Jaderné zbraně strana 3 z 5

Rusko a Bělorusko se dohodly na rozvinutí společného regionálního uskupení vojsk, oznámil běloruský vůdce Alexandr Lukašenko na pondělní poradě o bezpečnosti země. Podle státní agentury Belta obvinil Severoatlantickou alianci, že zvažuje agresi proti Bělorusku, a to včetně jaderného úderu. Lukašenko, jak zdůrazňují ukrajinská média, avizoval, že se ruští vojáci brzy vrátí do Běloruska, odkud na počátku invaze podnikli neúspěšný útok na Kyjev.

Zástupci sněmovních stran v pořadu Události, komentáře hodnotili první jednání Evropského politického společenství, kterého se na Pražském hradě zúčastnilo čtyřiačtyřicet hlav evropských států. Diskutující se zaměřili také na energetickou krizi a vývoj války na Ukrajině.

Polsko jedná se Spojenými státy o své účasti na programu sdílení jaderných zbraní (nuclear sharing) v rámci NATO, která má pomoci čelit rostoucím hrozbám ze strany Ruska. Uvedl to polský prezident Andrzej Duda v rozhovoru s listem Gazeta Polska. Největší člen východního křídla Severoatlantické aliance zvyšuje vojenské výdaje po ruské invazi na Ukrajinu. Až dosud ale jeho představitelé téma získání jaderných zbraní jako odstrašujícího prostředku nenastolili, poznamenala agentura Bloomberg.

Severní Korea v pátek schválila zákon, podle kterého je oficiálně státem s jadernými zbraněmi, informovala s odkazem na severokorejská státní média agentura Reuters. Podle vůdce KLDR Kim Čong-una je tento status nevratný a znamená to, že se jeho země do budoucna nebude účastnit žádných vyjednávání o jaderném odzbrojení.

Sedmasedmdesát let od svržení jaderných bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki opět eskaluje riziko nasazení atomového arzenálu. Rusko přerušilo americké inspekce svých jaderných základen, s nimiž počítá smlouva Nový START. Moskva tvrdí, že jen reaguje na podobné překážky z americké strany.

Spojené státy jsou připravené začít vyjednávat s Ruskem o nové smlouvě o nešíření jaderných zbraní, uvedl v pondělí americký prezident Joe Biden. K účasti na jednáních, která „sníží pravděpodobnost špatného odhadnutí situace“ vyzval také Čínu. V Moskvě vyvolal návrh rozpaky, informovala agentura Reuters.

Podle bývalého předsedy německé CDU Wolfganga Schäubla by mělo Německo pomoci Francii s náklady na udržování jaderného arzenálu. Je to podle něj potřeba kvůli hrozbě, kterou pro Evropu představuje Putinovo Rusko, řekl Schäuble v rozovoru pro Welt am Sonntag. Ruští představitelé od začátku války, kterou jejich země rozpoutala proti sousední Ukrajině, opakovaně hovořili o možnosti použít jaderné zbraně.

Bývalý polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski v neděli prohlásil, že Západ má právo poskytnout Ukrajině k obraně jaderné zbraně. Zdůvodnil to tím, že Rusko porušilo Budapešťské memorandum, jímž Ukrajina získala bezpečnostní záruky výměnou za to, že se vzdala jaderných zbraní. Podle Vlastislava Břízy z Univerzity Karlovy však v současnosti hrozí riziko použití jaderných zbraní na Ukrajině pouze v extrémních a nepravděpodobných případech. „Prohlášení bývalého polského ministra je ovšem mimořádně zásadní, a pokud by k něčemu takovému došlo, určitě by to Ruská federace nenechala bez reakce,“ vyjádřil se ve vysílání ČT24.

Ruské síly s podporou dělostřelectva zaútočily na centrum Severodoněcka a vytlačily z něj ukrajinské jednotky, uvedl ukrajinský generální štáb. Hlava Luhanské oblasti Sehij Hajdaj oznámil, že jsou zničeny všechny mosty vedoucí do města. Ukrajinci, kterým se po násilné deportaci podařilo uprchnout z Ruska, popsali britskému listu The Guardian dění ve filtračních táborech. Podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu zvýšilo napětí mezi devíti světovými jadernými státy a poprvé od studené války hrozí navýšení jaderného arzenálu.

Americký prezident Joe Biden zahájil návštěvu Jižní Koreje. Na americké letecké základně v Osanu na severozápadě země jej přivítali jihokorejský ministr zahraničí Pak Čin a generál velící americkým jednotkám v Jižní Koreji Paul LaCamera společně s dalšími americkými a jihokorejskými představiteli.

Prezident Vladimir Putin bude Švédsku a Finsku vyhrožovat, pokud vstoupí do NATO. Rusko se chová jako predátor, když vidí slabou kořist, tak na ni zautočí a když vidí někoho silného, tak se neodváží a je schopno se s ním nakonec dohodnout. Uvedl poradce premiéra pro zahraniční a bezpečnostní otázky Tomáš Pojar, který byl hostem Interview ČT24. Je přesvědčený o tom, že je dobré být dnes na válku připravený, protože pokud to tak není, nedopadne to dobře.

Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové jsou zmínky Ruska o jaderných zbraních „hra se strachem“. Následky použití taktických jaderných zbraní na Ukrajině by ale byly víceméně lokální. Řekla to v pořadu Otázky Václava Moravce. Politický geograf Michael Romancov v Otázkách řekl, že případná mobilizace by nemusela výrazně ovlivnit válku, usnadnila by ale Kremlu kontrolu nad obyvatelstvem.

