Jaderné zbraně strana 3 z 4

To, že je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Žid, podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova neznamená, že na Ukrajině nejsou nacistické prvky. I nacistický diktátor Adolf Hitler podle něj v sobě měl židovskou krev. Lavrov tuto konspirační teorii, která není doložena žádnými historickými důkazy, přednesl podle agentury Reuters v rozhovoru s italskou televizí.

Rusové by podle prezidenta Miloše Zemana byli blázni, kdyby zastavili dodávky plynu nebo ropy do celé Evropy. Jde o nejvýznamnější část jejich exportních příjmů, míní. Přesto není vyloučeno, že to udělají, protože politika je někdy velmi iracionální, řekl v nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News.

Od chvíle, co ruská armáda začala ohrožovat ukrajinské jaderné elektrárny, píše jaderná fyzička a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová zprávy o míře radiace na Ukrajině. Její tweety sledují tisíce lidí. V Interview 24 Speciál řekla, že to bere jako rituál s tím, že je třeba obavy lidí zmírnit. K obsazení Záporožské elektrárny řekla, že šlo zřejmě o pragmatický krok Ruska v rámci jeho invaze na Ukrajinu. Putinovi ale do hlavy nikdo nevidí, upozornila.

Rusko se zasazuje o vyloučení jaderných konfliktů, i když nyní je riziko vysoké, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva podle něj chce omezit všechny možnosti umělého zvyšování takových rizik, Kreml přitom opakovaně hovoří o možnosti použití jaderných zbraní. NATO podle Lavrova „v podstatě vede válku s Ruskem“. Podle šéfa ukrajinské diplomacie Moskva ztratila naději na odrazení světa od podpory Kyjeva.

Ruský vládce Vladimir Putin překročil na Ukrajině meze tak daleko, že by se s ním do budoucna nemělo jednat, řekl v Událostech, komentářích občanský aktivista a bývalý politik Michael Kocáb. Někdejší premiér Vladimír Špidla (ČSSD) upozornil, že jedním z určujících znaků války je, že eskaluje. A zatím je podle něj velmi těžké říct, kam vygraduje konflikt na Ukrajině.

Německý kancléř Olaf Scholz v neděli podle agentury Reuters prohlásil, že západní spojenci se v nejbližších dnech dohodnou na dalších sankcích proti Rusku. O nových postizích hovořil i britský premiér Boris Johnson. Jsou reakcí na masakry civilistů, které oznámila Ukrajina. Ruský vyjednavač Vladimir Medinskij popřel sobotní tvrzení Kyjeva, že příprava dohody mezi Ruskem a Ukrajinou pokročila natolik, aby o dokumentu mohli jednat přímo prezidenti obou zemí Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan během nedělního telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nabídl, že bude prostředníkem mírového řešení konfliktu na Ukrajině a vyzval k zastavení bojů. Putin odpověděl, že tak učiní, pokud Kyjev splní požadavky Moskvy, stojí v prohlášení Kremlu. Také izraelský premiér Naftali Bennett chce zprostředkovat jednání obou válčících stran. Šance na úspěch diplomacie ale podle něj nejsou velké. Západ se připravuje na možnost, že Ukrajina bude mít exilovou vládu.

Prostředníkem v jednáních mezi Západem a Ruskem by mohla být Čína, řekl španělskému deníku El Mundo šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Evropská unie Peking o asistenci v jednání ale zatím nepožádala. Nabídku zprostředkovat setkání s ukrajinskými představiteli chce v neděli ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi zopakovat zase turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. V sobotu proběhla schůzka izraelského premiéra Naftaliho Bennetta s šéfem Kremlu, další kolo jednání Ukrajiny a Ruska by mělo proběhnout v pondělí. Putin prohlásil, že rozhodnutí napadnout sousední zemi bylo správné a Západem vyhlášenou bezletovou zónu by považoval za útok.

Obavy ze třetí světové války nejsou na místě, ubezpečil v Událostech, komentářích vojenský analytik Vlastislav Bříza. Ruský prezident Vladimir Putin sice v rámci svého tažení proti Ukrajině pohrozil Západu aktivací jaderných zbraní, západní země ale na tuto eskalaci odmítly přistoupit. Podle Břízy i podle generála Petra Pavla navíc Putin nepříjemně zaskočil i vlastní generální štáb.

Podle společného prohlášení osmi bývalých politiků nebo signatářů Charty 77 by měl prezident Miloš Zeman abdikovat kvůli tomu, že se podporou ruského prezidenta Vladimira Putina stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině. Výzvu podpořil někdejší předseda vlády a Senátu Petr Pithart, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová nebo Zemanův protikandidát z minulých prezidentských voleb Michal Horáček. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček prohlášení nekomentoval.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti, uvedly agentury. Podle Putina se tak děje v reakci na agresivní prohlášení vedoucích představitelů členských zemí Severoatlantické aliance na adresu Ruska. Velvyslankyně USA při OSN Thomasová-Greenfieldová označila Putinův krok za nepřijatelnou eskalaci stávající války. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg považuje rozhodnutí za nebezpečnou rétoriku a nezodpovědné chování.

Rusko-ukrajinský konflikt je jedním z klíčových bezpečnostních témat, která aktuálně hýbou světovou politikou. Z pohledu Kremlu může být dílčím cílem této krize i vyjednání nové úmluvy o zbraních s kratším a středním doletem v Evropě, uvedl v rozhovoru bezpečnostní analytik Michal Smetana. V případě konvenčního ozbrojeného konfliktu by podle Smetany při společném postupu států NATO mělo Rusko jen malou šanci zvítězit. Existuje i obava, že by Moskva mohla sáhnout k omezenému použití jaderných zbraní, tento scénář je ale extrémně nepravděpodobný, podotkl analytik.

