Íránský režim je jako zvíře zahnané do kouta, říká expertka

Írán nemá dlouhodobou kapacitu na to, aby se ubránil a vyhrál, nicméně může způsobit rozsáhlé škody, míní expertka na Blízký východ Lenka Martínková. Podle ní není otázkou, zda režim padne, ale kdy. Poukázala na vnitřní nestabilitu v důsledku mimo jiné rozsáhlých protestů i situace v regionu. Za oslabený považuje íránský režim také analytik Vlastislav Bříza. Režim se dle něj možná udrží, ale bude ochotnější dosáhnout kompromisu ohledně jaderné dohody.

„Vyjednávání byla zdržovací taktika, poslední šance pro něco podobného, co (americký prezident) Donald Trump udělal ve Venezuele, že nabídne nějaký způsob, jak si ten režim může udržet tvář a rozumně předat vládu, vliv nad tou zemí,“ uvedla Martínková.

Útok na Írán se dal podle ní očekávat, jelikož Teherán je specifický strukturou svého režimu. „Írán nefunguje stejný stylem, jakým je prezident Trump zvyklý jednat s autoritáři. Íránský režim není postaven pouze na jednom člověku, ačkoli se to tak zdá a zvenčí to může vypadat. (...) Je hodně vojensky zaměřený a největší exekutivní sílu v něm mají revoluční gardy, které nemají způsob jak se vzdát, aniž by na tom netratily,“ podotkla expertka na Blízký východ.

Martínková i Bříza míní, že režim v Teheránu je v současné době oslabený. „Oni si jsou vědomi toho že v rámci té vnitřní nestability probíhajících protestů nemají vnitřní podporu, nemají stabilní situaci uvnitř ani zvenku,“ sdělila Martínková. Írán je také obklopen nepřáteli a jeho spojenci jsou relativně daleko, podotkla. Bříza jako další faktor oslabující Teherán zmínil loňské izraelské údery.

Nespokojenost se týká většiny obyvatelstva, míní Hladík

Na vnitřní nestabilitu Íránu poukázal také ředitel odboru ministerstva zahraničí Blízkého východu a severní Afriky Petr Hladík. Upozornil na skutečnost, že protesty, které v Íránu začaly 28. prosince, se netýkaly jen „městské inteligence“, kde je opozice tradiční, ale všech provincií země. To podle něj naznačuje, že nespokojenost se týká většiny obyvatelstva.

Její příčinou přitom není pouze nespokojenost s vládou režimu, ale do velké míry se špatnou ekonomickou situací v zemi. „Jde tady o zcela obyčejný život Íránců, kteří chtějí mít dostatek potravin, chtějí cestovat do zahraničí, normálně fungovat, a to je to, co jim íránský režim nebyl schopen zabezpečit,“ řekl Hladík.

V současné době je podle Hladíka příliš brzy na to odhadnout, jestli útok USA a Izraele povede ke změně režimu. „V první řadě jde především o eliminaci jaderného programu a omezení balistického programu,“ poznamenal. Případné další změny uvnitř samotné íránské vlády by považoval za pozitivní vývoj. „Viděli jsme, jak se íránský režim choval ke svému vlastnímu obyvatelstvu, a také vnímáme jeho destabilizující roli v okolí,“ uvedl Hladík.

Martínková sdělila, že otázkou není, jestli íránský režim padne, ale kdy. Podle ní nemá dlouhodobě kapacitu na to, aby se ubránil a udržel se u moci. Může ale mezitím způsobit rozsáhlé škody. „Když (íránský režim) povolá všechny kapacity, které má, i ze zahraničí, tak může způsobit velmi velké problémy, škody, mnoho civilních obětí a různé výkřiky – teroristické útoky, kybernetické útoky. (...) Nemůže vyhrát klasickou válku, klasický konflikt, na to kapacitu nemá. Má kapacitu na to, aby to co nejdéle zdržoval a způsobil co nejvíce škod. Je to zraněné zvíře zahnané do kouta,“ říká Martínková.

Otázkou je, kdy v Íránu převezmou kontrolou civilisté, říká Martínková

Je podle ní otázkou, za jak dlouho bude obyvatelstvo v pozici, kdy bude moci převzít kontrolu na situací v zemi. To také považuje za cíl USA. Ty podle expertky nechtějí americké vojáky na íránské půdě. „Cílem je oslabit režim a oslabit jeho vojenskou kapacitu v tuhle chvíli natolik, aby civilní obyvatelstvo mohlo převzít vládu a ten převrat svým způsobem dokonat,“ sdělila odbornice.

Převzetí vlády demokratickým hnutím by Bříza považoval za ideální scénář. Pravděpodobnost ale podle analytika není příliš vysoká. Další alternativou podle Břízy je, že by vládu mohl převzít bývalý korunní princ Rezá Pahlaví, který žije v americkém exilu. Jeho podpora v íránské společnosti ale není taková, jak to vypadá například ze západních metropolí, míní.