To, že je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Žid, podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova neznamená, že na Ukrajině nejsou nacistické prvky. I nacistický diktátor Adolf Hitler podle něj v sobě měl židovskou krev. Lavrov tuto konspirační teorii, která není doložena žádnými historickými důkazy, přednesl podle agentury Reuters v rozhovoru s italskou televizí.

Rusové by podle prezidenta Miloše Zemana byli blázni, kdyby zastavili dodávky plynu nebo ropy do celé Evropy. Jde o nejvýznamnější část jejich exportních příjmů, míní. Přesto není vyloučeno, že to udělají, protože politika je někdy velmi iracionální, řekl v nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News.

Od chvíle, co ruská armáda začala ohrožovat ukrajinské jaderné elektrárny, píše jaderná fyzička a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová zprávy o míře radiace na Ukrajině. Její tweety sledují tisíce lidí. V Interview 24 Speciál řekla, že to bere jako rituál s tím, že je třeba obavy lidí zmírnit. K obsazení Záporožské elektrárny řekla, že šlo zřejmě o pragmatický krok Ruska v rámci jeho invaze na Ukrajinu. Putinovi ale do hlavy nikdo nevidí, upozornila.

Rusko se zasazuje o vyloučení jaderných konfliktů, i když nyní je riziko vysoké, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva podle něj chce omezit všechny možnosti umělého zvyšování takových rizik, Kreml přitom opakovaně hovoří o možnosti použití jaderných zbraní. NATO podle Lavrova „v podstatě vede válku s Ruskem“. Podle šéfa ukrajinské diplomacie Moskva ztratila naději na odrazení světa od podpory Kyjeva.

Ruský vládce Vladimir Putin překročil na Ukrajině meze tak daleko, že by se s ním do budoucna nemělo jednat, řekl v Událostech, komentářích občanský aktivista a bývalý politik Michael Kocáb. Někdejší premiér Vladimír Špidla (ČSSD) upozornil, že jedním z určujících znaků války je, že eskaluje. A zatím je podle něj velmi těžké říct, kam vygraduje konflikt na Ukrajině.

Německý kancléř Olaf Scholz v neděli podle agentury Reuters prohlásil, že západní spojenci se v nejbližších dnech dohodnou na dalších sankcích proti Rusku. O nových postizích hovořil i britský premiér Boris Johnson. Jsou reakcí na masakry civilistů, které oznámila Ukrajina. Ruský vyjednavač Vladimir Medinskij popřel sobotní tvrzení Kyjeva, že příprava dohody mezi Ruskem a Ukrajinou pokročila natolik, aby o dokumentu mohli jednat přímo prezidenti obou zemí Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan během nedělního telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nabídl, že bude prostředníkem mírového řešení konfliktu na Ukrajině a vyzval k zastavení bojů. Putin odpověděl, že tak učiní, pokud Kyjev splní požadavky Moskvy, stojí v prohlášení Kremlu. Také izraelský premiér Naftali Bennett chce zprostředkovat jednání obou válčících stran. Šance na úspěch diplomacie ale podle něj nejsou velké. Západ se připravuje na možnost, že Ukrajina bude mít exilovou vládu.

Prostředníkem v jednáních mezi Západem a Ruskem by mohla být Čína, řekl španělskému deníku El Mundo šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Evropská unie Peking o asistenci v jednání ale zatím nepožádala. Nabídku zprostředkovat setkání s ukrajinskými představiteli chce v neděli ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi zopakovat zase turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. V sobotu proběhla schůzka izraelského premiéra Naftaliho Bennetta s šéfem Kremlu, další kolo jednání Ukrajiny a Ruska by mělo proběhnout v pondělí. Putin prohlásil, že rozhodnutí napadnout sousední zemi bylo správné a Západem vyhlášenou bezletovou zónu by považoval za útok.

Obavy ze třetí světové války nejsou na místě, ubezpečil v Událostech, komentářích vojenský analytik Vlastislav Bříza. Ruský prezident Vladimir Putin sice v rámci svého tažení proti Ukrajině pohrozil Západu aktivací jaderných zbraní, západní země ale na tuto eskalaci odmítly přistoupit. Podle Břízy i podle generála Petra Pavla navíc Putin nepříjemně zaskočil i vlastní generální štáb.

Podle společného prohlášení osmi bývalých politiků nebo signatářů Charty 77 by měl prezident Miloš Zeman abdikovat kvůli tomu, že se podporou ruského prezidenta Vladimira Putina stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině. Výzvu podpořil někdejší předseda vlády a Senátu Petr Pithart, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová nebo Zemanův protikandidát z minulých prezidentských voleb Michal Horáček. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček prohlášení nekomentoval.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti, uvedly agentury. Podle Putina se tak děje v reakci na agresivní prohlášení vedoucích představitelů členských zemí Severoatlantické aliance na adresu Ruska. Velvyslankyně USA při OSN Thomasová-Greenfieldová označila Putinův krok za nepřijatelnou eskalaci stávající války. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg považuje rozhodnutí za nebezpečnou rétoriku a nezodpovědné chování.

Rusko-ukrajinský konflikt je jedním z klíčových bezpečnostních témat, která aktuálně hýbou světovou politikou. Z pohledu Kremlu může být dílčím cílem této krize i vyjednání nové úmluvy o zbraních s kratším a středním doletem v Evropě, uvedl v rozhovoru bezpečnostní analytik Michal Smetana. V případě konvenčního ozbrojeného konfliktu by podle Smetany při společném postupu států NATO mělo Rusko jen malou šanci zvítězit. Existuje i obava, že by Moskva mohla sáhnout k omezenému použití jaderných zbraní, tento scénář je ale extrémně nepravděpodobný, podotkl analytik.