Korespondenční volba strana 2 z 3

Sněmovna ve středu hodinu po půlnoci přerušila debatu o korespondenční volbě, o níž jednala zatím zhruba 43,5 hodiny čistého času. V jednání bude pokračovat ve středu v devět ráno. Opozice se stále snaží zabránit projednání novely, která by umožnila českým občanům žijícím v zahraničí volit korespondenčně. Část úterního jednání poznamenal spor, který vznikl, když koalice prosadila kromě stanovení časového limitu i omezení počtu vystoupení, do čehož chtěla počítat i faktické poznámky. Když se nakonec takového úmyslu vzdala, vystoupili s dlouhými projevy opoziční politici, kteří využili přednostního práva. Dlouho mluvil předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala, ale také ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ten odmítl, že by případné zavedení volby poštou dalo lidem žijícím v zahraničí větší práva než voličům v tuzemsku.

Místopředsedkyně sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj za ANO Klára Dostálová v nedělních Otázkách Václava Moravce mimo jiné velmi silně naznačila, že za aktuální obstrukce při projednávání korespondenční volby ze zahraničí v dolní komoře si může pětikoalice sama, protože se o návrhu neporadila s opozicí a snaží se ho prosadit na sílu jako „hurá akci na bázi 15 poslanců“. To důrazně odmítl ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který zároveň připomněl, že volbu poštou ze zahraničí mělo v minulosti v programu i ANO, ale „účelově mění svůj pohled“. Projednávání sporné normy má ve sněmovně pokračovat v následujících dnech, do rozpravy jsou přihlášeny desítky zákonodárců.

Divím se, že je kolem korespondenční volby taková bitva, protože to není poprvé, kdy se o ní mluví, poznamenal v Interview ČT24 ústavní právník a poradce prezidenta Jan Kysela. Nikdy se mu ale nezdálo, že by byla předmětem nějakého lítého boje. Sám navrhovaný mechanismus hlasování poštou ze zahraničí považuje za dostatečně bezpečný. Otázkou je, zda má sněmovna rozhodnout v prospěch principu všeobecnosti, nebo tajnosti voleb, podotkl.

Poslanci se v pátek znovu vrátili k úvodní debatě o sporném zavedení možnosti poštovního hlasování v některých volbách pro Čechy žijící v cizině. Předlohu prosazuje koalice, aby ulehčila těmto lidem hlasování. Nyní musí cestovat na zastupitelské úřady někdy stovky i tisíce kilometrů. Opozice projednávání předlohy v nynějším prvním čtení brzdila a poukazovala na možnost rozporů s ústavou i na rozšíření prostoru pro manipulace. Po šesti hodinách pak sněmovna opět přerušila projednávání tohoto návrhu a vrátí se k němu v úterý 23. ledna. Korespondenční volbě a jednacímu řádu sněmovny se bude věnovat ústavní právník Jan Kysela, který bude v pátek večer hostem pořadu Interview ČT24.

Sněmovna ve čtvrtek v devět hodin večer přerušila debatu o koaličním návrhu na uzákonění možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Skoro celý jednací den vyplnilo zjevně obstrukční vystoupení předsedy opozičního hnutí SPD Tomia Okamury, který hovořil téměř jedenáct hodin. Navrhl zamítnutí novely. Podle něj je účelová a není v souladu s ústavou. Po něm vystoupil už jen předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO), který varoval před zvýšením polarizace ve společnosti. Koalice svůj návrh hájí a oponuje tím, že krajané žijící v zahraničí budou moci snáze uplatnit své volební právo. K úvodnímu kolu diskuse o volbě poštou se poslanci opět vrátí v pátek ráno.

Sněmovna od středečního rána v úvodní debatě řešila sporný koaliční návrh na zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Debata se protáhla do půlnoci, poté byla schůze přerušena. Zákonodárci budou znovu jednat ve čtvrtek od devíti hodin ráno. Opozičnímu hnutí ANO, které proti novele tvrdě vystupuje, se večer nepodařilo prosadit návrh na přerušení debaty o předloze do konce letošního roku. Do sálu stačil dorazit dostatečný počet zákonodárců koaliční většiny na to, aby tento procedurální návrh neprošel.

