Tomáš Kopečný

Americký prezident Donald Trump chce navrženým plánem pro ukončení ruské války na Ukrajině vrátit opět míček do hry, která znamená dostat obě strany k jednacímu stolu a uzavřít příměří, řekl v Interview ČT24 vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Trump podle něj nechce, aby to bylo za pět dní vyřešeno, ale aby se tomu věnovaly všechny strany na maximum. Jde o jeden z dalších pokusů, uvedl Kopečný. Zároveň se domnívá, že Trumpova taktika „udělejte to okamžitě“ ukazuje na důraz, který situaci prezident USA přikládá. Podle Kopečného má Trump pocit, že je to pro něj směrodatné v kontextu toho, jak si myslí, že bude vnímán historií. Chce být vnímán jako největší světový mírotvorce, dodal Kopečný. Rozhovor s vládním zmocněncem vedla moderátorka Tereza Řezníčková.

Po celém Česku si lidé připomínali sametovou revoluci, která ukončila čtyři dekády komunistické diktatury a přivedla zemi k demokracii. Před 36 lety ji odstartovalo brutální potlačení pietního průvodu k uctění památky Jana Opletala, zavražděného nacisty v roce 1939. Na zaplněné Národní třídě v Praze zazpíval v 17:11 píseň Modlitba pro Martu, jeden ze symbolů revoluce, herec a zpěvák Jan Cina. Zněla i v dalších městech. Řada organizací připravila pietní akce, debaty, přednášky, průvody či koncerty.

Pokud by americký prezident Donald Trump dodal Kyjevu pár desítek střel s plochou dráhou letu Tomahawk, mohlo by to zásadním způsobem snížit výkon ruské ekonomiky, míní vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. „A to tím, že se zničí několik dalších desítek rafinérií v Rusku,“ objasnil v Interview ČT24, které moderoval Daniel Takáč. USA podle Kopečného mají vůli střely Ukrajině poskytnout. Co však trápí nejen Spojené státy, ale i Evropu, je, že v momentě, kdy se konečně naskytne politická vůle, zjistíme, že nevíme, jak danou věc udělat, případně v jakém počtu zbraně dodat, myslí si.

Na konci roku plánuje rezignovat vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, napsal server Seznam Zprávy. Jako důvod Kopečný uvedl limity toho, co lze za stát udělat. Bývalý náměstek na ministerstvu obrany Kopečný je vládním zmocněncem pro rekonstrukci země, která několik let čelí ruské vojenské agresi, od ledna 2023.

Ruská ekonomika je ve velmi špatném stavu a je potřeba využít tento moment k jejímu zhroucení, uvedl v Otázkách Václava Moravce náměstek ukrajinského ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis. Podle něho může ekonomický tlak na Rusko přivést ruského vůdce Vladimira Putina k jednacímu stolu. Vládní zmocněnec Tomáš Kopečný míní, že na situaci by mělo zásadní vliv také zavedení amerických sankcí.

Spojené státy jednají se spojenci o novém balíku zbraní pro Ukrajinu. Nová vojenská podpora pro Kyjev bude vůbec první od začátku ruské plnohodnotné války, kterou schválí současný šéf Bílého domu Donald Trump. Ten nově souhlasil, že nákup amerických zbraní zaplatí evropští členové NATO. Podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy se USA znovu přibližují pozici obránce Kyjeva, podle politologa Jakuba Dopierally Trump hledá způsob, jak Ukrajinu podpořit, ale zachovat si tvář před domácími podporovateli.

V Praze ve čtvrtek začala mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum. Třídenní program zahájil projev prezidenta Petra Pavla, podle něhož na sebe musí vzít Evropa větší zodpovědnost. On-line se připojil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který apeloval na důležitost posílení obranných kapacit a zintenzivnění výroby dronů. Vystoupil rovněž premiér Petr Fiala (ODS). Ten bezpečnostní krizi označil za „test evropské politiky“.

