Jaderné zbraně

Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách dělá starosti i nejbližším spojencům USA v Indopacifiku. Za Trumpem se v nejbližších dnech chystají japonský premiér Šigeru Išiba a jihokorejský prezident Jun Sok-jol. Obavy mají z další podoby obchodu i obrany. V Jižní Koreji se tak znovu rozhořívá debata, jestli by si země neměla pořídit jaderné zbraně.

Satelitní snímky ukazují, že izraelské letectvo při sobotním útoku zasáhlo budovy, které Írán používá k míchání pevného paliva pro balistické rakety, řekli agentuře Reuters dva američtí výzkumníci – bývalý zbrojní inspektor OSN David Albright a expert organizace CNA, která se zabývá analýzou veřejné politiky a výzkumem v oblasti národní bezpečnosti, Decker Eveleth. Jejich slova následně nepřímo potvrdil izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Letošní Nobelovu cenu za mír získala japonská organizace Nihon Hidankjó bojující proti jaderným zbraním. Oznámil to norský Nobelův výbor, který ocenění uděluje. Organizace sdružující přeživší jaderných útoků na města Hirošima a Nagasaki se podle výboru snaží zabránit hrozbě, která může zničit celý svět. Spolupředseda organizace Tošijuki Mimaki zareagoval slovy, že dosáhnout úplné likvidace nukleárních zbraní je možné.

Japonská vládní Liberálně demokratická strana (LDP) si za svého nového předsedu zvolila někdejšího ministra obrany Šigerua Išibu. Informovala o tom agentura AP, podle které se politik stane příští týden japonským premiérem. V hlasování, v němž rozhodovali zákonodárci a řadoví členové strany, kandidovalo rekordních devět kandidátů včetně dvou žen.

Severní Korea vůbec poprvé zveřejnila snímky svých centrifug na obohacování uranu pro výrobu jaderných zbraní, zatímco severokorejský vůdce Kim Čong-un při návštěvě tohoto zařízení vyzval k získávání dalšího materiálu potřebného k výraznému navýšení jaderného arzenálu země. Informovaly o tom světové agentury s odkazem na státní tiskovou agenturu KCNA.

Šéf Kremlu Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un podepsali v Pchjongjangu dohodu o komplexním strategickém partnerství, informovala ruská státní agentura TASS. Putin podle ní poté uvedl, že dohoda předpokládá vzájemnou pomoc obou států v případě agrese proti některému z nich. Severokorejská média už předtím informovala, že Putin a Kim se dohodli na prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi. Podle Kima vstupují vztahy Ruska a KLDR do období nového velkého rozkvětu. Putin byl na první návštěvě KLDR za 24 let. Posléze se ruský vládce přesunul na návštěvu Vietnamu.

Krajský soud v Brně v případu turnovské společnosti NRB - New Rock Bits uložil podmíněný trest. Firma chtěla vyvézt do Pákistánu bez povolení vrtné hlavice, které spadají do zboží takzvaného dvojího užití, šlo by je totiž použít i při výrobě jaderných zbraní. Firmu soud potrestal propadnutím věci, o dotyčné vrtné hlavice tak přišla, podmíněný trest soud uložil jednatelce ruského původu Irině Iščukové. Žena dříve vinu popřela, za pokus zločinu porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití jí hrozilo až osm let vězení. Rozhodnutí není pravomocné, obhájce ženy i zmocněnec firmy se odvolali.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek oznámil, že Aliance nemá v úmyslu poslat na Ukrajinu bojové jednotky. Zdůraznil, že podpora okupované země v její obraně proti ruské agresi nedělá z NATO stranu konfliktu. Lídr kandidátky SPOLU pro letošní volby do Evropského parlamentu Alexandr Vondra (ODS) označil jeho výrok za naprosto legitimní. V Interview ČT24 zároveň uvedl, že bezpečnostní záruky mohou dát jen země disponující jadernými zbraněmi a že největším počinem NATO, které si připomíná 75. výročí, byla ochrana Západního Německa před sovětskou agresí.

