Těžit nerosty na Ukrajině bude extrémně drahé a obtížné, píše WSJ

7 minut
Geolog Martin Klempa o ukrajinských strategických surovinách
Zdroj: ČT24

Až čtyřicet procent vzácných nerostů na Ukrajině se nachází na územích okupovaných Ruskem. Příprava na těžbu kovů je navíc extrémně nákladná a zdlouhavá i bez války. Píše to americký list The Wall Street Journal (WSJ) v souvislosti s novou dohodou mezi Kyjevem a Washingtonem. Největší komerční zájem by mohl být o ukrajinský titan a lithium.

Spojené státy a Ukrajina ve středu podepsaly dohodu, která Američanům umožní přístup k ukrajinským nerostným surovinám. Pakt má podle vlády prezidenta Donalda Trumpa pomoci kompenzovat pomoc Kyjevu v boji proti ruským okupantům.

Text americko-ukrajinské dohody o nerostech
(pdf, 677 kB)
Stáhnout

Podle geologa Martina Klempy z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava leží Ukrajina na „obrovských zásobách“ surovin. Železná ruda se těží v oblasti Kryvého Rihu nebo Mariupolu, uhlí na Donbase a velké zásoby plynu se nacházejí kolem Krymu a v Doněcké pánvi, uvedl expert.

Předpokládá se, že na Ukrajině jsou ložiska nejméně dvaceti z padesáti nerostných surovin, které Washington považuje za strategicky důležité, uvádí WSJ. Podle Klempy bylo v zemi identifikováno 117 ze 120 nejdůležitějších surovin, jež Evropská unie potřebuje pro moderní průmysl.

Žádaný titan i lithium

Patří mezi ně lithium, grafit, titan, uran a vzácné zeminy, což je skupina sedmnácti prvků, které jsou nezbytné například při výrobě mobilních telefonů či komponentů pro obranný průmysl. Jejich společná potenciální hodnota se podle analytiků odhaduje na biliony dolarů.

Kritické nerostné suroviny na Ukrajině
Zdroj: Ukrainian Geological Survey

Před začátkem plnohodnotné ruské invaze v roce 2022 měla Ukrajina podle údajů Kyiv School of Economics podíl šest procent na celosvětové produkci titanu. Tento vzácný kov se používá například při konstrukci raket, letadel a válečných lodí.

V zemi se nacházejí také zhruba tři procenta světových zásob lithia, které je potřeba v bateriích. Spojené státy považují lithium za zásadní pro ekonomiku a národní bezpečnost a očekává se, že poptávka po lithiu v nadcházejícím desetiletí výrazně vzroste.

Podfinancovaná těžba

Dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem hovoří o vzniku společného investičního fondu obnovy, který poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. „Náklady na přípravu těžby na Ukrajině nebyly před válkou příliš vysoké, takže úroveň nebyla z hlediska bezpečnosti u provozování hlubinných nebo povrchových dolů na nejvyšší úrovni, byla značně podfinancovaná, takže pokud půjdou investice do surovin, do těžby, do zpracování, tak to Ukrajině jedině pomůže,“ míní Klempa.

7 minut
Události: Ukrajina a USA uzavřely historickou dohodu o nerostech
Zdroj: ČT24

Ukrajinská vláda už zveřejnila mapy s vyznačením polohy různých ložisek nerostných surovin. Většina z nich ale vychází ze studií uskutečněných ještě v době Sovětského svazu, upozornil bývalý ředitel Ukrajinské geologické služby Roman Opimach. Tato státní instituce v zemi reguluje a kontroluje těžbu a využívání nerostných surovin.

Načítání...

Na řadě nalezišť navíc dosud nebyla zahájena těžba. Aby nové doly byly komerčně životaschopné, musí jejich majitelé uskutečnit řadu nových studií, uvedl ředitel pro strategii firmy UkrLithiumMining Denys Alošyn, jehož firma buduje první ukrajinský důl na lithium v centrální Kirovohradské oblasti. „Panuje představa, že někdo vezme lopatu a začne ze země kopat peníze,“ poznamenal Alošyn.

Upozornil, že jeho společnost od roku 2017 vynaložila přes dvacet milionů dolarů (asi 440 milionů korun) na získání licence a provedení studií. Před zahájením těžby budou podle něj zapotřebí ještě další investice nejméně za 350 milionů dolarů na závěrečné studie a vybudování zařízení na těžbu a zpracování horniny, ve které je lithium z malé části obsaženo.

Ziskovost je ale už prokázána, protože z rudy z tohoto naleziště se už podařilo vyrobit lithium-karbonát v kvalitě vhodné pro baterie, konstatoval Alošyn.

Ložiska v rukou Rusů

Zhruba dvacet až čtyřicet procent ukrajinských ložisek strategických nerostů leží v oblastech pod kontrolou Moskvy, upozornil analytik společnosti Benchmark Minerals Intelligence George Ingall.

„Velká část nerostných surovin se nachází na okupovaném území nebo na frontové linii, a co si budeme povídat, tam ta válka je o nerostných surovinách. Spousta zájmových skupin tu těžbu provozuje a na poločerném trhu surovinu prodává. Takže i tyto skupiny nemají zájem na tom, aby se situace jakkoli uklidnila,“ soudí Klempa.

Kdyby válka skončila zítra, bude podle Ingalla prioritou lithium. Ze dvou projektů na těžbu lithia v rané fázi se jeden nachází na území okupovaném Ruskem, uvedl. Dvě ze čtyř známých ložisek lithia jsou pak v oblastech pod ruskou kontrolou.

Představitelé Ruské federace naznačili, že jejich snaha získat kontrolu nad důležitými minerály může být strategická, protože se snaží vytvořit si pozici pro mírová jednání. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že kvůli ložiskům nerostných surovin se jeho země neplánuje stáhnout z okupovaných území Ukrajiny. „Máme tam snad jen tak nechat vzácné zeminy a odejít?“ řekl.

Součást Trumpova soupeření s Čínou

Trump konkrétně vyjádřil zájem o kovy vzácných zemin na Ukrajině. Snaží se totiž posílit dodávky ze zdrojů mimo Čínu, která v současnosti tomuto trhu dominuje.

Ukrajina má několik ložisek vzácných zemin, například gallia. Podle analytika Ingalla se však zdá, že tato ložiska jsou poměrně malá a žádné z nich nebylo zatím těženo ani významně prozkoumáno. Kromě toho se zhruba polovina ložisek vzácných zemin teď nachází v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny, největší část z nich na frontové linii v Doněcké oblasti.

„Doly na kovy vzácných zemin vyžadují neuvěřitelné kapitálové výdaje, aby se mohly rozjet,“ upozornil Ingall. „V USA je mnoho dolů, kterým se nedaří získat investice na to, aby mohly začít těžit. Působí to spíše jako součást geopolitické strategie než jako skutečná snaha získat větší kontrolu nad zásobami vzácných zemin,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...