Ruský ochránce lidských práv Orlov půjde do vězení na necelé tři roky, rozhodl soud

Nahrávám video

Moskevský soud v úterý poslal do vězení na dva roky a šest měsíců známého ochránce lidských práv Olega Orlova, který kritizoval ruské vedení za invazi proti Ukrajině. Orlov byl podle médií odsouzen za opakovanou „diskreditaci armády“, přímo ze soudní síně byl odveden do vězení. Sedmdesátiletý muž je spjat s nevládní organizací Memorial, která dostala Nobelovu cenu míru za rok 2022 a kterou o rok dříve ruské úřady zakázaly.

„Předsedu Memorialu Orlova odsoudili za protiválečný článek, v němž označil putinovský režim za fašistický. U soudu Orlov četl Proces Franze Kafky,“ poznamenal server Meduza.

Orlov stanul před soudem v krátké době podruhé, předchozí proces skončil loni v říjnu pokutou ve výši 150 tisíc rublů (nyní kolem 38 tisíc korun). Prokuratura tehdy nežádala jeho uvěznění, ale aby zaplatil 250 tisíc rublů. Předmětem obžaloby byl článek, ve kterém Orlov napsal, že Rusko se za vládce Vladimira Putina snížilo k fašismu.

„Krvavá válka rozpoutaná Putinovým režimem proti Ukrajině je nejen masovým vražděním lidí, ničením infrastruktury, ekonomiky a kulturních objektů této nádherné země. Není to jen ničení základů mezinárodního práva. Je to i ta nejtěžší rána pro budoucnost Ruska. Země, která se před třiceti lety uvolnila z komunistické totality, sklouzla zpět do totality, tentokrát fašistické,“ napsal Orlov v článku, který původně vyšel ve francouzštině.

Orlov se označil za skutečného vlastence

Vzhledem k věku a zdravotnímu stavu jednoho z šéfů Memorialu navrhla tehdy prokuratura pokutu místo vězení. Orlov označil rozsudek za „mírný, ale nezákonný a nespravedlivý“. Prokuratura nicméně změnila postoj, proti verdiktu se odvolala a v prosinci soud nařídil nový proces. Orlov tenkrát před soudem zopakoval svou kritiku ruského válečného tažení a trval na tom, že je skutečným vlastencem. Odsoudil počínání obžaloby a prohlásil, že ho pronásledují, protože si dovolil veřejně kritizovat počínání úřadů.

Ustanovení o „diskreditaci“ a „šíření lživých informací“, přijatá po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu a hrozící až patnáctiletým vězením, mají umlčet veškerou kritiku války a ruského vedení, připomněla média.

„Je to vzkaz pro ruskou občanskou společnost, pro Rusy, kteří jsou antiválečně naladěni, že Kreml nebude trpět žádné protichůdné názory či argumenty. Kdo se tomu postaví, toho smete a pošle ho do vězení. Orlov se zařadil mezi více než 280 Rusů, kteří byli od 22. února 2022 obviněni za protiválečné postoje,“ okomentoval rozsudek zahraniční zpravodaj ČT Karel Rožánek.

Orlov je jedním z nejznámějších a nejuznávanějších obránců lidských práv v Rusku, k vedení Memorialu patřil od roku 1999. Je také jedním z posledních kritiků Kremlu, kterého úřady dosud neuvěznily nebo nedonutily k emigraci, podotkla agentura AFP.

Memorial proslul odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu a postupně se stal největším sdružením na obranu lidských práv v Rusku. Předloni získal Memorial společně s běloruským disidentem Alesem Bjaljackým a ukrajinským Centrem pro občanské svobody Nobelovu cenu za mír. Ruský soud nařídil v prosinci 2021 rozpuštění sdružení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 45 mminutami

„Měla jsem být zastřelena, ale až poté, co mě znásilní.“ Ukrajinky pro ČT popsaly ruské zajetí

V ruském zajetí zůstávají nejen tisíce ukrajinských vojáků, ale také ranění civilisté a ženy. Právě počet zajatých Ukrajinek se odhaduje na několik stovek. Reportérka zahraniční redakce ČT Barbora Maxová v průběhu čtyř let opakovaně natáčela s ženami, které zažily teror ruských lágrů a otevřeně promluvily o sexuálním násilí i brutálním mučení.
před 1 hhodinou

Firmy mají potíže s náborem kvalifikovaných pracovníků ze zemí mimo EU, ukázal průzkum

Mezi země, které mají největší potíže s náborem kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí, patří Portugalsko. Zároveň se ale řadí k těm, jimž se tyto pracovníky po přijetí daří nejsnáze udržet. Podle průzkumu Eurobarometru zůstává nábor občanů třetích zemí omezený. Každý sedmý malý nebo střední podnik se v posledních dvou letech pokusil přijmout pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Ty naopak hlásí Libanon.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Francouzi jsou z Evropanů nejvíce vystaveni kadmiu. Problém souvisí s hnojivy z Maroka

Francie řeší vysokou míru vystavení obyvatel kadmiu, toxickému těžkému kovu, který se do potravního řetězce dostává mimo jiné přes fosfátová hnojiva. Země většinu těchto hnojiv dováží, významnou část z Maroka, kde jsou fosfátové horniny přirozeně bohaté na kadmium. Situaci navíc zhoršuje výjimka, která Francii umožňuje používat hnojiva s vyšším obsahem kadmia, než připouští unijní limit.
před 2 hhodinami

Letový provoz v Belgii zastavila na řadu hodin neohlášená stávka

Letový provoz v Belgii se v úterý kvůli neohlášené stávce od 14:00 do 21:00 zastavil. Protestují řídící letového provozu ze společnosti Skeyes, oznámilo bruselské letiště. Zrušeny byly stovky letů, některé však mohou z bruselského letiště odlétat po 21:00. Letiště Václava Havla na svých stránkách informovalo o zrušení spoje, který měl do Prahy přiletět v 17:55 a následně odletět do belgické metropole v 18:45.
14:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně sedmnáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet případů podezřelých na nákazu ebolou v Kongu podle WHO prudce klesl

Počet potvrzených případů eboly v Demokratické republice Kongo dosáhl 321, zatímco počet podezřelých výrazně klesl na 116. Důvodem je vyřazení stovek lidí po negativních testech, oznámila podle agentury Reuters Světová zdravotnická organizace (WHO).
před 2 hhodinami
Načítání...