Těžit nerosty na Ukrajině bude extrémně drahé a obtížné, píše WSJ

7 minut
Geolog Martin Klempa o ukrajinských strategických surovinách
Zdroj: ČT24

Až čtyřicet procent vzácných nerostů na Ukrajině se nachází na územích okupovaných Ruskem. Příprava na těžbu kovů je navíc extrémně nákladná a zdlouhavá i bez války. Píše to americký list The Wall Street Journal (WSJ) v souvislosti s novou dohodou mezi Kyjevem a Washingtonem. Největší komerční zájem by mohl být o ukrajinský titan a lithium.

Spojené státy a Ukrajina ve středu podepsaly dohodu, která Američanům umožní přístup k ukrajinským nerostným surovinám. Pakt má podle vlády prezidenta Donalda Trumpa pomoci kompenzovat pomoc Kyjevu v boji proti ruským okupantům.

Text americko-ukrajinské dohody o nerostech
(pdf, 677 kB)
Stáhnout

Podle geologa Martina Klempy z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava leží Ukrajina na „obrovských zásobách“ surovin. Železná ruda se těží v oblasti Kryvého Rihu nebo Mariupolu, uhlí na Donbase a velké zásoby plynu se nacházejí kolem Krymu a v Doněcké pánvi, uvedl expert.

Předpokládá se, že na Ukrajině jsou ložiska nejméně dvaceti z padesáti nerostných surovin, které Washington považuje za strategicky důležité, uvádí WSJ. Podle Klempy bylo v zemi identifikováno 117 ze 120 nejdůležitějších surovin, jež Evropská unie potřebuje pro moderní průmysl.

Žádaný titan i lithium

Patří mezi ně lithium, grafit, titan, uran a vzácné zeminy, což je skupina sedmnácti prvků, které jsou nezbytné například při výrobě mobilních telefonů či komponentů pro obranný průmysl. Jejich společná potenciální hodnota se podle analytiků odhaduje na biliony dolarů.

Kritické nerostné suroviny na Ukrajině
Zdroj: Ukrainian Geological Survey

Před začátkem plnohodnotné ruské invaze v roce 2022 měla Ukrajina podle údajů Kyiv School of Economics podíl šest procent na celosvětové produkci titanu. Tento vzácný kov se používá například při konstrukci raket, letadel a válečných lodí.

V zemi se nacházejí také zhruba tři procenta světových zásob lithia, které je potřeba v bateriích. Spojené státy považují lithium za zásadní pro ekonomiku a národní bezpečnost a očekává se, že poptávka po lithiu v nadcházejícím desetiletí výrazně vzroste.

Podfinancovaná těžba

Dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem hovoří o vzniku společného investičního fondu obnovy, který poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. „Náklady na přípravu těžby na Ukrajině nebyly před válkou příliš vysoké, takže úroveň nebyla z hlediska bezpečnosti u provozování hlubinných nebo povrchových dolů na nejvyšší úrovni, byla značně podfinancovaná, takže pokud půjdou investice do surovin, do těžby, do zpracování, tak to Ukrajině jedině pomůže,“ míní Klempa.

7 minut
Události: Ukrajina a USA uzavřely historickou dohodu o nerostech
Zdroj: ČT24

Ukrajinská vláda už zveřejnila mapy s vyznačením polohy různých ložisek nerostných surovin. Většina z nich ale vychází ze studií uskutečněných ještě v době Sovětského svazu, upozornil bývalý ředitel Ukrajinské geologické služby Roman Opimach. Tato státní instituce v zemi reguluje a kontroluje těžbu a využívání nerostných surovin.

Načítání...

Na řadě nalezišť navíc dosud nebyla zahájena těžba. Aby nové doly byly komerčně životaschopné, musí jejich majitelé uskutečnit řadu nových studií, uvedl ředitel pro strategii firmy UkrLithiumMining Denys Alošyn, jehož firma buduje první ukrajinský důl na lithium v centrální Kirovohradské oblasti. „Panuje představa, že někdo vezme lopatu a začne ze země kopat peníze,“ poznamenal Alošyn.

Upozornil, že jeho společnost od roku 2017 vynaložila přes dvacet milionů dolarů (asi 440 milionů korun) na získání licence a provedení studií. Před zahájením těžby budou podle něj zapotřebí ještě další investice nejméně za 350 milionů dolarů na závěrečné studie a vybudování zařízení na těžbu a zpracování horniny, ve které je lithium z malé části obsaženo.

