Vojáci KLDR cvičí v Rusku, mohou bojovat proti Ukrajině, tvrdí Kyjev

V Rusku se zřejmě cvičí tisíce severokorejských vojáků, ale jejich budoucí nasazení není dosud známé. Experti spekulují, že mohou strážit rusko-ukrajinské hranice, aby se uvolnění ruští vojáci zapojili do boje proti Ukrajincům, napsala zahraniční média. KLDR do Ruska dodává dělostřeleckou munici i balistické střely, ale nasazení jejích jednotek by znamenalo důležitý předěl ve vzájemných vztazích i v rusko-ukrajinském konfliktu.

„Několik tisíc“ severokorejských vojáků nyní prochází výcvikem v Rusku a do konce roku by mohli být nasazeni, i když stále není jasné, jakou roli budou plnit v rámci ruské invaze na Ukrajinu, napsal server The Washington Post s odkazem na jednoho z představitelů ukrajinské rozvědky, který s novináři hovořil pod podmínkou zachování anonymity.

Podle něj jsou již důstojníci KLDR na území Ruskem okupované Ukrajiny, aby pozorovali ruské síly a studovali bojiště, ale Kyjev zatím nezaregistroval žádné bojové nasazení severokorejských jednotek.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však v pondělí večer uvedl, že od tajných služeb obdržel informace o „faktickém zapojení“ Severní Koreje do války na straně Ruska. Bližší údaje ale nesdělil.

Zprávy o vojácích KLDR podporujících Rusy na okupovaném území Donbasu se objevily na kanálech Telegramu a v ukrajinském tisku na začátku října, upozornil WP.

Nasazení balistických střel

Severokorejští ženisté už mají pomáhat Rusku při útocích balistickými raketami na Ukrajinu. Ukrajinský zdroj pro server The Guardian uvedl, že za frontovou linií jsou týmy Severokorejců, kteří „ovládají odpalovací systémy pro rakety KN-23“.

KN-23 je balistická střela krátkého doletu, která byla poprvé testována v roce 2019 a je přirovnávána k ruským raketám Iskander-M. Předpokládá se, že pokud nese pět set kilogramů vážící bojovou hlavici, má dolet přibližně 280 kilometrů.

V lednu mluvčí Rady národní bezpečnosti USA John Kirby uvedl, že Moskva použila na bojišti balistické rakety a odpalovací zařízení dodané Severní Koreou. Ukrajinci tvrdí, že našli části raket se znaky korejské abecedy.

Vedoucí ukrajinského Centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko v úterý na Telegramu napsal, že Pchjongjang vyslal vojáky, včetně vojenských inženýrů dohlížejících na použití zbraní, a „někteří již zemřeli“.

Severokorejci byli mezi mrtvými po ukrajinském raketovém útoku na Ruskem okupované území nedaleko Doněcku, uvedli jihokorejští a ukrajinští představitelé. Není však jasné, zda se jednalo o vojenské ženisty, nebo příslušníky jiných sil, napsal The Guardian.

Přítomnost severokorejských technických poradců v Rusku by mohla být známkou, že Pchjongjang neposkytuje Moskvě pouze dělostřelecké granáty, které lze snadno vložit do ruských zbraní, ale také pokročilejší zbraně, jako jsou obrněná vozidla, rakety a vícenásobné raketomety, které potřebují osobní navádění, míní bývalý jihokorejský zpravodajský poradce Cha Du-hyeogn, který se nyní zabývá Severní Koreou v Asan Institute for Policy Studies v Soulu.

Severokorejská munice

Odhaduje se, že Pchjongjang poskytl přibližně polovinu dělostřelecké munice většího kalibru, kterou Rusko letos použilo na bojišti, tedy více než dva miliony nábojů, napsal The Guardian s odkazem na své zdroje.

USA tvrdí, že Severní Korea do Ruska odeslala více než 16 tisíc kontejnerů s dělostřeleckou municí. Dodávky z Pchjongjangu měly zásadní význam pro to, aby ruské síly mohly letos v létě pokračovat v opotřebovací válce a postupovat na východě Ukrajiny.

Severokorejské dodávky pravděpodobně směřují do ruských skladů, zatímco nově vyrobené zbraně armáda posílá přímo na Ukrajinu, citoval server Euronews nejmenovaného představitele německého ministerstva obrany.

