Jak zastánci, tak odpůrci korespondenční volby se vedle objektivních zájmů rozhodují i podle svých představ o tom, zda by jim její zavedení prospělo, uvedl v pořadu 90´ ČT24 politolog Petr Just. Upozornil však, že nelze podle minulých voleb predikovat výsledky, protože půjde o úplně jiné i různě hodnotově rozprostřené množství voličů. Místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel zopakoval argumenty, že jde o zjednodušení ústavního práva volit a rizika jsou podle něj marginální. Místopředseda ANO Radek Vondráček oponoval, že rizika za marginální nepovažuje. Podle něj voliči nikdy nebudou v korespondenční volbě mít svobodu a tajnost, která je za plentou.
Zavedení korespondenční volby je politický proces, obě strany mají své zájmy, míní Just
90′ ČT24: Korespondenční hlasování – jak by ovlivnilo výsledky voleb? (zdroj: ČT24)
„Zastánci mají objektivní zájem umožnit volební právo, tu všeobecnost volebního práva, která je mimochodem také ústavním principem. Hovoří se o tom, jestli bude narušen ústavní princip tajnosti. Další z ústavních principů je všeobecnost, která ale je nyní do jisté míry narušena,“ uvedl Just.
Podotkl, že na druhé straně tu jsou subjektivní zájmy, které mají jak kritici, tak odpůrci této volby. „Kritici mají subjektivní názor, například ať lidé, kteří (v Česku) neplatí daně, tak ať nevolí. Zastánci zase mohou subjektivně vycházet z toho, že výsledky voleb v zahraničí v předchozích letech ukazují, že tam mají spíše větší podporu (...) a že je to podpoří,“ dodal.
Poznamenal však, že on by automaticky z minulých modelů nevycházel, protože jde o úplně jiné kvantum voličů i o skupinu, která je mnohem pestřeji hodnotově rozprostřená. „My sice máme data ze vzorku třinácti tisíc voličů, kteří volili v předcházejících sněmovních volbách, ale musíme si uvědomit, že to byli voliči, kteří třeba byli na dovolené. Teď se budeme bavit o stovkách tisíc voličů, kteří žijí trvale v zahraničí a ti mají své různé preference,“ dodal.
Zmínil, že pokud se strany SPD a ANO bojí o to, že je nevolí příliš mnoho lidí v zahraničí, tak on sám má zkušenost s Nebraskou v USA, která je velmi hustě posetá Čechy, kteří jsou různě hodnotově orientovaní. „Žijí tam Češi velmi konzervativní, republikánští a pak máte oblast, kde žijí Češi, kteří jsou velmi liberální a demokraté, takže i v tom jednom státě jsou různí voliči,“ dodal s tím, že nelze automaticky vycházet z předchozích voleb.
Podle něj navíc není jisté, kolik Čechů v zahraničí žije. „Odhady hovoří o 300-500 tisících a to je číslo, se kterým musíme chtě nechtě pracovat, a trochu to ztěžuje predikce toho, jak by výsledek korespondenční volby mohl zasáhnout do výsledku,“ podotkl a dodal, že se musí předpokládat, že i mezi voliči v zahraničí by byla přirozená neúčast, stejně jako je tomu v Česku.
Místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel v pořadu znovu zopakoval argumenty vlády, že korespondenční volba jen usnadňuje ústavní právo volit. Je podle něj naprosto běžná. Zmínil, že 22 států EU ji má zavedenou a Česko je poslední ze zemí skupiny V4, která nemůže volit korespondenčně. „Ta rizika, která jsou s tím spojená, jsou naprosto marginální a standardní. My navíc neobjevujeme Ameriku. Je to vyzkoušené,“ podotkl s tím, že rizika, která korespondenční volba přináší, jsou minimální, srovnatelná s tím, že jsou například volební místnosti zavřené přes noc a urny nikdo aktivně nehlídá.
Místopředseda ANO a předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček však podotkl, že rizika spojená s korespondenční volbou pro něj marginální nejsou. „Nikdy nebudete mít tu svobodu a tajnost volby, kterou máte za plentou v místnosti,“ uvedl a dodal, že časová náročnost voleb pro některé krajany v zahraničí se dá řešit rozšířením seznamu míst, kde mohou volit. Korespondenční volba podle něj ohrožuje tajnost a rovnost osobní volby. „Můžeme se hádat o politice, jak chceme, ale ještě nikdy nikdo nezpochybňoval výsledky voleb a ta korespondenční volba k tomu svádí,“ dodal.
