Těžit nerosty na Ukrajině bude extrémně drahé a obtížné, píše WSJ

7 minut
Geolog Martin Klempa o ukrajinských strategických surovinách
Zdroj: ČT24

Až čtyřicet procent vzácných nerostů na Ukrajině se nachází na územích okupovaných Ruskem. Příprava na těžbu kovů je navíc extrémně nákladná a zdlouhavá i bez války. Píše to americký list The Wall Street Journal (WSJ) v souvislosti s novou dohodou mezi Kyjevem a Washingtonem. Největší komerční zájem by mohl být o ukrajinský titan a lithium.

Spojené státy a Ukrajina ve středu podepsaly dohodu, která Američanům umožní přístup k ukrajinským nerostným surovinám. Pakt má podle vlády prezidenta Donalda Trumpa pomoci kompenzovat pomoc Kyjevu v boji proti ruským okupantům.

Text americko-ukrajinské dohody o nerostech
(pdf, 677 kB)
Stáhnout

Podle geologa Martina Klempy z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava leží Ukrajina na „obrovských zásobách“ surovin. Železná ruda se těží v oblasti Kryvého Rihu nebo Mariupolu, uhlí na Donbase a velké zásoby plynu se nacházejí kolem Krymu a v Doněcké pánvi, uvedl expert.

Předpokládá se, že na Ukrajině jsou ložiska nejméně dvaceti z padesáti nerostných surovin, které Washington považuje za strategicky důležité, uvádí WSJ. Podle Klempy bylo v zemi identifikováno 117 ze 120 nejdůležitějších surovin, jež Evropská unie potřebuje pro moderní průmysl.

Žádaný titan i lithium

Patří mezi ně lithium, grafit, titan, uran a vzácné zeminy, což je skupina sedmnácti prvků, které jsou nezbytné například při výrobě mobilních telefonů či komponentů pro obranný průmysl. Jejich společná potenciální hodnota se podle analytiků odhaduje na biliony dolarů.

Kritické nerostné suroviny na Ukrajině
Zdroj: Ukrainian Geological Survey

Před začátkem plnohodnotné ruské invaze v roce 2022 měla Ukrajina podle údajů Kyiv School of Economics podíl šest procent na celosvětové produkci titanu. Tento vzácný kov se používá například při konstrukci raket, letadel a válečných lodí.

V zemi se nacházejí také zhruba tři procenta světových zásob lithia, které je potřeba v bateriích. Spojené státy považují lithium za zásadní pro ekonomiku a národní bezpečnost a očekává se, že poptávka po lithiu v nadcházejícím desetiletí výrazně vzroste.

Podfinancovaná těžba

Dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem hovoří o vzniku společného investičního fondu obnovy, který poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. „Náklady na přípravu těžby na Ukrajině nebyly před válkou příliš vysoké, takže úroveň nebyla z hlediska bezpečnosti u provozování hlubinných nebo povrchových dolů na nejvyšší úrovni, byla značně podfinancovaná, takže pokud půjdou investice do surovin, do těžby, do zpracování, tak to Ukrajině jedině pomůže,“ míní Klempa.

7 minut
Události: Ukrajina a USA uzavřely historickou dohodu o nerostech
Zdroj: ČT24

Ukrajinská vláda už zveřejnila mapy s vyznačením polohy různých ložisek nerostných surovin. Většina z nich ale vychází ze studií uskutečněných ještě v době Sovětského svazu, upozornil bývalý ředitel Ukrajinské geologické služby Roman Opimach. Tato státní instituce v zemi reguluje a kontroluje těžbu a využívání nerostných surovin.

Načítání...

Na řadě nalezišť navíc dosud nebyla zahájena těžba. Aby nové doly byly komerčně životaschopné, musí jejich majitelé uskutečnit řadu nových studií, uvedl ředitel pro strategii firmy UkrLithiumMining Denys Alošyn, jehož firma buduje první ukrajinský důl na lithium v centrální Kirovohradské oblasti. „Panuje představa, že někdo vezme lopatu a začne ze země kopat peníze,“ poznamenal Alošyn.

