Putin a Kim podepsali dohodu o strategickém partnerství

Nahrávám video

Šéf Kremlu Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un podepsali v Pchjongjangu dohodu o komplexním strategickém partnerství, informovala ruská státní agentura TASS. Putin podle ní poté uvedl, že dohoda předpokládá vzájemnou pomoc obou států v případě agrese proti některému z nich. Severokorejská média už předtím informovala, že Putin a Kim se dohodli na prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi. Podle Kima vstupují vztahy Ruska a KLDR do období nového velkého rozkvětu. Putin byl na první návštěvě KLDR za 24 let. Posléze se ruský vládce přesunul na návštěvu Vietnamu.

Rusko na základě dohody nevylučuje vojensko-technologickou spolupráci s KLDR, řekl dále ruský vůdce. Kim tvrdí, že dohoda má obranný a mírový charakter. „Nepochybně urychlí vytvoření nového multipolárního světa,“ míní severokorejský diktátor.

Šéf Kremlu uvedl, že jednání se z velké části soustředila na bezpečnostní a mezinárodní otázky. Již před začátkem rozhovoru Putin ocenil Severní Koreu za její podporu Ruska v jeho agresi proti Ukrajině, která je podle šéfa Kremlu také „bojem proti imperialistické hegemonistické politice Spojených států a jejich satelitů“. Je to přitom Rusko, jehož snahy o obnovu impéria ohrožují minimálně zmíněný sousední stát.

Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov podle TASS řekl, že nový dokument nahradí předchozí smlouvy z let 1961, 2000 a 2001. Potřeba nové smlouvy je podle Ušakova dána vývojem geopolitické situace ve světě a v regionu a také změnami, ke kterým v poslední době došlo v bilaterálních vztazích mezi Ruskou federací a KLDR. Ušakov tvrdí, že nový dokument nemá konfrontační charakter, není namířen proti žádným zemím, ale směřuje k zajištění větší stability v oblasti.

Putin také prohlásil, že je třeba přehodnotit režim sankcí Rady bezpečnosti OSN vůči KLDR iniciovaný Spojenými státy. Rada bezpečnosti OSN, v níž má Rusko jako jeden z pěti stálých členů právo veta, přijala vůči KLDR sankce poprvé v roce 2006 a od té doby je opakovaně zpřísnila v reakci na pět severokorejských jaderných testů a množství raketových zkoušek. KLDR ale od svého zbrojního programu neustoupila.

Podpis dohody mezi Ruskem a KLDR podle poradce ukrajinského prezidenta Mychajla Podoljaka svědčí o „globálním bezpráví“. „Podpis ‚strategického vojenského partnerství‘ mezi Ruskou federací a KLDR (a vlastně demonstrativní pakt o společném ničení celosvětových pravidel a organizaci masového vraždění civilistů cizích zemí) je jednostrannou a nanejvýš drzou anulací celého balíku mezinárodních rozhodnutí, rezolucí a omezení, která byla vůči KLDR kdy přijata,“ napsal Podoljak na síti X.

Samotné partnerství a intenzita jsou však „velmi krátkého data“, jak upozornil ve vysílání ČT24 politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Děje se tak podle něj proto, že Rusko najednou KLDR potřebuje kvůli válce na Ukrajině. „Je to tedy partnerství z nouze, což neznamená, že si ale nemohou být v této konkrétní situaci tito dva aktéři vysoce prospěšní,“ podotknul.

Podle Romancova se dá předpokládat, že se Rusko hodlá v systému OSN znovu vyslovit proti případnému posílení mezinárodních sankcí. To prý může severokorejskému režimu pomoci i vojensky. „Což nepochybně zkomplikuje situaci Jižní Koreji, případně Japonsku, což jsou dva američtí spojenci v dálněvýchodním regionu,“ dodal.

