Ruský Memorial chce pokračovat v práci z exilu, podporovatelům hrozí nebezpečí

Ruský nejvyšší soud označil minulý týden za zavřenými dveřmi hnutí Memorial za extremistickou organizaci a zakázal její činnost v zemi. Jde o nejstarší a nejvýznamnější organizaci pro lidská práva v Rusku, v současné době působí v exilu. Po rozhodnutí soudu Lidskoprávní centrum Memorial oznámilo, že v Rusku ukončí svou činnost. Ve své práci chce však v zahraničí pokračovat. Podporovatelům hnutí hrozí po jeho zákazu trestní stíhání.

„(Soudy) zřejmě vidí extremismus v mapování stalinských represí, ve zprávě o válečných zločinech ruské armády na Ukrajině či v obhajobě Rady Evropy,“ komentovala rozhodnutí soudu Natalja Morozovová z Lidskoprávního centra Memorial.

Memorial v současné době působí v exilu, uvádí The Moscow Times (MT) – v Rusku se nachází pouze část týmu lidskoprávního centra. Práce na zachování památky obětí represí sovětského diktátora Josifa Stalina se provádí ze zahraničí, informovala předsedkyně představenstva berlínského Memorialu Irina Ščerbakovová.

„Toto téma nezmizí a ani nemůže. A fakt, že hnutí označují za extremistické, se z historického hlediska zdá naprosto absurdní. Ale tolik věcí, které režim (ruského vůdce Vladimira) Putina dělá, je naprosto absurdních,“ poznamenala Ščerbakovová.

„Najdeme způsoby, jak pomoci“

Memorial získal v roce 2022 Nobelovu cenu míru a nobelovský výbor zároveň odsoudil iniciativu ruských úřadů prohlásit hnutí za extremistickou organizaci a označil to za urážku lidské důstojnosti, připomíná MT s tím, že výbor vyzval Moskvu ke stažení žaloby.

Organizace byla založená na konci 80. let minulého století, jejím spoluzakladatelem se na sklonku komunistického režimu stal „otec sovětské vodíkové bomby“ a disident Andrej Sacharov.

Memorial se zaměřuje na několik oblastí – pomoc při vyhledávání informací o lidech, které v době SSSR postihly represe, archivní správu a výzkum, práci v oblasti lidských práv a shromažďování informací o současných represích v Rusku.

„My, lidskoprávní centrum, budeme pokračovat v úsilí o uznání politických vězňů, najdeme jiné způsoby, jak politickým vězňům pomoci a jak vykonávat práci v exilu,“ říká Morozovová.

Ohrožení podporovatelů Memorialu

Označení Memorialu coby extremistické organizace ohrožuje ty, kteří hnutí podporují, varuje Ščerbakovová. „Jakékoli veřejné zmínky, které mnoho lidí zveřejňovalo na sociálních sítích jako projev protestu proti likvidaci Memorialu a na podporu hnutí – za to všechno může být proti osobě zahájeno trestní stíhání. A to je velké nebezpečí,“ dodala Ščerbakovová.

Politolog Alexandr Morozov říká, že nové zásahy proti Memorialu naznačují vážné zpřísnění ruského politického systému.

„Každý v Rusku by si měl dávat pozor na jakýkoli kontakt s touto organizací,“ říká Morozov. „To je hlavní cíl – zcela přerušit veškerou interakci, umlčet lidi v zemi a zastavit shromažďování jakýchkoli materiálů o stalinských represích a i těch z pozdního sovětského období – a zejména o politických represích, které se provádějí dnes,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 1 hhodinou

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...