Putin a Kim podepsali dohodu o strategickém partnerství

3 minuty
Události: Rusko a KLDR podepsaly dohodu o strategickém partnerství
Zdroj: ČT24

Šéf Kremlu Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un podepsali v Pchjongjangu dohodu o komplexním strategickém partnerství, informovala ruská státní agentura TASS. Putin podle ní poté uvedl, že dohoda předpokládá vzájemnou pomoc obou států v případě agrese proti některému z nich. Severokorejská média už předtím informovala, že Putin a Kim se dohodli na prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi. Podle Kima vstupují vztahy Ruska a KLDR do období nového velkého rozkvětu. Putin byl na první návštěvě KLDR za 24 let. Posléze se ruský vládce přesunul na návštěvu Vietnamu.

Rusko na základě dohody nevylučuje vojensko-technologickou spolupráci s KLDR, řekl dále ruský vůdce. Kim tvrdí, že dohoda má obranný a mírový charakter. „Nepochybně urychlí vytvoření nového multipolárního světa,“ míní severokorejský diktátor.

Šéf Kremlu uvedl, že jednání se z velké části soustředila na bezpečnostní a mezinárodní otázky. Již před začátkem rozhovoru Putin ocenil Severní Koreu za její podporu Ruska v jeho agresi proti Ukrajině, která je podle šéfa Kremlu také „bojem proti imperialistické hegemonistické politice Spojených států a jejich satelitů“. Je to přitom Rusko, jehož snahy o obnovu impéria ohrožují minimálně zmíněný sousední stát.

Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov podle TASS řekl, že nový dokument nahradí předchozí smlouvy z let 1961, 2000 a 2001. Potřeba nové smlouvy je podle Ušakova dána vývojem geopolitické situace ve světě a v regionu a také změnami, ke kterým v poslední době došlo v bilaterálních vztazích mezi Ruskou federací a KLDR. Ušakov tvrdí, že nový dokument nemá konfrontační charakter, není namířen proti žádným zemím, ale směřuje k zajištění větší stability v oblasti.

Putin také prohlásil, že je třeba přehodnotit režim sankcí Rady bezpečnosti OSN vůči KLDR iniciovaný Spojenými státy. Rada bezpečnosti OSN, v níž má Rusko jako jeden z pěti stálých členů právo veta, přijala vůči KLDR sankce poprvé v roce 2006 a od té doby je opakovaně zpřísnila v reakci na pět severokorejských jaderných testů a množství raketových zkoušek. KLDR ale od svého zbrojního programu neustoupila.

Podpis dohody mezi Ruskem a KLDR podle poradce ukrajinského prezidenta Mychajla Podoljaka svědčí o „globálním bezpráví“. „Podpis ‚strategického vojenského partnerství‘ mezi Ruskou federací a KLDR (a vlastně demonstrativní pakt o společném ničení celosvětových pravidel a organizaci masového vraždění civilistů cizích zemí) je jednostrannou a nanejvýš drzou anulací celého balíku mezinárodních rozhodnutí, rezolucí a omezení, která byla vůči KLDR kdy přijata,“ napsal Podoljak na síti X.

Samotné partnerství a intenzita jsou však „velmi krátkého data“, jak upozornil ve vysílání ČT24 politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Děje se tak podle něj proto, že Rusko najednou KLDR potřebuje kvůli válce na Ukrajině. „Je to tedy partnerství z nouze, což neznamená, že si ale nemohou být v této konkrétní situaci tito dva aktéři vysoce prospěšní,“ podotknul.

Podle Romancova se dá předpokládat, že se Rusko hodlá v systému OSN znovu vyslovit proti případnému posílení mezinárodních sankcí. To prý může severokorejskému režimu pomoci i vojensky. „Což nepochybně zkomplikuje situaci Jižní Koreji, případně Japonsku, což jsou dva američtí spojenci v dálněvýchodním regionu,“ dodal.