Ve světle nedávného druhého výročí plnohodnotné ruské agrese proti Ukrajině, i v důsledku rétoriky amerického exprezidenta Donalda Trumpa v předvolební kampani se rozvířila diskuze o obranyschopnosti Evropy. Státy navyšují svoje obranné rozpočty, rekordní počet zemí letos splní závazek Severoatlantické alianci vydat na obranu dvě procenta HDP, podle mnohých to však stále není dost. Evropě podle analytiků oslovených webem ČT24 chybí ochota politiků do obrany investovat dlouhodobě a nastartovat tak zbrojní průmysl a rozvíjet léta zanedbané armády. Na podporu evropského obranného průmyslu se má zaměřit i nový program Evropská komise.

Putin blafuje, zastrašuje nás a snaží se oslabit naši pomoc Ukrajině, uvedl v pořadu Události, komentáře poradce prezidenta a diplomat Petr Kolář, když hodnotil výrok ruského vůdce. Ten ve čtvrtek varoval, že země NATO budou riskovat jaderný konflikt, pokud vyšlou na Ukrajinu své vojáky. Také europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) soudí, že Putin se neustále snaží strašit západní spojence Kyjeva, aby mu neposkytovali dostatečnou podporu. Poslanec Radek Vondráček (ANO) věří, že je to z ruské strany jen obvyklá rétorika.

Práh pro použití taktických jaderných zbraní je v Rusku mnohem nižší, než veřejně prohlašují ruští představitelé, napsal list Financial Times s odkazem na uniklé tajné dokumenty, které získal. Kritéria pro případnou jadernou reakci sahají od počáteční fáze konfliktu s velkou světovou mocností, vpád nepřítele na ruské území až po konkrétnější spouštěcí mechanismy, jako je zničení pětiny ruských strategických raketových ponorek, vyplývá z 29 dokumentů z let 2008 až 2014. Někteří politici z ruského vedení užitím jaderných zbraní v posledních dvou letech často vyhrožují.

Krajský soud v Brně se začal zabývat případem firmy NRB – New Rock Bits z Turnova, která podle obžaloby chtěla vyvézt do Pákistánu bez povolení díly využitelné k výrobě jaderných zbraní. Obžalobě kromě firmy čelí i její jednatelka ruského původu Irina Iščuková. Žena vinu popřela. Uvedla, že „nebyla v obraze“, co se týče tohoto obchodu. Soud pokračuje výslechem svědků, pokračovat v dokazování bude i v úterý. Obžalované hrozí za pokus zločinu porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití až osm let vězení.

Spojené státy se poprvé po patnácti letech chystají rozmístit v Británii jaderné zbraně, napsal britský list The Telegraph. Washington se podle něj tak rozhodl kvůli rostoucí hrozbě ze strany Ruska. Britské ministerstvo obrany se k věci odmítlo vyjádřit.

Po brutálním teroristickém útoku hnutí Hamás na izraelské občany a následné vojenské odpovědi židovského státu se Saúdská Arábie, jeden z nejvlivnějších arabských států na Blízkém východě, ocitla ve velmi složité situaci: na jednu stranu chce vedení království setrvat ve svém cíli normalizovat s Izraelem vztahy, za což se jí má dostat ekonomické a vojenské pomoci USA. Na druhou stranu si nesmí znechutit vlastní občany, kteří podle dostupných dat stojí s velkou převahou na straně Palestinců.

Odvolací soud uložil pořadateli protivládních demonstrací Ladislavu Vrabelovi za šíření poplašné zprávy peněžitý trest deset tisíc korun. Uznal verdikt prvoinstančního soudu, podle kterého byly mužovy výroky o tom, že Česko plánuje použít jaderné zbraně proti Rusku a následném ruském útoku na Českou republiku, schopné vyvolat v části společnosti obavy a znepokojení. Odvolací senát však zrušil původně uložený čtyřměsíční podmíněný trest s odkladem na rok a půl. Verdikt je pravomocný.

