Jaderná zbraň

Teherán znovu a s větší silou vybuduje svá jaderná zařízení. O výrobu jaderné zbraně ale neusiluje. Místním médiím to podle agentury Reuters řekl íránský prezident Masúd Pezeškján. Spojené státy v červnu íránská jaderná zařízení bombardovaly a americký prezident Donald Trump varoval, že nařídí nové útoky, pokud se Teherán pokusí zařízení obnovit.

Americký prezident Donald Trump prý možná řekne ruskému vládci Vladimiru Putinovi, že pokud válka neskončí, mohl by bránící se Ukrajině poskytnout naváděné střely Tomahawk s plochou drahou letu. Jeho prohlášení cituje agentura Reuters. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve v neděli zmínil telefonický hovor s Trumpem – a to podruhé za dva dny. Kreml vyjádřil „vážné znepokojení“ nad zprávami, že Zelenskyj s Trumpem hovořil právě o možném poskytnutí střel Tomahawk.

Severní Korea buduje podle expertů síť tajných vojenských zařízení, v nichž skladuje rakety. Jednu z nepřiznaných základen objevil nedávno u čínských hranic americký think tank Středisko pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Podle analytiků se v komplexu nacházejí i střely schopné nést atomové hlavice a zasáhnout pevninu USA. Pchjongjang tvrdí, že jaderné zbraně jsou nezbytné k odstrašení nepřátelských zemí.

Vedle extrémní síly a ničivosti vyvolávaly jaderné zbraně už od svého objevu strach kvůli radiačním důsledkům. Kvůli nim lidé v Hirošimě a Nagasaki umírali týdny, měsíce, ale dokonce i celé roky po explozi.

Když se stal Harry S. Truman americkým prezidentem, zjistil, že musí učinit jedno z nejtěžších rozhodnutí. Rozhodnutí, které mohlo připravit o život statisíce lidí, ale také miliony životů zachránit. A to ohledně atomové bomby.

Izrael oznámil, že v úterý sestřelil raketu vypálenou z Jemenu. Útok přišel měsíc poté, co skončila krátká izraelsko-íránská válka, během které právě kvůli raketám deset tisíc Izraelců přišlo o domovy. Celou pětinu z nich tvoří lidé, kteří do Izraele přišli nedávno, zejména z Ruska a Ukrajiny.

Přesně před osmdesáti lety začala na zámku Cecilienhof Postupimská konference, která byla posledním velkým jednáním takzvané „velké trojky“ složené ze Spojených států amerických, Velké Británie a Sovětského svazu (SSSR). Konference se do historie zapsala mimo jiné tím, že v jejím průběhu americký prezident Harry S. Truman informoval sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina o tom, že USA úspěšně odpálily první atomovou bombu v rámci testu Trinity.

Získat atomovou pumu se za druhé světové války pokoušeli Němci i Japonci, první pokusný jaderný výbuch se ale uskutečnil až 16. července 1945 v poušti u amerického městečka Alamogordo v Novém Mexiku. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, který v USA probíhal už od roku 1942.

Republikánský senátor Lindsey Graham má ve Washingtonu unikátní postavení. Díky lichotkám přesvědčil prezidenta Donalda Trumpa k úderu na Írán, navíc patří mezi jeho vlivné poradce. Zároveň udržuje blízké vztahy s demokraty v otázkách podpory Ukrajiny. Jeho názory a vyjádření dráždí nicméně Trumpovu voličskou základnu a jeho vztah se současným prezidentem USA je čas od času turbulentní.

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.

Izrael podle íránských médií odpoledne zaútočil na vojenské základny v Teheránu, zasáhl ale i státní televizi. Premiér Benjamin Netanjahu předtím uvedl, že izraelské síly kontrolují vzdušný prostor nad íránskou metropolí. Dodal, že Jeruzalém je na cestě k dosažení dvou hlavních cílů v konfliktu s Íránem. Netanjahu za ně označil likvidaci jaderných a raketových hrozeb ze strany islámské republiky. Po nočních útocích Íránu na Izrael zahynulo osm lidí.

V několika regionech Izraele se odpoledne a večer rozezněly sirény, izraelská armáda varovala obyvatele před raketami vyslanými z Íránu a vyzvala je, aby šli do krytů. Íránská státní média potvrdila, že z Íránu byly na Izrael vypáleny balistické rakety. Nejméně šest lidí podle serveru The Times of Israel (ToI) utrpělo lehká zranění, čtyři na jihu Izraele a dva ve městě Haifa. Při izraelském úderu na obytnou budovu v Teheránu zahynulo pět lidí, uvedla agentura AFP s odvoláním na íránská státní média.

