Severní Korea uvedla do provozu svou první taktickou jadernou ponorku. Zařadila ji do flotily, která hlídkuje ve vodách mezi Korejským poloostrovem a Japonskem. Informovala o tom v pátek státní tisková agentura KCNA. Slavnostního spuštění na vodu se zúčastnil severokorejský vůdce Kim Čong-un.
Severní Korea spustila na vodu svou první jadernou ponorku. Kim Čong-un chce pokračovat ve zbrojení
Horizont ČT24: Severokorejská jaderná ponorka (zdroj: ČT24)
Vyzbrojení námořnictva jadernými zbraněmi je naléhavým úkolem, konstatoval Kim. Přislíbil, že námořnictvu předá další plavidla vybavená taktickými jadernými zbraněmi. „Slavnostní spuštění ponorky předznamenalo začátek nové kapitoly posilování námořních sil KLDR,“ uvedla KCNA.
Ponorka číslo 841, která je po severokorejské historické osobnosti pojmenovaná Hrdina Kim Kun-on, bude plnit bojové úkoly jako „jeden z hlavních podmořských útočných prostředků“ severokorejských námořních sil, uvedl dále Kim.
Zda země disponuje jadernými raketami pro odpal z ponorky, není jasné
Analytici si poprvé všimli náznaků, že KLDR buduje nejméně jednu novou ponorku, v roce 2016. O tři roky později státní média ukázala Kima, jak si plavidlo určené k operacím u východního pobřeží prohlíží. Státní média tehdy nepopsala zbraňové systémy ponorky ani neuvedla, kde a kdy se inspekce konala. Analytici z velikosti nového plavidla odvodili, že je určena k nesení raket.
Podle agentury Reuters není jasné, kterými raketami bude ponorka vyzbrojena. Severní Korea testovala řadu balistických raket dlouhého doletu odpalovaných z ponorek (SLBM), stejně jako rakety krátkého doletu SLBM a rakety s plochou dráhou letu, které lze odpalovat z ponorek.
Stejně tak není jasné, zda KLDR kompletně vyvinula miniaturizované jaderné hlavice, které by se na takové rakety vešly. Analytici tvrdí, že zdokonalení menších hlavic by pravděpodobně bylo klíčovým cílem, pokud by Pchjongjang obnovil jaderné zkoušky.
Ponorky s nukleárním pohonem patří mezi méně viditelné, ale o to důležitější součásti výzbroje velmocí. Velký akční rádius, obtížná zjistitelnost a schopnost nést rakety s jadernými hlavicemi z nich činí jeden ze tří pilířů jaderného odstrašení.
Ve své výzbroji je dosud mělo šest zemí světa: Spojené státy, Rusko, Velká Británie, Francie, Čína a Indie. Záměr vybudovat flotilu ponorek s jaderným pohonem do roku 2030 oznámila také Austrálie.
Kim Čong-un při spuštění severokorejské jaderné ponorky na vodu
Expert Bříza: Jde spíše o diesel-elektrickou ponorku
Odborník na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je k severokorejskému oznámení skeptický, především co se pohonu týče. „Podle mého názoru se spíš jedná o diesel-elektrickou ponorku, ostatně tak byla i koncipována, tak byla i postavena,“ řekl v Horizontu ČT24.
„Tato ponorka pochází z konstrukční školy z padesátých let. De facto je to evoluce německých válečných ponorek z druhé světové války, těch použitých ke konci války. Ta konstrukce je velice stará, dá se říct, že i zastaralá. A co se týče parametrů, abych to porovnal například s americkými nebo ruskými raketonosnými ponorkami, tak tato ponorka má desetkrát menší výtlak. To znamená, že je opravdu velmi malá v porovnání s raketonosnými ponorkami těch dvou jaderných supervelmocí, ale i ostatních států, které ponorky na jaderný pohon mají,“ dodal Bříza.
„Určitě byla modifikována, podle mého názoru má diesel-elektrický pohon, ale má být nosičem balistických raket krátkého, maximálně středního dosahu. Konstrukce a velikost ponorky neumožňuje vestavění raket, které by měly strategický dosah, tedy více než pět a půl tisíce kilometrů,“ upozornil expert na jaderné zbraně.