Korespondenční volba

Po sečtení více než 99 procent hlasů odevzdaných v nizozemských parlamentních volbách zvítězila středově-liberální D66 s těsným náskokem několika tisíc hlasů před protiimigrační Stranou pro svobodu (PVV) krajně pravicového politika Geerta Wilderse. Podle aktualizovaných propočtů veřejnoprávní televize NOS budou mít ve stopadesátičlenné dolní komoře obě strany každá 26 křesel.

Ve sněmovních volbách letos podle ministerstva zahraničí hlasoval v cizině rekordní počet voličů. Bylo jich dvakrát tolik než při minulých volbách v roce 2021, sdělil v pondělí po jednání Státní volební komise ředitel konzulárního odboru ministerstva zahraničí Pavel Pešek. Výsledky z některých zahraničních okrsků byly dodány později než před čtyřmi lety i kvůli dodržení zákonné procedury při započtení hlasů dodaných korespondenční formou.

Na letošní říjnové volby do Poslanecké sněmovny půjde ze státního rozpočtu téměř 770 milionů korun. To je přes sto milionů více než při sněmovních volbách před čtyřmi lety. Vyplývá to z údajů ministerstva financí. Jedním z důvodů navýšení je i zavedení korespondenční volby.

K hlasování v říjnových sněmovních volbách ze zahraničí se na úřadech či elektronicky přihlásilo zhruba 27 500 voličů. Uvedl to ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v pořadu Partie Terezie Tománkové televize CNN Prima News. Celkové číslo zahrnuje jak voliče zamýšlející využít nově zavedené korespondenční hlasování, tak krajany, kteří plánují jako v minulosti volit na zastupitelských úřadech.

Člen senátorského klubu ODS a TOP 09 Stanislav Balík (nestr.) a člen senátorského klubu ANO Róbert Šlachta (Přísaha) hovořili o vývoji bitcoinové kauzy. Senátní výbor žádá po ministryni spravedlnosti Evě Decroix (ODS) zpracování přehledu, jak se aféra vyvíjela před darováním bitcoinů resortu. Tématem Událostí, komentářů moderovaných Barborou Kroužkovou byla také korespondenční volba.

Začíná horká fáze volební kampaně před říjnovými parlamentními volbami. Česká televize se ptala zástupců politických stran, čím hodlají přesvědčovat zatím nerozhodnuté voliče. Zazněly například otázky na obranu a bezpečnost, bitcoinovou kauzu, státní rozpočet na příští rok, korespondenční volbu, jednací řád sněmovny, systém obchodování s emisními povolenkami ETS2 a také na to, kdo a jak s kým chce/může vládnout a za jakých podmínek.

Do voličských seznamů na zastupitelských úřadech se k účasti na hlasování v říjnových volbách zapsalo 24 206 krajanů. Je to zhruba polovina z odhadu, se kterým pracovali na ministerstvu zahraničí v souvislosti se zavedením korespondenční volby. Číslo se podle resortu ještě bude měnit, protože úřady stále vyhodnocují žádosti, které přišly o víkendu včetně zemí s časovým posunem. Konečná lhůta pro zápis uplynula v neděli v šestnáct hodin.

Letos poprvé mohou krajané v zahraničí hlasovat ve sněmovních volbách korespondenčně. K tomu musejí být zapsáni na speciálním seznamu zastupitelských úřadů. Posledním dnem pro přihlášení je neděle 24. srpna. Zájem zatím projevilo třiadvacet tisíc lidí, nejvíce v USA, Kanadě a západní Evropě.

Do parlamentních voleb v Česku, které proběhnou v pátek 3. a v sobotu 4. října, zbývá šest týdnů. Lidem v zahraničí bude vůbec poprvé umožněno korespondenční hlasování. Aby mohli lidé korespondenční volbu využít, musí se do neděle 24. srpna přihlásit do zvláštního seznamu voličů. „Je třeba zdůraznit, že do tohoto data do šestnácti hodin musí být žádost zastupitelskému úřadu dodána. Nestačí dojít na poštu,“ upřesnil ředitel odboru voleb ministerstva vnitra Tomáš Jirovec, podle něhož z toho vyplývá, že dnes (v pátek) už se nabízejí zejména digitální způsoby podání žádosti. „To znamená vlastní datovou schránkou nebo přes formulář portálu občana,“ dodal.

O korespondenční volbu je výrazně menší zájem, než ministerstvo zahraničí očekávalo. K podzimnímu hlasování poštou se zatím přihlásilo zhruba devatenáct tisíc krajanů. Resort jich předpokládal až padesát tisíc. Češi žijící v cizině mají poslední týden na to, aby se zapsali na speciální seznam voličů. Lhůta končí příští neděli.

Končící poslanci strávili v jednacím sále přes 2200 hodin. To je výrazně víc než v předchozích volebních obdobích. Do konce svých mandátů se sejdou ještě minimálně jednou. V září mají projednat předlohy, které do Poslanecké sněmovny vrátil Senát.

Čechům žijícím v zahraničí se letos vůbec poprvé otevírá možnost volit korespondenčně. Poštou by podle odhadů mohly odvolit desítky tisíc lidí. Ti už kvůli volbám do Poslanecké sněmovny nebudou muset cestovat na zastupitelský úřad, což pro část z nich znamenalo mnohahodinové přesouvání. Požádat o zapsání na seznam voličů je třeba do 24. srpna 2025. Co vše je potřeba splnit pro odvolení poštou? Web ČT24 přináší potřebné informace k využití nové formy hlasování.