Nahrávám video

Severokorejská média mluví o „nezlomnosti a odolnosti“ přátelství

Podle severokorejského diktátora nynější vztahy obou zemí ani nelze srovnat se vztahy Sovětského svazu a KLDR v minulém století. Kim k tomu poznamenal, že nynější svět je stále komplikovanější a rychle se mění, uvedly agentury s tím, že právě to je podle něj důvodem pro další posílení vzájemných strategických vztahů s Ruskem a jeho nynějším vedením.

„Velký dojem dělají změny metropole KLDR za poslední roky. Zanechávají dojem přeměny ve vzhledu Pchjongjangu od mé předchozí návštěvy v roce 2000,“ poznamenal Putin na úvod jednání podle agentury TASS a vyjádřil naději, že příští schůzka s Kimem se uskuteční v Moskvě.

Severokorejská státní agentura KCNA napsala, že schůzka mezi těmito politiky ukazuje „nezlomnost a odolnost“ přátelství a jednoty mezi Pchjongjangem a Moskvou. Vztahy obou diktatur jsou podle ní jako „silná strategická pevnost pro zachování mezinárodní spravedlnosti, míru a bezpečnosti a jako motor pro urychlení budování nového multipolárního světa“.

Kim a Putin si po příletu podali ruku, objali se a pak spolu v limuzíně odjeli k hotelu. A to vozem Aurus ruské výroby, který šéf Kremlu severokorejskému vůdci letos v zimě daroval k osobnímu využití. Ulice Pchjongjangu byly vyzdobené Putinovými portréty a na dominantě hlavního města, nedokončeném 330metrovém hotelu, byl obrovský nápis „Vítej, Putine“. Na schůzce pak Putin daroval Kimovi již druhý luxusní vůz Aurus a také dýku a čajovou soupravu. Od Kima pak dostal převážně umělecká díla, která ho zobrazují.

Portréty Vladimira Putina v Pchjongjangu
Zdroj: ČTK/AP/KCNA

Spojenectví posílila ruská válka na Ukrajině

Šéf Kremlu přijel na první návštěvu KLDR za posledních 24 let se slibem, že s izolovanou komunistickou zemí prohloubí obchodní a bezpečnostní vazby a podpoří ji v jejím odporu proti Spojeným státům. „Tato spolupráce je zejména pro Rusko velmi důležitá,“ zdůraznil pro ČT24 komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.

Podle něj je docela pravděpodobné, že by bez spolupráce s KLDR nebylo Rusko v takové pozici ve válce s Ukrajinou, zejména proto, že Moskva není schopná tak rychle vyrábět munici. Dvořák míní, že v rusko-ukrajinské válce je úloha Severní Koreje „nikoliv bezvýznamná“.

Nahrávám video

Obavy Západu

Washington a jeho spojenci mají podle agentury Reuters obavy, že Rusko by Severní Koreji mohlo pomoci s jejími raketovými a jadernými programy, které má zakázané na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

Podle amerických a jihokorejských činitelů Pchjongjang dodává Rusku balistické rakety a dělostřelecké granáty, které ruská armáda využívá ve válce na Ukrajině. „Zbytky těchto raket již byly objeveny v řadě ostřelovaných ukrajinských měst. Tato spolupráce je tedy zcela nesporná, i když se o ní mnoho nemluví,“ vysvětlil komentátor Dvořák. Moskva a Pchjongjang to popírají, ale slibují, že posílí vojenskou spolupráci.

Přelet do Vietnamu

Šéf Kremlu se po návštěvě KLDR přesunul na návštěvu Vietnamu, kde bude do 20. června. O cestě informovaly ruské tiskové agentury. Putin se v Hanoji setká s lídry této komunistické země.

Ruský vládce Vladimir Putin na letišti Nội Bài v Hanoji
Zdroj: Reuters/Athit Perawongmetha

Na programu má Putin jednání se všemi čtyřmi vietnamskými nejvyššími představiteli – prezidentem, generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Vietnamu, předsedou vlády a předsedou Národního shromáždění, tedy vietnamského parlamentu, píše agentura TASS.

