V sobotu v sedm hodin ráno se otevřou volební místnosti a Slováci vyberou z devíti kandidátů novou hlavu státu. Na rozdíl od Česka ale v sousední zemi nelze v prezidentských volbách hlasovat ze zahraničí. A to ani na ambasádě. O korespondenční volbu se, podobně jako v tuzemsku, svádí politický boj.
Slováci si v sobotu zvolí prezidenta, ze zahraničí hlasovat nemohou
6 minut
Události: Slováci si zvolí prezidenta
Oproti parlamentním volbám nelze na Slovensku v těch prezidentských hlasovat ze zahraničí, a to ani korespondenčně. Problémem je například dodržení termínů, tedy to, jak zajistit, aby během dvou týdnů mezi prvním a druhým kolem dorazily i obálky z těch nejvzdálenějších zemí. Předchozí vlády slibovaly změnu prosadit, naposledy v listopadu 2022.
Ředitelka odboru voleb ministerstva vnitra Slovenské republiky připomíná, že byl předložen i návrh způsobu, jak by korespondenční volba probíhala. „Voliči by žádali o hlasovací lístek pro první i druhé kolo, který by byl totožný,“ vysvětluje. Poslanci se ale s tímto návrhem neztotožnili.
I v Česku je umožnění volit poštou velkým tématem. Jeho schvalování, zatím v prvním čtení, provázely šestidenní obstrukce. Také na Slovensku může hrát roli vysoká politika. „V parlamentní volbách jsme viděli, že tyto hlasy jsou většinou pro středopravicové strany,“ konstatuje politolog z Ekonomické univerzity v Bratislavě Radoslav Štefančík.
Ani poštou, ani na ambasádě. Zbývá jen přijet osobně
Češi ale mohou v zahraničí volit na ambasádách, Slováci takovou možnost nemají a zbývá jim tedy jediné. Každý, kdo se chce zúčastnit voleb, musí přijít na území Slovenské republiky do volební místnosti.
Na to, aby se dostavili do země, mají Slováci jediný termín. Na rozdíl od Česka se hlasuje jen v sobotu od sedmi do desíti hodin večer. Odpadá tak noční pauza ve volebních místnostech, kterou by podle ministerstva vnitra mohla část voličů kritizovat. „Určitě by vznikly otázky ohledně toho, jestli se s hlasovacími schránkami nemanipulovalo. Zda byly všechny dostatečně střežené,“ přiznává Chmelová.
Slováci letos vybírají z devíti kandidátů. Dva uchazeči, Štefan Harabin a Marián Kotleba, o post hlavy státu usilují znovu. Tentokrát však mezi nimi chybí žena, po pěti letech, kdy byla v čele státu Zuzana Čaputová, tak jde o čistě mužskou sestavu.
Politolog Grigorij Mesežnikov si to vysvětluje tím, že dosavadní prezidentka Čaputová byla často terčem nejen kritiky, ale i útoků, které jí komplikovaly soukromý život. To podle něj mohlo potenciální kandidátky odradit.
Šabata: Volby jsou referendem o Ficově vládě
Pokud žádný z kandidátů nedostane přes padesát procent hlasů, bude se 6. dubna konat druhé kolo voleb, kam postoupí dva nejúspěšnější uchazeči. Podle průzkumů mají největší šanci předseda slovenského parlamentu Peter Pellegrini a bývalý diplomat Ivan Korčok.
Podle odborníků a komentátorů jsou hlavními tématy voleb budoucnost právního státu na Slovensku a zahraničněpolitické směřování země, obrana a bezpečnost. V obou tématech se oba favorizovaní kandidáti ale výrazně liší.
Podle šéfredaktora deníku Právo Petra Šabaty jsou volby především referendem o vládě a vládnutí Roberta Fica, jde ale i o udržení nebo menší destrukci právního státu a zahraničněpolitické směřování země, řekl v pořadu 90' ČT24.
Komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk míní, že z českého pohledu bude nejzajímavější sledovat, jaký vliv bude mít rozpor mezi oběma kandidáty na pomoc Ukrajině. V tomto ohledu na Slovensku podle něj probíhá podobný spor jako mezi opozicí a koalicí v Česku.
24 minut
90' ČT24: Slovensko před volbou prezidenta
Velkou otázkou těchto voleb podle šéfredaktora deníku SME Jakuba Fila bude, zda v zemi zůstane nějaký post, který bude komunikovat jiné názory než vláda Roberta Fica, a bude tedy zastupovat i druhou polovinu země. Podle Fily totiž dnes vše naznačuje tomu, že by Peter Pellegrini jako prezident šel na ruku premiérovi Robertu Ficovi. „Jako osoba používá jiný styl, jinou metodu, ale je třeba být připraven na to, že Pellegrini bude muž Roberta Fica,“ dodává novinář.
