Zahraničí

V 90. letech minulého století, po konci komunistického režimu a otevření hranic, mizely památky z tehdejšího Československa nevídaným tempem. Zloději vykrádali výzdobu kostelů, do zahraničí „se přemisťovaly" i vnější kamenické výrobky. Venkov navíc začali objíždět obchodníci, kteří za pár korun skupovali leckdy hodnotné starožitnosti. Lidé se tehdy levně zbavovali starých věcí a předmětů, protože o jejich skutečné hodnotě neměli ani tušení. Takový vývoz sice byl nelegální, přesto mnohé věci končily v cizině. Kolik přesně starožitností a kulturních památek zmizelo nenávratně v zahraničí, nikdo nevyčíslil. Existují jen odhady a ty říkají – byly jich statisíce.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Jiří Barták (Motoristé) by na summit NATO vyslal místo prezidenta Petra Pavla předsedu vlády Andreje Babiše (ANO) kvůli jeho dobrým vztahům s USA. Zprávy ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) adresované Pavlovi nepovažuje za vydírání a podle něj prezident jejich zveřejněním porušil listovní tajemství. „Jak znám Petra Macinku, je to tvrdý vyjednávač, ale určitě to není člověk, který by chtěl někomu ubližovat,“ řekl. Tématem byl i státní rozpočet, přičemž schodek 310 miliard podle Bartáka odráží i stav ekonomiky. „Bohužel jsme netušili, v jakém stavu budeme rozpočet přebírat, a pořád se chceme dostat co nejníže, akorát v tuto chvíli nejde sestavit jinak,“ uvedl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

V případě územních ambicí USA vůči Grónsku obhajuje ministr práce Aleš Juchelka postup premiéra Andreje Babiše (oba ANO) jako nezbytný pragmatismus a snahu o deeskalaci napětí vyvolaného prezidentem USA Donaldem Trumpem, který dříve nevyloučil použití armády. Opozice ale postup vlády kritizuje. Poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovoří o „pštrosí politice“, zmínil prý pozdní postavení se za územní celistvost Dánska. Olga Richterová (Piráti) apeluje na bezpodmínečnou ochranu mezinárodního práva.

Prezident Petr Pavel bude znovu kandidovat na svou funkci, pokud bude cítit dostatečnou podporu a zájem. Zároveň ho nesmí zradit zdraví jeho nebo někoho z rodiny, řekl při návštěvě Prostějova. Řekl také, že se nebrání diskusi s vládou o nových schválených velvyslancích, kteří by v příštích měsících měli nastoupit do diplomatických misí. Odmítnutí všech by ale považoval jen za snahu negovat vše, co dělal předchozí kabinet Petra Fialy (ODS).

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.

Prezident Petr Pavel pokládá za málo pravděpodobné, že poslanec Motoristů Filip Turek se stane ministrem životního prostředí. Nakonec možná podle něj bude dobré, když v této věci dojde ke kompetenční žalobě, kterou pak Ústavní soud rozhodne. Motoristé podle svého předsedy Petra Macinky o kompetenční žalobě neuvažují, nominace do vlády se podle něj nemění.

Deklarace ze summitu lídrů skupiny G20 v Johannesburgu zdůrazňuje závažnost klimatických změn, uvedla agentura Reuters. Text prohlášení jednomyslně přijali všichni přítomní členové skupiny, cituje agentura AP Vincenta Magwenyu, mluvčího jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosy.

Polská tisková agentura PAP se ve čtvrtek večer omluvila za chybu ve své středeční zprávě, z níž vyplývalo, že polské ministerstvo zahraničí odrazuje občany od cest do Česka kvůli výskytu žloutenky typu A. Středeční informaci PAP o tom, že polská diplomacie doporučuje Polákům vyhnout se kvůli tomuto onemocnění cestám do Česka, převzala řada polských i českých zpravodajských serverů, včetně webu ČT24.

Ruští aktivisté napadli v neděli v Petrohradu polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se dvanáctým rokem brání ruské agresi, uvedl server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.

Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko, které na jednání zastupoval odcházející šéf diplomacie Jan Lipavský (za ODS).

V Římě zemřela „mamma Erasmus“ – italská právnička a pedagožka Sofia Corradiová, díky které miliony Evropanů studovaly po celém kontinentě. Byla totiž spoluzakladatelkou programu Evropské unie pro výměnu studentů Erasmus. Získala za to řadu ocenění včetně Řádu za zásluhy Italské republiky. Erasmem prošlo už více než šestnáct milionů studentů. „Erasmus je nejen o vzdělávání studentů, ale je také o praxích, tréninku v nevládních organizacích, veřejných institucích a vědeckých centrech,“ řekl politický geograf z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Tomáš Drobík. Dodal, že je fascinující vidět proměnu studenta před výjezdem a po něm. „Ačkoliv to pro studenty může být stresující, tak se vracejí se zdravým sebevědomím, nadhledem a s kontakty, které jsou často na celý život.“

Ve sněmovních volbách letos podle ministerstva zahraničí hlasoval v cizině rekordní počet voličů. Bylo jich dvakrát tolik než při minulých volbách v roce 2021, sdělil v pondělí po jednání Státní volební komise ředitel konzulárního odboru ministerstva zahraničí Pavel Pešek. Výsledky z některých zahraničních okrsků byly dodány později než před čtyřmi lety i kvůli dodržení zákonné procedury při započtení hlasů dodaných korespondenční formou.

