Íránský režim je jako zvíře zahnané do kouta, říká expertka

Írán nemá dlouhodobou kapacitu na to, aby se ubránil a vyhrál, nicméně může způsobit rozsáhlé škody, míní expertka na Blízký východ Lenka Martínková. Podle ní není otázkou, zda režim padne, ale kdy. Poukázala na vnitřní nestabilitu v důsledku mimo jiné rozsáhlých protestů i situace v regionu. Za oslabený považuje íránský režim také analytik Vlastislav Bříza. Režim se dle něj možná udrží, ale bude ochotnější dosáhnout kompromisu ohledně jaderné dohody.

„Vyjednávání byla zdržovací taktika, poslední šance pro něco podobného, co (americký prezident) Donald Trump udělal ve Venezuele, že nabídne nějaký způsob, jak si ten režim může udržet tvář a rozumně předat vládu, vliv nad tou zemí,“ uvedla Martínková.

Útok na Írán se dal podle ní očekávat, jelikož Teherán je specifický strukturou svého režimu. „Írán nefunguje stejný stylem, jakým je prezident Trump zvyklý jednat s autoritáři. Íránský režim není postaven pouze na jednom člověku, ačkoli se to tak zdá a zvenčí to může vypadat. (...) Je hodně vojensky zaměřený a největší exekutivní sílu v něm mají revoluční gardy, které nemají způsob jak se vzdát, aniž by na tom netratily,“ podotkla expertka na Blízký východ.

Martínková i Bříza míní, že režim v Teheránu je v současné době oslabený. „Oni si jsou vědomi toho že v rámci té vnitřní nestability probíhajících protestů nemají vnitřní podporu, nemají stabilní situaci uvnitř ani zvenku,“ sdělila Martínková. Írán je také obklopen nepřáteli a jeho spojenci jsou relativně daleko, podotkla. Bříza jako další faktor oslabující Teherán zmínil loňské izraelské údery.

Nespokojenost se týká většiny obyvatelstva, míní Hladík

Na vnitřní nestabilitu Íránu poukázal také ředitel odboru ministerstva zahraničí Blízkého východu a severní Afriky Petr Hladík. Upozornil na skutečnost, že protesty, které v Íránu začaly 28. prosince, se netýkaly jen „městské inteligence“, kde je opozice tradiční, ale všech provincií země. To podle něj naznačuje, že nespokojenost se týká většiny obyvatelstva.

Její příčinou přitom není pouze nespokojenost s vládou režimu, ale do velké míry se špatnou ekonomickou situací v zemi. „Jde tady o zcela obyčejný život Íránců, kteří chtějí mít dostatek potravin, chtějí cestovat do zahraničí, normálně fungovat, a to je to, co jim íránský režim nebyl schopen zabezpečit,“ řekl Hladík.

V současné době je podle Hladíka příliš brzy na to odhadnout, jestli útok USA a Izraele povede ke změně režimu. „V první řadě jde především o eliminaci jaderného programu a omezení balistického programu,“ poznamenal. Případné další změny uvnitř samotné íránské vlády by považoval za pozitivní vývoj. „Viděli jsme, jak se íránský režim choval ke svému vlastnímu obyvatelstvu, a také vnímáme jeho destabilizující roli v okolí,“ uvedl Hladík.

Martínková sdělila, že otázkou není, jestli íránský režim padne, ale kdy. Podle ní nemá dlouhodobě kapacitu na to, aby se ubránil a udržel se u moci. Může ale mezitím způsobit rozsáhlé škody. „Když (íránský režim) povolá všechny kapacity, které má, i ze zahraničí, tak může způsobit velmi velké problémy, škody, mnoho civilních obětí a různé výkřiky – teroristické útoky, kybernetické útoky. (...) Nemůže vyhrát klasickou válku, klasický konflikt, na to kapacitu nemá. Má kapacitu na to, aby to co nejdéle zdržoval a způsobil co nejvíce škod. Je to zraněné zvíře zahnané do kouta,“ říká Martínková.

Otázkou je, kdy v Íránu převezmou kontrolou civilisté, říká Martínková

Je podle ní otázkou, za jak dlouho bude obyvatelstvo v pozici, kdy bude moci převzít kontrolu na situací v zemi. To také považuje za cíl USA. Ty podle expertky nechtějí americké vojáky na íránské půdě. „Cílem je oslabit režim a oslabit jeho vojenskou kapacitu v tuhle chvíli natolik, aby civilní obyvatelstvo mohlo převzít vládu a ten převrat svým způsobem dokonat,“ sdělila odbornice.

Převzetí vlády demokratickým hnutím by Bříza považoval za ideální scénář. Pravděpodobnost ale podle analytika není příliš vysoká. Další alternativou podle Břízy je, že by vládu mohl převzít bývalý korunní princ Rezá Pahlaví, který žije v americkém exilu. Jeho podpora v íránské společnosti ale není taková, jak to vypadá například ze západních metropolí, míní.

Poslední variantou, která je podle Břízy nejpravděpodobnější, je, že se moci chopí mocenské struktury typu revolučních gard, tedy že by začala zemi ovládat vojenská diktatura nebo polodiktatura. „Otázka je, jestli je to pro svět přijatelnější, protože ta by ve své podstatě mohla být ještě tvrdší a nejevit žádnou ochotu jednat s vnějším světem o jaderném programu, než tomu je teď,“ uvedl Bříza.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejvyšší soud odmítl Trumpovu snahu omezit udělování občanství dětem narozeným v USA

Nejvyšší soud USA v úterý odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států, informovala agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem tamní ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států. Podle Trumpa jde aktuální rozhodnutí nejvyššího soudu „napravit“ v Kongresu.
16:48Aktualizovánopřed 12 mminutami

Obětí otřesů ve Venezuele jsou téměř dva tisíce, z trosek vytáhli živého hocha

Počet obětí zemětřesení, které minulý týden zasáhlo Venezuelu, vzrostl na nejméně 1943, uvedl v úterý předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Podle jeho slov se zároveň téměř zdvojnásobil počet zraněných. Informovala o tom agentura Reuters. Naděje na nalezení dalších přeživších slábnou. Nicméně i šest dní po této tragédii se v úterý podařilo jordánským záchranářům vyprostit z trosek v Caracasu živého chlapce, informoval server CNN Espaňol.
18:35Aktualizovánopřed 22 mminutami

VideoAlbánci už měsíc brojí proti plánu Trumpova zetě vybudovat luxusní resorty

Tisíce lidí už měsíc v ulicích Albánie protestují proti plánu zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera. Spolu se svou manželkou Ivankou a dalšími podnikateli chce u chráněné laguny Narta na jihozápadním pobřeží země a na ostrově Sazanna postavit obří komplex luxusních hotelů a vil. Svými protesty dávají Albánci kabinetu dlouholetého premiéra Ediho Ramy najevo svůj nesouhlas s plány Američanů. Protesty mají jméno po plameňácích, pro které jsou tamní mokřady domovem. Rama stavbě přidělil status strategické investice, Albánci teď žádají konec jeho vlády. Experti se navíc obávají dopadu staveb na životní prostředí. Oblast by navíc musela projít i náročným odminováním.
před 1 hhodinou

Jihoafričané pochodovali proti migraci. Panují obavy z násilí

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konaly protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdily autobusy. Situaci vyhrotil neoficiální apel, který vyzýval cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.
12:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropský pohled