Divím se, že je kolem korespondenční volby taková bitva, protože to není poprvé, kdy se o ní mluví, poznamenal v Interview ČT24 ústavní právník a poradce prezidenta Jan Kysela. Nikdy se mu ale nezdálo, že by byla předmětem nějakého lítého boje. Sám navrhovaný mechanismus hlasování poštou ze zahraničí považuje za dostatečně bezpečný. Otázkou je, zda má sněmovna rozhodnout v prospěch principu všeobecnosti, nebo tajnosti voleb, podotkl.
O korespondenční volbě se nemluví poprvé, nikdy ale nebyla předmětem lítého boje, říká ústavní právník
Interview ČT24: Právník Jan Kysela komentuje korespondenční volbu (zdroj: ČT24)
Podle Kysely se na korespondenční volbu dá nahlížet z různých úhlů. Odpor opozice vychází podle něj spíše z politického hlediska, kdy se její představitelé domnívají, že jim tento způsob volby nepřinese tolik hlasů jako vládní koalici.
„Pak je tu ta otázka právní, u níž se mi zdálo, že v minulosti nikdy nevyvolávala nějakou zásadní pochybnost,“ uvedl. Současné pochybnosti se pak soustřeďují především na volební princip tajnosti. „Pokud budete považovat za kvintesenci tajného volebního aktu jen a pouze ten, který provedete za volební plentou, může vám všechno ostatní připadat podezřelé. Jde ale o to, jak moc podezřelé a jestli ta míra podezření je taková, že vám má znemožnit vůbec k takové technice voleb přistoupit.“
Podotkl, že existuje také princip všeobecnosti volebního práva, který může poškozovat naopak absence korespondenční volby. „Můžete říci, že možná trochu slevíte stran toho principu tajnosti, ale zase přidáte na principu všeobecnosti. Pak jde o to, jak to poměříte,“ řekl.
Sám odmítá, že by šlo bez dalšího říci, že se nedá o žádné formě korespondenční volby uvažovat. Připomněl, že v zahraničí se například neprovozují dvoudenní volby jako v Česku, protože existují pochybnosti, co se s urnami stane přes noc. „Zatímco pro nás to riziko asi není, respektive je to riziko malé, a dali jsme přednost jinému bonusu, to znamená tomu, že máme pocit, že těch lidí během dvou dní přijde více,“ zmínil. Na některých částech principů volebního práva nám tudíž tolik nezáleží, podotkl, a diskuze o korespondenční volbě je tak dost podobná tomuto problému, jenom je jinak postavená.
Sám si myslí, že navrhovaný mechanismus korespondenční volby je dostatečný. Uznává, že existuje šance, že může dojít k drobným podvodům. „V případě, že by došlo ke zneužití v úrovni jednotek, tak to nemůže mít evidentně žádný dopad na výsledek volebního aktu,“ podotkl ale. Otázkou se může nakonec zabývat Ústavní soud.
Výběr kandidátů na ústavní soudce
Ústavní soud (ÚS) 24. ledna vydá také své rozhodnutí ohledně loňského snížení mimořádné valorizace penzí. Kysela ze své pozice právního poradce prezidenta mimo jiné navrhuje hlavě státu kandidáty do tohoto soudu. Kysela zmínil, že měl za to, že bude role právního poradce prezidenta republiky aktivnější. Odpovídá však jeho očekávání právě z hlediska výběru adeptů pro ÚS.
Podle něj prezidentovi nebudou poradci navrhovat žádné další kandidáty, kteří měli výraznou část kariéry před rokem 1989. Jeden z předchozích uchazečů, soudce Robert Fremr, se po kritice svého předlistopadového působení před jmenováním nominace vzdal.
Kysela také prohlásil, že komise neuvažuje, že by navrhla u některého z končících ústavních soudců opakování mandátu. „Tohle byla jedna z prvních věcí, na kterých jsme se s panem prezidentem (...) domluvili,“ řekl. Takový soudce by podle něj mohl být pod tlakem rozhodovat v případech jistým způsobem, aby se „zalíbil“ a měl tak na znovujmenování vyšší šanci.