Administrativa Donalda Trumpa už připouští, že rusko-ukrajinská válka nemusí mít rychlý konec. V posledních dnech dali američtí činitelé několikrát najevo, že Washingtonu dochází s Ruskem trpělivost. V Senátu USA má šanci projít nový republikánský návrh, který počítá se cly ve výši 500 procent na dovoz ze zemí, jež kupují ruskou ropu.

Administrativa Donalda Trumpa poprvé od lednového nástupu k moci odsouhlasila prodej zbraní Kyjevu. Spojené státy a Ukrajina ve středu podepsaly historickou „dohodu o hospodářském partnerství“, která umožní Washingtonu přístup k ukrajinským vzácným nerostným surovinám a založení společného investičního fondu pro obnovu Ruskem napadené země. Moskva se k vývoji zatím nevyjádřila.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek navštívil ukrajinskou Oděskou oblast. Přímo za hranicí ho přivítal tamní guvernér Oleh Kiper. Do regionu na jihu Ukrajiny se Pavel vypravil hned po návštěvě Moldavska. Ve stejné době zněly v oblasti varovné sirény. Večer na Oděsu Rusko podniklo další dronový útok, napsala ukrajinská média. Podle dostupných informací jsou prezident a jeho doprovod mimo nebezpečí.

Prezident Petr Pavel na konferenci o bezpečnosti na Pražském hradě uvedl, že preferencí Česka a Evropy bude vždy pracovat společně s USA, je ale potřeba být připraven adekvátně reagovat, pokud se Spojené státy rozhodnou jít jinou cestou. Za důležitou označil také podporu Ukrajiny v dosažení co nejspravedlivějšího míru, aby ruská agrese nevyústila k naplnění všech cílů agresora. Pavel podle poradce ukrajinského prezidenta brzy navštíví Kyjev.

Na zvyšování výdajů na obranu na tři procenta HDP by se měli shodnout politici a pak lze hledat cestu k dosažení, uvedla v 90’ ČT24 ekonomka a členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská. Hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek zmínil, že otázka nestojí na tom, jestli si to může Česko dovolit. Ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek míní, že se prostředky musí plánovat dlouhodobě. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý zmínil, že právě čas a finance jsou dva vstupy, které by měly být dodrženy, v minulosti tomu tak podle něj ale nebylo.

Dohoda se Spojenými státy je partnerský projekt, který bere zřetel na zájmy Ukrajiny, sdělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle Reuters řekl, že úspěch dohody s USA o nerostném bohatství bude záviset na americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi a že jde o součást širších dohod s USA, které by Ukrajině, jež se už tři roky brání otevřené ruské agresi, měly poskytnout bezpečnostní záruky zajištění trvalého a spravedlivého míru.

Europoslanci schválili půjčku Ukrajině ve výši až 35 miliard eur (více než 880 miliard korun). Splátky mají hradit výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. Podle materiálů Evropské komise Ukrajina, která se brání ruské agresi, bude moci použít prostředky na pokrytí okamžitých potřeb i na rekonstrukci. Pomoc je součástí dohody zemí skupiny G7 na poskytnutí prostředků Kyjevu ve výši až padesát miliard dolarů (1,1 bilionu korun) prostřednictvím půjček krytých výnosy ze zmrazeného ruského majetku.

Díky české muniční iniciativě bude během července a srpna dodáno na Ukrajinu sto tisíc kusů munice. V Bruselu to oznámil český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Do iniciativy se dosud zapojilo osmnáct zemí, patnáct z nich již splnilo své sliby a přispělo. Znamená to, že financí je dostatek na to, aby do konce roku mohlo být na Ukrajinu dodáno 500 tisíc kusů munice. Její celková hodnota jsou necelé dvě miliardy eur (asi 50,5 miliardy korun), doplnil vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Na pokračování iniciativy bude záležet, zda se znovu zapojí další země.

