbám a zakazoval státům přijímat poštovní hlasovací lístky doručené poštou po dni voleb, i když byly odeslány před tímto datem. Federální soudce v říjnu však příkaz na prokázání občanství zablokoval, protože podle něj prezident „nemá pravomoc nařizovat takové změny“.
O změnu volebních pravidel se pokusili i demokraté během funkčního období prezidenta Joea Bidena. V roce 2022 Senát odmítl jejich legislativu, která mimo jiné navrhovala, aby den voleb byl státním svátkem, což by voličům usnadnilo dostavit se k volebním urnám. Návrh dále umožňoval poslat hlasovací lístky poštou bez udání konkrétního důvodu a začít předčasné hlasování nejméně dva týdny před dnem voleb, což v USA využívají lidé, kteří v den voleb musí pracovat, jsou na služební cestě nebo mají dovolenou. Horní komora Kongresu však nakonec tyto změny odmítla.
„Návrhy demokratů obecně směřují ke zpřístupnění volebního práva co nejvyššímu počtu potenciálních voličů, zatímco republikáni zdůrazňují více bezpečnost volebního procesu a eliminaci jakéhokoliv potenciálu k podvodům,“ sdělil Dopieralla. Snahy o změnu volebních pravidel se staly v posledních letech vysoce zpolitizovaným tématem, upozornila NPR.
Podle politologa silnou roli hraje nálada ve společnosti a polarizace politiky. Vidina neumožnit druhé straně „významnou výhru“ podle něj znemožňuje prosazení řady legislativních návrhů.
Demokraté i republikáni se vymezují proti návrhům druhé strany i kvůli politickému kalkulu, uvedl Dopieralla a poukázal na to, že předčasné hlasování a korespondenční volbu využívají spíše voliči demokratů.
Nicméně obě strany přínos svých reforem zpravidla přeceňují, dodal politolog. „Prosazení demokratických či republikánských návrhů by dle dostupných dat pravděpodobně nedávalo zásadní strukturální výhodu ani jedné, ani druhé politické straně,“ sdělil Dopieralla.
Hlasování poštou pod kritikou Trumpa
Trump právě hlasování poštou často kritizuje. „Také občané naší země trvají na občanství a na zákazu korespondenčního hlasování, s výjimkou vojáků, osob se zdravotním postižením, nemocných nebo cestujících,“ prohlásil prezident v polovině února.
Přitom průzkum veřejného mínění od společnosti The Pew Research ukázal, že 58 procent Američanů je pro zachování korespondenční volby. Nicméně demokraté a republikáni na tuto otázku zastávají odlišné názory. Pro hlasování poštou je 83 procent demokratů, zatímco 68 procent republikánů je proti.
Po prezidentských volbách 2020 Trump kritizoval korespondenční volbu, která podle něj vedla k volebním podvodům, ty se však neprokázaly. Přesto mezi prezidentovými podporovateli narativ o „ukradených volbách“ silně zakořenil. Jedním z těch, kteří taková tvrzení opakovali, je i Kurt Olsen, který v současnosti v americké administrativě působí jako ředitel pro „bezpečnost a integritu voleb“, napsal server The New York Times.
Olsen v prezidentské administrativě
Byl to právě Olsen, kdo na konci ledna inicioval trestní vyšetřování možného ovlivňování prezidentských voleb v roce 2020 v okrese Fulton v Georgii, které vedlo k prohledání volebního střediska nedalo Atlanty agenty Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI).
Státní úřady sdělily, že FBI se zajímala o záznamy týkající se voleb z roku 2020, které v Georgii i v celých USA vyhrál demokrat Joe Biden. Trump se snažil výsledek zvrátit a mimo jiné naléhal na takzvaného státního tajemníka v Georgii, který dohlíží na regulérnost voleb, aby mu našel hlasy pro vítězství, připomenul Reuters.
Olsen na žádost NYT o komentář nereagoval. Mluvčí Bílého domu na otázku ohledně jeho působení odpověděl, že „prezident má ve svém týmu ty nejtalentovanější a nejkvalifikovanější osoby, včetně Kurta“.
„Kurt Olsen v minulosti zneužíval své advokátní licence k šíření lží o našich volbách,“ sdělila pro server The New York Times viceprezidentka neziskové organizace States United Democracy Center Christine P. Sunová. „Nyní využívá své role ve vládě a moci federální vlády k přijímání opatření založených na těch samých lžích. Je to součást mnohostranného přístupu, který ohrožuje pravomoc státu nad našimi volbami,“ dodala.
