Severní Korea

V bojích v ruské Kurské oblasti proti ukrajinské armádě zemřelo nejméně sto severokorejských vojáků včetně vysoce postavených důstojníků a dalších tisíc jich utrpělo zranění. Oznámil to jihokorejský poslanec I Song-kwon s odkazem na informace tajných služeb Soulu. Mluvčí ministerstva zahraničí KLDR odmítl kritiku Západu a označil spojenectví s Moskvou za velmi efektivní v odstrašování USA a jejich spojenců.

Rusko v posledních třech dnech zesílilo protiofenzivu v Kurské oblasti na západě země, do bojů nasazuje i tisíce severokorejských vojáků. Oznámil to velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Jednotky KLDR podle něj utrpěly značné ztráty, Rusko o nich ale mlčí a podobná tvrzení nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit. Celkovou situaci na frontě dlouhé přes tisíc kilometrů označil Syrskyj za složitou.

Ruská armáda u Pokrovsku postupuje nejrychleji od začátku plnohodnotné války. Moskva tvrdí, že její síly v oblasti dobyly další dvě vesnice. Situace u strategicky významného města tak zůstává dramatická. Boje pokračují i u měst Kurachove a Časiv Jar.

Zvolený americký prezident Donald Trump oznámil, že si vybral svého bývalého šéfa tajných služeb Richarda Grenella za zmocněnce Bílého domu pro speciální mise. Jde o funkci, v níž zřejmě ovlivní americkou zahraniční politiku vůči zemím, jako jsou Severní Korea či Venezuela.

Bývalý jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjon, který je zadržován kvůli účasti na vyhlášení stanného práva, se ve vazbě pokusil o sebevraždu, uvedla vězeňská služba. Policie se mezitím vydala prohledat kancelář prezidenta Jun Sok-jola, který stanné právo minulé úterý nečekaně vyhlásil, podle agentury AFP jí v tom ale brání ochranka. Šéf úřadu pro vyšetřování korupce uvedl, že pokud to situace umožní, pokusí se jeho úřad i o zatčení prezidenta.

Ve funkci skončil jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjon poté, co jeho rezignaci přijal prezident Jun Sok-jol. Kim podle tisku i podle některých členů vlády sehrál významnou roli při úterním vyhlášení stanného práva prezidentem. Jun bude v sobotu čelit v parlamentu opozičnímu návrhu na odvolání z funkce a současně je vyšetřován pro podezření z organizování vzpoury. Prezident odmítl rezignaci náčelníka generálního štábu Pak An-soa, který se měl ujmout velení po vyhlášení stanného práva.

Jihokorejské opoziční strany předložily návrh na odvolání prezidenta Jun Sok-jola, který v úterý vyhlásil v zemi stanné právo. To ale trvalo jen zhruba šest hodin; zrušila ho jihokorejská vláda poté, co se prezident krátce předtím rozhodl respektovat vůli parlamentu, který ho v hlasování k odvolání stanného práva vyzval. Svou rezignaci už nabídl ministr obrany Kim Jong-hjo, poté se přidali další členové vlády.

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v úterý vyhlásil v zemi stanné právo a opozici obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji. Krok vyvolal chaos a odpor společnosti i jihokorejského parlamentu, jehož poslanci v reakci svolali schůzi, na které vyzvali prezidenta ke zrušení rozhodnutí. Prezident následně avizoval, že stanné právo zruší po zasedání vlády. Ta se na zrušení stanného práva shodla. Agentura Jonhap uvedla, že armáda už rozpustila velitelství stanného práva. Stanné právo formálně skončilo v 4:30 tamního času (20:30 SEČ). Opozice v reakci uvedla, že chce prezidenta odvolat.