V říjnových volbách do Poslanecké sněmovny budou Češi žijící v Americe vybírat z kandidátek pro Středočeský kraj. Moravskoslezský bude určen pro české voliče ze zemí v pásu od Velké Británie a Nizozemska přes Francii po Španělsko a Portugalsko a Jihomoravský pro zbylé státy kontinentu včetně Ruska a Turecka. Hlasy z ostatních světadílů, tedy z Austrálie, Afriky a Asie, budou směřovat kandidátům z Prahy.

O záporech či kladech korespondenční volby do sněmovny, která je určena českým občanům v zahraničí, hovořil v pořadu Interview ČT24 místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček. Celý systém považuje za „divný“ a za často složitý na vysvětlování krajanům. Kritizoval také výrok prezidenta Petra Pavla, že nechce ve vládě ty, kteří chtějí vyvést zemi z EU či NATO. „Je to z ideologických důvodů tak dopředu, tak plošně. Je to na hraně chápání ústavy,“ míní. Dodal, že pokud by hnutí ANO skládalo budoucí vládu, tak by trvalo na názoru, že členství v EU je pro Česko příznivé a ke členství v NATO dokonce nemáme ani žádnou bezpečnostní variantu. Rozhovor s Vondráčkem vedla Tereza Řezníčková.

Do sněmovních voleb zbývá půl roku. Úřady se na hlasování už připravují. Nově bude možné volit z ciziny korespondenčně nebo se prokázat elektronickým dokladem.

Jednou z nejvýznamnějších domácích událostí budou v roce 2025 volby do Poslanecké sněmovny, poprvé i korespondenčně pro Čechy v zahraničí. Připomene se také osmdesát let od konce druhé světové války a také tři roky od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. V září se pak veřejnost poprvé seznámí s obsahem zřejmě posledních slov Tomáše Garrigua Masaryka.

Především od pandemie covidu-19 je velkým fenoménem amerických voleb korespondenční hlasování. To je přitom tamním voličům k dispozici již 160 let – tehdy posílali hlas poštou vojáci z bojišť občanské války. K tomuto způsobu hlasování má výhrady republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump. Ten tvrdí, že mu prostřednictvím údajných masových podvodů při korespondenční volbě v roce 2020 bylo vítězství ve volbách ukradeno. Vyšetřování ani soudy však nikdy žádné masové podvody neprokázaly.

Spojenými státy se šíří vlna dezinformací ohledně údajných volebních podvodů a manipulací. Úřady se je snaží vyvracet a reagují i snahou o co největší transparentnost volebního procesu. Obavy z možných nepokojů ale rostou. V klíčové Georgii, kde v minulých prezidentských volbách Donald Trump velmi těsné výsledky zpochybnil, by k reálným sporům dojít mohlo.

Češi žijící v cizině budou moci volit národní i evropské poslance nebo prezidenta korespondenčně. Senát tuto volební úpravu podle očekávání schválil. Pro úpravu hlasovalo v závěru jednacího dne 56 ze 68 členů horní parlamentní komory. Ta schválila i další novely. Zabývala se také problémy s digitálním stavebním řízením, kde ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) obhajoval zavádění nového systému.

Vládu tento týden čeká poslední jednání před letní pauzou. Pak se kabinet sejde až ve druhé polovině srpna. Koalice má přitom ještě do konce roku řadu plánů, chce dokončit projednávání důchodové reformy nebo prosadit změnu systému dávek. Za prioritu považuje také dojednání korespondenční volby. Zatímco o penzijním systému už jedná sněmovna, sjednocení dávek teprve čeká na debatu uvnitř kabinetu. Na řadě změn se vláda neshodne s opozicí, což může jejich prosazování výrazně prodloužit.

Češi žijící v zahraničí patrně budou moci už v příštích řádných sněmovních volbách využít hlasování poštou, nebudou muset osobně na zastupitelské úřady jako doposud. Novelu v pátek schválila sněmovna. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) předpokládá, že volba případným ústavním testem projde. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) doplnila, že návrh postoupí Senátu tak, aby voliči v zahraničí mohli pohodlněji hlasovat co nejdříve. Předseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) uvedl, že koalice si z hlasování udělala svůj fetiš.

Sněmovna v pátek po poledni rozhodla, že poslanci budou o zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí hlasovat příští pátek od 13 hodin. Pevný termín stanovila dolní komora na návrh vládního tábora. Opoziční návrhy na stanovení jiného pevného termínu pro zahájení hlasování o volbě poštou dolní komora zamítla. Předseda poslanců SPD Radim Fiala navrhoval 30. srpen 2025. Protože toto datum připadá na sobotu, Radek Vondráček (ANO) chtěl, aby se hlasovalo po 30. srpnu příštího roku.

Poslanci ve středu začali schvalovat sporné zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Vládní tábor nechal svolat ke koaliční novele mimořádnou schůzi, která zužuje možnosti opozičních obstrukcí v debatě o návrhu programu. Ani tak se však poslanci k hlasování nedostali, v závěru jednacího dne chtěly vystoupit v řádné diskusi čtyři desítky výhradně opozičních zástupců. V jednání budou pokračovat v pátek.

Sněmovna měla ve čtvrtek na programu projednávání mezinárodních smluv v prvním i ve druhém čtení. Poslanci schválili například dohodu s Německem o údržbě a rozvoji labské vodní cesty. Odpoledne jsou na programu ústní interpelace. Premiér Petr Fiala (ODS) při nich například hájil zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v cizině. V odpovědi na dotazy Jana Volného (ANO) se také ohradil proti výtkám o účelovosti. Volný se mimo jiné ptal, zda korespondenční volba nemá přinést koaličním stranám nové hlasy, když v Česku už jim podle něho „nikdo nevěří“. Fiala opáčil, že to se ukáže ve volbách. Z jednacího dne nebo z jeho části se omluvily dvě třetiny z celkového počtu členů vlády a několik desítek poslanců, což bývá o čtvrtcích obvyklé.