Jaderná zbraň

Ruské námořnictvo dokončilo testy nové raketové ponorky. Podle ruského ministerstva obrany odpálila balistickou střelu Bulava, která může sloužit jako nosič jaderných zbraní. Test se uskutečnil v Bílém moři severně od evropské části Ruska, cíl střely byl na Kamčatce.

Dne 29. září 1957 v přepracovatelském závodě Majak poblíž města Ozersk v Čeljabinské oblasti SSSR vybuchla podzemní nádrž s vysoce radioaktivním odpadem. Protože ani město Ozersk, ani výrobní komplex Majak označovaný také jako Čeljabinsk-40 nebyly zaneseny na mapách, označuje se katastrofa podle nejbližšího „oficiálního“ města – Kyštymu.

Severní Korea uvedla do provozu svou první taktickou jadernou ponorku. Zařadila ji do flotily, která hlídkuje ve vodách mezi Korejským poloostrovem a Japonskem. Informovala o tom v pátek státní tisková agentura KCNA. Slavnostního spuštění na vodu se zúčastnil severokorejský vůdce Kim Čong-un.

Hirošima si v neděli připomněla 140 tisíc obětí amerického jaderného útoku z 6. července 1945. Guvernér japonské prefektury Hirošima Hidehiko Juzai zároveň kritizoval stupňující se výzvy k posílení jaderných odstrašovacích prostředků po celém světě v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a výhrůžkami Ruska, že je připraveno atomové zbraně použít. Starosta Hirošimy Kazumi Macui jaderné zastrašování označil za bláznovství.

Tříhodinový životopisný thriller Oppenheimer oceňovaného režiséra Christophera Nolana přitáhl pozornost k osobě jaderného vědce Roberta Oppenheimera a vývoji prvních jaderných zbraní. Navzdory těžkému tématu dokázal film v kinech uspět nad očekávání studia.

V případě agrese vůči Bělorusku nebudeme váhat s použitím jaderných zbraní, prohlásil běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko podle ruské státní agentury TASS. Rozmístění ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku má podle něj sloužit jako odstrašující prostředek proti případnému „agresorovi“. Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden uvedl, že Rusko tyto zbraně začne v sousední zemi rozmísťovat po dokončení výstavby jejich skladovacích objektů 7. až 8. července. Moskva opakovaně uvádí, že její jaderné zbraně na běloruském území zůstávají pod ruskou kontrolou.

Počet použitelných jaderných hlavic ve světě se meziročně mírně zvýšil. Nejvíce se ve srovnání s loňským rokem rozrostl čínský jaderný arzenál. Uvádí to aktuální zpráva Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI). Zhruba devadesát procent nukleárních zbraní mají k dispozici Rusko a Spojené státy. Dostupné informace o ničivých arzenálech však v důsledku války na Ukrajině klesají. Podle ředitele SIPRI se jedná o jedno z „nejnebezpečnějších období v historii lidstva“. Švédský ústav volá po rychlé obnově jaderné diplomacie a kontroly zbrojení.

Rusko začne s rozmisťováním jaderných zbraní v Bělorusku hned po dokončení stavby jejich skladu 7. až 8. července, prohlásil ruský lídr Vladimir Putin během páteční schůzky s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem v černomořském ruském letovisku Soči.

Spojené státy se snaží najít cestu z energetické krize mimo jiné vývojem nových atomových reaktorů. Nový experiment ale vyvolává kontroverze, protože má využívat jako palivo vysoce obohacený uran.

Sotva překonal neznámé onemocnění, začal běloruský diktátor Alexandr Lukašenko znovu hrát s jadernou kartou. Vojenští odborníci však upozorňují, že zdaleka nejde o tak silnou kartu, jak by se mohlo zdát. Politologové pak dodávají, že jeho už tak značná závislost na Moskvě se tím bude ještě zvyšovat. Podle některých dokonce natolik, že Bělorusko může ještě v tomto desetiletí dojít z nadstandardních integračních vazeb se svým mocným sousedem až do stavu úplného pohlcení Ruskem.

Rusko už začalo s přesunem nestrategických jaderných zbraní do Běloruska, oznámil běloruský vůdce Alexandr Lukašenko podle ruské televizní stanice Pervyj kanal. Ministři obrany obou zemí ve čtvrtek podepsali dokument o rozmístění tohoto typu zbraní v Bělorusku. Spojené státy to, že Rusko smí v Bělorusku rozmístit taktické zbraně, odsoudily.

Spojené státy a Jižní Korea uzavřely přelomovou dohodu proti jaderné hrozbě Pchjongjangu. Washington bude na jihu Korejského poloostrova pravidelně rozmisťovat americké ponorky s nukleárními zbraněmi. Zároveň tam vyšle další strategické zbraně včetně bombardérů. Soul na oplátku nebude vyvíjet vlastní jaderné rakety.

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.

Rusko by mělo dodržovat své mezinárodní závazky a nešířit jaderné zbraně do Běloruska. V pondělí po jednání s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Později během pondělí se ministr sešel i s eurokomisařem pro spravedlnost Didierem Reyndersem a hovořili o potrestání ruských válečných zločinů.

