KLDR poprvé zveřejnila snímky zařízení na výrobu materiálu do jaderných zbraní

Nahrávám video

Severní Korea vůbec poprvé zveřejnila snímky svých centrifug na obohacování uranu pro výrobu jaderných zbraní, zatímco severokorejský vůdce Kim Čong-un při návštěvě tohoto zařízení vyzval k získávání dalšího materiálu potřebného k výraznému navýšení jaderného arzenálu země. Informovaly o tom světové agentury s odkazem na státní tiskovou agenturu KCNA.

KCNA doprovodila zprávu o Kimově návštěvě Ústavu pro jaderné zbraně a základny na výrobu jaderných materiálů vůbec prvními fotografiemi centrifug na obohacování uranu. Zcela vzácně tak umožnila nahlédnout do nitra severokorejského jaderného programu, jejž zakazuje několik rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

Fotografie ukazují severokorejského vůdce, jak se prochází mezi dlouhými řadami kovových centrifug, přístrojů na obohacování uranu. KCNA ve zprávě neupřesnila, kdy k návštěvě došlo ani kde přesně se zařízení nachází. Vzkaz, který reportáž severokorejské televize vysílá do světa, ale nemůže být jasnější – tedy že program na výrobu jaderných zbraní pokračuje a posiluje. A to v době, kdy znovu narůstá napětí s jižním sousedem.

„To, co vidíme, dokáže vyrobit dvacet až 25 kilogramů vysoce obohaceného uranu, tedy devadesát procent množství potřebného na výrobu jedné jaderné bomby,“ řekl k tomu bezpečnostní expert Jang-uk. Mluvčí jihokorejského ministerstva pro sjednocení Koo Byung-sam pak dodal, že severokorejský ilegální vývoj jaderných zbraní jasně porušuje řadu rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

Kim vyzval pracovníky ústavu, aby vyráběli více materiálu pro taktické jaderné zbraně, a prohlásil, že jaderný arzenál je pro KLDR životně důležitý, aby dokázala čelit hrozbám ze strany Spojených států a jejich spojenců. Zbraně jsou nezbytné pro schopnost sebeobrany i preventivního útoku, když „jaderné hrozby ze strany vazalských sil vedených americkými imperialisty“ překročily červenou linii, citovala severokorejského vůdce KCNA.

Možné rozšiřování kapacit

Předpokládá se, že Severní Korea má několik zařízení na obohacování uranu. Komerční satelitní snímky podle analytiků zaznamenaly v posledních letech další výstavbu v hlavním vědeckém jaderném výzkumném středisku v Jongbjonu, včetně závodu na obohacování uranu, což naznačuje možné rozšiřování kapacit.

Severní Korea sice v roce 2010 pozvala několik zahraničních vědců na prohlídku zařízení v Jongbjonu, ale agentury zdůrazňují, že páteční zpráva KCNA obsahuje vůbec první a jediné fotografie centrifug. Ty by tak mohly poskytnout cenný zdroj informací pro odhad množství jaderného materiálu, jejž KLDR vyprodukovala.

V posledních měsících KLDR stále častěji testuje i balistické střely schopné nést jaderné hlavice. Poslední typy přitom mají dolet 15 tisíc kilometrů. Mohly by tedy zasáhnout cíl nejen v Japonsku, ale i kdekoliv v USA. „Je to naprosto nepřijatelné. Co se týče poslední zkoušky, podali jsme protest přes naše diplomatické kanály v Pekingu.“

Právě Čína a také Rusko jsou Kimovi klíčoví spojenci. Pekingu se jeho jaderné ambice nezamlouvají, zatímco Moskva je podporuje. Není známo, kolik jaderných hlavic Severní Korea vlastní. Poslední odhady mluví o padesáti a o schopnosti vyrobit jich zhruba ještě jednou tolik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 28 mminutami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 45 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 4 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 11 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 14 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 17 hhodinami

Evropský pohled