Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
Ačkoliv šéf nového kabinetu Babiš nejprve sliboval, že muniční iniciativu zruší, začátkem roku ohlásil, že se tak nestane a Praha ji bude koordinovat, i když do ní finančně přispívat nebude. Podle Kopečného za Babišovým obratem stály nejprve vnitřní důvody.
„On nemohl mít vhled do toho, jak systém funguje. Ty informace mu tehdejší vedení ministerstva obrany neposkytlo. A nyní je měl. Zjevně po tomto auditu nabyl přesvědčení, že informace, které dostal předtím, byly nepřesné, zavádějící a že jde o systém, s nímž se dá pracovat reprezentativně a je dobrý pro Česko,“ vysvětlil moderátorovi Danielu Takáčovi Kopečný.
Jako další důvod změny názoru uvedl mezinárodní situaci: „Po prvním mítincích, které měl nový český premiér v Bruselu, a v rámci svých bilaterálních jednání mnohokrát slyšel od nejvýznamnějších českých partnerů, že to je něco, co má svoji váhu pro státy jako Německo, Dánsko, Holandsko, pro generálního tajemníka NATO a další.“
Bývalý zmocněnec rovněž popřel Babišovy výroky o tom, že by se dříve o financování projektu ze státního rozpočtu mlžilo. „Všechny finanční transakce, které probíhaly, jsou čísla, která byla zveřejněna. Funkční mechanismus se nezveřejňuje,“ řekl. Jiné než deklarované příspěvky se podle jeho informací nevyužívaly.
Hlavním limitem iniciativy byly peníze
Kopečný v pořadu také přiblížil, jak iniciativa za jeho působení fungovala a jak funguje nyní. „V oblasti těžké pozemní techniky a munice, hlavně té velkorážové, ale i malorážové, kde jsme dodali přes sto milionů kusů, jsme se vyprofilovali jako nejspolehlivější dodavatelé,“ shledal.
S procesními limity projektu si Česko podle něj poradilo už v roce 2022 po vypuknutí rusko-ukrajinské války. „Doladili jsme si za jaké peníze co nakoupit, jak to dodat, jak to udělat správně s udělením licence v rámci akvizičního procesu. Limitem ale zůstaly finance,“ konstatoval. Kdyby v projektu bylo více peněz od partnerů ze Západu nebo od ukrajinské armády či ukrajinského ministerstva obrany, bylo by podle Kopečného možné provádět větší nákupy.
Také se podle bývalého zmocněnce několikrát stalo, že o stejný nákup usilovala i ruská strana. „Stávalo se nám, že jsme naráželi na limity toho, že ne každý stát nám chtěl dané produkty prodávat. Například protože zároveň přijela ruská delegace a snažila se o totéž,“ popsal. Na trhy podle něj jezdilo mnoho delegací, primárně obchodní firmy – Britové, Američané, ale i zástupci z Ruska nebo z Blízkého východu napojení na ruské majitele. Zmíněné omezení penězi však tento problém nepředčil.
Pojistka proti korupci
Česká muniční iniciativa si podle Kopečného ošetřila, že nakoupený materiál putuje skutečně na frontu. Vyplácení po uzavření kontraktu na munici nebo jiné vybavení totiž probíhá měsíčně. „Dodáváme průběžně a tudíž i průběžně platíme. Kdyby došlo k jednání, které by donoři shledali problematickým, další měsíc už by peníze neposlali,“ řekl.
Ministerstva obrany české a ukrajinské strany spolu také za vlády Petra Fialy (ODS) podle Kopečného intenzivně komunikovala. Praha prý z Kyjeva dostávala reporty i videa o tom, jak se technika využívá. „Nikdy jsme nenabyli dojmu, že by mohla mířit někam dál,“ dodal.
Kopečný ale uznal, že na začátku války bujel obchod s produkty jako jsou helmy nebo neprůstřelné vesty. „Nedělo se to ale s čistě vojenskou technikou a neděje se to ani s drony, které jsou nyní hlavním tématem udržení vojenské linie,“ zmínil.
„Ochota Ukrajinců dohodnout se je vyšší než Rusů“
Kopečný se rovněž vyjádřil k nedávnému tvrzení prezidenta USA Donalda Trumpa, že Ukrajinci brzdí mírová jednání. „Ochota Ukrajinců dohodnout se je rozhodně mnohokrát vyšší než ta ruská,“ řekl. Trump podle něj mění narativ, kdo za zdržování může, podle toho, s kým jedná v poslední době a kdo ho přesvědčí.
„Pořád platí, že Ukrajina je velmi ochotná přistoupit na mnoho kompromisů, které by byly ještě před dvěma lety nemyslitelné, ale je tam jedna oblast, na kterou nikdy nepřistoupí. A to je odevzdání území, které její armáda kontroluje, to je zbytku Doněcké oblasti,“ myslí si.
Trump podle Kopečného usiluje primárně o legitimní získání Nobelovy ceny míru, čemuž přizpůsobuje vyjadřování. „Chce mít klid, chce mít problém ze stolu,“ sdělil. Jeho hlavním cílem je však mít silnou Ameriku a zabývat se tímto sporem po celou délku svého mandátu nehodlá, míní.