Upozornil, že jeho společnost od roku 2017 vynaložila přes dvacet milionů dolarů (asi 440 milionů korun) na získání licence a provedení studií. Před zahájením těžby budou podle něj zapotřebí ještě další investice nejméně za 350 milionů dolarů na závěrečné studie a vybudování zařízení na těžbu a zpracování horniny, ve které je lithium z malé části obsaženo.

Ziskovost je ale už prokázána, protože z rudy z tohoto naleziště se už podařilo vyrobit lithium-karbonát v kvalitě vhodné pro baterie, konstatoval Alošyn.

Ložiska v rukou Rusů

Zhruba dvacet až čtyřicet procent ukrajinských ložisek strategických nerostů leží v oblastech pod kontrolou Moskvy, upozornil analytik společnosti Benchmark Minerals Intelligence George Ingall.

„Velká část nerostných surovin se nachází na okupovaném území nebo na frontové linii, a co si budeme povídat, tam ta válka je o nerostných surovinách. Spousta zájmových skupin tu těžbu provozuje a na poločerném trhu surovinu prodává. Takže i tyto skupiny nemají zájem na tom, aby se situace jakkoli uklidnila,“ soudí Klempa.

Kdyby válka skončila zítra, bude podle Ingalla prioritou lithium. Ze dvou projektů na těžbu lithia v rané fázi se jeden nachází na území okupovaném Ruskem, uvedl. Dvě ze čtyř známých ložisek lithia jsou pak v oblastech pod ruskou kontrolou.

Představitelé Ruské federace naznačili, že jejich snaha získat kontrolu nad důležitými minerály může být strategická, protože se snaží vytvořit si pozici pro mírová jednání. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že kvůli ložiskům nerostných surovin se jeho země neplánuje stáhnout z okupovaných území Ukrajiny. „Máme tam snad jen tak nechat vzácné zeminy a odejít?“ řekl.

Součást Trumpova soupeření s Čínou

Trump konkrétně vyjádřil zájem o kovy vzácných zemin na Ukrajině. Snaží se totiž posílit dodávky ze zdrojů mimo Čínu, která v současnosti tomuto trhu dominuje.

Ukrajina má několik ložisek vzácných zemin, například gallia. Podle analytika Ingalla se však zdá, že tato ložiska jsou poměrně malá a žádné z nich nebylo zatím těženo ani významně prozkoumáno. Kromě toho se zhruba polovina ložisek vzácných zemin teď nachází v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny, největší část z nich na frontové linii v Doněcké oblasti.

„Doly na kovy vzácných zemin vyžadují neuvěřitelné kapitálové výdaje, aby se mohly rozjet,“ upozornil Ingall. „V USA je mnoho dolů, kterým se nedaří získat investice na to, aby mohly začít těžit. Působí to spíše jako součást geopolitické strategie než jako skutečná snaha získat větší kontrolu nad zásobami vzácných zemin,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 7 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
05:24Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 8 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
09:22Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 14 hhodinami

Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.
před 18 hhodinami

Jednání ukrajinské delegace označil Witkoff za konstruktivní

Za produktivní a konstruktivní označil v neděli zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff rozhovory, které ukrajinská delegace v posledních třech dnech vedla na Floridě se zástupci Spojených států a Evropy. Američané v Miami jednali také se zástupci Kremlu, který rusko-ukrajinskou válku téměř před čtyřmi roky napadením sousední země odstartoval. Jako „produktivní“ zhodnotil Witkoff také rozhovory s ruskou stranou.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

USA zasahují proti tankeru směřujícímu do Venezuely

Spojené státy v neděli v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zasahují proti dalšímu tankeru, píší agentury Bloomberg a Reuters. První zprávy hovořily o nalodění amerických vojáků na palubu lodi, později agentura Reuters napsala, že ji americká pobřežní stráž pronásleduje. V sobotu se americké ozbrojené síly jednoho tankeru zmocnily, což venezuelská vláda odsoudila jako únos a pirátství.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...