5 minut
Horizont ČT24: Politický geograf Michael Romancov k Putinově cestě do KLDR
Zdroj: ČT24

Severokorejská média mluví o „nezlomnosti a odolnosti“ přátelství

Podle severokorejského diktátora nynější vztahy obou zemí ani nelze srovnat se vztahy Sovětského svazu a KLDR v minulém století. Kim k tomu poznamenal, že nynější svět je stále komplikovanější a rychle se mění, uvedly agentury s tím, že právě to je podle něj důvodem pro další posílení vzájemných strategických vztahů s Ruskem a jeho nynějším vedením.

„Velký dojem dělají změny metropole KLDR za poslední roky. Zanechávají dojem přeměny ve vzhledu Pchjongjangu od mé předchozí návštěvy v roce 2000,“ poznamenal Putin na úvod jednání podle agentury TASS a vyjádřil naději, že příští schůzka s Kimem se uskuteční v Moskvě.

Severokorejská státní agentura KCNA napsala, že schůzka mezi těmito politiky ukazuje „nezlomnost a odolnost“ přátelství a jednoty mezi Pchjongjangem a Moskvou. Vztahy obou diktatur jsou podle ní jako „silná strategická pevnost pro zachování mezinárodní spravedlnosti, míru a bezpečnosti a jako motor pro urychlení budování nového multipolárního světa“.

Kim a Putin si po příletu podali ruku, objali se a pak spolu v limuzíně odjeli k hotelu. A to vozem Aurus ruské výroby, který šéf Kremlu severokorejskému vůdci letos v zimě daroval k osobnímu využití. Ulice Pchjongjangu byly vyzdobené Putinovými portréty a na dominantě hlavního města, nedokončeném 330metrovém hotelu, byl obrovský nápis „Vítej, Putine“. Na schůzce pak Putin daroval Kimovi již druhý luxusní vůz Aurus a také dýku a čajovou soupravu. Od Kima pak dostal převážně umělecká díla, která ho zobrazují.

Portréty Vladimira Putina v Pchjongjangu
Zdroj: ČTK/AP/KCNA

Spojenectví posílila ruská válka na Ukrajině

Šéf Kremlu přijel na první návštěvu KLDR za posledních 24 let se slibem, že s izolovanou komunistickou zemí prohloubí obchodní a bezpečnostní vazby a podpoří ji v jejím odporu proti Spojeným státům. „Tato spolupráce je zejména pro Rusko velmi důležitá,“ zdůraznil pro ČT24 komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.

Podle něj je docela pravděpodobné, že by bez spolupráce s KLDR nebylo Rusko v takové pozici ve válce s Ukrajinou, zejména proto, že Moskva není schopná tak rychle vyrábět munici. Dvořák míní, že v rusko-ukrajinské válce je úloha Severní Koreje „nikoliv bezvýznamná“.

10 minut
Komentátor ČRo Dvořák o návštěvě Putina v KLDR
Zdroj: ČT24

Obavy Západu

Washington a jeho spojenci mají podle agentury Reuters obavy, že Rusko by Severní Koreji mohlo pomoci s jejími raketovými a jadernými programy, které má zakázané na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

Podle amerických a jihokorejských činitelů Pchjongjang dodává Rusku balistické rakety a dělostřelecké granáty, které ruská armáda využívá ve válce na Ukrajině. „Zbytky těchto raket již byly objeveny v řadě ostřelovaných ukrajinských měst. Tato spolupráce je tedy zcela nesporná, i když se o ní mnoho nemluví,“ vysvětlil komentátor Dvořák. Moskva a Pchjongjang to popírají, ale slibují, že posílí vojenskou spolupráci.

Přelet do Vietnamu

Šéf Kremlu se po návštěvě KLDR přesunul na návštěvu Vietnamu, kde bude do 20. června. O cestě informovaly ruské tiskové agentury. Putin se v Hanoji setká s lídry této komunistické země.

Ruský vládce Vladimir Putin na letišti Nội Bài v Hanoji
Zdroj: Reuters/Athit Perawongmetha

Na programu má Putin jednání se všemi čtyřmi vietnamskými nejvyššími představiteli – prezidentem, generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Vietnamu, předsedou vlády a předsedou Národního shromáždění, tedy vietnamského parlamentu, píše agentura TASS.