Severokorejským vojákům v Kurské oblasti má velet vysoký armádní představitel totalitní země, o němž se ale téměř nic neví. Je jím tříhvězdičkový generál Kim Čong-bok, jenž měl však „za oponou“ prokázat, že je na něj spoleh, píše list Wall Street Journal (WSJ). Severokorejský vůdce Kim Čong-un tím prý Rusům říká, že posílá jednoho ze svých nejlepších mužů, jakkoliv je skutečná role tisíců pěšáků z KLDR na bojišti stále zahalená tajemstvím.

Cestou k prosperitě Evropy je jednota a rozhodnost, prohlásil v rozhovoru pro ČT24 francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad. Důležité podle něj budou v příštích letech hlavně investice do technologií či obrany. Evropa čelí bezpečnostním hrozbám, hlavně ze strany Ruska, obchodním sporům s budoucí administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo i narůstajícímu antisemitismu, dodal. To, jak se s těmito problémy kontinent vypořádá, je ale především na Evropanech samotných, říká Haddad.

Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách dělá starosti i nejbližším spojencům USA v Indopacifiku. Za Trumpem se v nejbližších dnech chystají japonský premiér Šigeru Išiba a jihokorejský prezident Jun Sok-jol. Obavy mají z další podoby obchodu i obrany. V Jižní Koreji se tak znovu rozhořívá debata, jestli by si země neměla pořídit jaderné zbraně.

Proruské hackerské skupiny provedly kybernetické útoky proti Jižní Koreji, napsala agentura Reuters. Došlo k tomu poté, co Severní Korea vyslala vojáky do Ruska, aby podpořili jeho válku proti Ukrajině, uvedl v pátek jihokorejský prezident Jun Sok-jol.

Ruská armáda podle serveru Meduza po dobytí města Selydove postupuje na západ s cílem obklíčit důležité ukrajinské logistické centrum v Kurachove. Ukrajinské síly se naopak pokoušejí o postup v ruské Kurské oblasti. Šéf americké diplomacie Antony Blinken očekává, že v postupu jim v následujících dnech budou bránit i severokorejští vojáci. Ruský vůdce Vladimir Putin mezitím znovu avizoval odhodlání dosáhnout všech válečných cílů.

Totalitní Severní Korea potvrdila, že otestovala nový typ mezikontinentální balistické střely. Podle Japonska šlo o doposud nejdelší let severokorejské rakety v nejvyšší letové hladině. Střela nezpůsobila žádné škody a dopadla do moře východně od Korejského poloostrova. Soul už ve středu oznámil, že KLDR patrně chystá zkoušku zbraně schopné zasáhnout území Spojených států. Bílý dům test odsoudil a varoval před eskalací napětí.

Přibližně dva tisíce severokorejských vojáků se po výcviku přesouvají na západ Ruska k ukrajinským hranicím, řekl agentuře Kjódó ukrajinský vojenský zdroj. Informace přichází jen pár dní poté, co jihokorejská zpravodajská služba uvedla, že se v Rusku nachází už asi tři tisíce vojáků z KLDR. Jejich přítomnost už potvrdil Kyjev i Spojené státy. Ruský vůdce Vladimir Putin ve čtvrtek nepopřel tvrzení, že Severní Korea vyslala své vojáky do Ruska.

Jihokorejská rozvědka oznámila, že Severní Korea vyslala do Ruska už celkem tři tisíce vojáků na podporu okupačních sil ve válce proti Ukrajině a snaží se izolovat rodiny vybraných vojáků, aby zabránila šíření informací, píše agentura Reuters. Německo si kvůli situaci předvolalo severokorejského diplomata a vedení NATO mluví o eskalaci konfliktu. Zprávy o možném vyslání severokorejských jednotek na Ukrajinu navíc oživily diskuse o případném zapojení evropských vojáků na straně Kyjeva, píše Politico.