Poslední variantou, která je podle Břízy nejpravděpodobnější, je, že se moci chopí mocenské struktury typu revolučních gard, tedy že by začala zemi ovládat vojenská diktatura nebo polodiktatura. „Otázka je, jestli je to pro svět přijatelnější, protože ta by ve své podstatě mohla být ještě tvrdší a nejevit žádnou ochotu jednat s vnějším světem o jaderném programu, než tomu je teď,“ uvedl Bříza.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indie válku „vymlčela“, její ekonomika i pověst utrpěly ránu

Blízkovýchodní krize si vybírá daň na Indii, kde to vře kvůli omezení dodávek a zdražování klíčového ropného plynu i hnojiv. Konflikt může podle odhadů připravit zemi o procento hrubého domácího produktu (HDP). USA navíc posilují vztahy s Pákistánem, který se zhostil mírového vyjednávání, což Dillí znepokojuje. Opozice považuje nečinnost vlády Naréndry Módího za diplomatickou ostudu.
před 1 hhodinou

Venezuela po ropě zpřístupní soukromým společnostem také těžbu nerostů

Venezuela zpřístupní své rozsáhlé zásoby nerostů soukromým investorům. Učiní tak necelé tři měsíce poté, co v souladu s požadavky Spojených států otevřela podobným způsobem svůj ropný sektor. V noci na pátek to napsala agentura AFP, podle níž tento krok schválil parlament latinskoamerické země.
před 3 hhodinami

Írán by neměl účtovat poplatky za proplouvání Hormuzským průlivem, uvedl Trump

Pokud Írán účtuje poplatky tankerům proplouvajícím Hormuzským průlivem, měl by s tím přestat, uvedl v noci na pátek americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. V médiích se objevily zprávy, že by Teherán mohl chtít mýtné od proplouvajících lodí, poznamenala v této souvislosti agentura Reuters a dodala, že západní představitelé takovou možnost odmítají.
před 5 hhodinami

VideoSoud poslal do vězení „ketaminovou královnu“ spojenou se smrtí Matthewa Perryho

Soud v Los Angeles poslal na patnáct let do vězení pětačtyřicetiletou Jasveen Sanghaovou, přezdívanou v Hollywoodu ketaminová královna. Žena se přiznala k prodeji drog, které vedly ke smrti amerického herce Matthewa Perryho. Hvězda komediálního seriálu Přátelé zemřela v roce 2023 ve věku čtyřiapadesáti let na předávkování právě ketaminem. Herec, který měl během svého života problémy s alkoholem i drogami, se látkou léčil kvůli depresím. Přes prostředníka si ji ale od Sanghaové objednal i nad rámec léčby. Žena verdikt přijala v slzách. Její právníci argumentují, že patnáct let za mřížemi je příliš a že není správné, aby jako dealerka dostala několikanásobně vyšší trest než osoba, která Perrymu drogu aplikovala. Tou byl hercův asistent, který zatím na verdikt čeká. Stejně jako prostředník, který padesát lahviček tekutého ketaminu sehnal od Sanghaové.
před 9 hhodinami

Máme podobné názory na mnoho záležitostí, řekl Pavel po jednání s italským prezidentem

Na dvoudenní oficiální návštěvu ve čtvrtek do Česka dorazil italský prezident Sergio Mattarella, odpoledne v Praze jednal se svým tuzemským protějškem Petrem Pavlem. „Itálie a Česká republika sdílí nejen velice bohatou historii, ale také stejné hodnoty. Máme podobné názory na mnoho záležitostí, které dnes hýbou evropským i světovým vývojem,“ řekl po jednání Pavel. Pro italskou hlavu státu se jedná o první bilaterální návštěvu Česka od začátku mandátu v roce 2015.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bondiová odmítla vypovídat k Epsteinovým spisům. Předvolání platí, zní z Kongresu

Bývalá americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová se odmítla dostavit do Kongresu k výpovědi, která byla plánovaná na 14. dubna, o své roli ve zveřejňování dokumentů týkajících se kauzy sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina. Jejího předvolání stále chtějí dosáhnout republikánští i demokratičtí zákonodárci. Navíc chtějí slyšet výpověď miliardáře Billa Gatese či amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka.
před 10 hhodinami

Izrael vyzval k evakuaci jižního Bejrútu

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu, který oznámil, že v Libanonu dochází k přímým střetům s izraelskou armádou. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoItálie zapůjčila muzeu v Mladé Boleslavi výjimečný motocykl z roku 1905

Italský prezident Sergio Mattarella ve čtvrtek navštívil Prahu a se svým českým protějškem Petrem Pavlem se shodl na tom, že vzájemné vztahy obou států jsou na velmi dobré úrovni. To může dokládat i zápůjčka motocyklu Laurin a Klement z roku 1905, o kterou se zasadila také česká hlava státu. Je to vůbec první motocykl na světě se čtyřválcovým řadovým motorem. Ve své době motorka představovala technologický vrchol. Stroj na sklonku první světové války z fronty odvezli italští vojáci, když zabavovali vše, co zůstalo po rakousko-uherské armádě. Pavel si motorku prohlédl vloni v létě v muzeu v Římě. Itálie teď výjimečný motocykl zapůjčila muzeu Škody Auto v Mladé Boleslavi. O možnosti vyrobit jeho repliku se stále jedná.
před 10 hhodinami
Načítání...