Krátce před příletem do Hanoje otiskl vietnamský tisk Putinův text, v němž podle agentury Reuters ocenil vietnamskou vládu za její postoj k válce na Ukrajině. Vietnam je jednou z řady mimoevropských zemí, které neodsoudily ruskou agresi vůči sousednímu státu, což Západ stojící za bránící se Ukrajinou vnímá jako proruský přístup. Putin Vietnam naopak ocenil za „pragmatický způsob řešení krize“.

Ruský vládce také napsal, že Moskva a Hanoj „stejně hodnotí situaci v asijsko-tichomořské oblasti“.

Podle agentury Interfax by Putin měl ve Vietnamu uzavřít dohodu podobnou té, kterou podepsal v Severní Koreji a která „potvrdí zásady komplexního strategického partnerství“ mezi oběma zeměmi. K podpisu je připraveno celkem dvacet dokumentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Řidič ve Vancouveru najel do davu, zemřelo devět lidí

V západokanadském Vancouveru, kde v sobotu večer (v neděli nad ránem SELČ) řidič na filipínském festivalu najel do davu, zemřelo devět lidí, oznámila na síti X policie. Více než dvacet dalších osob utrpělo zranění, potvrdil kanadský premiér Mark Carney. Řidiče policie zadržela. Případ vyšetřovatelé nepovažují za terorismus.
08:04Aktualizovánopřed 45 mminutami

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
před 3 hhodinami

Tisíce věřících proudí k hrobu papeže Františka v Římě

Asi dvacet tisíc lidí se v neděli podle italské televize Sky TG24 přišlo poklonit k papežovu hrobu v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě, z toho třináct tisíc se už dostalo dovnitř, ostatní čekají ve frontě. Lidé se sešli opět také v okolí Svatopetrského náměstí ve Vatikánu, dorazilo jich na dvě stě tisíc. Zejména mladí se tam účastnili mše vedené kardinálem Pietrem Parolinem.
11:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Po únorovém útoku ruského dronu jsou v Černobylu zpřísněna opatření

Od havárie atomové elektrárny v Černobylu uplynulo devětatřicet let. Bezpečnostní opatření v areálu jsou teď zpřísněna. Úřady k tomu přistoupily po únorovém útoku ruského dronu na kryt sarkofágu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii opakovaně upozorňuje na přetrvávající rizika pro světovou jadernou bezpečnost v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině. V Černobylu natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.
před 5 hhodinami

Počet obětí po výbuchu v íránském přístavu vzrostl na 28

Počet mrtvých po sobotní explozi v přístavu u íránského města Bandar Abbás vzrostl na 28, přes tisíc dalších lidí utrpělo zranění. V neděli o tom informovala agentura AFP s tím, že není jasné, kolik zaměstnanců bylo v době výbuchu v přístavu. Oheň už mají hasiči pod kontrolou, stále ale není uhašen. Celní odbavení a nakládka kontejnerů byly obnoveny, oznámilo podle AFP íránské ministerstvo vnitra.
10:33Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump usiluje o volný průjezd amerických lodí Panamským a Suezským průplavem

Americký prezident Donald Trump požaduje volný průjezd amerických lodí Panamským a Suezským průplavem. Mělo by se to týkat jak vojenských, tak obchodních lodí, napsal na své sociální síti Truth Social. Trump zároveň uvedl, že požádal ministra zahraničí USA Marca Rubia, aby se touto záležitostí okamžitě zabýval.
před 11 hhodinami

Při výbuchu v íránském přístavu zemřelo čtrnáct lidí, přes sedm set osob se zranilo

Mohutný výbuch, který v sobotu zasáhl přístav u íránského města Bandar Abbás, má čtrnáct obětí. Vzrostl také počet zraněných, íránská státní televize informovala o více než 750 lidech. Výbuch, který nastal v den třetího kola jednání o jaderném programu Teheránu mezi Spojenými státy a Íránem, podle úřadů zřejmě zapříčinily špatně skladované chemikálie.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Papež František byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné

Papež František byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě, oznámil Vatikán. Neveřejný obřad následoval po dopolední asi dvouhodinové mši na Svatopetrském náměstí. Pontifik zemřel v pondělí ve věku 88 let. Na rozloučení s papežem dorazila celá řada významných světových představitelů, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa či ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. Česko zastupoval premiér Petr Fiala (ODS).
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...