Ve středu se poslanci začnou na mimořádné schůzi zabývat návrhem na zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Ti dle místopředsedkyně sněmovny Věry Kovářové (STAN) mají často volební místnosti velmi daleko, jsou proto znevýhodněni před voliči v Česku. „Tam, kde jsou voliči buď za prací, Erasmu či stážích, je pro ně korespondenční volba často jedinou možností,“ upozornila v Událostech, komentářích. Zákonodárci mají podle místopředsedkyně sněmovny Kláry Dostálové (za ANO) řešit důležitější věci, než je volba poštou. Podle ní by navíc zákon mohl narazit na ústavnost. Koalice by se s opozicí měla domluvit na jiném způsobu zjednodušení volby pro občany v cizině, myslí si.

Poslanci v úterý odpoledne projednávali okolnosti prosincové střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, jednání zahájili minutou ticha za oběti útoku. Dle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) v případu existují bílá místa a relevantní otázky, s odpověďmi je třeba ale počkat na závěry Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Sněmovna v úterý také zrychleně schválila posun termínu pro vyřazování emisních povolenek či přidělení průměrných důchodů i těm disidentům, kteří neplatili dostatečně dlouho odvody.

Poslanci zahájí ve středu úvodní debatu o sporném koaličním návrhu na zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Proti novele jsou opoziční hnutí ANO a SPD. Očekávají se obstrukce i noční poslanecká jednání. V úterý odpoledne se zákonodárci sejdou na první letošní řádné schůzi dolní komory. Poslanci by se mohli věnovat ve zvláštním bodu policejnímu zásahu při prosincové střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK).

Zákonodárci ve středu na mimořádném jednání otevřou korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí. Zatímco koalice avizuje odhodlání návrh prosadit, opozice otevřeně mluví o obstrukcích. Obě strany přesto ujišťují, že chtějí hledat dohodu. Dolní komora by ale opět mohla jednat o jednom návrhu řadu dní a také v noci.

Jak zastánci, tak odpůrci korespondenční volby se vedle objektivních zájmů rozhodují i podle svých představ o tom, zda by jim její zavedení prospělo, uvedl v pořadu 90´ ČT24 politolog Petr Just. Upozornil však, že nelze podle minulých voleb predikovat výsledky, protože půjde o úplně jiné i různě hodnotově rozprostřené množství voličů. Místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel zopakoval argumenty, že jde o zjednodušení ústavního práva volit a rizika jsou podle něj marginální. Místopředseda ANO Radek Vondráček oponoval, že rizika za marginální nepovažuje. Podle něj voliči nikdy nebudou v korespondenční volbě mít svobodu a tajnost, která je za plentou.

Korespondenční volbu by mohli Češi v zahraničí poprvé využít ve volbách do sněmovny v roce 2025. Od roku 2026 by mohli dopisem hlasovat také v prezidentských a evropských volbách. Návrh koaličních poslanců ve středu podpořila vláda. Proti novele jsou opoziční hnutí ANO a SPD, mluví o možném ohrožení demokracie a rozporu s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné.

Korespondenční volbou posilujeme právo a možnosti občanů volit, uvedl europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). Připomněl, že většina zemí EU ji má. Podle stínové ministryně vnitra Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) korespondenční volba nezaručuje to, že bude osobní, tajná a svobodná, jak je dáno ústavou. Vadí jí také, že byl návrh předložen jako poslanecký, tudíž neprojde řádným legislativním procesem.

Sněmovna prosadila pevný termín pro konání krajských, senátních a obecních voleb. Teď přichází část poslanců s tím, že by se vybraného hlasování mohli účastnit i nezletilí. Vládní koalice chce zase znovu řešit na plénu projednávání korespondenční volby, která má usnadnit hlasování lidem v zahraničí.

Politický vývoj na Slovensku vedl k vyhlášení předčasných parlamentních voleb, které jsou tam naplánovány na sobotu 30. září letošního roku. Ve volbách lze odevzdat hlas poštou. Tato možnost platí pro Slováky, kteří mají trvalý pobyt v zahraničí nebo se v době voleb nacházejí mimo Slovensko. Web ČT24 přináší všechny potřebné informace ohledně tohoto typu hlasování.