Ziskovost je ale už prokázána, protože z rudy z tohoto naleziště se už podařilo vyrobit lithium-karbonát v kvalitě vhodné pro baterie, konstatoval Alošyn.

Ložiska v rukou Rusů

Zhruba dvacet až čtyřicet procent ukrajinských ložisek strategických nerostů leží v oblastech pod kontrolou Moskvy, upozornil analytik společnosti Benchmark Minerals Intelligence George Ingall.

„Velká část nerostných surovin se nachází na okupovaném území nebo na frontové linii, a co si budeme povídat, tam ta válka je o nerostných surovinách. Spousta zájmových skupin tu těžbu provozuje a na poločerném trhu surovinu prodává. Takže i tyto skupiny nemají zájem na tom, aby se situace jakkoli uklidnila,“ soudí Klempa.

Kdyby válka skončila zítra, bude podle Ingalla prioritou lithium. Ze dvou projektů na těžbu lithia v rané fázi se jeden nachází na území okupovaném Ruskem, uvedl. Dvě ze čtyř známých ložisek lithia jsou pak v oblastech pod ruskou kontrolou.

Představitelé Ruské federace naznačili, že jejich snaha získat kontrolu nad důležitými minerály může být strategická, protože se snaží vytvořit si pozici pro mírová jednání. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že kvůli ložiskům nerostných surovin se jeho země neplánuje stáhnout z okupovaných území Ukrajiny. „Máme tam snad jen tak nechat vzácné zeminy a odejít?“ řekl.

Součást Trumpova soupeření s Čínou

Trump konkrétně vyjádřil zájem o kovy vzácných zemin na Ukrajině. Snaží se totiž posílit dodávky ze zdrojů mimo Čínu, která v současnosti tomuto trhu dominuje.

Ukrajina má několik ložisek vzácných zemin, například gallia. Podle analytika Ingalla se však zdá, že tato ložiska jsou poměrně malá a žádné z nich nebylo zatím těženo ani významně prozkoumáno. Kromě toho se zhruba polovina ložisek vzácných zemin teď nachází v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny, největší část z nich na frontové linii v Doněcké oblasti.

„Doly na kovy vzácných zemin vyžadují neuvěřitelné kapitálové výdaje, aby se mohly rozjet,“ upozornil Ingall. „V USA je mnoho dolů, kterým se nedaří získat investice na to, aby mohly začít těžit. Působí to spíše jako součást geopolitické strategie než jako skutečná snaha získat větší kontrolu nad zásobami vzácných zemin,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel Vince Zampella. Udával směr moderních videoherních stříleček

Při autonehodě v Kalifornii zemřel Vince Zampella, vývojář, který stál za řadou ikonických videoherních sérií, mimo jiné Call of Duty nebo nejnověji Battlefield. Zemřel ve věku 55 let při nehodě svého Ferrari na dálnici severně od Los Angeles. Úmrtí Zampelly potvrdila společnost Electronic Arts, vlastník herního studia Respawn Entertainment, které Zampella založil.
před 2 mminutami

Tři západoukrajinské oblasti jsou po masivním ruském náletu téměř zcela bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice jsou hlášeny ze západních částí Ukrajiny, kde jsou tři oblasti téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
08:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Tři pokusy o start, tři selhání. Asijská kosmonautika prožila špatnou noc

Tři asijské kosmické velmoci – Japonsko, Čína a Jižní Korea – se pokusily během jednoho dne poslat do vesmíru své rakety. Všechny selhaly.
před 1 hhodinou

Trump představil bitevní lodě třídy Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na stavbu bitevních lodí „třídy Trump“. Podle něj budou větší, rychlejší a „stokrát výkonnější“ než jakékoli dříve postavené lodě a budou tvořit jádro toho, co nazval „Zlatou flotilou“, jejímž cílem je upevnit dominanci amerického námořnictva. Plavidla mají nést i jaderné zbraně.
před 1 hhodinou

O domov přišla dvakrát. Teď Širín bydlí díky dárcům z Česka

Nezisková organizace Člověk v tísni zůstává aktivní v Sýrii – i přes velké seškrtání peněz poskytovaných z USA. Pomáhají tak prostředky poskytnuté OSN a EU. Člověk v tísni proto mohl podat pomocnou ruku také Širín al-Radžab v humanitárním komplexu al-Amal ve městě Harem na severu země, ve kterém našli útočiště uprchlíci před válkou. Širín přitom přišla o domov hned dvakrát.
před 5 hhodinami

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 6 hhodinami

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 8 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 9 hhodinami
Načítání...