Vláda slibovala v programovém prohlášení, že předloží novou státní energetickou koncepci. Měla nahradit tu starou, která byla naposledy aktualizována v roce 2015. Mluvčí kabinetu však ČT řekl, že se projednání tohoto strategického dokumentu už nepředpokládá. Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ho chce ale prosadit ještě před říjnovými parlamentními volbami. Opoziční ANO naopak není pro koncepci s výhledem na dvacet či třicet let, ale pro její každoroční úpravu podle vývoje na mezinárodním energetickém trhu.
Mluvčí vlády Václav Smolka uvedl, že kabinet energetickou koncepci už zřejmě neposoudí. „Nepředpokládáme, že bude v závěru mandátů tento materiál projednán,“ zmínil ve vyjádření pro ČT.
Odlišný názor má ministr Vlček. „Já o koncepci usiluji a já ji na vládu ještě za svého mandátu donesu. Bez systematických investic, bez systematické koncepce není možné dosáhnout bezpečných, stabilních a cenově dostupných zdrojů energie.“ Připomíná, že Česko se odstřihlo od dodávek z Ruska a podepsalo smlouvu na nové jaderné bloky v Dukovanech. „Výrazně jsme zmodernizovali energetickou legislativu, dynamizovali jsme budování nových obnovitelných zdrojů. Není důvod, aby vláda tuto koncepci neprojednala.“
Místopředseda sněmovny a opozičního ANO Karel Havlíček nabídl jiný pohled. „My máme mantru – státní energetickou koncepci, která tady vyřeší energetiku v dalších dvaceti třiceti letech. To je úplná blbost, je to nesmysl. Stačí vycházet z toho, co bylo připraveno, a každý rok to aktualizovat s ohledem na to, co se odehrává na mezinárodním energetickém trhu.“
Směřování české energetiky pomáhá určovat i Národní klimaticko-energetický plán. Udává, kolik Česko potřebuje obnovitelných zdrojů nebo jak využít potenciál energetických úspor. „Pokud budeme mít nižší podíl obnovitelných zdrojů mezi lety 2030 a 2035, tak dokonce české ekonomice hrozí, že by mohla mít dražší elektřinu než v sousedním Polsku,“ varuje programový ředitel Svazu moderní energetiky a poradce ministra životního prostředí Martin Sedlák.
Podle odhadů má navíc spotřeba elektřiny do roku 2050 – například kvůli elektrifikaci v dopravě a v průmyslu – stoupnout až dvojnásobně. Důležité tak budou i úspory, kupříkladu modernizace budov a technologií.
Počítá se s výrazným růstem podílu jádra
Koncepce počítá například s tím, že poroste význam větru a slunce. Vysoké investice do takových zdrojů plánuje rovněž energetická společnost ČEZ. „Máme připraveno čtyřicet miliard korun do konce této dekády,“ řekl finanční ředitel a člen představenstva Skupiny ČEZ Martin Novák. Zmiňuje také investice do teplárenských zdrojů, které se konvertují na plyn prakticky ve všech lokalitách, kde firma působí.
Právě plyn má hrát při odchodu od uhlí zásadní roli. Zatímco nyní uhelné elektrárny vyrábí více než třetinu celkové produkce elektřiny, po roce 2033 se už s uhlím nepočítá.
Klíčovým zdrojem má být jádro, konkrétně dostavba bloků v Dukovanech a případně v Temelíně. Nyní je podíl jádra na celkové produkci elektřiny čtyřicet procent, za patnáct let má podle koncepce stoupnout až na 65 procent.
