Elektrárny

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.

Na českých tocích stojí skoro patnáct set elektráren. Komora obnovitelných zdrojů si myslí, že by mohly dodávat více energie. Loni ale prošlo modernizací jen několik elektráren a nové téměř nevznikají. Důvodem je mimo jiné ochrana přírody. V sobotu ke světovému dni vody se jich sedmdesát v celém Česku otevře veřejnosti.

Společnost ČEZ spouští službu, kdy po souhlasu domácnosti bude moct na dálku lidem regulovat výrobu z fotovoltaiky (FVE). Majitelé solárních elektráren tak dostanou zaplaceno za neposílání nadbytečné elektřiny do sítě. Podobné služby připravují i další dodavatelé.

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) navrhuje zakázat používání zařízení na maření přebytečné elektřiny. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a prezidentův poradce a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko (LES) se v Otázkách Václava Moravce shodli, že takové mařiče jsou absurdní a až „úchylné“. Smysluplnější by prý bylo budovat radši zařízení na uložení energie, tedy hlavně bateriová úložiště.

V Česku loni přibylo sedm větrných elektráren, podle klimaticko-energetického plánu jich nicméně Česko bude potřebovat násobně víc. Přípravy ale trvají roky, někde se projektům lidé brání a protahuje se vznik legislativy, která má výstavbu urychlit. Pomoci nastartovat by ji mohly větrné parky ve státních lesích, například na Vysočině, severu Moravy nebo v části Libereckého kraje.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil slovenského premiéra Roberta Fica z otevření druhé energetické fronty proti Ukrajině na pokyn ruského vládce Vladimira Putina.

Ačkoliv má Írán jedny z největších zásob zemního plynu a ropy na světě, ocitl se v poslední době v energetické nouzi. Vládní úřady jsou zavřené nebo fungují pouze omezeně, školy se uchýlily k dálkové výuce a průmyslové podniky přišly o dodávky elektřiny, následkem čehož se téměř zastavila výroba, napsal deník The New York Times (NYT), podle kterého prezident Masúd Pezeškján varoval, že problém dosáhl kritického bodu.

Policie v Kosovu zatkla osm lidí v souvislosti s explozí, která v pátek večer poškodila kanál přivádějící vodu ke dvěma hlavním elektrárnám v zemi. O zatýkání v sobotu informoval kosovský ministr vnitra Xhelal Sveçla. Kosovští představitelé už v pátek uvedli, že jde o teroristický čin, za kterým stojí Srbsko. Bělehrad ale takové tvrzení odmítl jako nepodložené obvinění.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vyšetřuje energetické skupiny ČEZ, EPH a Veolia pro podezření z kartelu, uvedl server Seznam Zprávy. Úřad zjišťuje, zda nekoordinovaly nabídky do aukce na výstavbu kogeneračních elektráren. Mluvčí antimonopolního úřadu Martin Švanda potvrdil, že se uvedenou věcí úřad zabývá. Správní řízení zahájeno nebylo, dodal. Podle Veolie k žádnému porušení pravidel hospodářské soutěže z její strany nedošlo. ČEZ uvedl, že úřad před časem uskutečnil šetření v prostorách firmy a podnik spolupracoval. Dále ale věc nekomentoval, stejně jako EPH.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a šéf resortu průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) představili pozměňovací návrhy svých úřadů, které by měly přispět ke snížení objemu peněz na dotace pro obnovitelné zdroje energií. Vláda příští rok vyčlení na zelené zdroje 8,5 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu přitom potřebnou sumu vyčíslilo na 31 miliard. Po jednání kabinetu zároveň šéf resortu dopravy Martin Kupka (ODS) oznámil, že vláda bude pokračovat v debatě s odboráři o navýšení platů na příští rok. Ti žádají stejné přidání o 6,9 procenta jako u politiků.

Blíží se zima, topná sezona a Ukrajina plánuje, jak se vypořádá s očekávanými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu. Podle expertů by ofenziva na elektrárny a distribuční soustavu neměla být větší než loni, kdy ukrajinské škody dosáhly necelých devíti miliard dolarů. Společnosti tak trápí spíše finační problémy.

Česko se připravuje na zimu a možné přerušení dodávek ruského plynu. Už splnilo unijní cíl a naplnilo plynem přes 80 procent zásobníků. Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) pomohly dodávky suroviny z Norska. Stát pořídil i zkapalněný plyn. Dál platí, že v případě výpadku mají domácnosti přednost před firmami.

Uhelnou elektrárnu Počerady na Mostecku čekalo po kladných zkušenostech s 5. blokem další odsiřování. Díky dodání odsiřovacího zařízení na 6. blok mohlo dojít k tolik potřebné další fázi ekologizace elektráren na českém území. Kontrakt za více než miliardu korun podepsali představitelé Českých energetických závodů s konsorciem německo-českých firem OTES/SHL.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Evropská unie bere na milost jadernou energii. Do konce roku by komise měla představit seznam čistých zdrojů. Po tlaku zemí jako je Francie nebo Česko se zdá, že na této ekologické listině by mělo být i jádro.

Na českou krajinu i obyvatelstvo začínají citelně dopadat změny klimatu, stav českých lesů a půdy je však v mnoha případech výsledkem špatného hospodářství posledních desítek let a minimálně další desítky let potrvá, než se náprava projeví. Stěžejním úkolem bude ochrana vody a obnova lesů, shodli se zástupci parlamentních stran, kteří ve speciálním vydání Událostí, komentářů diskutovali o životním prostředí. Debatu v Národním zemědělském muzeu v Čáslavi moderovala Marcela Augustová.

Pražský městský soud znovu osvobodil někdejšího předsedu představenstva společnosti Amun.Re Martina Shenara, který čelí obžalobě z toho, že neodvedl daně při prodeji tří projektových společností energetické firmě ČEZ. Podle soudu se neprokázalo, že by se skutek vůbec stal. Shenar vinu od počátku odmítá, tvrdí, že zákon neporušil. Aktuální rozsudek není pravomocný, státní zástupkyně se proti němu na místě odvolala. Shenar se práva na odvolání vzdal.

Rostoucí problém v Německu představují dosluhující větrné elektrárny, jejichž předpokládaný životní cyklus se právě v těchto měsících chýlí ke konci. Ve hře je přitom osud tisíců tamních větrných turbín, do jejichž recyklace se teď pustila první specializovaná evropská firma Neocomp. Obří stavby, které výškou nezaostávají za mrakodrapy, jsou pokusem zachránit klima planety. Obtížnost jejich recyklace ale zároveň představuje ekologickou hrozbu.

Domácnosti, které používají k vytápění biomasu, zaplatí ročně necelých padesát tisíc korun. Tedy méně, než třeba ti, kteří topí zemní plynem nebo hnědým uhlím. Sektoru obnovitelných zdrojů se ale nelíbí plány státu na spalování biomasy spolu s uhlím ve velkých teplárnách a elektrárnách. Navíc až skončí kůrovcová kalamita, může být materiálu nedostatek.

Premiér Andrej Babiš (ANO) je připraven vypovědět koaliční smlouvu, pokud by ministryně práce a sociálních věcí z ČSSD Jana Maláčová předložila jako poslanecký návrh zavedení bankovní daně. Maláčová o takové možnosti hovořila v Otázkách Václava Moravce. Babiš však věří, že jde o marketingový tah - upozornil, že zdanění bank není v programovém prohlášení vlády ani v koaliční smlouvě. Andrej Babiš byl hostem úterních Událostí, komentářů.