Poslance v příštích dnech čekají důležité body. Projednají návrh, podle nějž by se v Česku místo dvou dní volilo jen jeden, koalice hodlá otevřít také debatu o korespondenčním hlasování. Opozice je proti a tvrdý střet se čeká i na mimořádné schůzi k zákonu o České televizi a Českém rozhlase.

Možnost vybírat nového prezidenta i korespondenčně definitivně padá. Zákon, který by usnadnil hlasování Čechům v zahraničí, prosazuje vládní koalice, opozice je ale proti a hnutí  ANO i SPD ve sněmovně dávají najevo, že jsou připravena normu blokovat i dál. Do výběru nástupce Miloše Zemana v nejvyšší ústavní funkci už se celý legislativní proces reálně stihnout nedá.

Volby by se od roku 2026 mohly podle návrhu ministerstva vnitra konat pouze v pátek. V případě obecních, krajských a senátních voleb by lidé hlasovali vždy v pátek prvního úplného říjnového týdne. Možné by bylo hlasovat v předstihu na obecních úřadech, netýkalo by se to ale komunálních voleb. S výjimkou těch obecních by už lidé neměli dostávat hlasovací lístky do poštovních schránek, ale až u uren. Vyplývá to z návrhů ústavní novely a zákona, které poslal resort vnitra do připomínkového řízení.

Koaliční strany se přou o to, jestli se jim podaří prosadit korespondenční hlasování již pro volby nového prezidenta. Občanští demokraté ve včasné prosazení nevěří, jejich vládní spojenci na něm ale trvají. Třeba lidovci a TOP 09 kvůli tomu chtějí ještě do začátku parlamentních prázdnin svolat mimořádnou schůzi. Opoziční SPD chystá na případné jednání další obstrukce.

Úterní mimořádná schůze Poslanecké sněmovny se opět výrazně protáhla. Krátce před půlnocí poslanci po třinácti hodinách bezvýsledného jednání rozhodli, že přeruší projednávání prvního bodu – novelu upravující dokladování udržitelnosti u biomasy. Přistoupili tedy k druhému bodu, kterým je návrh na snížení plateb za státní pojištěnce do zdravotnictví, což je terčem kritiky u opozice. Předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek je však přesvědčen, že se zejména poslanci opozičního hnutí ANO snaží obstrukcemi oddálit schválení novely zákona o střetu zájmů. Jednání sněmovny pokračovalo do ranních hodin, poté si dvouhodinové „hygienické“ přestávky vzaly kluby ANO a SPD. Debata o snížení zdravotních plateb za státní pojištěnce pokračovala ve středu.

Sněmovnu tento týden čekají obstrukce a nejspíš i další noční jednání. V úterý začne mimořádná schůze o korespondenční volbě, snížení objemu plateb za státní pojištěnce nebo zrušení EET, tedy o bodech, vůči kterým má opozice výhrady. Koalice je přitom považuje za priority. I když mají vládní strany ve sněmovně jasnou většinu, cesta k hlasování nebude jednoduchá. Očekávají se dlouhá vystoupení, a to už při úvodním schvalování programu.

Během zářijových obecních voleb by měla opět existovat možnost hlasovat z auta. Rovněž by se týkala lidí, kteří kvůli covidu zůstanou v izolaci nebo karanténě. K návrhu ministerstva vnitra navrhly řadu úprav další resorty a úřady.

Hlasovat v zahraničí korespondenčně o nástupci prezidenta Miloše Zemana zřejmě ještě nebude možné. Vládní koalice se sice korespondenční volbu snaží ve sněmovně prosadit, jenže už teď připouští, že kvůli aktuálnímu dění se projednávání posune. Poslanci zvažují třeba i mimořádnou schůzi, jenže opozice chce takové hlasování obstruovat. ANO ani SPD totiž s korespondenční volbou nesouhlasí.

Zástupci vládní koalice chtějí omezit blokování jednání sněmovny dlouhými projevy. Koaliční poslanci o tom chtějí v příštích dnech jednat s opozicí. Důvodem jsou právě obstrukce. Například v tomto týdnu poslanci potřebovali až 37 hodin na to, aby přehlasovali senátní veto novely pandemického zákona. Kritizovalo ji hlavně hnutí SPD, například jeho šéf Tomio Okamura mluvil dlouhých šest hodin.