Severní Korea

Severokorejští žáci se musí nově učit rusky od čtvrté třídy základní školy, píše server Politico. Ruština v zemi patří mezi tři nejoblíbenější jazyky. Rozhodnutí dle webu prohlubuje již tak silné rusko-severokorejské vztahy.

Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko, které na jednání zastupoval odcházející šéf diplomacie Jan Lipavský (za ODS).

Jihokorejská prokuratura obžalovala sesazeného prezidenta Jun Sok-jola z napomáhání nepřátelskému státu a z dalšího zneužití pravomoci. Jun se podle prokuratury pokoušel vyprovokovat konflikt se Severní Koreou, aby ospravedlnil své vyhlášení stanného práva loni v prosinci. Exprezident již čelí obžalobě z řady činů souvisejících se zneužitím svých pravomocí.

Severokorejská státní média oznámila úmrtí 97letého Kim Jong-nama, patrně nejvýznamnějšího funkcionáře komunistické diktatury nepatřícího do vládnoucí dynastie. Dlouholetý předseda parlamentu, který byl formální hlavou státu a tváří KLDR v zahraničí, zažil vládu tří Kimů.

Japonská premiérka Sanae Takaičiová a čínský prezident Si Ťin-pching se v pátek na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Jižní Koreji shodli na důležitosti posílení vzájemné spolupráce. Jednalo se o první setkání obou státníků od zvolení Takaičiové do funkce. Čínská diplomacie zaujala před schůzí opatrný postoj kvůli obavám z tvrdého přístupu Takaičiové vůči Pekingu a kvůli její podpoře Tchaj-wanu, na který si Peking činí nárok.

Americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching v noci na čtvrtek SEČ jednali v jihokorejském Pusanu. Po necelých dvou hodinách oba lídři místo konání schůzky opustili, aniž by vydali prohlášení. Trump dle Reuters později na palubě svého prezidentského speciálu Air Force One označil schůzku za „úžasnou“. Sdělil, že byly urovnány všechny otázky kolem vzácných zemin a cla na čínské zboží se sníží na 47 procent z 57. Uvedl také, že USA budou s Čínou spolupracovat na řešení ruské války proti Ukrajině. O Tchaj-wanu nemluvili.

Americký prezident Donald Trump vyrazí na svou asijskou misi. V programu má zastávky v Jižní Koreji, Japonsku či v Malajsii na summitu ASEAN. Trump se soustředí především na obchodní dohodu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Chce s ním mluvit také o omezení nákupu ruské ropy a nevylučuje ani shodu v otázce jaderných zbraní. Setkat by se měli v Jižní Koreji. Množí se i spekulace, že by se šéf Bílého domu mohl sejít i se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem, z kterého se stal neochvějný spojenec Moskvy.

Severní Korea ve středu ráno (v noci na dnešek SELČ) odpálila severovýchodním směrem několik balistických střel krátkého doletu, informovala agentura Reuters s odvoláním na jihokorejskou armádu. Jde o první takový test od letošního května, KLDR k němu přikročila týden před klíčovým summitem v Jižní Koreji. Ačkoli provádění balistických testů Severní Koreji zakazuje rezoluce OSN, země se k tomuto kroku letos odhodlala již popáté.

V rámci oslav 80. výročí vládnoucí Korejské strany práce v Pchjongjangu se na hlavním pódiu zaplněného Stadionu 1. máje ve čtvrtek k vůdci KLDR Kim Čong-unovi připojili čínský premiér Li Čchiang, ruský exprezident Dmitrij Medvěděv či vietnamský vůdce To Lam. Přítomny v totalitní zemi byly také zahraniční delegace a diplomaté, píše Reuters.

Na Ukrajině bojuje na straně Ruska až pět tisíc Kubánců, tvrdí v interních dokumentech americká diplomacie ve snaze oslabit mezinárodní nesouhlas s embargem, které Spojené státy uplatňují vůči Kubě, kde vládne komunistická strana. V neděli to uvedla agentura Reuters. Kubánská vláda Rusko podle Washingtonu ve válce podporuje, což Havana dříve odmítla.

KLDR nestojí o sjednocení s Jižní Koreou ani se nehodlá vzdát svých jaderných zbraní. Uvedl to podle státních médií severokorejský vůdce Kim Čong-un, napsaly v pondělí agentury Reuters a AFP. Kim také uvedl, že má dobré vzpomínky na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pchjongjang je ochoten jednat s USA, pokud Washington ustoupí od požadavku, že se Severní Korea musí vzdát svého jaderného arzenálu.

