Uhlí

Energetická skupina ČEZ vydělala v prvních třech čtvrtletích letošního roku 23,4 miliardy korun, čistý zisk skupiny tak meziročně klesl o 6,4 miliardy. K poklesu přispěl zejména nižší zisk z obchodování s komoditami a také nižší výnosy z těžby. Provozní zisk společnosti naopak vzrostl na sto miliard, vyplývá z údajů, které v úterý společnost zveřejnila. Vedení podniku zároveň navýšilo svá očekávání celoročního provozního zisku EBITDA na 126 až 130 miliard, očištěný čistý zisk pak předpokládá na úrovni 26 až 30 miliard korun.

Za největšího znečišťovatele roku 2023 označily ekologické organizace Arnika, Hnutí Duha a Greenpeace uhelné elektrárny, stejně jako v předešlém roce. Loni nicméně podle ekologů kleslo množství nebezpečných látek vypouštěných do životního prostředí, například rtuti, což vysvětlují mimo jiné evropskou snahou nahrazovat elektřinu z uhlí obnovitelnými zdroji. Mezi nejvýznamnější firmy, které se podílely na znečištění, patří Spolana Neratovice nebo elektrárny Počerady a Chvaletice. Naopak na nižší příčky žebříčků spadla huť Liberty Ostrava, která v roce 2023 omezovala výrobu. Ekologové v pátek představili žebříčky, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ).

Před 142 lety ve Velké Británii spustili první uhelnou elektrárnu – a tím odstartovali „věk elektřiny“. Toto pondělí Británie naopak svou poslední uhelnou elektrárnu uzavřela a energii už vyrábí jen z jiných zdrojů. Veskrze ekologičtějších.

Začínající topná sezona by měla vyjít levněji než minulá. Přispějí k tomu nižší ceny elektřiny a plynu, ale i uhlí a dřeva. Právě o tyto formy vytápění nyní roste zájem.

Elektřinu z českých uhelných elektráren mohou v nejbližších letech dostatečně spolehlivě nahradit levnější zdroje z okolních států, vyplývá ze studie projektu Fakta o klimatu. Naopak v teplárenství se podle autorů studie bude v nejbližších letech uhlí dál spalovat a dekarbonizace bude pomalejší. Pro udržení nízké ceny elektřiny a tepla je při odklonu od uhlí důležitý rozvoj moderní energetiky založené na obnovitelných zdrojích, uvádí studie.

Kotlíkové dotace v sobotu končí. Stát tak skoro deset let podporoval domácnosti, aby vyměnily stará topeniště za modernější a pomohly vyčistit ovzduší. Nabídku za tu dobu využilo přes 130 tisíc rodin. Celkem si rozdělí více než 15 miliard korun. Akce podle ministerstva životního prostředí měřitelně zlepšila poměry v obcích.

Energetická koncepce státu, klimaticko-energetický plán a politika ochrany klimatu mají Česko nasměrovat k naplnění Zelené dohody. Vláda ale schvalování těchto tří stěžejních dokumentů odložila. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) proto, že se zabývala tendrem na nové bloky v Dukovanech, a s dovětkem, že se k nedodělku co nejdřív vrátí.

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina by mohla skončit do roku 2030, nikoliv v roce 2035, do kterého platí povolení těžby. Skončit s těžbou uhlí do roku 2030 je strategií skupiny ČEZ, Bílina by ale zůstala v provozu až do roku 2035, pokud by nastala nečekaná situace. Informoval o tom mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Zástupci polostátní firmy na její valné hromadě dále uvedli, že budoucnost energetiky je v obnovitelných zdrojích. Ještě před dvaceti lety tvořila elektřina z uhlí hlavní část zisku firmy, v současnosti nejvíce elektřiny ČEZ vyrábějí jaderné elektrárny.

Státní fond životního prostředí začne za necelý měsíc přijímat další žádosti o dotace z unijního programu HEAT na modernizace tepláren a odklon od uhlí. Ve čtvrté výzvě je dvacet miliard korun. Peníze mají mimo jiné pomoci udržet ceny tepla na přijatelné úrovni.

Společnost ČEZ oznámila stomiliardovou investici do přeměny energetiky a teplárenství v Ústeckém kraji. Energetici se tak připravují zejména na odklon od uhlí. Vzhledem k transformaci energetiky však budou podle distribučních společností potřeba další miliardy korun, například na rozvoj sítí. Shodují se na tom, že klíčové budou peníze od Evropské unie.

Plzeňská teplárna je o krok blíž dekarbonizaci. Dlouho plánovaný úplný odklon od hnědého uhlí umožní i nově modernizovaná turbína. Cenový odhad ale vzrostl z původních čtyř miliard na sedm. Opoziční zastupitelé si stěžují, že vedení města není schopné zdražení vysvětlit. Podle generálního ředitele je projekt transparentní a projde veřejnou soutěží.

Profesor Michael Sterner je přední německý expert na ukládání energie. Zaměřuje se hlavně na systémy, které umí přebytky získané ze sluneční a větrné elektřiny ukládat do plynu, který se následně využívá jako záloha pro průmysl v době, kdy tolik nefouká nebo nesvítí. Věří, že právě tato technologie umožní lidstvu přechod od fosilních paliv a zachrání tak svět před bolestivými dopady klimatických změn.

