Těžit nerosty na Ukrajině bude extrémně drahé a obtížné, píše WSJ

Nahrávám video
Geolog Martin Klempa o ukrajinských strategických surovinách
Zdroj: ČT24

Až čtyřicet procent vzácných nerostů na Ukrajině se nachází na územích okupovaných Ruskem. Příprava na těžbu kovů je navíc extrémně nákladná a zdlouhavá i bez války. Píše to americký list The Wall Street Journal (WSJ) v souvislosti s novou dohodou mezi Kyjevem a Washingtonem. Největší komerční zájem by mohl být o ukrajinský titan a lithium.

Spojené státy a Ukrajina ve středu podepsaly dohodu, která Američanům umožní přístup k ukrajinským nerostným surovinám. Pakt má podle vlády prezidenta Donalda Trumpa pomoci kompenzovat pomoc Kyjevu v boji proti ruským okupantům.

Text americko-ukrajinské dohody o nerostech
(pdf, 677 kB)
Stáhnout

Podle geologa Martina Klempy z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava leží Ukrajina na „obrovských zásobách“ surovin. Železná ruda se těží v oblasti Kryvého Rihu nebo Mariupolu, uhlí na Donbase a velké zásoby plynu se nacházejí kolem Krymu a v Doněcké pánvi, uvedl expert.

Předpokládá se, že na Ukrajině jsou ložiska nejméně dvaceti z padesáti nerostných surovin, které Washington považuje za strategicky důležité, uvádí WSJ. Podle Klempy bylo v zemi identifikováno 117 ze 120 nejdůležitějších surovin, jež Evropská unie potřebuje pro moderní průmysl.

Žádaný titan i lithium

Patří mezi ně lithium, grafit, titan, uran a vzácné zeminy, což je skupina sedmnácti prvků, které jsou nezbytné například při výrobě mobilních telefonů či komponentů pro obranný průmysl. Jejich společná potenciální hodnota se podle analytiků odhaduje na biliony dolarů.

Kritické nerostné suroviny na Ukrajině
Zdroj: Ukrainian Geological Survey

Před začátkem plnohodnotné ruské invaze v roce 2022 měla Ukrajina podle údajů Kyiv School of Economics podíl šest procent na celosvětové produkci titanu. Tento vzácný kov se používá například při konstrukci raket, letadel a válečných lodí.

V zemi se nacházejí také zhruba tři procenta světových zásob lithia, které je potřeba v bateriích. Spojené státy považují lithium za zásadní pro ekonomiku a národní bezpečnost a očekává se, že poptávka po lithiu v nadcházejícím desetiletí výrazně vzroste.

Podfinancovaná těžba

Dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem hovoří o vzniku společného investičního fondu obnovy, který poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. „Náklady na přípravu těžby na Ukrajině nebyly před válkou příliš vysoké, takže úroveň nebyla z hlediska bezpečnosti u provozování hlubinných nebo povrchových dolů na nejvyšší úrovni, byla značně podfinancovaná, takže pokud půjdou investice do surovin, do těžby, do zpracování, tak to Ukrajině jedině pomůže,“ míní Klempa.

Nahrávám video
Události: Ukrajina a USA uzavřely historickou dohodu o nerostech
Zdroj: ČT24

Ukrajinská vláda už zveřejnila mapy s vyznačením polohy různých ložisek nerostných surovin. Většina z nich ale vychází ze studií uskutečněných ještě v době Sovětského svazu, upozornil bývalý ředitel Ukrajinské geologické služby Roman Opimach. Tato státní instituce v zemi reguluje a kontroluje těžbu a využívání nerostných surovin.

Načítání...

Na řadě nalezišť navíc dosud nebyla zahájena těžba. Aby nové doly byly komerčně životaschopné, musí jejich majitelé uskutečnit řadu nových studií, uvedl ředitel pro strategii firmy UkrLithiumMining Denys Alošyn, jehož firma buduje první ukrajinský důl na lithium v centrální Kirovohradské oblasti. „Panuje představa, že někdo vezme lopatu a začne ze země kopat peníze,“ poznamenal Alošyn.

Upozornil, že jeho společnost od roku 2017 vynaložila přes dvacet milionů dolarů (asi 440 milionů korun) na získání licence a provedení studií. Před zahájením těžby budou podle něj zapotřebí ještě další investice nejméně za 350 milionů dolarů na závěrečné studie a vybudování zařízení na těžbu a zpracování horniny, ve které je lithium z malé části obsaženo.

Ziskovost je ale už prokázána, protože z rudy z tohoto naleziště se už podařilo vyrobit lithium-karbonát v kvalitě vhodné pro baterie, konstatoval Alošyn.

Ložiska v rukou Rusů

Zhruba dvacet až čtyřicet procent ukrajinských ložisek strategických nerostů leží v oblastech pod kontrolou Moskvy, upozornil analytik společnosti Benchmark Minerals Intelligence George Ingall.

„Velká část nerostných surovin se nachází na okupovaném území nebo na frontové linii, a co si budeme povídat, tam ta válka je o nerostných surovinách. Spousta zájmových skupin tu těžbu provozuje a na poločerném trhu surovinu prodává. Takže i tyto skupiny nemají zájem na tom, aby se situace jakkoli uklidnila,“ soudí Klempa.

Kdyby válka skončila zítra, bude podle Ingalla prioritou lithium. Ze dvou projektů na těžbu lithia v rané fázi se jeden nachází na území okupovaném Ruskem, uvedl. Dvě ze čtyř známých ložisek lithia jsou pak v oblastech pod ruskou kontrolou.

Představitelé Ruské federace naznačili, že jejich snaha získat kontrolu nad důležitými minerály může být strategická, protože se snaží vytvořit si pozici pro mírová jednání. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že kvůli ložiskům nerostných surovin se jeho země neplánuje stáhnout z okupovaných území Ukrajiny. „Máme tam snad jen tak nechat vzácné zeminy a odejít?“ řekl.

Součást Trumpova soupeření s Čínou

Trump konkrétně vyjádřil zájem o kovy vzácných zemin na Ukrajině. Snaží se totiž posílit dodávky ze zdrojů mimo Čínu, která v současnosti tomuto trhu dominuje.

Ukrajina má několik ložisek vzácných zemin, například gallia. Podle analytika Ingalla se však zdá, že tato ložiska jsou poměrně malá a žádné z nich nebylo zatím těženo ani významně prozkoumáno. Kromě toho se zhruba polovina ložisek vzácných zemin teď nachází v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny, největší část z nich na frontové linii v Doněcké oblasti.

„Doly na kovy vzácných zemin vyžadují neuvěřitelné kapitálové výdaje, aby se mohly rozjet,“ upozornil Ingall. „V USA je mnoho dolů, kterým se nedaří získat investice na to, aby mohly začít těžit. Působí to spíše jako součást geopolitické strategie než jako skutečná snaha získat větší kontrolu nad zásobami vzácných zemin,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

O budoucím vedení Íránu se rozhodne, až dokončíme údery, řekl Trump

Prezident USA Donald Trump přijal v úterý v Bílém domě německého kancléře Friedricha Merze. Jednat mají o citlivých tématech – od americko-izraelských útoků na Írán po Trumpovy nové hrozby zavedením cel a nedávnou návštěvu německého lídra v Číně, píše Reuters. Merz odletěl z Berlína do Washingtonu poté, co Německo a Francie oznámily plány na prohloubení spolupráce v oblasti jaderného odstrašování, což je další krok k přizpůsobení se změnám v transatlantických vztazích.
17:49Aktualizovánopřed 39 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 57 mminutami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 2 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 3 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 4 hhodinami
Načítání...