Represe obyvatel v Severní Koreji se v mnoha oblastech ještě prohloubila, lidé čelí zvýšené míře sledování, častější nucené práci a četnějším popravám, kvůli čemuž je KLDR zemí nejvíce na světě omezující svobody, uvádí v nové zprávě Rada OSN pro lidská práva (UNHRC). Ta čerpala z rozhovorů s třemi stovkami lidí, kterým se ze země podařilo uprchnout.

Čína hostila vojenskou přehlídku k připomínce osmdesátého výročí konce druhé světové války v Asii. Čínský vládce Si Ťin-pching na zahájení podle agentury AFP prohlásil, že „lidstvo opět čelí volbě mezi mírem a válkou, mezi dialogem a střetem“. Podle analytiků se snaží zemi vykreslit jako „strážce mezinárodního řádu“. Přehlídky se zúčastnili také šéf Kremlu Vladimir Putin nebo severokorejský diktátor Kim Čong-un.

KLDR je ochotna Rusku pomoci, jak jen to bude možné, řekl ve středu severokorejský vůdce Kim Čong-un svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi na začátku schůzky v Pekingu. Podle Reuters Putin naopak Kimovi poděkoval za nasazení severokorejských vojáků v ruské válce proti Ukrajině. Setkání nakonec trvalo přes dvě hodiny a šéf Kremlu během něj pozval severokorejského vůdce na návštěvu Ruska. Kim podle Moskvy pozvání přijal.

Severní Korea buduje podle expertů síť tajných vojenských zařízení, v nichž skladuje rakety. Jednu z nepřiznaných základen objevil nedávno u čínských hranic americký think tank Středisko pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Podle analytiků se v komplexu nacházejí i střely schopné nést atomové hlavice a zasáhnout pevninu USA. Pchjongjang tvrdí, že jaderné zbraně jsou nezbytné k odstrašení nepřátelských zemí.

Diktátorská KLDR je blízkým spojencem Ruska – dodává mu zbraně i vojáky, aby mohlo pokračovat v invazi proti Ukrajině. Moskva však stále více využívá také severokorejskou pracovní sílu, čímž řeší nedostatek zaměstnanců. Občané KLDR jsou v Rusku vystavováni otřesným podmínkám, píše BBC. Moskva navíc najímáním Severokorejců porušuje rezoluci OSN.

Uplynulo osmdesát let od nasazení sovětských jednotek proti Japonsku. Rudá armáda zaútočila v srpnu 1945 na japonské síly rozmístěné v Mandžusku. Sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin vyhlášením války Japonsku tak splnil svůj slib z Jaltské konference z března téhož roku.

Severní Korea se ohradila proti společnému vojenskému cvičení Spojených států a Jižní Koreje. Podle Pchjongjangu jde o „přímou vojenskou provokaci“, pohrozil také protiopatřeními. Prohlášení přichází v době zdánlivého uvolnění napětí mezi Severní a Jižní Koreou, podotkla agentura Reuters.

Západní softwarové společnosti poslaly totalitnímu režimu v KLDR stovky milionů dolarů. Na práci si totiž nic netušíce najaly severokorejské IT experty, upozornila americká FBI.

Jižní Korea začala v pondělí podél své hranice odstraňovat ampliony s protiseverokorejským vysíláním, informuje s odkazem na jihokorejské ministerstvo obrany agentura Reuters. Jedná se podle ní o jeden z kroků, jak se nová vláda prezidenta I Če-mjonga snaží zmírnit napětí se Severní Koreou.

Pokud by se Čína rozhodla zaútočit na Tchaj-wan, chtěla by po Rusku, aby zároveň zaútočilo na území Severoatlantické aliance. V rozhovoru, který zveřejnil v sobotu deník The New York Times, to označil za nejpravděpodobnější scénář generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle něj nelze oddělit bezpečnostní situaci v Evropě od té v Asii.

Severní Korea se chystá ztrojnásobit počet svých vojáků bojujících na straně Ruska proti Ukrajině, píše CNN s odkazem na zpravodajské informace ukrajinských představitelů, podle nichž Pchjongjang vyšle na pomoc Moskvě dalších pětadvacet až třicet tisíc vojáků.

Od začátku „zapomenuté“ korejské války uplynulo 75 let. První velký konflikt studené války za sebou zanechal společnost rozervanou vedví. Z demokratického Jihu se stal asijský tygr, zatímco obyvatelé Severu žijí v bídě a represích. Diktatura v KLDR mezitím navzdory sankcím dál rozšiřuje svůj raketový a jaderný arzenál. Brutální režim podpírá Čína s Ruskem – tradiční spojenci z dob korejského konfliktu, který stále oficiálně neskončil.

Boj proti covidové pandemii byl v Severní Koreji založený na lhaní. Režim dva roky popíral, že by virus do země pronikl, zatímco většina obyvatel se s ním už tehdy setkala. První analýza svého druhu přiblížila, jak to tehdy v totalitní zemi vypadalo.