Írán znovu vyslal rakety na Izrael, země pokračují ve vzájemném ostřelování

V několika regionech Izraele se odpoledne a večer rozezněly sirény, izraelská armáda varovala obyvatele před raketami vyslanými z Íránu a vyzvala je, aby šli do krytů. Íránská státní média potvrdila, že z Íránu byly na Izrael vypáleny balistické rakety. Nejméně šest lidí podle serveru The Times of Israel (ToI) utrpělo lehká zranění, čtyři na jihu Izraele a dva ve městě Haifa. Při izraelském úderu na obytnou budovu v Teheránu zahynulo pět lidí, uvedla agentura AFP s odvoláním na íránská státní média.

Novináři AFP večer v Jeruzalémě viděli černou oblohou proletět nejméně deset raket, než v dálce uslyšeli silné exploze. Čtyři osoby utrpěly lehká zranění při dopadu íránské balistické střely na jihu Izraele, píše ToI.

„Jsme v krytu o něco víc než půl hodiny, výbuchy už neslyšíme, takže doufám, že brzy bude možné ho opustit,“ popsala večer po 20. hodině velvyslankyně ČR v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová. Íránské balistické rakety podle ní letěly na dvě místa – na sever na Haifu a telavivskou aglomeraci.

Nahrávám video

Škody způsobila rovněž raketa, která dopadla právě ve městě Haifa. Dvě osoby byly lehce zraněny a hasiči tam bojovali s požárem, který vypukl po dopadu rakety. Po 20:00 SELČ izraelská armáda uvedla, že lidé mohou opustit kryty.

Nahrávám video

Při izraelském úderu na budovu v Teheránu zahynulo pět lidí

Výbuchy v neděli zazněly také v Teheránu. Při izraelském úderu na obytný dům v centru města přišlo o život nejméně pět lidí, uvedla agentura AFP s odvoláním na íránská státní média.

Silné výbuchy otřásly oblastí nejméně dvakrát, v rozmezí několika minut, a do vzduchu se vznesly mraky hustého černého kouře, uvedl novinář AFP, který byl na místě. Davy lidí přiběhly k místu výbuchu poblíž ministerstva komunikací, uvedl novinář. Úřady doporučily obyvatelům Teheránu, aby se schovávali před izraelskými údery do metra, škol či mešit.

Při úderech na Teherán zemřel šéf zpravodajské služby revolučních gard Mohammad Kázemí a jeho zástupce, napsala večer agentura Reuters.

Následky izraelského útoku v Teheránu
Zdroj: Hamid Amlashi/WANA/Reuters

Írán rovněž obvinil Izrael, že cíleně zaútočil na budovu ministerstva zahraničí v hlavním městě a uvedl, že několik lidí na místě utrpělo zranění. „Izraelský zločinecký režim provedl brutální a cílený útok na jednu z budov íránského ministerstva zahraničí, která se nachází naproti Institutu politických a mezinárodních studií v Teheránu,“ napsal na sociální síti X náměstek ministra zahraničí Saíd Chatíbzádeh. Sdílel video z knihovny institutu, na kterém jsou vidět škody, a sdělil, že několik lidí při úderu utrpělo zranění.

Při izraelských úderech na Írán zahynulo od pátku nejméně 224 lidí, uvedla podle AFP místní média s odvoláním na íránské ministerstvo zdravotnictví. Mezi íránskými oběťmi jsou muži, ženy i děti, informovalo ministerstvo s tím, že více než devadesát procent z nich jsou civilisté. Dalších více než tisíc lidí podle úřadu utrpělo zranění.

Íránský prezident Masúd Pezeškján prohlásil, že pokud bude Izrael ve svých útocích pokračovat, odpověď Íránu bude „rozhodnější a ostřejší“. Pezeškján dodal, že íránská armáda dosud reagovala „silně a přiměřeně“.

Íránská střela zasáhla v noci na neděli rezidenční dům ve městě Bat Jam. Na místě zemřelo nejméně šest lidí, dalších zhruba dvacet se podle serveru The Times of Israel pohřešuje. Další čtyři lidé zemřeli ve městě Tamra na severu Izraele, kde raketa zasáhla dvoupatrový dům. Oběťmi jsou podle médií ženy z jedné rodiny. Město je obývané izraelskými Araby, kteří si podle portálu The Times of Israel (ToI) stěžují na nedostatek krytů.

