Íránský režim je jako zvíře zahnané do kouta, říká expertka

Írán nemá dlouhodobou kapacitu na to, aby se ubránil a vyhrál, nicméně může způsobit rozsáhlé škody, míní expertka na Blízký východ Lenka Martínková. Podle ní není otázkou, zda režim padne, ale kdy. Poukázala na vnitřní nestabilitu v důsledku mimo jiné rozsáhlých protestů i situace v regionu. Za oslabený považuje íránský režim také analytik Vlastislav Bříza. Režim se dle něj možná udrží, ale bude ochotnější dosáhnout kompromisu ohledně jaderné dohody.

„Vyjednávání byla zdržovací taktika, poslední šance pro něco podobného, co (americký prezident) Donald Trump udělal ve Venezuele, že nabídne nějaký způsob, jak si ten režim může udržet tvář a rozumně předat vládu, vliv nad tou zemí,“ uvedla Martínková.

Útok na Írán se dal podle ní očekávat, jelikož Teherán je specifický strukturou svého režimu. „Írán nefunguje stejný stylem, jakým je prezident Trump zvyklý jednat s autoritáři. Íránský režim není postaven pouze na jednom člověku, ačkoli se to tak zdá a zvenčí to může vypadat. (...) Je hodně vojensky zaměřený a největší exekutivní sílu v něm mají revoluční gardy, které nemají způsob jak se vzdát, aniž by na tom netratily,“ podotkla expertka na Blízký východ.

Martínková i Bříza míní, že režim v Teheránu je v současné době oslabený. „Oni si jsou vědomi toho že v rámci té vnitřní nestability probíhajících protestů nemají vnitřní podporu, nemají stabilní situaci uvnitř ani zvenku,“ sdělila Martínková. Írán je také obklopen nepřáteli a jeho spojenci jsou relativně daleko, podotkla. Bříza jako další faktor oslabující Teherán zmínil loňské izraelské údery.

Nespokojenost se týká většiny obyvatelstva, míní Hladík

Na vnitřní nestabilitu Íránu poukázal také ředitel odboru ministerstva zahraničí Blízkého východu a severní Afriky Petr Hladík. Upozornil na skutečnost, že protesty, které v Íránu začaly 28. prosince, se netýkaly jen „městské inteligence“, kde je opozice tradiční, ale všech provincií země. To podle něj naznačuje, že nespokojenost se týká většiny obyvatelstva.

Její příčinou přitom není pouze nespokojenost s vládou režimu, ale do velké míry se špatnou ekonomickou situací v zemi. „Jde tady o zcela obyčejný život Íránců, kteří chtějí mít dostatek potravin, chtějí cestovat do zahraničí, normálně fungovat, a to je to, co jim íránský režim nebyl schopen zabezpečit,“ řekl Hladík.

V současné době je podle Hladíka příliš brzy na to odhadnout, jestli útok USA a Izraele povede ke změně režimu. „V první řadě jde především o eliminaci jaderného programu a omezení balistického programu,“ poznamenal. Případné další změny uvnitř samotné íránské vlády by považoval za pozitivní vývoj. „Viděli jsme, jak se íránský režim choval ke svému vlastnímu obyvatelstvu, a také vnímáme jeho destabilizující roli v okolí,“ uvedl Hladík.

Martínková sdělila, že otázkou není, jestli íránský režim padne, ale kdy. Podle ní nemá dlouhodobě kapacitu na to, aby se ubránil a udržel se u moci. Může ale mezitím způsobit rozsáhlé škody. „Když (íránský režim) povolá všechny kapacity, které má, i ze zahraničí, tak může způsobit velmi velké problémy, škody, mnoho civilních obětí a různé výkřiky – teroristické útoky, kybernetické útoky. (...) Nemůže vyhrát klasickou válku, klasický konflikt, na to kapacitu nemá. Má kapacitu na to, aby to co nejdéle zdržoval a způsobil co nejvíce škod. Je to zraněné zvíře zahnané do kouta,“ říká Martínková.

Otázkou je, kdy v Íránu převezmou kontrolou civilisté, říká Martínková

Je podle ní otázkou, za jak dlouho bude obyvatelstvo v pozici, kdy bude moci převzít kontrolu na situací v zemi. To také považuje za cíl USA. Ty podle expertky nechtějí americké vojáky na íránské půdě. „Cílem je oslabit režim a oslabit jeho vojenskou kapacitu v tuhle chvíli natolik, aby civilní obyvatelstvo mohlo převzít vládu a ten převrat svým způsobem dokonat,“ sdělila odbornice.

Převzetí vlády demokratickým hnutím by Bříza považoval za ideální scénář. Pravděpodobnost ale podle analytika není příliš vysoká. Další alternativou podle Břízy je, že by vládu mohl převzít bývalý korunní princ Rezá Pahlaví, který žije v americkém exilu. Jeho podpora v íránské společnosti ale není taková, jak to vypadá například ze západních metropolí, míní.

Poslední variantou, která je podle Břízy nejpravděpodobnější, je, že se moci chopí mocenské struktury typu revolučních gard, tedy že by začala zemi ovládat vojenská diktatura nebo polodiktatura. „Otázka je, jestli je to pro svět přijatelnější, protože ta by ve své podstatě mohla být ještě tvrdší a nejevit žádnou ochotu jednat s vnějším světem o jaderném programu, než tomu je teď,“ uvedl Bříza.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Tisíce lidí jsou v důsledku útoků bez pitné vody. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku. Americký prezident Donald Trump nevylučuje další údery v Íránu.
včeraAktualizovánopřed 8 mminutami

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, opustil Bulovku. Je zdravý

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.
před 1 hhodinou

„Regály jsou prázdné.“ Lidé na Krymu v panice vykupují některé potraviny

Obchody na Ruskem okupovaném Krymu zaznamenaly v minulých dnech nedostatek základních potravin poté, co je místní obyvatelé začali uprostřed logistické krize hromadně vykupovat. Omezily proto jejich prodej. Už dřív na poloostrově nastaly v důsledku ukrajinských útoků na rafinerie a zásobovací trasy problémy s dodávkami pohonných hmot, které jsou tak už jen na příděl.
před 2 hhodinami

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na estonské železnici se testovala reakce na dronový útok

Ve středu odpoledne se v Estonsku dočasně zastavily vlaky. Estonské železnice (Eesti Raudtee) a dopravce Elron v rámci celostátního cvičení nacvičovali reakci na dronový útok.
před 2 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 2 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 3 hhodinami

Poblíž Ománu hoří tanker, zřejmě po americkém úderu

Strojovnu ropného tankeru nedaleko pobřeží Ománu ve středu zachvátil požár, oznámila britská agentura pro námořní bezpečnost UKMTO s tím, že posádka lodi zmínila jednoho zraněného a dvě pohřešované osoby. Příčinu požáru neuvedla, ale podle britské bezpečnostní společnosti Ambrey, na kterou se odvolává agentura Reuters, byl tanker zřejmě zasažen americkou raketou. Námořní dopravu v oblasti nedalekého Hormuzského průlivu blokuje a ohrožuje od začátku března Írán v reakci na americko-izraelské údery.
před 4 hhodinami
Načítání...