Poslanci se v pátek znovu vrátili k úvodní debatě o sporném zavedení možnosti poštovního hlasování v některých volbách pro Čechy žijící v cizině. Předlohu prosazuje koalice, aby ulehčila těmto lidem hlasování. Nyní musí cestovat na zastupitelské úřady někdy stovky i tisíce kilometrů. Opozice projednávání předlohy v nynějším prvním čtení brzdila a poukazovala na možnost rozporů s ústavou i na rozšíření prostoru pro manipulace. Po šesti hodinách pak sněmovna opět přerušila projednávání tohoto návrhu a vrátí se k němu v úterý 23. ledna. Korespondenční volbě a jednacímu řádu sněmovny se bude věnovat ústavní právník Jan Kysela, který bude v pátek večer hostem pořadu Interview ČT24.
Stejně jako ve středu, ve čtvrtek a ani v pátek se zákonodárci k ukončení prvního čtení koaliční předlohy nedostali. V pátek dosáhla úvodní debata 31,5 hodiny čistého času a poté byla přerušena. Jednání o korespondenční volbě by pak mělo pokračovat v úterý příští týden.
Do řádné diskuse se před pátečním polednem hlásilo 69 převážně opozičních poslanců. Koalice uvažuje o zkrácení řečnické doby pro poslance bez přednostního práva pro vystoupení, k tomuto kroku by mohla přistoupit asi příští týden. Načasování návrhu bude závislé na postupu debaty.
Vondráček se obává narušení principu tajnosti volby
Řečniště dopoledne obsadil na zhruba tři a půl hodiny zpravodaj novely, předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO), jenž vystoupení ve čtvrtek večer nedokončil. Před značně prořídlými poslaneckými lavicemi vedle svých postřehů předčítal vesměs kritické příspěvky řečníků ze semináře, který nedávno ke korespondenční volbě v dolní komoře pořádal.
Míní, že u jakékoli volby na dálku není zaručeno osvobození voliče od případného nátlaku. „Problém je v absenci plenty, jedině za plentou je volič svobodný, je tam sám a může se rozhodnout podle svého,“ řekl. Korespondenční volba je podle Vondráčka jedním ze zásadních témat, které rozhodne o budoucnosti politické demokracie v Česku.
Navrhovatelé podle něho očekávají, že hlasy ze zahraničí mohou rozhodovat volby v jejich prospěch. Vondráček ale následně upozorňoval na to, že se poštovní volba může nakonec obrátit proti nynějším koaličním stranám. V Evropě se podle něho ustupuje od „některých až extrémně levicových a ekonáboženských tezí“ a pomalu se navrací konzervatismus, pragmatismus a racionalismus.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) řekl, že ministerstvo zahraničí a české zastupitelské úřady administrativu související s korespondenční volbou zvládnou. Zvýšení počtu míst v cizině nad nynější stovku, kde by Češi mohli volit fyzicky, jak o tom mluví zástupci ANO, pokládá ministr za nereálný. Účelové zřízení konzulárních jednatelství jen pro volby by podle něho musela odsouhlasit hostitelská země. „Je otázka, jestli bychom to dokázali zajistit,“ uvedl Lipavský. „Ten návrh je zcela nevhodný, neekonomický a nedává smysl,“ komentoval ministr představy ANO o usnadnění výkonu volebního práva Čechům žijícím v cizině.
V závěru prvního čtení bude sněmovna hlasovat i o Vondráčkově návrhu na vrácení předlohy k přepracování. Čisté zamítnutí novely navrhl už ve čtvrtek předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura.
Opoziční hnutí ANO a SPD mají u Čechů v zahraničí minimální podporu. Představitelé koalice řadí tuto skutečnost k důvodům, proč opozice zavedení korespondenční volby nechce. Námitky o možné protiústavnosti předlohy koalice soustavně odmítá.
Zastánci poukazují na finanční nákladnost
Češi v zahraničí mohou nyní hlasovat na velvyslanectvích. Zastánci zavedení korespondenční volby poukazují na to, že je to časově i finančně nákladné pro ty voliče, kteří žijí daleko od jejich sídel. Opoziční zástupci kromě jiného tvrdí, že koalice prosazuje korespondenční volbu účelově ve svůj prospěch jako součást kroků, aby se u moci udržela trvale.
Projednávání poštovního hlasování začalo ve středu ráno. Poslanci debatovali třináct a půl hodiny a skončili o půlnoci. Čtvrteční jednací den trval nepřetržitě dvanáct hodin a skončil ve 21:00. Pozornost vzbudilo svou délkou čtvrteční vystoupení předsedy SPD Tomia Okamury, jenž mluvil bez přestávky rekordních deset hodin a 44 minut a překonal i nejdelší vystoupení někdejšího kubánského komunistického vůdce Fidela Castra.
Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) uvedl, že se během dlouhé diskuze ve sněmovně dozvěděl hodně. Přiznal, že svého předsedu poslouchal celých jedenáct hodin. „Nejvíc mě zaujalo to, že je porušována ústava, a to si myslím, že je alfa a omega. Všichni obhájci korespondenčního hlasování se odvolávali na to, že musí být splněna ústavní práva lidí, kteří jsou v zahraničí, ale to v současné době mají, mohou odcestovat na ambasádu a volit stejným způsobem jako občani v České republice. Ale co je důležité, že je ověřena totožnost, ale u korespondenční volby to není možné v rozsahu, jaký určuje naše ústava,“ řekl Koten v Událostech, komentářích.
Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) zmínil, že pokud se nezmění rétorika opozice, tak koalice upraví délku projevů. „Za ty hodiny jsme se moc nedozvěděli, jedině, že fyziologické možnosti předsedy SPD umožňují, aby deset hodin mluvil, plus obsáhlý vstup do problematiky. Přišlo mi zajímavé, že předseda SPD se odkazoval na Masaryka, a přesto je dobré konstatovat, že SPD je jedna ze stran, která v současnosti navazuje partnerství s německou AfD, což je krajně pravicová strana usilující o revizi Benešových dekretů, a to mi přišlo poněkud úsměvné a hořké,“ konstatoval Bartošek.
ANO chce příští týden projednat zákon o referendu. V něm by podle Schillerové mohlo být rozhodnuto i o korespondenční volbě
V příštím týdnu se poslanci sejdou také na mimořídné schůzi vyvolané hnutím ANO, aby projednali opozoční návrh na vydání zákona o celostátním referendu. Poslanci ANO jej předložili loni v dubnu. Podle předsedkyně klubu Aleny Schillerové existují zásadní otázky, o nichž by se mělo v referendu rozhodovat. Jde podle ní například i o korespondenční volbu, přijetí eura, migrační pakt nebo právo veta v EU.
Obyvatelé by podle návrhu mohli rozhodovat v referendu o záležitostech vnitřní i zahraniční politiky. Výjimkou by byly zejména základní práva a svobody, individuální práva a povinnosti, změny ústavního pořádku nebo členství České republiky například v Evropské unii a Severoatlantické alianci.
