Uhlí

Konec uhlí v tuzemsku se blíží. Společnost Sokolovská uhelná by už nyní uzavřela své elektrárny, kdyby nesloužily i k výrobě tepla, řekl České televizi předseda dozorčí rady společnosti Pavel Tomek. Odstavení zdrojů předpokládá v příštích letech. Minulý týden oznámil zavření svých uhelných provozů majitel skupiny Sev.en Pavel Tykač.

Společnost ČEPS potvrdila, že v pátek obdržela oficiální informaci o plánovaném ukončení výroby v elektrárnách Chvaletice a Počerady a v teplárně Kladno. Podle poslance Libora Vondráčka (Svobodní, klub SPD) Česko energii z uhelných elektráren v současné době potřebuje a je na místě, aby stát tento sektor v určité formě podpořil. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v Událostech, komentářích uvedla, že uhlí je již nerentabilní a znečišťuje životní prostředí. Debatou provázel Martin Řezníček.

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače ukončí provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027, uvedla firma na svém webu. Elektrárny, jejichž provoz skončí, mají podle webu skupiny Sev.en instalovaný výkon téměř 2400 megawattů (MW), kladenský zdroj navíc tepelný výkon více než 950 MW. Vypnutí neohrozí české domácnosti, uvedl pro ČT ministr průmyslu v demisi Lukáš Vlček (STAN).

Cena tepla by podle odborníků měla v příštím roce znovu vzrůst. Například v Plzni zdraží o čtyři a půl procenta. Důvodem zdražování jsou zejména emisní povolenky, náklady na paliva a investice do dekarbonizace. Západočeská metropole ale i přes zdražení patří k nejlevnějším městům v republice. Rozdíly mezi jednotlivými lokalitami dosahují až pěti set korun za gigajoule. Nejméně letos platili lidé za teplo v Kladně, nejvíce v Ostravě.

Těžba černého uhlí v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku skončí k 31. lednu příštího roku. Z těžební společnosti OKD odejde ke stejnému datu 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150, sdělila mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková. Důl ČSM je posledním činným černouhelným dolem v zemi, skončí tak těžba černého uhlí v celé České republice.

Teplárenství v Česku prochází změnami. Uhelnou výrobu nahradí moderní zdroje šetrné k životnímu prostředí, jako je například paroplyn nebo biomasa.

Plzeňští archeologové začnou příští rok s archeologickým výzkumem bývalých gulagů, nápravných pracovních táborů, na území dnešního Kazachstánu. Začátkem října se vrátili z prvotního průzkumu pozůstatků sovětských táborů pro politické vězně ze třicátých až padesátých let dvacátého století. Už při obhlídce tam našli archeologové ze Západočeské univerzity (ZČU) první artefakty; výzkum budou práce provádět ve spolupráci s organizací Gulag.cz.

Podle nového výzkumu letos vyrobily poprvé větrné, vodní a solární elektrárny víc elektřiny než elektrárny uhelné. Podle expertů jde o bod zlomu, kdy už budou tyto obnovitelné zdroje uhlí překonávat pořád.

Podle zprávy madridské nevládní organizace Prisoners Defenders je na Kubě nuceno pracovat na výrobě doutníků a dřevěného uhlí určených pro export nejméně šedesát tisíc vězňů. Ti pracují za minimální či žádnou odměnu, často v nelidských podmínkách a pod hrozbou násilí, upozornil deník The Guardian.

Státní provozovatel přenosové soustavy ČEPS plánuje v příštích deseti letech investovat do rozvoje energetických sítí více než 80 miliard korun. Zaměřit se chce na zdvojování stávajícího vedení, výstavbu rozvoden a obnovu staršího vedení. Investice mají českou soustavu připravit na velký růst spotřeby a předpokládaný rozvoj obnovitelných zdrojů, elektromobility a útlum výroby z uhlí. V předchozích deseti letech činily přibližně 60 miliard korun.

Povinnost platit za emise z pálení fosilních paliv v budovách a v dopravě známá jako ETS 2 nejvíce zasáhne vytápění uhlím. Vyplývá to z rozhovoru s Karlem Kotounem pro podcast ekonomického pořadu Bilance ČT. Zakladatel konzultačního start-upu Green0meter uvedl, že by se domácnosti, které jsou ještě závislé na uhlí, měly připravit na změnu, jinak na ně silně dopadne nárůst jeho ceny.

