Ruský Memorial chce pokračovat v práci z exilu, podporovatelům hrozí nebezpečí

Ruský nejvyšší soud označil minulý týden za zavřenými dveřmi hnutí Memorial za extremistickou organizaci a zakázal její činnost v zemi. Jde o nejstarší a nejvýznamnější organizaci pro lidská práva v Rusku, v současné době působí v exilu. Po rozhodnutí soudu Lidskoprávní centrum Memorial oznámilo, že v Rusku ukončí svou činnost. Ve své práci chce však v zahraničí pokračovat. Podporovatelům hnutí hrozí po jeho zákazu trestní stíhání.

„(Soudy) zřejmě vidí extremismus v mapování stalinských represí, ve zprávě o válečných zločinech ruské armády na Ukrajině či v obhajobě Rady Evropy,“ komentovala rozhodnutí soudu Natalja Morozovová z Lidskoprávního centra Memorial.

Memorial v současné době působí v exilu, uvádí The Moscow Times (MT) – v Rusku se nachází pouze část týmu lidskoprávního centra. Práce na zachování památky obětí represí sovětského diktátora Josifa Stalina se provádí ze zahraničí, informovala předsedkyně představenstva berlínského Memorialu Irina Ščerbakovová.

„Toto téma nezmizí a ani nemůže. A fakt, že hnutí označují za extremistické, se z historického hlediska zdá naprosto absurdní. Ale tolik věcí, které režim (ruského vůdce Vladimira) Putina dělá, je naprosto absurdních,“ poznamenala Ščerbakovová.

„Najdeme způsoby, jak pomoci“

Memorial získal v roce 2022 Nobelovu cenu míru a nobelovský výbor zároveň odsoudil iniciativu ruských úřadů prohlásit hnutí za extremistickou organizaci a označil to za urážku lidské důstojnosti, připomíná MT s tím, že výbor vyzval Moskvu ke stažení žaloby.

Organizace byla založená na konci 80. let minulého století, jejím spoluzakladatelem se na sklonku komunistického režimu stal „otec sovětské vodíkové bomby“ a disident Andrej Sacharov.

Memorial se zaměřuje na několik oblastí – pomoc při vyhledávání informací o lidech, které v době SSSR postihly represe, archivní správu a výzkum, práci v oblasti lidských práv a shromažďování informací o současných represích v Rusku.

„My, lidskoprávní centrum, budeme pokračovat v úsilí o uznání politických vězňů, najdeme jiné způsoby, jak politickým vězňům pomoci a jak vykonávat práci v exilu,“ říká Morozovová.

Ohrožení podporovatelů Memorialu

Označení Memorialu coby extremistické organizace ohrožuje ty, kteří hnutí podporují, varuje Ščerbakovová. „Jakékoli veřejné zmínky, které mnoho lidí zveřejňovalo na sociálních sítích jako projev protestu proti likvidaci Memorialu a na podporu hnutí – za to všechno může být proti osobě zahájeno trestní stíhání. A to je velké nebezpečí,“ dodala Ščerbakovová.

Politolog Alexandr Morozov říká, že nové zásahy proti Memorialu naznačují vážné zpřísnění ruského politického systému.

„Každý v Rusku by si měl dávat pozor na jakýkoli kontakt s touto organizací,“ říká Morozov. „To je hlavní cíl – zcela přerušit veškerou interakci, umlčet lidi v zemi a zastavit shromažďování jakýchkoli materiálů o stalinských represích a i těch z pozdního sovětského období – a zejména o politických represích, které se provádějí dnes,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael bude pokračovat v operacích v Libanonu navzdory příměří, řekl Kac

Izrael bude prozatím pokračovat v pozemních operacích v jižním Libanonu a obyvatelé, které přiměl opustit své domovy, se nebudou moci vrátit. Podle Reuters to ve čtvrtek uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Jeho komentář přichází krátce po oznámení obou zemí, že se na jednáních v USA dohodly na uplatnění příměří a zřízení několika bezpečnostních zón. Podmínkou klidu zbraní je zastavení palby ze strany teroristického hnutí Hizballáh a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od libanonské řeky Lítání.
02:31Aktualizovánopřed 45 mminutami

Po ruských útocích ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných

Dva lidé přišli o život při ruském ostřelování Chersonské oblasti, informoval náčelník regionální správy Oleksandr Prokudin. Za předchozí den kvůli ruské agresi zahynulo šest lidí a dalších 26 utrpělo zranění, dodal. Jednu oběť a čtyři zraněné si vyžádaly ruské útoky na Záporoží a okolí, oznámil náčelník správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Oba regiony se nacházejí na jihovýchodě Ukrajiny.
před 1 hhodinou

AFP píše, že Izraelci zabili v Gaze nejméně osm lidí a 15 zranili

Agentura AFP napsala s odvoláním na úřady, že při izraelských náletech na město Gaza ve čtvrtek nad ránem zemřelo nejméně osm lidí a dalších nejméně 15 utrpělo zranění. Izrael v Pásmu Gazy provádí útoky téměř denně navzdory příměří uzavřenému na podzim.
před 1 hhodinou

Mexičtí učitelé stávkují za lepší podmínky. Střetli se s policií

Mexiko se blíží fotbalovému mistrovství světa v atmosféře sociálního napětí. Už v pondělí se tisíce učitelů střetly s policií v centru hlavního města. Bezpečnostní složky použily slzný plyn a gumové projektily, aby demonstranty odrazily od hlavního náměstí Zócalo, kde má během šampionátu stát fanzóna. Odborářský svaz CNTE (Národní koordinační výbor pracovníků ve školství) vyhlásil časově neomezenou stávku, která ochromila výuku v deseti státech, a hrozí protesty i po zahájení turnaje 11. června. Vedle učitelů se chystají přijet do hlavního města také farmáři s traktory a řidiči kamionů – pokud vláda do startu MS nevyřeší jejich požadavky.
před 2 hhodinami

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 3 hhodinami

Státy EU daly dle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.
před 8 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 10 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami
Načítání...