Severní Korea strana 4 z 5

Severní Korea tvrdí, že našla v Pchjongjangu zbytky bezpilotního letounu z Jižní Koreje. Sousední zemi obvinila z vážné vojenské provokace a vyhrožuje, že další narušení svého území vojenskými prostředky bude považovat za vyhlášení války. To by podle mluvčího severokorejského ministerstva obrany mělo za následek okamžitý odvetný útok, napsala severokorejská státní tisková agentura KCNA.

Severokorejská ústava nyní označuje sousední Jižní Koreu jako nepřátelský stát. Pchjongjang tak podle agentury AFP potvrdil ústavní změnu, kterou letos slíbil severokorejský vůdce Kim Čong-un. Napětí mezi oběma státy se v poslední době vyostřuje. KLDR v úterý vyhodila do povětří většinu železničních a silničních spojů se svým jižním sousedem a mimo to také tvrdí, že do její armády vstoupil více než milion lidí, kteří jsou připraveni bojovat s nepřátelským jihem a „vymazat ho z mapy“. Podle koreanisty Petra Bláhy však v minulosti docházelo k ještě vyhrocenějším eskalacím a označení Jižní Koreje jako nepřítele je ze strany KLDR spíše konstatováním faktu.

V Rusku se zřejmě cvičí tisíce severokorejských vojáků, ale jejich budoucí nasazení není dosud známé. Experti spekulují, že mohou strážit rusko-ukrajinské hranice, aby se uvolnění ruští vojáci zapojili do boje proti Ukrajincům, napsala zahraniční média. KLDR do Ruska dodává dělostřeleckou munici i balistické střely, ale nasazení jejích jednotek by znamenalo důležitý předěl ve vzájemných vztazích i v rusko-ukrajinském konfliktu.

Ruská agrese na Ukrajině vedla k nárůstu narušování lidských práv v dalších zemích, byla inspirací pro ty, kteří nerespektují ostatní. V pondělním projevu na konferenci Forum 2000 v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Hlavní globální síly, zejména Čína, by podle něj měly využít své postavení k propagaci míru a mezinárodní spolupráce.

Ruské síly dosáhly klíčového frontového města Torecku na východní Ukrajině, uvedla v úterý podle agentury Reuters ukrajinská armáda. Děje se tak necelý týden po pádu jiného významného opěrného bodu obránců – Vuhledaru. Ruské ministerstvo také oznámilo dobytí dvou dalších ukrajinských obcí.

Demokrat Jimmy Carter zastával jako 39. prezident USA jedno funkční období. Po odchodu z Bílého domu v roce 1981 si vybral roli vyjednavače ve světových konfliktech, angažoval se v mírových iniciativách od Haiti až po Severní Koreu. Jeho zásluhy na poli lidských práv mu v roce 2002 vynesly Nobelovu cenu za mír. Veterán americké politiky Carter, který se v úterý 1. října dožívá sta let, je nejstarším žijícím americkým exprezidentem v historii.

Japonská vládní Liberálně demokratická strana (LDP) si za svého nového předsedu zvolila někdejšího ministra obrany Šigerua Išibu. Informovala o tom agentura AP, podle které se politik stane příští týden japonským premiérem. V hlasování, v němž rozhodovali zákonodárci a řadoví členové strany, kandidovalo rekordních devět kandidátů včetně dvou žen.

Severní Korea vůbec poprvé zveřejnila snímky svých centrifug na obohacování uranu pro výrobu jaderných zbraní, zatímco severokorejský vůdce Kim Čong-un při návštěvě tohoto zařízení vyzval k získávání dalšího materiálu potřebného k výraznému navýšení jaderného arzenálu země. Informovaly o tom světové agentury s odkazem na státní tiskovou agenturu KCNA.

Východní Asii sužují záplavy vyvolané tajfunem Gaemi. Silně zasažených je pět čínských provincií a příhraniční oblasti v Severní Koreji. Živel zabil nejméně pětašedesát lidí ve čtyřech zemích. Po desítkách pohřešovaných pátrají záchranáři. Vysoké jsou i první odhady materiálních škod. Čína už uvolnila na obnovu zasažených regionů v přepočtu půl druhé miliardy korun. Tajfun Gaemi postupoval přes Filipíny, Tchaj-wan a následně udeřil na pevninskou Čínu.

Tajné služby Británie, Spojených států a Jižní Koreje tvrdí, že odhalily severokorejskou kyberšpionáž. Jejím cílem prý měl být zisk informací pro vývoj jaderných zbraní a modernizaci ozbrojených sil. Médiím to sdělilo britské Národní středisko pro kybernetickou bezpečnost (NCSC).

Šéf Kremlu Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un podepsali v Pchjongjangu dohodu o komplexním strategickém partnerství, informovala ruská státní agentura TASS. Putin podle ní poté uvedl, že dohoda předpokládá vzájemnou pomoc obou států v případě agrese proti některému z nich. Severokorejská média už předtím informovala, že Putin a Kim se dohodli na prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi. Podle Kima vstupují vztahy Ruska a KLDR do období nového velkého rozkvětu. Putin byl na první návštěvě KLDR za 24 let. Posléze se ruský vládce přesunul na návštěvu Vietnamu.