Premiér Izraele Benjamin Netanjahu ve městě Bat Jam řekl, že Írán zaplatí velmi vysokou cenu za údery na civilisty. Prezident Jicchak Herzog zde zase vyzval státy skupiny G7, aby se přidaly na stranu Izraele a spolu s ním usilovaly o to, aby se Írán nevybavil jadernou zbraní. Vůdci zemí G7 od neděle budou jednat na summitu v Kanadě. „Írán se rozhodl útočit na civilisty, nezáleží kdy a kde. A my se samozřejmě budeme bránit,“ uvedl Herzog podle serveru The Times of Israel.

Německý kancléř Friedrich Merz před odletem do Kanady, kde summit G7 od neděle do úterka proběhne, uvedl, že konflikt mezi Izraelem a Íránem bude vysoko na agendě. Merz doufá, že na něm bude dosaženo dohody s cílem najít řešení konfliktu, píše agentura Reuters.

Izraelská armáda uvedla, že Írán na izraelské území vystřelil v noci na neděli osmdesát raket. To je výrazně méně než při prvních vlnách útoků v pátek večer a sobotu brzy ráno, kdy armáda zaznamenala odpálení dvou set raket.

Podle deníku Ha‘arec bylo během nočních úderů na Izrael zraněno na 140 lidí, server The Times of Israel uvádí dvě stě zraněných.

Izraelské útoky podle Íránu už v pátek připravily o život 78 lidí. Další životy si údery vyžádaly v sobotu. Islámská republika uvádí, že raketa zasáhla čtrnáctipatrovou budovu v Teheránu a zabila šedesát lidí včetně 29 dětí, píše britský deník The Guardian.

Teherán hlásí úder na íránské ministerstvo obrany

Izraelské letectvo podle ToI současně podniklo nálety na vojenské cíle v Teheránu. Terčem náletu se stalo íránské ministerstvo obrany, jedna z jeho budov byla lehce poškozena, uvedla íránská agentura Tasnim. Samo ministerstvo se nevyjádřilo.

Izraelské letectvo v neděli ráno uvedlo, že během noci útočilo na odpalovací a skladovací zařízení raket v západní části Íránu.

Terčem íránských raket se naopak stala podle serveru BBC News rafinérie v Haifě. Íránské revoluční gardy podle agentury Reuters tvrdí, že se útoky zaměřily na zařízení zásobující palivem izraelské letectvo. Společnost provozující rafinérii uvedla, že úder poškodil některá potrubí a zařízení, rafinérie však s omezením funguje dále.

Polooficiální íránská tisková agentura Tasnim uvedla, že Írán částečně pozastavil produkci na největším plynovém poli na světě poté, co zde izraelský útok v sobotu způsobil požár. Pole Jižní Pars, které se nachází na jihu země, je zdrojem většiny plynu produkovaného v Íránu. Obavy z možného narušení vývozu ropy z regionu již v pátek zvýšily ceny ropy o devět procent, přestože Izrael první den útoků íránskou ropu a plyn ušetřil, napsala agentura Reuters.

V neděli ráno Izraelská armáda vydala evakuační výzvu pro lidi, kteří se nacházejí v blízkosti vojenských zařízení a továren na zbraně v Íránu. To může znamenat, že izraelské vojenské letectvo na tyto cíle chystá další údery, píše agentura AP.

„Být na těchto místech ohrožuje vaše životy,“ uvedl mluvčí izraelské armády. Podobná upozornění izraelská armáda v uplynulých měsících vydávala v případě, že se chystala provést údery na Pásmo Gazy či Libanon. Izraelský ministr obrany Jisra‘el Kac v neděli také prohlásil, že Teherán se přemění v Bejrút, který Izrael rozsáhle bombardoval v loňském roce.

Existuje nebezpečí dalšího rozšíření konfliktu

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v neděli uvedl pro agentury AP a Reuters, že jeho země se brání izraelským útokům. „Pokud se agrese zastaví, tak se zastaví i naše odezva,“ řekl podle AP. Podle něj si Írán nepřeje, aby se konflikt rozšířil i na další země v regionu.

