Těžit nerosty na Ukrajině bude extrémně drahé a obtížné, píše WSJ

Nahrávám video

Až čtyřicet procent vzácných nerostů na Ukrajině se nachází na územích okupovaných Ruskem. Příprava na těžbu kovů je navíc extrémně nákladná a zdlouhavá i bez války. Píše to americký list The Wall Street Journal (WSJ) v souvislosti s novou dohodou mezi Kyjevem a Washingtonem. Největší komerční zájem by mohl být o ukrajinský titan a lithium.

Spojené státy a Ukrajina ve středu podepsaly dohodu, která Američanům umožní přístup k ukrajinským nerostným surovinám. Pakt má podle vlády prezidenta Donalda Trumpa pomoci kompenzovat pomoc Kyjevu v boji proti ruským okupantům.

Text americko-ukrajinské dohody o nerostech
(pdf, 677 kB)
Stáhnout

Podle geologa Martina Klempy z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava leží Ukrajina na „obrovských zásobách“ surovin. Železná ruda se těží v oblasti Kryvého Rihu nebo Mariupolu, uhlí na Donbase a velké zásoby plynu se nacházejí kolem Krymu a v Doněcké pánvi, uvedl expert.

Předpokládá se, že na Ukrajině jsou ložiska nejméně dvaceti z padesáti nerostných surovin, které Washington považuje za strategicky důležité, uvádí WSJ. Podle Klempy bylo v zemi identifikováno 117 ze 120 nejdůležitějších surovin, jež Evropská unie potřebuje pro moderní průmysl.

Žádaný titan i lithium

Patří mezi ně lithium, grafit, titan, uran a vzácné zeminy, což je skupina sedmnácti prvků, které jsou nezbytné například při výrobě mobilních telefonů či komponentů pro obranný průmysl. Jejich společná potenciální hodnota se podle analytiků odhaduje na biliony dolarů.

Kritické nerostné suroviny na Ukrajině
Zdroj: Ukrainian Geological Survey

Před začátkem plnohodnotné ruské invaze v roce 2022 měla Ukrajina podle údajů Kyiv School of Economics podíl šest procent na celosvětové produkci titanu. Tento vzácný kov se používá například při konstrukci raket, letadel a válečných lodí.

V zemi se nacházejí také zhruba tři procenta světových zásob lithia, které je potřeba v bateriích. Spojené státy považují lithium za zásadní pro ekonomiku a národní bezpečnost a očekává se, že poptávka po lithiu v nadcházejícím desetiletí výrazně vzroste.

Podfinancovaná těžba

Dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem hovoří o vzniku společného investičního fondu obnovy, který poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. „Náklady na přípravu těžby na Ukrajině nebyly před válkou příliš vysoké, takže úroveň nebyla z hlediska bezpečnosti u provozování hlubinných nebo povrchových dolů na nejvyšší úrovni, byla značně podfinancovaná, takže pokud půjdou investice do surovin, do těžby, do zpracování, tak to Ukrajině jedině pomůže,“ míní Klempa.

Nahrávám video

Ukrajinská vláda už zveřejnila mapy s vyznačením polohy různých ložisek nerostných surovin. Většina z nich ale vychází ze studií uskutečněných ještě v době Sovětského svazu, upozornil bývalý ředitel Ukrajinské geologické služby Roman Opimach. Tato státní instituce v zemi reguluje a kontroluje těžbu a využívání nerostných surovin.

Načítání...

Na řadě nalezišť navíc dosud nebyla zahájena těžba. Aby nové doly byly komerčně životaschopné, musí jejich majitelé uskutečnit řadu nových studií, uvedl ředitel pro strategii firmy UkrLithiumMining Denys Alošyn, jehož firma buduje první ukrajinský důl na lithium v centrální Kirovohradské oblasti. „Panuje představa, že někdo vezme lopatu a začne ze země kopat peníze,“ poznamenal Alošyn.

Upozornil, že jeho společnost od roku 2017 vynaložila přes dvacet milionů dolarů (asi 440 milionů korun) na získání licence a provedení studií. Před zahájením těžby budou podle něj zapotřebí ještě další investice nejméně za 350 milionů dolarů na závěrečné studie a vybudování zařízení na těžbu a zpracování horniny, ve které je lithium z malé části obsaženo.

Ziskovost je ale už prokázána, protože z rudy z tohoto naleziště se už podařilo vyrobit lithium-karbonát v kvalitě vhodné pro baterie, konstatoval Alošyn.

Ložiska v rukou Rusů

Zhruba dvacet až čtyřicet procent ukrajinských ložisek strategických nerostů leží v oblastech pod kontrolou Moskvy, upozornil analytik společnosti Benchmark Minerals Intelligence George Ingall.

„Velká část nerostných surovin se nachází na okupovaném území nebo na frontové linii, a co si budeme povídat, tam ta válka je o nerostných surovinách. Spousta zájmových skupin tu těžbu provozuje a na poločerném trhu surovinu prodává. Takže i tyto skupiny nemají zájem na tom, aby se situace jakkoli uklidnila,“ soudí Klempa.

Kdyby válka skončila zítra, bude podle Ingalla prioritou lithium. Ze dvou projektů na těžbu lithia v rané fázi se jeden nachází na území okupovaném Ruskem, uvedl. Dvě ze čtyř známých ložisek lithia jsou pak v oblastech pod ruskou kontrolou.

Představitelé Ruské federace naznačili, že jejich snaha získat kontrolu nad důležitými minerály může být strategická, protože se snaží vytvořit si pozici pro mírová jednání. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že kvůli ložiskům nerostných surovin se jeho země neplánuje stáhnout z okupovaných území Ukrajiny. „Máme tam snad jen tak nechat vzácné zeminy a odejít?“ řekl.

Součást Trumpova soupeření s Čínou

Trump konkrétně vyjádřil zájem o kovy vzácných zemin na Ukrajině. Snaží se totiž posílit dodávky ze zdrojů mimo Čínu, která v současnosti tomuto trhu dominuje.

Ukrajina má několik ložisek vzácných zemin, například gallia. Podle analytika Ingalla se však zdá, že tato ložiska jsou poměrně malá a žádné z nich nebylo zatím těženo ani významně prozkoumáno. Kromě toho se zhruba polovina ložisek vzácných zemin teď nachází v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny, největší část z nich na frontové linii v Doněcké oblasti.

„Doly na kovy vzácných zemin vyžadují neuvěřitelné kapitálové výdaje, aby se mohly rozjet,“ upozornil Ingall. „V USA je mnoho dolů, kterým se nedaří získat investice na to, aby mohly začít těžit. Působí to spíše jako součást geopolitické strategie než jako skutečná snaha získat větší kontrolu nad zásobami vzácných zemin,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Libanonské úřady naopak uvedly, že izraelský útok z pondělního večera si vyžádal šest mrtvých.
03:05Aktualizovánopřed 7 mminutami

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 57 mminutami

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně třináct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 3 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 6 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 13 hhodinami
Načítání...