Nově zvolená Poslanecká sněmovna bude mít rekordní počet žen. Bude jich 67 ze 200 poslanců, tedy třetina. Největší podíl jich bude u Pirátů nebo v hnutí STAN, zastoupení žen v dolní komoře dlouhodobě stoupá. Mezi nimi zasedne ve sněmovně i nejmladší členka dolní komory od vzniku České republiky Julie Smejkalová (STAN). Letos byla nejvyšší volební účast ve sněmovních volbách po roce 2000.

Daňové úniky firem napojených na alternativní taxislužby mapoval pořad Reportéři ČT. Jde o takzvané flotily, které vlastní stovky aut a najímají řidiče, pro které pak získávají zákazníky prostřednictvím nadnárodních aplikací Bolt a Uber. Když má flotila zaplatit daně, tak skončí a nahradí ji jiná firma. Jedná se o podvody až ve stovkách milionů korun. Tématu se věnoval reportér Dalibor Bártek.

Americký prezident Donald Trump chce dostat zpět pod americkou kontrolu leteckou základnu v afghánském Bagrámu. Pokud k tomu nedojde, „stane se něco zlého“, pohrozil v neděli šéf Bílého domu vládě afghánského radikálního hnutí Taliban. Ten však podle agentury AFP vzkázal, že jakoukoliv dohodu týkající se afghánského území nepokládá za možnou.

Běloruský resort zahraničí prohlásil za nežádoucí osobu českého diplomata, který musí do 72 hodin opustit zemi. V pátek to napsala běloruská státní tisková agentura Belta, dle které tím Minsk reaguje na dřívější vyhoštění běloruského diplomata z Česka. Tuzemská diplomacie tehdy uvedla, že dotyčný pracuje pro tajnou službu. Minsk krok označil za neopodstatněný a politicky motivovaný. Praha vyhoštění svého diplomata potvrdila, věc ale nechce dále komentovat.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za SPOLU) v pátek vyzval k okamžitému propuštění českého občana Jana Darmovzala, který je rok vězněn ve Venezuele. Podle šéfa české diplomacie nebyl z ničeho obviněn a je vězněn neoprávněně.

Chování českých turistů v cizině se podle bank mění, častěji než hotovostí platí kartou. Letos je takových transakcí o pětinu víc než vloni. Při vyúčtování ale klienti můžou narazit na velké rozdíly, které se při nákupu za sto euro projeví až v desítkách korun. Každá banka si totiž účtuje jiný kurz a rozhodují i místní poplatky.

K hlasování v říjnových sněmovních volbách ze zahraničí se na úřadech či elektronicky přihlásilo zhruba 27 500 voličů. Uvedl to ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v pořadu Partie Terezie Tománkové televize CNN Prima News. Celkové číslo zahrnuje jak voliče zamýšlející využít nově zavedené korespondenční hlasování, tak krajany, kteří plánují jako v minulosti volit na zastupitelských úřadech.

Prázdniny končí, zájem o zahraniční dovolené ale podle cestovních kanceláří výrazněji neklesá. Rodiče s dětmi ve školním věku teď vystřídají třeba senioři. Jak uvádějí prodejci zájezdů, za pět let přibylo klientů ve věku nad 65 let o třetinu. Podíl na tom má i stárnutí populace. Více do zahraničí cestují také lidé s handicapem.

Ukrajinská vláda umožnila mužům ve věku od osmnácti do 22 let vyjíždět za hranice země, oznámila premiérka Julija Svyrydenková. Po začátku plnohodnotné ruské invaze a vyhlášení válečného stavu nesměli bez zvláštního povolení vojenských orgánů zemi opouštět muži od osmnácti do šedesáti let.

Začíná horká fáze volební kampaně před říjnovými parlamentními volbami. Česká televize se ptala zástupců politických stran, čím hodlají přesvědčovat zatím nerozhodnuté voliče. Zazněly například otázky na obranu a bezpečnost, bitcoinovou kauzu, státní rozpočet na příští rok, korespondenční volbu, jednací řád sněmovny, systém obchodování s emisními povolenkami ETS2 a také na to, kdo a jak s kým chce/může vládnout a za jakých podmínek.

Letos poprvé mohou krajané v zahraničí hlasovat ve sněmovních volbách korespondenčně. K tomu musejí být zapsáni na speciálním seznamu zastupitelských úřadů. Posledním dnem pro přihlášení je neděle 24. srpna. Zájem zatím projevilo třiadvacet tisíc lidí, nejvíce v USA, Kanadě a západní Evropě.

Humanitární krize v Pásmu Gazy dosáhla nepředstavitelných rozměrů a propuká tam hladomor, uvedli ve společném prohlášení ministři zahraničí čtyřiadvaceti zemí včetně Británie, Kanady, Austrálie, Japonska, Francie a dalších evropských partnerů. Skupina vyzvala Izrael, aby do palestinské enklávy umožnil přístup všem mezinárodním nevládním organizacím, které tam chtějí poskytovat humanitární pomoc. Česko ani Německo jej nepodepsaly. Tuzemsku v prohlášení opět chybí slovo Hamás, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).