Ruský ochránce lidských práv Orlov půjde do vězení na necelé tři roky, rozhodl soud

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Karel Rožánek o rozsudku nad Olegem Orlovem
Zdroj: ČT24

Moskevský soud v úterý poslal do vězení na dva roky a šest měsíců známého ochránce lidských práv Olega Orlova, který kritizoval ruské vedení za invazi proti Ukrajině. Orlov byl podle médií odsouzen za opakovanou „diskreditaci armády“, přímo ze soudní síně byl odveden do vězení. Sedmdesátiletý muž je spjat s nevládní organizací Memorial, která dostala Nobelovu cenu míru za rok 2022 a kterou o rok dříve ruské úřady zakázaly.

„Předsedu Memorialu Orlova odsoudili za protiválečný článek, v němž označil putinovský režim za fašistický. U soudu Orlov četl Proces Franze Kafky,“ poznamenal server Meduza.

Orlov stanul před soudem v krátké době podruhé, předchozí proces skončil loni v říjnu pokutou ve výši 150 tisíc rublů (nyní kolem 38 tisíc korun). Prokuratura tehdy nežádala jeho uvěznění, ale aby zaplatil 250 tisíc rublů. Předmětem obžaloby byl článek, ve kterém Orlov napsal, že Rusko se za vládce Vladimira Putina snížilo k fašismu.

„Krvavá válka rozpoutaná Putinovým režimem proti Ukrajině je nejen masovým vražděním lidí, ničením infrastruktury, ekonomiky a kulturních objektů této nádherné země. Není to jen ničení základů mezinárodního práva. Je to i ta nejtěžší rána pro budoucnost Ruska. Země, která se před třiceti lety uvolnila z komunistické totality, sklouzla zpět do totality, tentokrát fašistické,“ napsal Orlov v článku, který původně vyšel ve francouzštině.

Orlov se označil za skutečného vlastence

Vzhledem k věku a zdravotnímu stavu jednoho z šéfů Memorialu navrhla tehdy prokuratura pokutu místo vězení. Orlov označil rozsudek za „mírný, ale nezákonný a nespravedlivý“. Prokuratura nicméně změnila postoj, proti verdiktu se odvolala a v prosinci soud nařídil nový proces. Orlov tenkrát před soudem zopakoval svou kritiku ruského válečného tažení a trval na tom, že je skutečným vlastencem. Odsoudil počínání obžaloby a prohlásil, že ho pronásledují, protože si dovolil veřejně kritizovat počínání úřadů.

Ustanovení o „diskreditaci“ a „šíření lživých informací“, přijatá po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu a hrozící až patnáctiletým vězením, mají umlčet veškerou kritiku války a ruského vedení, připomněla média.

„Je to vzkaz pro ruskou občanskou společnost, pro Rusy, kteří jsou antiválečně naladěni, že Kreml nebude trpět žádné protichůdné názory či argumenty. Kdo se tomu postaví, toho smete a pošle ho do vězení. Orlov se zařadil mezi více než 280 Rusů, kteří byli od 22. února 2022 obviněni za protiválečné postoje,“ okomentoval rozsudek zahraniční zpravodaj ČT Karel Rožánek.

Orlov je jedním z nejznámějších a nejuznávanějších obránců lidských práv v Rusku, k vedení Memorialu patřil od roku 1999. Je také jedním z posledních kritiků Kremlu, kterého úřady dosud neuvěznily nebo nedonutily k emigraci, podotkla agentura AFP.

Memorial proslul odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu a postupně se stal největším sdružením na obranu lidských práv v Rusku. Předloni získal Memorial společně s běloruským disidentem Alesem Bjaljackým a ukrajinským Centrem pro občanské svobody Nobelovu cenu za mír. Ruský soud nařídil v prosinci 2021 rozpuštění sdružení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 34 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...