Krátce před příletem do Hanoje otiskl vietnamský tisk Putinův text, v němž podle agentury Reuters ocenil vietnamskou vládu za její postoj k válce na Ukrajině. Vietnam je jednou z řady mimoevropských zemí, které neodsoudily ruskou agresi vůči sousednímu státu, což Západ stojící za bránící se Ukrajinou vnímá jako proruský přístup. Putin Vietnam naopak ocenil za „pragmatický způsob řešení krize“.

Ruský vládce také napsal, že Moskva a Hanoj „stejně hodnotí situaci v asijsko-tichomořské oblasti“.

Podle agentury Interfax by Putin měl ve Vietnamu uzavřít dohodu podobnou té, kterou podepsal v Severní Koreji a která „potvrdí zásady komplexního strategického partnerství“ mezi oběma zeměmi. K podpisu je připraveno celkem dvacet dokumentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šíří do Německa

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šíří do Německa. Plameny jsou asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat, informovala v noci na pondělí agentura DPA s odvoláním na hasiče. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila.
04:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dělníci v Belgii objevili skrýš se zlatem za devět milionů eur

Stavební dělníci při renovaci domu v Belgii minulý týden objevili ve zdech sklepa skrýš se zlatem, jehož hodnota se odhaduje na devět milionů eur (zhruba 218 milionů korun). Nyní se čeká, komu poklad připadne, napsal s odvoláním na místní média web stanice BBC.
před 1 hhodinou

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 2 hhodinami

V 36 letech zemřela herečka Hayden Panettiereová. Proslavili ji Hrdinové

Ve věku 36 let zemřela americká herečka Hayden Panettiereová, známá rolemi v televizních seriálech Nashville či Hrdinové. Podle agentur o tom v pondělí s odvoláním na otce herečky informovala americká média včetně ABC News. Příčina smrti je dosud neznámá a aktuálně se vyšetřuje.
před 3 hhodinami

Trump nařídil omezit cvičení americké armády s Jižní Koreou

Americký prezident Donald Trump v neděli večer oznámil, že nařídil ministerstvu obrany, aby omezilo účast armády Spojených států na společných cvičeních s Jižní Koreou. Učinil tak prý mimo jiné kvůli svým dobrým vztahům s vůdcem Severní Koreje Kim Čong-unem. Soul vzkázal, že Trumpovy výroky posuzuje.
00:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Chtěli mě psychicky zlomit.“ Rusko mučí ukrajinské zajatce i sexuálním násilím

Rusko ve své válce proti Ukrajině používá sexuální násilí jako zbraň a nástroj teroru a zastrašování. Opakovaně na to – navzdory popírání Moskvy – upozorňují úřady napadené země, OSN i organizace pomáhající obětem s tím, že jde o zločiny proti lidskosti. Sexuálnímu násilí ze strany ruských sil nejsou vystavené jen ženy, ale agresor ho systematicky využívá i vůči mužům – válečným zajatcům i vězněným civilistům.
před 5 hhodinami

Současná epidemie eboly v Kongu je nejsmrtelnější v historii země

Současná epidemie eboly v Kongu si dle aktualizovaných vládních údajů vyžádala životy už 2325 lidí. Co do počtu obětí tak překonala zatím nejhorší epidemii v zemi z let 2018 až 2020, kdy v důsledku nákazy zemřelo 2299 lidí. Informovala o tom agentura Reuters.
před 11 hhodinami

Počet obětí po nehodě trajektu v Zimbabwe vzrostl na 84

Na čtyřiaosmdesát vzrostl počet obětí nehody přetíženého trajektu, který se na začátku týdne převrátil na jezeře Kariba v Zimbabwe. S odkazem na sdělení policie to uvedly agentury AFP a AP. Bilance v sobotu večer činila 72 mrtvých, v neděli policie nejprve informovala o 80 obětech, tento počet pak ještě zvýšila.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.