Korespondenční volba strana 2 z 2

Poslanci zahájí ve středu úvodní debatu o sporném koaličním návrhu na zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Proti novele jsou opoziční hnutí ANO a SPD. Očekávají se obstrukce i noční poslanecká jednání. V úterý odpoledne se zákonodárci sejdou na první letošní řádné schůzi dolní komory. Poslanci by se mohli věnovat ve zvláštním bodu policejnímu zásahu při prosincové střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK).

Zákonodárci ve středu na mimořádném jednání otevřou korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí. Zatímco koalice avizuje odhodlání návrh prosadit, opozice otevřeně mluví o obstrukcích. Obě strany přesto ujišťují, že chtějí hledat dohodu. Dolní komora by ale opět mohla jednat o jednom návrhu řadu dní a také v noci.

Jak zastánci, tak odpůrci korespondenční volby se vedle objektivních zájmů rozhodují i podle svých představ o tom, zda by jim její zavedení prospělo, uvedl v pořadu 90´ ČT24 politolog Petr Just. Upozornil však, že nelze podle minulých voleb predikovat výsledky, protože půjde o úplně jiné i různě hodnotově rozprostřené množství voličů. Místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel zopakoval argumenty, že jde o zjednodušení ústavního práva volit a rizika jsou podle něj marginální. Místopředseda ANO Radek Vondráček oponoval, že rizika za marginální nepovažuje. Podle něj voliči nikdy nebudou v korespondenční volbě mít svobodu a tajnost, která je za plentou.

Korespondenční volbu by mohli Češi v zahraničí poprvé využít ve volbách do sněmovny v roce 2025. Od roku 2026 by mohli dopisem hlasovat také v prezidentských a evropských volbách. Návrh koaličních poslanců ve středu podpořila vláda. Proti novele jsou opoziční hnutí ANO a SPD, mluví o možném ohrožení demokracie a rozporu s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné.

Korespondenční volbou posilujeme právo a možnosti občanů volit, uvedl europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). Připomněl, že většina zemí EU ji má. Podle stínové ministryně vnitra Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) korespondenční volba nezaručuje to, že bude osobní, tajná a svobodná, jak je dáno ústavou. Vadí jí také, že byl návrh předložen jako poslanecký, tudíž neprojde řádným legislativním procesem.

Sněmovna prosadila pevný termín pro konání krajských, senátních a obecních voleb. Teď přichází část poslanců s tím, že by se vybraného hlasování mohli účastnit i nezletilí. Vládní koalice chce zase znovu řešit na plénu projednávání korespondenční volby, která má usnadnit hlasování lidem v zahraničí.

Politický vývoj na Slovensku vedl k vyhlášení předčasných parlamentních voleb, které jsou tam naplánovány na sobotu 30. září letošního roku. Ve volbách lze odevzdat hlas poštou. Tato možnost platí pro Slováky, kteří mají trvalý pobyt v zahraničí nebo se v době voleb nacházejí mimo Slovensko. Web ČT24 přináší všechny potřebné informace ohledně tohoto typu hlasování.

Poslance v příštích dnech čekají důležité body. Projednají návrh, podle nějž by se v Česku místo dvou dní volilo jen jeden, koalice hodlá otevřít také debatu o korespondenčním hlasování. Opozice je proti a tvrdý střet se čeká i na mimořádné schůzi k zákonu o České televizi a Českém rozhlase.

Možnost vybírat nového prezidenta i korespondenčně definitivně padá. Zákon, který by usnadnil hlasování Čechům v zahraničí, prosazuje vládní koalice, opozice je ale proti a hnutí  ANO i SPD ve sněmovně dávají najevo, že jsou připravena normu blokovat i dál. Do výběru nástupce Miloše Zemana v nejvyšší ústavní funkci už se celý legislativní proces reálně stihnout nedá.

Volby by se od roku 2026 mohly podle návrhu ministerstva vnitra konat pouze v pátek. V případě obecních, krajských a senátních voleb by lidé hlasovali vždy v pátek prvního úplného říjnového týdne. Možné by bylo hlasovat v předstihu na obecních úřadech, netýkalo by se to ale komunálních voleb. S výjimkou těch obecních by už lidé neměli dostávat hlasovací lístky do poštovních schránek, ale až u uren. Vyplývá to z návrhů ústavní novely a zákona, které poslal resort vnitra do připomínkového řízení.

Koaliční strany se přou o to, jestli se jim podaří prosadit korespondenční hlasování již pro volby nového prezidenta. Občanští demokraté ve včasné prosazení nevěří, jejich vládní spojenci na něm ale trvají. Třeba lidovci a TOP 09 kvůli tomu chtějí ještě do začátku parlamentních prázdnin svolat mimořádnou schůzi. Opoziční SPD chystá na případné jednání další obstrukce.