Už po jedenašedesáté o Velikonočním pondělí hostila anglická vesnice Gawthorpe v hrabství Yorkshire bizarní závod. Každý rok se v ní v tento svátek pořádá mistrovství světa v nošení uhlí. Zúčastnit se mohou podle pravidel děti, mládež, ženy, muži i veteráni. V hlavních kategoriích nosí závodníci umouněnou zátěž na vzdálenost přes jeden kilometr.

Česká republika není připravená na mezičas, který nastane mezi dobou, kdy využívá jako primární zdroj energie uhlí, a dobou, kdy pojede hlavně na obnovitelné zdroje, varoval v pořadu Události, komentáře datový analytik Petr Bartoň z Anglo-americké univerzity v Praze. Prezident Evropské federace obnovitelných zdrojů Martin Bursík by v tomto ohledu posílil vedení s Německem. Zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška nicméně varoval, že v případě krize může s dodávkami energie nastat problém, důvěra mezi státy totiž v posledních letech chybí.

Studenti si v pátek v Praze připomněli první akci svého hnutí Fridays for Future, která se konala v Česku právě před pěti lety. Ochrana životního prostředí se podle nich za tu dobu posunula, ale pořád není politickou prioritou.

Déle než dvacet let hoří a nebezpečnými látkami, včetně karcinogenních, ohrožuje zdraví lidí z širokého okolí obří halda v Ostravě Heřmanicích. Pod jejím povrchem desítky let doutná požár. Státní podnik Diamo se už před více než deseti lety zavázal, že hořící haldu zlikviduje. To se ale dosud nestalo. Navíc nyní vyšlo najevo, že způsob, jakým Diamo rekultivaci místa řeší, přinesl další vážné problémy. Případem se zabývá i policie. Pro pořad Reportéři ČT natáčel Dalibor Bártek.

Česko loni vyvezlo devět terawatthodin elektřiny. Bylo tak čtvrtým největším exportérem v Evropské unii, vyplývá z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno. Množství vyváženého proudu však klesá, oproti roku 2022 poklesl objem zhruba o třetinu. Analytici předpokládají, že podíl exportu bude kvůli útlumu uhlí dál klesat.

Hospodaření těžební společnosti OKD skončilo v loňském roce ziskem, který před účetními operacemi souvisejícími s tvorbou rezerv bude činit kolem 1,5 miliardy korun. Ze dvou lokalit Dolu ČSM na Karvinsku podnik vytěžil více než milion tun uhlí. Loňský čistý zisk zatím firma neuvedla. V roce 2022 podnik vytěžil 1,3 milionu tun uhlí a dosáhl čistého zisku 5,1 miliardy korun, nejvyššího od roku 2011.

Letošní topná sezona se zatím vymyká. Začala velmi pozdě, až v polovině října, a navíc domácnosti šetří. Ve třetím čtvrtletí se tak snížila spotřeba tepla meziročně skoro o čtvrtinu. Na dálkové vytápění jsou v Česku napojeny skoro dvě pětiny domácností. Většině z nich teplo od příštího roku zdraží. Ceny zvyšují hlavně uhelné teplárny. Ty plynové mají naopak prostor pro zlevnění.

Prosperující americký městys se změnil v město duchů, když zde v šedesátých letech vypukl neuhasitelný důlní požár. Oheň se vymkl hasičům zpod kontroly natolik, že není v lidských silách uhasit jej dodnes. A nic se na tom zřejmě nezmění ani v dalších stovkách let.

Liberty Ostrava podle serveru iDNES.cz hrozí přerušení výroby. Podle deníku huť dlouhodobě neplatila dodavateli energií, společnosti Tameh Czech, která se tak dostala na pokraj bankrotu. Ve čtvrtek proto Tameh přeruší výrobu elektřiny v jednom z kotlů, uhlí v dalších dvou dojde nejpozději v pondělí. Mluvčí Liberty Kateřina Zajíčková v reakci uvedla, že firma je zklamána jednostranným a poškozujícím jednáním společnosti Tameh, které může ohrozit tisíce pracovních míst v celém ostravském regionu. Pátečního jednání o osudu hutí se zúčastní i ministři práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Zástupci téměř dvou stovek zemí se na klimatické konferenci COP28 v Dubaji podle agentur Reuters a AP shodli na potřebě odklonu od fosilních paliv, oznámil předseda konference Sultán Džábir. Dohodu označil za „historickou“, poprvé totiž hovoří o společném odklonu od ropy, plynu a uhlí. S jejím závěrečným zněním státy souhlasily po týdnech vyjednávání.

Po invazi na Ukrajinu získala Moskva kontrolu nad velkou částí dolů a nerostných surovin napadené země. Kyjev tak přišel o prostředky, kterými by mohl posílit svou obranu. Rusku doposud stačilo tyto zdroje blokovat. S prodlužujícím se konfliktem však i Kreml hledá peníze na financování drahé války. Zdroje z okupovaných území se proto zřejmě pokusí těžit a vyvážet.

Veškeré české obchodovatelné emisní povolenky ve výši asi 40 miliard jsou součástí státního rozpočtu na příští rok. Není pravda, že vláda třeba v cenách energií nic nehradí, řekl v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Část emisních povolenek se přes schválené parametry v české legislativě do energeticky náročného průmyslu podle Hladíka vrací. Ministr se zároveň domnívá, že český průmysl promeškal start hromadné dekarbonizace. Tomu oponoval bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).