Administrativa Donalda Trumpa poprvé od lednového nástupu k moci odsouhlasila prodej zbraní Kyjevu. Spojené státy a Ukrajina ve středu podepsaly historickou „dohodu o hospodářském partnerství“, která umožní Washingtonu přístup k ukrajinským vzácným nerostným surovinám a založení společného investičního fondu pro obnovu Ruskem napadené země. Moskva se k vývoji zatím nevyjádřila.
Jednání o dohodě, jež by umožnila Spojeným státům přístup k ukrajinským vzácným nerostným surovinám, trvalo měsíce a podpis byl stále odkládán. Kyjev a Washington se nyní shodly i na vzniku americko-ukrajinského investičním fondu pro obnovu.
Americkou stranu při podpisu zastupoval ministr financí Scott Bessent, ukrajinskou stranu ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. „Společně se Spojenými státy vytváříme fond, který přiláká do naší země globální investice,“ napsala Svyrydenková na síti X. Vláda v Kyjevě ve čtvrtek zveřejnila text klíčového paktu.
„Jak řekl prezident, Spojené státy jsou odhodlány pomoci s ukončením této kruté a nesmyslné války,“ zdůraznil Bessent. „Tato dohoda Rusku jasně signalizuje, že Trumpova administrativa je odhodlána k mírovému procesu zaměřenému na svobodnou, suverénní a prosperující Ukrajinu v dlouhodobém horizontu. A aby bylo jasno, žádný stát ani osoba, která financovala nebo dodávala ruskou válečnou mašinérii, nebude moci těžit z rekonstrukce Ukrajiny,“ konstatoval ministr.
Nová vojenská pomoc
Podle Svyrydenkové budou Spojené státy do fondu přispívat a kromě přímých finančních příspěvků mohou také poskytnout novou pomoc, přičemž jako příklad uvedla systémy protivzdušné obrany pro Ukrajinu, píše agentura Reuters.
„Je to velký ukrajinský úspěch, úspěch jejich diplomacie. Dnes ráno se objevila první zpráva, že Trumpova administrativa schválila první balík vojenské pomoci ve výši padesáti milionů dolarů, což je první pomoc od této administrativy. Je to velice důležitý krok, aby Ukrajina měla v jednáních s Ruskem podporu jednoho z největších spojenců, tedy Spojených států,“ upozornil zvláštní zmocněnec pro východní partnerství David Stulík z ministerstva zahraničí.
Podle serveru Kyiv Post Trumpova vláda už ve středu informovala Kongres o svém záměru schválit vývoz obranných produktů na Ukrajinu prostřednictvím přímého komerčního prodeje Kyjevu, a to v hodnotě padesáti i více milionů dolarů.
Svyrydenková tvrdí, že partnerství bude rovnocenné. Dohodu ještě musí ratifikovat zákonodárci v Kyjevě. „Jako uznání významné finanční a materiální podpory, kterou lid Spojených států poskytl na obranu Ukrajiny od zahájení ruské invaze, umožňuje toto ekonomické partnerství našim dvěma zemím spolupracovat a společně investovat, aby tak zajistily, že naše společná aktiva, talenty a schopnosti urychlí ekonomickou obnovu Ukrajiny,“ uvádí prohlášení ministerstva financí USA.
Těžba v rukou Kyjeva
CNN píše, že podle Svyrydenkové je v dohodě jasně stanoveno, že všechny zdroje na ukrajinském území i v teritoriálních vodách patří Ukrajině a je to Kyjev, kdo bude určovat, co a kde se bude těžit. „Firmy jako Ukrnafta nebo Enerhoatom zůstávají ve vlastnictví státu,“ zdůraznila Svyrydenková.
„Očekáváme, že po dobu prvních deseti let nebudou zisky a výnosy fondu rozděleny, ale budou moci být investovány pouze na Ukrajině, do nových projektů nebo obnovy. Tyto podmínky budou dále projednávány,“ uvedla ministryně. Dohoda je podle ní v souladu s ukrajinskou ústavou a nemění nic na cestě země do EU.
Dohoda však zároveň neuvádí žádné konkrétní bezpečnostní záruky Spojených států pro Ukrajinu, což byl přitom jeden z hlavních původních cílů Kyjeva.
Trump, který se zdráhá zemi nabídnout bezpečnostní záruky a odmítá její aspiraci na vstup do NATO, nicméně ve středu připustil přítomnost USA na Ukrajině, všímá si AFP. „Myslím, že americká přítomnost udrží mnoho špatných aktérů mimo zemi, nebo rozhodně mimo oblast, kde budeme těžit,“ řekl šéf Bílého domu na zasedání kabinetu. Při jiné příležitosti podle AFP odvětil na dotaz, zda by tato dohoda mohla „zbrzdit“ šéfa Kremlu: „No, mohla by.“
Někteří experti jsou ale pesimističtější. „Pokud něco takového je konceptem pro ochranu ukrajinského území, pak se může stát, že se právě tento koncept stane velmi konfliktním a může zažehnout další rozsáhlý konflikt,“ obává se armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý.
Kritické nerosty
Ukrajina má významná ložiska důležitých prvků a nerostů, od lithia po titan, které jsou nezbytné pro výrobu elektroniky, technologií čisté energie a některých zbraňových systémů a jsou velmi žádané v celosvětovém boji o zdroje. Má také značné zásoby uhlí, ropy, plynu a uranu.