Premiér Petr Fiala (ODS) na pondělní konferenci o přispění českých firem k poválečné obnově Ukrajiny řekl, že tuzemské firmy jsou zapojeny do stovek konkrétních projektů či dodávek. „Pomáháme Ukrajině, peníze zároveň pomáhají českým firmám růst,“ prohlásil předseda vlády s tím, že tuzemské společnosti svou kvalitou dokáží zaujmout i zahraniční subjekty.

Na Ukrajině už je dělostřelecká munice, kterou se podařilo nakoupit v mimounijních zemích díky české iniciativě. První zásilka před časem dorazila na Ukrajinu, informoval premiér Petr Fiala (ODS) na síti X o výsledku společného nákupu organizovaného Českem.

Argentinský libertariánský prezident Javier Milei v pondělí navštívil Českou republiku, setkal se s premiérem Petrem Fialou (ODS), posléze pokračoval v jednání s prezidentem Petrem Pavlem. Milei nedávno oslavil půl roku v úřadu. Prostřednictvím radikálního úsporného programu se snaží kdysi bohatou zemi přivést zpátky na cestu růstu. Jeho vláda zrušila tisíce pracovních míst, omezila různé subvence a sociální programy. Prezidentova první opatření sice zlepšila hospodaření veřejného sektoru, inflaci a chudobu se ale řešit nedaří. Až polovina argentinské společnosti je navíc nespokojená. Mileiovy kroky tak nebrzdí jen nepříznivá pozice jeho strany v parlamentu, ale možná také strach ze společenských nepokojů.

České firmy mají čím dál větší zájem o ukrajinský trh. Jejich vývoz tam za poslední dva roky stoupl o 17 procent. Do čísla se přitom nezapočítávají zbraně nebo munice. Přibývá ale projektů na pomoc i pro obnovu válkou poničené země, jedná se například o lékařské vybavení.

Na mnoha místech Česka si ve středu lidé připomínají 79. výročí konce druhé světové války. Prezident Petr Pavel během dopoledního pietního aktu na pražském Vítkově zdůraznil, že bezpečí a svoboda nikdy nejsou zadarmo a někdy si vyžádají i tu nejvyšší oběť. Miliony vojáků padly, aby další generace mohly prožít život v míru, prohlásila hlava státu. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že všichni, kdo zlehčují hrozbu ze strany Ruska, dělají špatnou službu Česku. V poledne na Pražském hradě prezident jmenoval generály.

Česká republika patří k zemím, které Ruskem napadenou Ukrajinu podporují od samého počátku válečného konfliktu. Podle českého velvyslance na Ukrajině Radka Pecha to Kyjev nejen při diplomatických setkáních často oceňuje. Podnikům z tuzemska se podle něj i díky tomu otevřela cesta k zajímavým příležitostem. Řekl to v exkluzivním rozhovoru se zpravodajem České televize Davidem Miřejovským.

Summit EU rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Prezidenti a premiéři zemí EU také podpořili udělení kandidátského statusu Gruzii. Otevření přístupových rozhovorů se zemí, která se brání ozbrojené ruské agresi, přitom ještě ráno odmítal maďarský premiér Viktor Orbán. Ten podle médií odešel při rozhodování o Ukrajině z jednacího sálu.

Současná polsko-ukrajinská roztržka, která se rozhořela na pozadí sporu o dovoz obilí, přispěje ke katarzi napětí a problém bude během několika týdnů vyřešen, řekl v Otázkách Václava Moravce vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Narážel na to, že do sporu se promítají blížící se parlamentní volby v Polsku. Také člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) míní, že je třeba rozlišovat mezí tím, jaká sdělení určuje polská vláda domácímu publiku a jaká směřuje do zahraničí.

„Ukrajina dává světu najevo, že není tak obtížné zaujmout nebo prostě obsadit část i ruského území, pak ho třeba vyměnit,“ říká vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Odkazoval se tak na nedávný ukrajinský útok v Bělgorodské oblasti. V Interview ČT24 připomněl také jednání o dalším sankčním balíčku. Zmínil i postoje Západu k investicím v rámci poválečné obnovy Ukrajiny.