Rozmístění ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku povede k destabilizaci země, uvedl v reakci na oznámení šéfa Kremlu tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Bělorusko se stalo rukojmím ruského vládce Vladimira Putina, tvrdí Kyjev. Ukrajina chce kvůli ruským plánům svolat Radu bezpečnosti OSN. Za nezodpovědné označilo chování Moskvy i NATO.

Moskva umístí v Bělorusku taktické jaderné zbraně. Ve státní televizi to v sobotu prohlásil šéf Kremlu Vladimir Putin s tím, že s Minskem uzavřeli příslušnou dohodu. V Bělorusku by mělo být umístěno deset letadel schopných jaderné zbraně nést, uvedla agentura Reuters. Putin tvrdí, že tím Moskva neporušuje žádná ujednání o nešíření jaderných zbraní, a reaguje na oznámení Británie, která chce na Ukrajinu dodávat protitankové náboje z ochuzeného uranu. Podle amerického ministerstva obrany neexistují náznaky, že by se Moskva chystala zbraně použít.

Čína kladla důraz na armádu a na svůj jaderný arzenál kvůli výhledu případné vojenské konfrontace se Spojenými státy, válka na Ukrajině však tyto tendence urychlila – konstatovala analytička Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky. Vzhledem k Putinově rétorice a vývoji ruské invaze se o jaderné zbraně začnou zajímat i další státy, míní experti.

Severní Korea odpálila podle Soulu další balistickou raketu, uvedla agentura Reuters. Poslední přitom odpálila předchozí den. Severní Korea prohlásila, že v sobotu otestovala mezikontinentální balistickou raketu Hwasong-15. Střela vystoupala do výšky 5768 kilometrů a doletěla do vzdálenosti 989 kilometrů, uvedla severokorejská tisková agentura KCNA. Údaje ze zkoušky ukazují, že tato zbraň by teoreticky byla schopná dosáhnout pevninské části Spojených států, pokud by letěla po standardní trajektorii, napsala agentura AP. USA nejprve s Jižní Koreou a následně i s Japonskem v neděli v reakci na sobotní odpálení rakety uskutečnily společné cvičení letectva.

Zvolený český prezident Petr Pavel se domnívá, že jediným omezením zbrojních dodávek Ukrajině by mělo být, že se Kyjevu nebudou posílat jaderné zbraně. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že ukrajinská armáda může ruské invazní síly porazit. Pavel to v pátek řekl v rozhovoru s Bloomberg TV v Praze.

Vůdce Severní Koreje Kim Čong-un oznámil, že země výrazně zvýší výrobu jaderných hlavic. Nařídil také vyvinout novou mezikontinentální balistickou střelu. Experti se domnívají, že by země mohla letos podniknout svůj první jaderný test od roku 2017. Nevylučují ani, že by mohlo dojít k přímé konfrontaci mezi KLDR a jejím jižním sousedem.

Severní Korea podle jihokorejské armády odpálila 23 raket, včetně třech balistických střel krátkého doletu. Jedna dopadla blízko námořní hranice s Jižní Korejí. Stalo se to poté, co Pchjongjang v úterý vyhrožoval Soulu a Spojeným státům kvůli jejich nynějšímu několikadennímu vojenskému cvičení. Soul v reakci na poslední ze série severokorejských raketových testů vystřelil severně od společné námořní hranice tři rakety vzduch–země. KLDR kromě raket vypálila také přes sto dělostřeleckých střel. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol situaci označil za narušení území.

Spojené státy plánují rozmístit bombardéry s jadernými zbraněmi na vojenské základně u severoaustralského města Darwin. Chtějí tak odradit Čínu od případné invaze na Tchaj-wan. Zprávu jako první přinesla australská stanice ABC, sama Canberra je v komentářích zdrženlivá. Jaderný arzenál posiluje také Peking. Vybudovat silný „systém strategických odstrašujících sil“ slíbil i čínský prezident Si Ťin-pching.

Ochranu ukrajinských měst před ruskými útoky by brzy měly zajistit systémy protivzdušné obrany NASAMS. První dva už zemi dodaly Spojené státy, neoficiálně se mluví také o další munici do raketometů HIMARS. Západní země však podle analýzy agentury AP začínají v podpoře Ukrajiny narážet na své limity. Vybavenost evropských armád, kapacitu obranného průmyslu i roli Spojených států v konfliktu diskutovali v pořadu Události, komentáře reportér Jan Gazdík z Aktuálně.cz, Tomáš Kolařík z CZDEFENCE a odborník na jaderné zbraně z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza.

V dokumentu Dějiny třetí světové vzpomínají tři bývalí vojáci, kteří se v době karibské krize chystali na vypuknutí konfliktu mezi světovými velmocemi. Podle autora snímku, dokumentaristy Richarda Komárka, byli připraveni jít do války a obětovat se v boji. O svém novém filmu promluvil v pořadu Události, komentáře.