Dohoda Ukrajiny s USA o nerostných surovinách je vyvážená, míní Zelenskyj

Za vyváženou a spravedlivou označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dohodu uzavřenou se Spojenými státy, na základě které Američané získají přístup k ukrajinským přírodním zdrojům a díky níž vznikne společný investiční fond obnovy Ukrajiny.

Zelenskyj v proslovu zveřejněném na telegramu řekl, že dohoda se během přípravy změnila a že otevírá cestu k modernizaci průmyslu na Ukrajině a vytváří investiční možnosti v této zemi. „Jde o dohodu za spravedlivých podmínek, kdy Ukrajina i Spojené státy, které nám pomáhají v obraně, mohou vydělávat peníze,“ řekl Zelenskyj.

Ukrajinský prezident také uvedl, že dohoda je výsledkem jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jež vedl minulou sobotu ve Vatikánu. „Těším se na další výsledky našeho rozhovoru,“ dodal bez dalších podrobností Zelenskyj. On a Trump se ve Vatikánu účastnili pohřbu papeže Františka.

Nahrávám video
Události: Ukrajina a USA uzavřely historickou dohodu o nerostech
Zdroj: ČT24

Kyjev to s mírem myslí vážně, říká Lipavský o paktu s USA

K podpisu smlouvy mezi Washingtonem a Kyjevem došlo v době nové vlny ruských dronových úderů na území sousední země, jež si podle tamních úřadů vyžádaly mrtvé v Oděse.

Šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.) považuje ujednání za důkaz, že Kyjev je připraven na mírová jednání, zatímco Rusko se dál vykrucuje. „Podpis dohody o minerálech je dalším důkazem, že Ukrajina je skutečně připravena na mírová jednání. Brzy to bude již 50 dnů, co přijala americký návrh na příměří,“ upozornil Lipavský ve vyjádření pro ČTK. Rusko se podle něj dál vykrucuje a nereaguje na americkou snahu válku ukončit. „Míč je na jejich straně,“ dodal Lipavský.

Důležitý milník, zní z Kyjeva

Nově vzniklý společný investiční fond obnovy podle médií poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. Sybiha označil ujednání za důležitý milník v partnerství Ukrajiny a Spojených států. O podpisu dohody už informoval šéfku diplomacie Evropské unie Kaju Kallasovou. S tou mimo jiné hovořil o „nedávném diplomatickém úsilí a nadcházejících krocích, které mají vést k dosažení spravedlivého a trvalého míru“.

„Sdíleli jsme rovněž aktuální informace o přípravách návštěvy ministrů zahraničí Evropské unie na Ukrajině 9. května,“ dodal Sybiha. Podrobnosti k chystané cestě neuvedl. Server Politico už dříve napsal, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval na 9. května evropské činitele do Kyjeva, přičemž datum vybral s ohledem na den, kdy si Rusko připomíná konec druhé světové války.

Základní body dohody

Vláda v Kyjevě ve čtvrtek zveřejnila text dohody. Ukrajinská vicepremiérka Julija Svyrydenková podle listu Financial Times (FT) na síti X vyjmenovala několik klíčových bodů. Vlastnictví a kontrola nad všemi ukrajinskými zdroji podle ní budou v rukou Kyjeva.

Text americko-ukrajinské dohody o nerostech
(pdf, 677 kB)
Stáhnout

Ukrajina také rozhodne, jaké přírodní zdroje se budou těžit a mezi signatáři dohody bude rovnoprávné partnerství. „Fond vznikne v poměru 50/50. Budeme ho spravovat společně s USA. Ani jedna ze stran nebude mít dominantní hlas,“ dodala Svyrydenková.

Fond má podle FT investovat do těžby strategických nerostů, ropy a plynu, stejně jako do související infrastruktury a zpracování, přičemž o projektech rozhodnou společně USA a Ukrajina.

Podle amerického ministra financí Scotta Bessenta je dohoda signálem Rusku, že americká administrativa je odhodlána usilovat o mírový proces zaměřený na „svobodnou, suverénní a prosperující Ukrajinu“. Bessent v rozhovoru s Fox Business označil pakt za plnohodnotné ekonomické partnerství. Úmluva podle něj „ukáže ruskému vedení, že mezi ukrajinským a americkým lidem, mezi našimi cíli, není žádný rozdíl“.

Načítání...

Smlouva byla předmětem dlouhého vyjednávání. K jejímu uzavření byly Washington a Kyjev blízko už v únoru. Z podpisu ale sešlo kvůli emotivní roztržce mezi Trumpem, jeho viceprezidentem JD Vancem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 1 hhodinou

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při vzdušných útocích na Libanon znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na pondělí Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu země izraelská armáda zabila dva lidi. Pozdě večer izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na bejrútské předměstí Dahíja s tím, že cílí na proíránské hnutí Hizballáh.
17:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na newyorském letišti se srazilo letadlo s hasičským vozem. Zemřeli dva piloti

Na newyorském letišti LaGuardia se v pondělí ráno SEČ srazilo letadlo společnosti Air Canada s hasičským vozem. O život přitom přišli pilot a druhý pilot a přes čtyřicet dalších lidí utrpělo zranění. Informaci přinesl web NBC News, podle něhož bylo na palubě letadla 72 cestujících a čtyři členové posádky. Ve 14:00 místního času (19:00 SEČ) letiště opět otevřelo jednu ranvej, zároveň upozornilo cestující, že nadále lze očekávat zpoždění a rušení letů.
08:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Armádní letoun s vojáky na palubě se zřítil na jihu Kolumbie

Armádní transportní letoun C-130 Hercules v pondělí krátce po vzletu havaroval na jihu Kolumbie. Agentura Reuters napsala s odkazem na představitele kolumbijských ozbrojených sil, že v letadle bylo 125 lidí. Tamní prezident Gustavo Petro na síti X uvedl, že zahynul jeden člověk, 77 bylo zraněno a převezeno do nemocnice. Osud 43 lidí je podle prezidenta dosud neznámý. Agentura AFP dříve s odvoláním na armádu uvedla, že zahynulo kolem osmdesáti vojáků.
18:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
07:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
12:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Protikorupční protesty v Albánii vyústily ve střet s policií

Policie použila v albánské Tiraně vodní kanony proti opozičním demonstrantům požadujícím rezignaci tamní vlády. Reagovali tak na některé protestující, kteří házeli zápalné lahve na kancelář předsedy vlády. Děje se tak poté, co byla místopředsedkyně Belinda Ballukuová obviněna z ovlivňování veřejných tendrů na velké infrastrukturní zakázky ve prospěch některých společností, což Ballukuová odmítá. Boj proti korupci a organizovanému zločinu je pro Albánii zásadní, protože usiluje o vstup do Evropské unie, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Maďarsko a Rusko se snažily pomáhat slovenskému Smeru ve volbách, dokazuje podle novináře odposlech

Maďarsko v roce 2020 pomáhalo zajistit tehdejšímu slovenskému premiérovi Peteru Pellegrinimu přijetí u ruského premiéra Michaila Mišustina; Budapešť si od toho slibovala volební vítězství Smeru – sociální demokracie (Smer–SD) nynějšího slovenského ministerského předsedy Roberta Fica. Tvrdí to maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi, který v pondělí zveřejnil údajný přepis odposlechu telefonátu maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem.
19:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...