Americký prezident Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Oznámil to na své sociální síti Truth Social s tím, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentury Fars popřel. Server Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
Odložení vojenských akcí Trump podmínil úspěchem aktuálních schůzek a diskuzí, které podle něj budou pokračovat v tomto týdnu. Dosavadní vyjednávání označil mimo jiné za detailní a do hloubky jdoucí.
Svým rozhodnutím Trump prodloužil sobotní ultimátum, kdy dal blízkovýchodní zemi 48 hodin na úplné otevření Hormuzského průlivu pod pohrůžkou zničení íránských elektráren.
Írán popírá, že by s USA jednal
Íránská agentura Fars s odkazem na své zdroje uvádí, že Írán s USA nejedná přímo ani nepřímo, jak naopak tvrdí Trump, píše Reuters. Íránská oficiální média Trumpovo oznámení interpretují tak, že Spojené státy pozastavily své záměry pod dojmem hrozící íránské odvety.
Íránské revoluční gardy už dříve v pondělí reagovaly na možný útok na íránské elektrárny prohlášením, že v případě takového útoku bude Teherán v odvetě útočit na izraelské elektrárny a také elektrárny zásobující elektřinou americké základny v regionu.
Na seznamu zařízení, na které by Írán mohl udeřit, je podle agentury Fars také jaderná elektrárna ve Spojených arabských emirátech.
„Iniciativy směřující ke zmírnění konfliktu“
Íránské ministerstvo zahraničí ovšem podle jiné íránské agentury Mehr uvedlo, že existují iniciativy směřující ke zmírnění konfliktu. Ministerstvo se podle Mehru rovněž domnívá, že cílem Trumpova kroku je dosáhnout snížení cen ropy, aby mohl pokračovat s vojenským tažením proti Íránu.
Podle zpravodaje serveru Axios jednali vysoce postavení činitelé Turecka, Egypta a Pákistánu separátně s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Cílem rozhovorů bylo zklidnění konfliktu.
Před začátkem války procházela Hormuzským průlivem zhruba pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. Kvůli hrozbám a útokům na lodě ze strany Íránu se provoz snížil přibližně o devadesát procent, což vedlo k výraznému nárůstu cen ropy i plynu.