„Velká část nalezišť je pod ruskou okupací. Rusové se možná budou škrábat za uchem a říkat si, jak se Trump na ta místa chystá dostat. Vždyť aby mohl začít tyto věci těžit, tak bychom tady museli nebýt,“ upozornil profesor historie a mezinárodních vztahů Igor Lukeš z Bostonské univerzity.
Dohoda přichází uprostřed obchodní války USA s Čínou, odkud pochází 90 procent současných světových zásob vzácných zemin, připomíná BBC.
Obě strany uskutečnily několik „změn na poslední chvíli“, přičemž jeden zdroj sdělil BBC, že se Ukrajina pokusila znovu otevřít několik konkrétních bodů. Původní dohoda měla být podepsána již v únoru, ale ztroskotala po ostré výměně prezidenta USA Donalda Trumpa a ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského v Bílém domě.
Trump dříve ujednání označil za náhradu za miliardovou americkou pomoc, která byla Ukrajině poskytnuta od roku 2022, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi do sousední země.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal nicméně před pár dny uvedl, že dřívější pomoc USA poskytnutá Kyjevu nebude součástí chystané dohody o přírodních zdrojích. „Dosáhli jsme shody, že v dokumentu nebude zahrnuta pomoc poskytnutá před jeho podpisem,“ uvedl poté, co jednal s Bessentem. Nejnovější návrh tehdy označil šéf ukrajinské vlády za „skutečnou partnerskou dohodu“.
Pakt zmiňuje možnou budoucí americkou vojenskou pomoc zemi. Pokud by k ní Washington přistoupil, započítala by se jako americký příspěvek do fondu. „Pokud po datu účinnosti vláda Spojených států poskytne vládě Ukrajiny novou vojenskou pomoc v jakékoli formě (včetně darování zbraňových systémů, munice, technologií nebo výcviku), bude kapitálový vklad amerického partnera považován za navýšený o odhadovanou hodnotu takové vojenské pomoci,“ stojí v dokumentu.
Trump ve středu řekl televizní stanici NewsNation, že při schůzce se Zelenským ve Vatikánu během pohřbu papeže Františka minulý víkend tlačil na ukrajinského lídra. „Říkal jsem mu, že je to velmi dobrá věc, když se nám podaří dohodnout, že ji podepíše, protože Rusko je mnohem větší a mnohem silnější. Rusko se prostě žene kupředu,“ konstatoval šéf Bílého domu.
Avizoval, že dohoda obnoví mnohamiliardovou americkou pomoc Kyjevu a „teoreticky mnohem více“. „Tak jsem za nimi šel a řekl: ‚Podívejte, musíme získat vzácné zeminy.‘ Mají skvělé vzácné zeminy, což znamená určité minerály. Mají věci, které spousta míst nemá. Je to jejich velká výhoda,“ poznamenal podle BBC Trump.
Několik otázek zůstává v dokumentu neupřesněných, napsala Ukrajinska pravda. Řadu detailů má podle ní pojednat technická dohoda, která se teprve chystá. Podepsaná smlouva například nezmiňuje údajný závazek USA zdržet se příjmů z fondu po dobu deseti let a místo toho znovu investovat sto procent zisku do obnovy Ukrajiny, upozorňuje ukrajinský server.
Síla americko-ukrajinského partnerství
Podle médií vysílá americko-ukrajinská smlouva jasný signál Rusku, že obě země stojí na stejné straně. „Je to vzájemná spolupráce mezi oběma zeměmi, která poskytne Spojeným státům jednak ty nerostné suroviny, ale zároveň i takovou odměnu za to, že od začátku plné války na Ukrajině stály po boku napadené země a pomáhaly ji vyzbrojovat,“ podotkla zpravodajka Deníku N v USA Jana Ciglerová.
„Trumpovi to umožní přijít za svými voliči a říct: Podívejte se, já jsem vám vyjednal lepší podmínky, než byly za předchozí administrativy, a nám se teď vyplatí pomáhat Ukrajině, aby byla suverénní, svobodná a profitující,“ dodala novinářka s tím, že americké investice do fondu sice nejsou přímou pomocí Kyjevu na bojišti, ale je to silná pomoc proti Rusku a invazi.
„Vnímáme to velmi pozitivně. Kromě toho, že to poprvé nastavuje přímou investiční aktivitu ze strany Spojených států do Ukrajiny, tak to zároveň odvaluje velkou zátěž, která byla v bilaterálním vztahu mezi Ukrajinou a USA,“ hodnotí pakt vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný z ministerstva zahraničí. Washington podle něj stále víc vnímá Rusko, jaké opravdu je, tedy agresor, který neplní dohody.
Obnova dialogu s Kremlem
Spojené státy se za bývalé administrativy prezidenta Joea Bidena postavily na stranu napadené země, po Trumpově návratu do Bílého domu ale Washington změnil postoj ke konfliktu, mimo jiné v deklarované snaze o rychlé ukončení bojů. Bílý dům také obnovil komunikaci s Moskvou.
Trump chce obě strany přimět k zastavení bojů. Kritici ale tvrdí, že až příliš vychází vstříc ruskému vládci Vladimiru Putinovi, zatímco na Zelenského je nezvykle tvrdý.
Ukrajina už dříve souhlasila s americkým návrhem na příměří, a to bez podmínek. Naopak Rusko se zatím jasně nevyjádřilo, hovoří ale o tom, že je takové myšlence nakloněno. Spojené státy už také pohrozily, že pokud se cesta k příměří neotevře, snahy zprostředkovat mír zanechají.
