Putin a Kim podepsali dohodu o strategickém partnerství

Nahrávám video
Události: Rusko a KLDR podepsaly dohodu o strategickém partnerství
Zdroj: ČT24

Šéf Kremlu Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un podepsali v Pchjongjangu dohodu o komplexním strategickém partnerství, informovala ruská státní agentura TASS. Putin podle ní poté uvedl, že dohoda předpokládá vzájemnou pomoc obou států v případě agrese proti některému z nich. Severokorejská média už předtím informovala, že Putin a Kim se dohodli na prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi. Podle Kima vstupují vztahy Ruska a KLDR do období nového velkého rozkvětu. Putin byl na první návštěvě KLDR za 24 let. Posléze se ruský vládce přesunul na návštěvu Vietnamu.

Rusko na základě dohody nevylučuje vojensko-technologickou spolupráci s KLDR, řekl dále ruský vůdce. Kim tvrdí, že dohoda má obranný a mírový charakter. „Nepochybně urychlí vytvoření nového multipolárního světa,“ míní severokorejský diktátor.

Šéf Kremlu uvedl, že jednání se z velké části soustředila na bezpečnostní a mezinárodní otázky. Již před začátkem rozhovoru Putin ocenil Severní Koreu za její podporu Ruska v jeho agresi proti Ukrajině, která je podle šéfa Kremlu také „bojem proti imperialistické hegemonistické politice Spojených států a jejich satelitů“. Je to přitom Rusko, jehož snahy o obnovu impéria ohrožují minimálně zmíněný sousední stát.

Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov podle TASS řekl, že nový dokument nahradí předchozí smlouvy z let 1961, 2000 a 2001. Potřeba nové smlouvy je podle Ušakova dána vývojem geopolitické situace ve světě a v regionu a také změnami, ke kterým v poslední době došlo v bilaterálních vztazích mezi Ruskou federací a KLDR. Ušakov tvrdí, že nový dokument nemá konfrontační charakter, není namířen proti žádným zemím, ale směřuje k zajištění větší stability v oblasti.

Putin také prohlásil, že je třeba přehodnotit režim sankcí Rady bezpečnosti OSN vůči KLDR iniciovaný Spojenými státy. Rada bezpečnosti OSN, v níž má Rusko jako jeden z pěti stálých členů právo veta, přijala vůči KLDR sankce poprvé v roce 2006 a od té doby je opakovaně zpřísnila v reakci na pět severokorejských jaderných testů a množství raketových zkoušek. KLDR ale od svého zbrojního programu neustoupila.

Podpis dohody mezi Ruskem a KLDR podle poradce ukrajinského prezidenta Mychajla Podoljaka svědčí o „globálním bezpráví“. „Podpis ‚strategického vojenského partnerství‘ mezi Ruskou federací a KLDR (a vlastně demonstrativní pakt o společném ničení celosvětových pravidel a organizaci masového vraždění civilistů cizích zemí) je jednostrannou a nanejvýš drzou anulací celého balíku mezinárodních rozhodnutí, rezolucí a omezení, která byla vůči KLDR kdy přijata,“ napsal Podoljak na síti X.

Samotné partnerství a intenzita jsou však „velmi krátkého data“, jak upozornil ve vysílání ČT24 politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Děje se tak podle něj proto, že Rusko najednou KLDR potřebuje kvůli válce na Ukrajině. „Je to tedy partnerství z nouze, což neznamená, že si ale nemohou být v této konkrétní situaci tito dva aktéři vysoce prospěšní,“ podotknul.

Podle Romancova se dá předpokládat, že se Rusko hodlá v systému OSN znovu vyslovit proti případnému posílení mezinárodních sankcí. To prý může severokorejskému režimu pomoci i vojensky. „Což nepochybně zkomplikuje situaci Jižní Koreji, případně Japonsku, což jsou dva američtí spojenci v dálněvýchodním regionu,“ dodal.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Politický geograf Michael Romancov k Putinově cestě do KLDR
Zdroj: ČT24

Severokorejská média mluví o „nezlomnosti a odolnosti“ přátelství

Podle severokorejského diktátora nynější vztahy obou zemí ani nelze srovnat se vztahy Sovětského svazu a KLDR v minulém století. Kim k tomu poznamenal, že nynější svět je stále komplikovanější a rychle se mění, uvedly agentury s tím, že právě to je podle něj důvodem pro další posílení vzájemných strategických vztahů s Ruskem a jeho nynějším vedením.