Vláda slibovala v programovém prohlášení, že předloží novou státní energetickou koncepci. Měla nahradit tu starou, která byla naposledy aktualizována v roce 2015. Mluvčí kabinetu však ČT řekl, že se projednání tohoto strategického dokumentu už nepředpokládá. Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ho chce ale prosadit ještě před říjnovými parlamentními volbami. Opoziční ANO naopak není pro koncepci s výhledem na dvacet či třicet let, ale pro její každoroční úpravu podle vývoje na mezinárodním energetickém trhu.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) si je jistý, že se Česku a dalším osmnácti státům podaří v Evropské unií vyjednat zastropování cen emisních povolenek na pohonné hmoty či na vytápění plynem na úrovni 45 eur za tunu oxidu uhličitého. Třeba litr benzinu či nafty by tak od ledna 2027 kvůli novému ekologickému poplatku podražil o tři koruny. Pokud by však státy zastropování cen povolenek neprosadily, mohlo by být zdražení podstatně vyšší.

Ačkoliv nejvíce zákazníků tuhá paliva shání až těsně před topnou sezonou, některé domácnosti si zásoby dělají už nyní, v létě. Sází na výhodnější ceny, které do zimy už asi jen porostou. Rozvoz ale komplikuje déšť, který některá místa znepřístupňuje. Řada rodin už také vyměnila kotle a například uhlí už tak k vytápění nepotřebuje. Naopak roste zájem o dřevo, mezi nejoblíbenější paliva patří brikety či pelety do automatických kotlů.

Čínský premiér Li Čchiang tento týden oznámil začátek stavby největší vodní elektrárny na světě. Obří vodní dílo vyroste na východním okraji tibetské náhorní plošiny a podle odhadů vyjde na 170 miliard dolarů (3,6 bilionu korun), uvedla agentura Reuters s odvoláním na státní tiskovou agenturu Nová Čína. Má vyrábět třikrát víc elektřiny než známá nádrž Tři soutěsky.

Český nákladní dopravce ČD Cargo plánuje propustit do konce roku až 700 zaměstnanců, tedy více než desetinu celkového počtu, uvedl v úterý na síti X předseda představenstva a výkonný ředitel firmy Tomáš Tóth. Firma se podle něj musí připravit na výrazný pokles přepravy. Dané problémy podle Federace strojvůdců ČR nelze řešit jen propouštěním zaměstnanců, preferuje strukturální změny ve fungování celého podniku.

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.

Elektrárna Mělník III po dekádách spalování uhlí přejde na nízkoemisní zdroje. Jako první vznikne paroplynový cyklus, ale plán do roku 2030 počítá i s energetickým využitím odpadu, fotovoltaikou nebo bateriemi. Lokalita zásobuje teplem 230 tisíc domácností, včetně poloviny Prahy. Modernizace vyjde zhruba na padesát miliard korun.

Čína je největším světovým zdrojem emisí skleníkového plynu oxidu uhličitého. Ale poslední rok se jí daří toto znečištění snižovat. Podle zprávy organizace Carbon Brief je to poprvé v historii, co to dokázala současně se zvyšující se spotřebou elektřiny.

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Vyplynulo to z jednání ministerstva životního prostředí (MŽP) s polostátní společností ČEZ, řekl v pondělí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v Česku. Předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.

Na Novém Zélandu natočili ohrožený druh hlemýždě, jak klade vajíčka skrz krk. Powelliphanta augusta patří k největším plžům na světě a může se dožít až desítek let.

Až čtyřicet procent vzácných nerostů na Ukrajině se nachází na územích okupovaných Ruskem. Příprava na těžbu kovů je navíc extrémně nákladná a zdlouhavá i bez války. Píše to americký list The Wall Street Journal (WSJ) v souvislosti s novou dohodou mezi Kyjevem a Washingtonem. Největší komerční zájem by mohl být o ukrajinský titan a lithium.

Kvůli rozsáhlé modernizaci výroby tepla se chystá jeho zdražování. Zbrzdit růst cen by mohly dotace, které připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Teplárny přechází od uhlí k jiným formám výroby tepla – zejména k plynu. Důvodem změn jsou vysoké ceny emisních povolenek i plánovaný odchod od uhlí v roce 2033. Přeměna teplárenství si vyžádá miliardové investice. Na centrální zásobování jsou v Česku napojené zhruba čtyři miliony lidí.

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.