Úterní mimořádná schůze Poslanecké sněmovny se opět výrazně protáhla. Krátce před půlnocí poslanci po třinácti hodinách bezvýsledného jednání rozhodli, že přeruší projednávání prvního bodu – novelu upravující dokladování udržitelnosti u biomasy. Přistoupili tedy k druhému bodu, kterým je návrh na snížení plateb za státní pojištěnce do zdravotnictví, což je terčem kritiky u opozice. Předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek je však přesvědčen, že se zejména poslanci opozičního hnutí ANO snaží obstrukcemi oddálit schválení novely zákona o střetu zájmů. Jednání sněmovny pokračovalo do ranních hodin, poté si dvouhodinové „hygienické“ přestávky vzaly kluby ANO a SPD. Debata o snížení zdravotních plateb za státní pojištěnce pokračovala ve středu.

Sněmovnu tento týden čekají obstrukce a nejspíš i další noční jednání. V úterý začne mimořádná schůze o korespondenční volbě, snížení objemu plateb za státní pojištěnce nebo zrušení EET, tedy o bodech, vůči kterým má opozice výhrady. Koalice je přitom považuje za priority. I když mají vládní strany ve sněmovně jasnou většinu, cesta k hlasování nebude jednoduchá. Očekávají se dlouhá vystoupení, a to už při úvodním schvalování programu.

Během zářijových obecních voleb by měla opět existovat možnost hlasovat z auta. Rovněž by se týkala lidí, kteří kvůli covidu zůstanou v izolaci nebo karanténě. K návrhu ministerstva vnitra navrhly řadu úprav další resorty a úřady.

Hlasovat v zahraničí korespondenčně o nástupci prezidenta Miloše Zemana zřejmě ještě nebude možné. Vládní koalice se sice korespondenční volbu snaží ve sněmovně prosadit, jenže už teď připouští, že kvůli aktuálnímu dění se projednávání posune. Poslanci zvažují třeba i mimořádnou schůzi, jenže opozice chce takové hlasování obstruovat. ANO ani SPD totiž s korespondenční volbou nesouhlasí.

Zástupci vládní koalice chtějí omezit blokování jednání sněmovny dlouhými projevy. Koaliční poslanci o tom chtějí v příštích dnech jednat s opozicí. Důvodem jsou právě obstrukce. Například v tomto týdnu poslanci potřebovali až 37 hodin na to, aby přehlasovali senátní veto novely pandemického zákona. Kritizovalo ji hlavně hnutí SPD, například jeho šéf Tomio Okamura mluvil dlouhých šest hodin.

V úterý začne únorová schůze Poslanecké sněmovny. Zákonodárci by například měli zahájit projednávání státního rozpočtu na letošní rok, které by se mělo obejít bez obstrukcí. Jinak to ale nejspíš bude u pandemického zákona, který tento týden zamítl Senát, dolní komora ho proto musí schvalovat znovu, možná už právě na této schůzi. Dlouhé projevy nebo přestávky provází také projednávání zákona, který má zavést korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí. Mezi návrhy je třeba i odklad účinnosti některých částí stavebního zákona nebo volba šestého místopředsedy dolní komory.

Spor o korespondenční volbu mezi vládou a opozicí pokračuje. Se zákonem počítá i návrh únorové schůze sněmovny. Hnutí SPD chce ale normu blokovat. Podle koaličního kabinetu je právo volit pro české občany v cizině zásadní, zvažuje i svolání mimořádné schůze. Podobný způsob volby nabízí většina zemí Evropské unie.

Lednová schůze Poslanecké sněmovny skončila, aniž by se koalici zejména kvůli obstrukcím hnutí SPD podařilo projednat korespondenční volbu poslanců a prezidenta pro Čechy v zahraničí. Vládní poslanci zvažují svolání další mimořádné schůze. Nejbližší se z podnětu koalice uskuteční v úterý k novele pandemického zákona, kterou hodlá hnutí SPD také obstruovat.

Premiér Petr Fiala (ODS) má za sebou první interpelace ve funkci předsedy vlády. Jednání opět poznamenaly obstrukce opozičních poslanců. Premiér řekl mimo jiné v odpovědi na interpelaci Aleny Schillerové (ANO), že je jeho vláda připravena projednat upravený návrh státního rozpočtu v polovině února, aby platil od 1. dubna.

Češi žijící v zahraničí zřejmě budou moci volit korespondenčně. Návrh, aby mohli takto hlasovat ve sněmovních a prezidentských volbách, bude jedním z prvních bodů, které by měla projednat nově ustavená sněmovna. Senátem už prošel. Podporu novele avizovali zástupci většiny stran. Se zavedením korespondenční volby ze zahraničí počítá i nově vznikající vláda.