Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
Ve Spojených státech se spotřeba uhlí v posledních letech snižovala, ale očekává se, že v letošním roce stoupne o osm procent. Podle IEA to způsobily vyšší ceny zemního plynu a pomalejší vyřazování uhelných elektráren z provozu, za nímž stojí americká vláda.
V Evropské unii letos klesla poptávka po uhlí výrazně méně než v předchozích dvou letech. Větrné a vodní elektrárny vyrobily v první polovině roku méně energie, což vedlo ke zvýšené závislosti na uhlí. Indie, která obvykle přispívá k rostoucí globální poptávce po tomto palivu, z něj letos pravděpodobně vyrobila méně energie. Rané a intenzivní monzunové období vedlo k nižší poptávce po elektřině a zvýšilo produkci z vodních elektráren.
Hnací silou trhu zůstává Čína, která je největším světovým spotřebitelem uhlí a zároveň lídrem ve větrné a solární energii. Připadá na ni 56 procent globální poptávky. Místní spotřeba zůstala v roce 2025 ve srovnání s rokem 2024 stabilní.
Rok 2025 se podle meteorologické služby Evropské unie Copernicus rýsuje jako druhý nejteplejší v historii měření, shodně s rokem 2023 a za rokem 2024. Globální poptávka po uhlí však stagnuje, což znamená, že má tendenci se stabilizovat. IEA předpovídá, že do roku 2030 by měla mírně klesnout a vrátit se na úroveň roku 2023, a to v důsledku rostoucí konkurence jiných zdrojů elektřiny.