Severní Korea uvedla do provozu svou první taktickou jadernou ponorku. Zařadila ji do flotily, která hlídkuje ve vodách mezi Korejským poloostrovem a Japonskem. Informovala o tom v pátek státní tisková agentura KCNA. Slavnostního spuštění na vodu se zúčastnil severokorejský vůdce Kim Čong-un.

Papež František navštívil Mongolsko a ocenil jeho odhodlání zastavit šíření jaderných zbraní. Podle agentury lze papežova slova, vzhledem ke geografii, chápat i jako vzkazy pro Rusko a Čínu. V kostele v mongolské metropoli pak papež prohlásil, že vlády se nemusí od katolické církve ničeho obávat, protože církev nemá žádnou politickou agendu. To byl podle agentury Reuters zřejmě další vzkaz určený Pekingu, jehož komunistickou vládu křesťané viní z porušování svobody vyznání.

Hirošima si v neděli připomněla 140 tisíc obětí amerického jaderného útoku z 6. července 1945. Guvernér japonské prefektury Hirošima Hidehiko Juzai zároveň kritizoval stupňující se výzvy k posílení jaderných odstrašovacích prostředků po celém světě v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a výhrůžkami Ruska, že je připraveno atomové zbraně použít. Starosta Hirošimy Kazumi Macui jaderné zastrašování označil za bláznovství.

Městský soud v Praze zrušil čtyřměsíční podmínku, kterou za šíření poplašné zprávy dostal pořadatel protivládních demonstrací Ladislav Vrabel. Česká televize to zjistila z justiční databáze. Případem se bude znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 1, který Vrabela v dubnu potrestal za výroky o tom, že Česko plánuje proti Rusku použít jaderné zbraně. Podle původního verdiktu mohly v části společnosti vyvolat obavy. Muž obvinění odmítl, jeho slova prý byla vytržená z kontextu.

Počet použitelných jaderných hlavic ve světě se meziročně mírně zvýšil. Nejvíce se ve srovnání s loňským rokem rozrostl čínský jaderný arzenál. Uvádí to aktuální zpráva Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI). Zhruba devadesát procent nukleárních zbraní mají k dispozici Rusko a Spojené státy. Dostupné informace o ničivých arzenálech však v důsledku války na Ukrajině klesají. Podle ředitele SIPRI se jedná o jedno z „nejnebezpečnějších období v historii lidstva“. Švédský ústav volá po rychlé obnově jaderné diplomacie a kontroly zbrojení.

Rusko začne s rozmisťováním jaderných zbraní v Bělorusku hned po dokončení stavby jejich skladu 7. až 8. července, prohlásil ruský lídr Vladimir Putin během páteční schůzky s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem v černomořském ruském letovisku Soči.

Kim Jo-čong, vlivná sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, prohlásila, že KLDR musí dále zdokonalit svůj „jaderný odstrašující potenciál“. Informuje o tom agentura Reuters, podle které v Pchjongjangu vzbudila nevoli dohoda o posílení spolupráce mezi Jižní Koreou a Spojenými státy z tohoto týdne.

Armáda chce postavit u mošnovského letiště velké logistické centrum. Záměr se stal terčem dezinformátorů. Ti tvrdí – přestože to armáda s velmi jasnými argumenty odmítá –, že se mají v Mošnově skladovat jaderné zbraně, že mají na základně pobývat američtí vojáci a že by se v případném konfliktu stala prioritním cílem Rusů. Mezi místními obyvateli začínají být patrné obavy z logistického centra, část proti němu sepsala i petici. O dění kolem připravovaného mošnovského logistického centra natáčel pro Reportéry ČT Karel Vrána.

Litva oznámila další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě v přepočtu kolem jedné miliardy korun. Pobaltská země patří v přepočtu na hlavu mezi největší dárce Kyjevu a podle průzkumů se zároveň tamní obyvatelé nejvíce obávají další agrese Kremlu. Bezpečnost hranice s Ruskem nyní zabezpečuje mise NATO pod velením Německa, jejíž součástí jsou i Češi. Jejich cvičení na místě natáčel zpravodaj Andreas Papadopulos.