„Velký dojem dělají změny metropole KLDR za poslední roky. Zanechávají dojem přeměny ve vzhledu Pchjongjangu od mé předchozí návštěvy v roce 2000,“ poznamenal Putin na úvod jednání podle agentury TASS a vyjádřil naději, že příští schůzka s Kimem se uskuteční v Moskvě.

Severokorejská státní agentura KCNA napsala, že schůzka mezi těmito politiky ukazuje „nezlomnost a odolnost“ přátelství a jednoty mezi Pchjongjangem a Moskvou. Vztahy obou diktatur jsou podle ní jako „silná strategická pevnost pro zachování mezinárodní spravedlnosti, míru a bezpečnosti a jako motor pro urychlení budování nového multipolárního světa“.

Kim a Putin si po příletu podali ruku, objali se a pak spolu v limuzíně odjeli k hotelu. A to vozem Aurus ruské výroby, který šéf Kremlu severokorejskému vůdci letos v zimě daroval k osobnímu využití. Ulice Pchjongjangu byly vyzdobené Putinovými portréty a na dominantě hlavního města, nedokončeném 330metrovém hotelu, byl obrovský nápis „Vítej, Putine“. Na schůzce pak Putin daroval Kimovi již druhý luxusní vůz Aurus a také dýku a čajovou soupravu. Od Kima pak dostal převážně umělecká díla, která ho zobrazují.

Portréty Vladimira Putina v Pchjongjangu
Zdroj: ČTK/AP/KCNA

Spojenectví posílila ruská válka na Ukrajině

Šéf Kremlu přijel na první návštěvu KLDR za posledních 24 let se slibem, že s izolovanou komunistickou zemí prohloubí obchodní a bezpečnostní vazby a podpoří ji v jejím odporu proti Spojeným státům. „Tato spolupráce je zejména pro Rusko velmi důležitá,“ zdůraznil pro ČT24 komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.

Podle něj je docela pravděpodobné, že by bez spolupráce s KLDR nebylo Rusko v takové pozici ve válce s Ukrajinou, zejména proto, že Moskva není schopná tak rychle vyrábět munici. Dvořák míní, že v rusko-ukrajinské válce je úloha Severní Koreje „nikoliv bezvýznamná“.

Nahrávám video
Komentátor ČRo Dvořák o návštěvě Putina v KLDR
Zdroj: ČT24

Obavy Západu

Washington a jeho spojenci mají podle agentury Reuters obavy, že Rusko by Severní Koreji mohlo pomoci s jejími raketovými a jadernými programy, které má zakázané na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

Podle amerických a jihokorejských činitelů Pchjongjang dodává Rusku balistické rakety a dělostřelecké granáty, které ruská armáda využívá ve válce na Ukrajině. „Zbytky těchto raket již byly objeveny v řadě ostřelovaných ukrajinských měst. Tato spolupráce je tedy zcela nesporná, i když se o ní mnoho nemluví,“ vysvětlil komentátor Dvořák. Moskva a Pchjongjang to popírají, ale slibují, že posílí vojenskou spolupráci.

Přelet do Vietnamu

Šéf Kremlu se po návštěvě KLDR přesunul na návštěvu Vietnamu, kde bude do 20. června. O cestě informovaly ruské tiskové agentury. Putin se v Hanoji setká s lídry této komunistické země.

Ruský vládce Vladimir Putin na letišti Nội Bài v Hanoji
Zdroj: Reuters/Athit Perawongmetha

Na programu má Putin jednání se všemi čtyřmi vietnamskými nejvyššími představiteli – prezidentem, generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Vietnamu, předsedou vlády a předsedou Národního shromáždění, tedy vietnamského parlamentu, píše agentura TASS.

Krátce před příletem do Hanoje otiskl vietnamský tisk Putinův text, v němž podle agentury Reuters ocenil vietnamskou vládu za její postoj k válce na Ukrajině. Vietnam je jednou z řady mimoevropských zemí, které neodsoudily ruskou agresi vůči sousednímu státu, což Západ stojící za bránící se Ukrajinou vnímá jako proruský přístup. Putin Vietnam naopak ocenil za „pragmatický způsob řešení krize“.

Ruský vládce také napsal, že Moskva a Hanoj „stejně hodnotí situaci v asijsko-tichomořské oblasti“.