Ruský vůdce Vladimir Putin dorazil do KLDR. Jeho letadlo přistálo v úterý večer SELČ v Pchjongjangu, informovala agentura Interfax. Šéf Kremlu tak zahájil dvoudenní návštěvu Severní Koreje, při níž se setká se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. V článku pro tamní média předtím šéf Kremlu poděkoval Severní Koreji za podporu ve válce proti Ukrajině. Západní země se však domnívají, že Severní Korea poskytuje Rusku zbraně a munici. Moskva i Pchjongjang to však odmítají. Obě země podle Putina spojuje, že odmítají světový řád vedený Spojenými státy.

Desítky vojáků KLDR překročily demarkační linii na hranici s Jižní Koreou, píše agentura AFP s odkazem na jihokorejská média. Jihokorejští vojáci reagovali na překročení demarkační linie varovnými výstřely. Podle velení jihokorejské armády vojáky KLDR při jiném incidentu zranil či zabil výbuch min v demilitarizovaném pásmu.

Čína za poslední rok výrazně zvětšila svůj jaderný arzenál, počet jaderných hlavic za rok zvýšila ze 410 na 500, uvádí se v pravidelné zprávě Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) o počtu jaderných zbraní ve světě. Peking jich má ale stále několikanásobně méně než Spojené státy či Rusko. A zatímco u většiny jaderných velmocí se počet jaderných hlavic nezvýšil, Severní Korea jde opačným směrem a aktuálně jich má podle SIPRI asi padesát.

Severokorejští vojáci v neděli krátce překročili hranice s Jižní Koreou, jejíž armáda na to reagovala varovnými výstřely. Oznámil to jihokorejský generální štáb. KLDR předtím vypustila na území svého jižního souseda stovky balonů s odpadem.

Jižní Korea oznámila, že v oblastech na hranicích se Severní Koreou obnoví vysílání propagandy prostřednictvím reproduktorů. Podle agentury AP tak Soul učinil v reakci na shazování odpadků ze severokorejských balonů. Jihokorejská Národní bezpečnostní rada se podle agentury Reuters shodla, že opatření bude „neúnosné“ pro severokorejský režim Kim Čong-una, ale ponese poselství „světla a naděje“ tamním vojákům i dalším lidem.

Jižní Korea pozastaví platnost vojenské dohody, kterou podepsala v roce 2018 s KLDR. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na jihokorejskou prezidentskou kancelář. Soul tak reaguje na stovky balonů s odpadky a hnojem, které Pchjongjang vypouští směrem na jih. Podle Soulu vysílání balonů porušuje dohodu o příměří. Severní Korea uvedla, že jsou odvetou za jihokorejské letáky shazované na území KLDR.

Severní Korea v noci na neděli vyslala do Jižní Koreje zhruba 600 balonů s odpadky, oznámila jihokorejská armáda. KLDR již ve středu poslala na svého jižního souseda stovky balonů s odpadky a hnojem, což označila za upřímný dárek. Soul označil krok Pchjongjangu za nebezpečný a ubohý.

Jižní Korea ve středu obvinila svého severního souseda, že přes společnou hranici vyslal velké množství balonů, které nad jihokorejským územím shazovaly předměty včetně odpadků a exkrementů. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž Soul čin komunistické diktatury odsoudil jako nebezpečný.

Premiéři Japonska a Číny Fumio Kišida a Li Čchiang a prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol v pondělí vyzvali k větší vzájemné spolupráci, napsala agentura Reuters. Shodli se na nutnosti denuklearizace Korejského poloostrova, kterou označili za společný zájem na cestě k míru. Lídři trojice východoasijských zemí se sešli v Soulu na prvním summitu v tomto formátu po téměř pěti letech. Japonsko mezitím informovalo o záměru KLDR vypustit do vesmíru družici. Pchjongjang později oznámil, že raketa nesoucí špionážní družici vybuchla během první fáze startu. Výzvu k denuklearizaci označil za velkou politickou provokaci.

Rusko a Čína posilují strategické partnerství. Jejich představitelé Vladimir Putin a Si Ťin-pching odsoudili chování Spojených států amerických a slíbili si nadále prohlubovat obranné a vojenské vztahy. Peking se pro Moskvu, která čelí sankcím kvůli agresi na Ukrajině, stal klíčovým spojencem. Moskva pro Peking zase zdrojem levných surovin.

Na začátku pátého funkčního období buduje ruský prezident Vladimir Putin spojenectví, která potřebuje k vítězství na Ukrajině. Posiluje vazby na Severní Koreu, Írán a Čínu. Na první zahraniční cestu zamíří pár dnů po inauguraci do Pekingu. Ten je hlavním dodavatelem zakázaných technologií a materiálů pro výrobu zbraní do Ruska.

Zákonodárci v dolní komoře amerického Kongresu schválili dlouho očekávaný balík pomoci Ukrajině. V oddělených hlasováních kývli také na pomoc Izraeli a Tchaj-wanu a dalším zemím v Indo-Pacifiku. Předlohy ještě musí schválit Senát a podepsat prezident Joe Biden.

Předseda japonské vlády Fumio Kišida navrhl brzké uspořádání summitu s vůdcem KLDR Kim Čong-unem. Kišida řekl, že je důležité diskutovat s představiteli komunistické země na nejvyšší úrovni. Dostalo se mu však tvrdé odpovědi od sestry severokorejského vůdce Kim Jo-čong, podle které nelze složité vztahy obou zemí zlepšit pouhým nápadem na uspořádání summitu.