Írán zahájil nový raketový úder na Izrael, oznámila íránská státní televize. Izraelská armáda to vzápětí potvrdila a také útočila v Íránu. Na více místech se v židovském státě rozezněly výstražné sirény, aby se lidé schovali do krytů. Po chvíli armáda stupeň pohotovosti zmírnila a lidé mohli kryty opustit, uvedla agentura AFP.

Íránský jaderný program je netransparentní a ví se toho o něm jen málo, konstatoval pro Českou televizi expert Ondřej Novák. Pokud Izrael zasáhl zařízení na obohacování uranu, mohl Teheránu významně uškodit.

Japonský útok na Pearl Harbor neznamenal pro Spojené státy jenom začátek války. Prezident Franklin Delano Roosevelt díky tomu získal neomezený rozpočet na militarizaci průmyslu a do něho se schoval i jeden přísně tajný projekt. Projekt, který zpočátku sídlil na Manhattanu. Na začátku roku 1942 se tam Spojené státy pustily do vývoje prvních jaderných zbraní a nasadily na to svou plnou hospodářskou a průmyslnou sílu.

Írán dále zvýšil své zásoby uranu obohaceného na úroveň blízkou kvalitě vhodné pro jaderné zbraně, uvádí nová zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci mezinárodní společenství vyzval, aby Írán zastavilo. Je přesvědčen, že usiluje o získání jaderné zbraně. To Teherán dlouhodobě popírá a zprávu MAAE označil za politicky motivovanou.

Írán je připraven podepsat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem jadernou dohodu výměnou za zrušení sankcí. Stanici NBC News to ve středu řekl poradce íránského nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Poradce pro politické, vojenské a jaderné záležitosti Alí Šamchání je patrně nejvýše postaveným činitelem z Chameneího okruhu, který o možnosti uzavření dohody otevřeně hovoří.

Velká Británie se tajně připravuje na možný přímý útok ze strany Ruska, aktualizovány mají být dvacet let staré pohotovostní plány, píše deník The Telegraph. Britští ministři se obávají, že by země neměla proti Rusku na bojišti převahu. Náčelník štábu obrany Tony Radakin zároveň upozornil, že z armády odcházejí stovky vojáků měsíčně. Pro britskou armádu je však stěžejní námořnictvo.

Úterní noční ostřelování mezi Indií a Pákistánem bylo podle indologa Martina Hříbka největší konfrontací mezi zeměmi od války v Kašmíru v roce 1999. Expert Jiří Krejčík upozornil, že Indie může situaci využít k tomu, aby svého západního souseda odstřihla od vody. Na uklidnění situace již podle Zbyňka Dubského z Katedry mezinárodních studií a diplomacie VŠE pracují Spojené státy. Ty však společně s Čínou dlouhodobě vyzbrojují Pákistán.

Americký prezident Donald Trump podle deníku New York Times zablokoval izraelský plán vojenského úderu na íránská jaderná zařízení. List se odvolává na zdroje přímo z americké administrativy s tím, že si USA uvědomují důsledky možné války s Teheránem, a proto se nyní snaží íránské jaderné ambice zbrzdit diplomatickou cestou. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu uvedl, že by bylo dobré, pokud bude diplomatický postup podobný jako v Libyi. Tento scénář však předpokládá demontáž jaderných zařízení, a to Írán odmítá.

Prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth v pondělí poprvé v historii přislíbili návrh obranného rozpočtu ve výši jednoho bilionu dolarů (téměř 23 bilionů korun), informoval portál Politico s tím, že by pro tamní armádu šlo o rekordní částku.

Francie je připravená nahradit Američany, pokud by stáhli svůj jaderný arzenál z Německa, napsal britský server The Telegraph (TT) s odkazem na anonymní zdroj z nejvyšších pater francouzské politiky. USA mají v Evropě sto tisíc vojáků a stovku jaderných pum B-61. Kromě nich mají na kontinentu atomové zbraně už jen Londýn a Paříž.

Spojené státy chtějí převzít Pásmo Gazy a přestavět ho poté, co bude místní obyvatelstvo přesídleno jinam, prohlásil prezident USA Donald Trump poté, co v Bílém domě přijal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Trump už předtím zakázal spolupráci mezi USA a Radou OSN pro lidská práva (UNHRC) a také financování agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Zároveň se nechal slyšet, že Palestinci nemají jinou možnost než opustit Pásmo Gazy. Jejich nucené přesídlení by ale odporovalo mezinárodnímu právu.