Úmysl jít do sněmovních voleb v příštím roce opět v koalici SPOLU oznámí ODS, KDU-ČSL a TOP 09 velmi brzy, řekl v rozhovoru s ČTK premiér a předseda ODS Petr Fiala. Vítězství se podle něj bude odvíjet od toho, zda se veřejnost podaří přesvědčit, že současná koalice nabízí dobré recepty a vize rozvoje země. Současně je dle Fialy logické vymezovat se vůči opozičnímu ANO, i když „antibabišovská“ rétorika nestačí.

"Moldavsko ukazuje, jak důležité je mít možnost se rozhodnout o svém osudu," řekl na úvod pořadu Interview ČT24 výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute a bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský v souvislosti s referendem o směřování země, které se snažilo ovlivnit Rusko. Uvedl také, že je zklamán z malé pomoci Ukrajině, kterou poskytují některé státy, jako třeba Německo. Očekával, že se v důsledku Ruskem rozpoutané války na Ukrajině Evropa sjednotí a navýší své obranné rozpočty, což se ale podle něj nestalo a v důležitých strategických otázkách evropské státy brzdí vleklé politické neshody.

Severní Korea tvrdí, že našla v Pchjongjangu zbytky bezpilotního letounu z Jižní Koreje. Sousední zemi obvinila z vážné vojenské provokace a vyhrožuje, že další narušení svého území vojenskými prostředky bude považovat za vyhlášení války. To by podle mluvčího severokorejského ministerstva obrany mělo za následek okamžitý odvetný útok, napsala severokorejská státní tisková agentura KCNA.

Severokorejská ústava nyní označuje sousední Jižní Koreu jako nepřátelský stát. Pchjongjang tak podle agentury AFP potvrdil ústavní změnu, kterou letos slíbil severokorejský vůdce Kim Čong-un. Napětí mezi oběma státy se v poslední době vyostřuje. KLDR v úterý vyhodila do povětří většinu železničních a silničních spojů se svým jižním sousedem a mimo to také tvrdí, že do její armády vstoupil více než milion lidí, kteří jsou připraveni bojovat s nepřátelským jihem a „vymazat ho z mapy“. Podle koreanisty Petra Bláhy však v minulosti docházelo k ještě vyhrocenějším eskalacím a označení Jižní Koreje jako nepřítele je ze strany KLDR spíše konstatováním faktu.

V Rusku se zřejmě cvičí tisíce severokorejských vojáků, ale jejich budoucí nasazení není dosud známé. Experti spekulují, že mohou strážit rusko-ukrajinské hranice, aby se uvolnění ruští vojáci zapojili do boje proti Ukrajincům, napsala zahraniční média. KLDR do Ruska dodává dělostřeleckou munici i balistické střely, ale nasazení jejích jednotek by znamenalo důležitý předěl ve vzájemných vztazích i v rusko-ukrajinském konfliktu.

Ruská agrese na Ukrajině vedla k nárůstu narušování lidských práv v dalších zemích, byla inspirací pro ty, kteří nerespektují ostatní. V pondělním projevu na konferenci Forum 2000 v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Hlavní globální síly, zejména Čína, by podle něj měly využít své postavení k propagaci míru a mezinárodní spolupráce.

Ruské síly dosáhly klíčového frontového města Torecku na východní Ukrajině, uvedla v úterý podle agentury Reuters ukrajinská armáda. Děje se tak necelý týden po pádu jiného významného opěrného bodu obránců – Vuhledaru. Ruské ministerstvo také oznámilo dobytí dvou dalších ukrajinských obcí.

Demokrat Jimmy Carter zastával jako 39. prezident USA jedno funkční období. Po odchodu z Bílého domu v roce 1981 si vybral roli vyjednavače ve světových konfliktech, angažoval se v mírových iniciativách od Haiti až po Severní Koreu. Jeho zásluhy na poli lidských práv mu v roce 2002 vynesly Nobelovu cenu za mír. Veterán americké politiky Carter, který se v úterý 1. října dožívá sta let, je nejstarším žijícím americkým exprezidentem v historii.