Podle agentury Interfax by Putin měl ve Vietnamu uzavřít dohodu podobnou té, kterou podepsal v Severní Koreji a která „potvrdí zásady komplexního strategického partnerství“ mezi oběma zeměmi. K podpisu je připraveno celkem dvacet dokumentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump pohrozil Kanadě, že nepovolí otevřít nový most mezi oběma státy

Prezident Spojených států Donald Trump pohrozil, že nepovolí otevření dokončovaného mostu mezi americkým Detroitem a městem Windsor v Kanadě. Jako důvody na své sociální síti Truth Social zmínil kanadské vlastnictví mostu, odmítání prodeje amerického alkoholu v kanadské provincii Ontario, kanadská cla na americké mléčné produkty a kanadská obchodní jednání s Čínou.
před 1 hhodinou

Trump nesouhlasí s možnou izraelskou anexí Západního břehu

Americký prezident Donald Trump nesouhlasí s možnou izraelskou anexí okupovaného palestinského Západního břehu Jordánu. V noci na úterý to s odvoláním na nejmenovaného představitele Bílého domu napsala agentura Reuters. Izraelská vláda v neděli rozhodla o rozšíření kontroly nad Západním břehem, což mimo jiné kritizovaly Británie, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.
před 4 hhodinami

Šéf diplomacie USA Rubio navštíví Slovensko a Maďarsko

Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se tento týden zúčastní Mnichovské bezpečnostní konference, odcestuje z bavorské metropole na Slovensko a poté do Maďarska. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. V Bratislavě, kde se v neděli 15. února setká s vládními představiteli, bude jednat o bezpečnosti a také o jaderné energetice.
před 5 hhodinami

Starmer odmítl výzvy k rezignaci, od poslanců se dočkal potlesku

Britský premiér Keir Starmer před „svými“ labouristickými zákonodárci odmítl výzvy k rezignaci a od velké části z nich se dočkal i potlesku. Promluvil k nim v pondělí večer poté, co ho část spolustraníků včetně lídra skotských labouristů Anase Sarwara vyzvala k rezignaci. Premiér v posledních dnech čelil ostré kritice kvůli tomu, že velvyslancem v USA dříve jmenoval Petera Mandelsona, který je spojován s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chystá se rošáda mezi Američany a Evropany ve velení NATO, píše AFP

Spojené státy přenechají dva z významných velitelských postů v rámci Severoatlantické aliance evropským představitelům. Jedná se o velitelství italské Neapoli a v Norfolku v americkém státě Virginia. Jedno velitelství naopak získají USA, napsala v pondělí agentura AFP s odvoláním na své diplomatické zdroje. Krok odpovídá požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby evropské země převzaly větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost.
před 7 hhodinami

Reuters: EK navrhla kvůli ruské ropě rozšířit sankce na přístavy v Gruzii a Indonésii

Evropská komise navrhla rozšířit sankce namířené proti Moskvě i na přístavy v Gruzii a Indonésii, které nakládají s ruskou ropou. Jedná se o první případ, kdy se sankce zaměřily i na přístavy ve třetích zemích, ukázal detailní návrh dvacátého balíčku sankcí proti Rusku, do kterého nahlédla agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Stávku na železnici španělské odbory po dohodě s vládou ukončily

Železniční dopravu ve Španělsku v pondělí ochromila stávka, kterou svolaly hlavní odborové svazy zaměstnanců v železniční dopravě. Ty žádaly vyšší investice státu, aby byla zajištěna větší bezpečnost na železnici. Impulzem ke stávce byly dvě vážné nehody, při nichž minulý měsíc zemřelo 47 lidí. Stávka, kvůli níž byly ve Španělsku zrušeny stovky spojů, měla trvat tři dny, ale odpoledne se zástupci hlavních odborů dohodli s ministerstvem dopravy a akci odvolali.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci má jet Pavel, Macinka i Zůna

Mnichovské bezpečnostní konference se za Česko zúčastní prezident Petr Pavel. Pojede i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který po pondělím zasedání vlády sdělil, že na okraj fóra má dohodnutá bilaterální jednání. V Mnichově má naplánován program na pátek a sobotu. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí v Mnichově řekl, že se zúčastní i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kabinet na pondělím zasedání schvaloval technické zabezpečení cesty.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...