Ještě v sobotu přitom podle Reuters agentuře Fars blízké revolučním gardám nejmenovaný vysoký íránský vojenský činitel řekl, že se íránské údery rozšíří i na americké základny v regionu. Podle něj íránské údery budou pokračovat i příštích dnech. Podle BBC Írán varoval, že by mohl napadnout i britské a francouzské lodě a základny v regionu, které podle Teheránu pomáhaly při sestřelování jeho raket.

Se Spojenými státy navíc Írán, podle mediátora Ománu, zrušil nedělní rozhovory o možné nové dohodě ohledně jaderného programu islámské republiky. Předchozí dohodu, která limitovala Teherán v obohacování jaderného materiálu, vypověděl šéf Bílého domu Donald Trump během svého prvního prezidentského mandátu.

Podle BBC americký prezident uvedl, že pokud Írán provede útok na základnu USA, americká armáda odpoví proti Teheránu svou „plnou silou a mocí“. V neděli dodal, že „Amerika by se mohla konfliktu zúčastnit“ a uvedl, že je „otevřený“ myšlence, aby se ruský vládce Vladimir Putin stal mediátorem mezi Izraelem a Íránem.

Snaha o zabránění vývoje jaderné bomby, nebo o změnu režimu?

Izrael zahájil útok na Írán v pátek časně ráno, zdůvodnil to obavami, že Teherán vyvíjí jadernou zbraň. V sobotu v úderech na islámskou republiku pokračoval. Cílem se podle Íránu staly sklady ropy u Teheránu. Úřady ale tvrdí, že mají situaci pod kontrolou. Íránské ministerstvo ropného průmyslu také varovalo média, aby bez úředního povolení nepublikovala zprávy, fotografie ani videa o potenciálních útocích nebo incidentech týkajících se íránských ropných zařízení, uvedla agentura Reuters.

Podle Benjamina Netanjahua útoky židovského státu zbrzdily jaderný program Teheránu možná o několik let. Rozsah útoků, volba cílů a slova izraelských politiků ale naznačují další, dlouhodobější ambici – svržení samotného režimu, napsala v sobotu agentura Reuters. Změnu režimu jako možný cíl útoků Izraele vidí i BBC, server Politico a další média.

Páteční izraelský útok na Írán je zřejmě nejrozsáhlejší od války islámské republiky s Irákem v 80. letech minulého století. Šéf íránské diplomacie Arakčí útok označil za vyhlášení války a íránský duchovní vůdce Alí Chameneí Izraeli pohrozil tvrdou odplatou. Izrael tvrdí, že musí Teheránu zabránit ve výrobě jaderných zbraní.

Netanjahu oznámil, že páteční údery cílily na íránské jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby, na íránská jaderná zařízení i na balistický program. Írán dlouhodobě pracuje na obohacování uranu, ale odmítá, že jeho cílem je vyrobit atomovou bombu. Jak píše BBC, Izrael sám pravděpodobně disponuje nukleárními zbraněmi jako jediná země v regionu, ačkoliv to nepřiznává ani nevyvrací.

Repatriační let pro Čechy v Izraeli

Na situaci v regionu reaguje i Česko. Tuzemská diplomacie v novém nedělním doporučení varovala v následujících dnech před cestami do Izraele. Vydala také varování před cestami do Libanonu a Jordánska. K opuštění Íránu vyzvalo ministerstvo zahraničí české občany už v pátek.

Mluvčí resortu Daniel Drake v neděli uvedl, že slovenským repatriačním letem odcestuje v pondělí z jordánského Ammánu do Bratislavy několik Čechů. Resort seznam zájemců o repatriaci neustále aktualizuje, doplnil. Později ministerstvo oznámilo, že bude v pondělí vyslán repatriační let pro Čechy v Izraeli. Zájemci se musí nahlásit ambasádě v Tel Avivu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 9 mminutami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
12:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Norsku zadrželi ruskou loď, Naftohaz s ní chce dosáhnout náhrady škody

Norské úřady v Arktidě zadržely ruskou loď, aby zajistily možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
12:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.