Litva, Lotyško a Estonsko daly najevo obavy z toho, že by současná krize na hranicích Běloruska a EU mohla přerůst v ozbrojený konflikt. U hranic Běloruska s Polskem a Litvou se nahromadily řádově až tisíce migrantů, kteří se chtějí v některých případech i za použití násilí dostat na území Unie. Z organizování jejich převozu k hranicím EU viní evropské země běloruského vůdce Alexandra Lukašenka a připravují další sankce vůči jeho režimu. Lukašenko pohrozil, že v takovém případě může přerušit tranzit plynu a zboží do Evropy.

Byly na území Československa před sametovou revolucí rozmístěny jaderné hlavice? Federální shromáždění požadovalo od léta 1991 po vládě, aby odtajnila smlouvy, v nichž se Československo v 60. letech zavázalo vybudovat na svém území speciální objekty k uskladnění sovětské jaderné munice.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Severoatlantická aliance schválila nový plán, jak čelit potenciálním vojenským či hybridním hrozbám ze strany Ruska. Ministři obrany členských zemí NATO na zasedání v Bruselu přijali strategii, která má státy Aliance ochránit před možným napadením raketami s jadernou hlavicí stejně jako před hackerskými útoky na klíčovou infrastrukturu. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga však zároveň spojenci nestojí o závody ve zbrojení a nebudou v Evropě rozmísťovat nové jaderné zbraně. K NATO se ve čtvrtek vyjádřil i šéf Kremlu Vladimir Putin, který kritizoval spolupráci Aliance s Ukrajinou.

Spojené státy nabídly Severní Koreji jednání bez předchozích podmínek a Pchjongjangu se snažily ukázat, že vůči KLDR nemají nepřátelské úmysly. Řekla to ve čtvrtek americká vyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová na zasedání Rady bezpečnosti OSN, která se zabývala úterním testem severokorejské rakety, informovala agentura AP. Podle KLDR je reakce na test rakety přehnaná a ukazuje, že Washington měří dvojím metrem.

Čína v srpnu testovala hypersonickou raketu schopnou nést jadernou nálož. Podle informace listu Financial Times raketa obletěla Zemi na nízké oběžné dráze a pak se zaměřila na cíl. Test zaskočil americké tajné služby. Čínské ministerstvo zahraničí v pondělí oznámilo, že nešlo o test hypersonické zbraně, nýbrž vesmírné rakety. Americký ministr obrany Lloyd Austin prohlásil, že Washington vývoj zbraní v Číně bedlivě sleduje. Vyslanec USA pro odzbrojování Robert Wood přiznal, že vývoj hypersonické technologie Spojené státy zneklidňuje.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena zařadila 14 čínských společností na svou černou obchodní listinu kvůli jejich údajné roli v perzekuci etnických Ujgurů a dalších muslimských menšin v západočínské provincii Sin-ťiang. Sankce uvalila také na několik ruských a íránských podniků, informují agentury.

Izraelský parlament vyslovil podle očekávání důvěru nové koaliční vládě. Končí tak 12leté období, kdy stál v čele kabinetu Benjamin Netanjahu. Naftali Bennett složil přísahu a stal se novým izraelským premiérem. Má jím být do roku 2023, kdy ho vystřídá Jair Lapid. Izraelská média očekávají, že s odchodem Netanjahua z čelné pozice nastane posun v izraelské politice. Příchod nové vlády oslavují v izraelských ulicích tisíce lidí.

Velká Británie chce zvýšit svůj vliv v „indopacifickém“ regionu a navýšit svůj jaderný arzenál. Vyplývá to z dokumentu, který vytyčuje revidované priority zahraniční a obranné politiky země po brexitu. Britský premiér Boris Johnson prohlásil, že tyto priority ukazují, jak se chce země znovu naučit „umění soupeřit“ se státy s opačnými hodnotami.

Přesně před 75 lety – pátého března 1946 – přednesl Winston Churchill, v té době už bývalý britský ministerský předseda, v americkém Fultonu ve státě Missouri projev. Upozornil v něm na hrozbu komunismu a expanzi vlivu Sovětského svazu nejen ve střední a východní Evropě. Vyzval západní demokracie, aby spojily své síly a v souladu s principy Charty OSN zabránily „katastrofě“.

Před 110 lety se narodil 40. prezident Spojených států amerických Ronald Wilson Reagan. V mládí se proslavil jako hollywoodský herec, který se objevoval hlavně ve westernech. Do politiky vstoupil jako demokrat, později se stal členem Republikánské strany. Prezidentem USA byl zvolen v roce 1980. Byl známý i v sovětských satelitech, protože svým vyjednáváním s Michailem Gorbačovem přispěl k pádu železné opony. Zemřel v roce 2004 ve věku 93 let na zápal plic, kterým onemocněl v důsledku Alzheimerovy choroby.

Ruští zákonodárci podpořili prodloužení rusko-americké smlouvy o kontrole jaderných zbraní, na němž se v úterý dohodla Moskva s Washingtonem. Smlouva, známá též jako START 3, byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost měla vypršet 5. února. Omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1550 na každé straně.

Rusko a Spojené státy se dohodly na prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní Nový START a obě strany si vyměnily příslušné diplomatické nóty. Uvedl to na svých internetových stránkách úřad ruského prezidenta Vladimira Putina, který na toto téma telefonicky hovořil se šéfem Bílého domu Joem Bidenem. Ruský deník Kommersant dříve s odvoláním na své zdroje uvedl, že úmluva bude prodloužena o pět let bez jakýchkoli předběžných podmínek.