Politické reakce

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek odmítl tvrzení o vyslání vojenských jednotek Pchjongjangu do bojů na Ukrajině jako „fake news“.

„Vidíme rostoucí spojenectví mezi Ruskem a režimy, jako je Severní Korea,“ řekl prezident Zelenskyj ve svém videoposelství v neděli večer. „Už nejde jen o předávání zbraní. Ve skutečnosti se jedná o přesun lidí ze Severní Koreje k okupačním vojenským silám,“ prohlásil.

„Rusko a Severní Korea mají dohodu, která je v podstatě vojenským spojenectvím, takže je vysoce pravděpodobné, že Severní Korea vyšle další vojáky,“ uvedl jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjon. „Takto to vyhodnocujeme a rozhodně se na to připravíme,“ dodal. Narážel na dohodu o strategickém partnerství mezi Ruskem a KLDR, která počítá i s poskytnutím vojenské a další pomoci, pokud druhá strana bude napadena jiným státem či několika státy. Pakt, který Kreml v pondělí poslal poslancům na ratifikaci, znamená vznik vojenské aliance, napsal server Meduza.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller podle jihokorejské agentury Yonhap prohlásil, že zprávy o severokorejských vojácích zabitých na Ukrajině ukazují „hluboké“ zoufalství Moskvy, která se snaží zajistit si vnější podporu pro své válečné úsilí.

Důsledky nasazení Severokorejců

Není zřejmé, kde budou severokorejské jednotky cvičící v Rusku nasazeny, uvedl pro WP představitel ukrajinské vojenské rozvědky. Moskva by je mohla použít i v pohraničních oblastech, čímž by uvolnila ruské jednotky pro boj na Ukrajině, dodal.

„Mohlo by to mít významný dopad. Zejména pokud hovoříme o uvolnění rezerv na území samotné Ruské federace,“ dodal ukrajinský pracovník tajné služby. Někteří jihokorejští odborníci tvrdí, že jde o reálný scénář.

Takový vývoj by mohl napomoci ruské snaze prodloužit útočné operace, které na Ukrajině probíhají. Zároveň by případné umístění severokorejských jednotek přímo na frontě mohlo vytvořit příležitost pro Ukrajince vzhledem ke kvalitě, struktuře, rozmístění a interoperabilitě severokorejských sil, napsal Institut pro studium války.

Zapojení do konfliktu na Ukrajině má mít přínos nejen pro Rusko, ale i pro Severní Koreu. Pchjongjang jednak svými kroky posiluje vztah s jedním ze svých spojenců, kterých se mu příliš nedostává.

Také je tu aspekt zkušeností. „Pro KLDR, která dodala Rusku mnoho střel a raket, je klíčové naučit se zacházet s různými zbraněmi a získat reálné bojové zkušenosti,“ vysvětlil agentuře AFP profesor Institutu pro dálněvýchodní studia v Soulu Lim Eul-chul. „To by dokonce mohlo být hnacím motorem pro vyslání severokorejských vojáků – poskytnout jim rozmanité zkušenosti a válečný výcvik,“ dodal.

Vztahy Ruska se Severní Koreou

Vztahy mezi Pchjongjangem a Kremlem se prohloubily po zahájení ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Severokorejský vůdce Kim Čong-un v září 2023 podnikl výjimečnou cestu mimo svou zemi, kdy se vydal vlakem do východního Ruska, kde jednal s ruským vládcem Vladimirem Putinem a navštívil vojenské základny a zbrojní závody.

Putin zase letos v červnu odcestoval do Pchjongjangu na svou první návštěvu země po 24 letech. Při této příležitosti Kim slíbil „plnou podporu a solidaritu“ Rusku ve válce na Ukrajině.

Zdá se, že v roce 2022 obě země jednaly o možnosti vyslání severokorejských dělníků na Ruskem okupovanou východní Ukrajinu, aby pomohli s obnovou tamních měst.

Podle monitorovací skupiny Daily NK, která sídlí v Soulu a má své zdroje uvnitř Severní Koreje, ruští představitelé veřejně uvítali perspektivu severokorejských dělníků. S odvoláním na nejmenované zdroje v Severní Koreji a Rusku skupina Daily NK letos v dubnu uvedla, že Pchjongjang tam začátkem roku vyslal asi 150 nových dělníků, napsal WP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...