Putin a Kim podepsali dohodu o strategickém partnerství

Nahrávám video
Události: Rusko a KLDR podepsaly dohodu o strategickém partnerství
Zdroj: ČT24

Šéf Kremlu Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un podepsali v Pchjongjangu dohodu o komplexním strategickém partnerství, informovala ruská státní agentura TASS. Putin podle ní poté uvedl, že dohoda předpokládá vzájemnou pomoc obou států v případě agrese proti některému z nich. Severokorejská média už předtím informovala, že Putin a Kim se dohodli na prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi. Podle Kima vstupují vztahy Ruska a KLDR do období nového velkého rozkvětu. Putin byl na první návštěvě KLDR za 24 let. Posléze se ruský vládce přesunul na návštěvu Vietnamu.

Rusko na základě dohody nevylučuje vojensko-technologickou spolupráci s KLDR, řekl dále ruský vůdce. Kim tvrdí, že dohoda má obranný a mírový charakter. „Nepochybně urychlí vytvoření nového multipolárního světa,“ míní severokorejský diktátor.

Šéf Kremlu uvedl, že jednání se z velké části soustředila na bezpečnostní a mezinárodní otázky. Již před začátkem rozhovoru Putin ocenil Severní Koreu za její podporu Ruska v jeho agresi proti Ukrajině, která je podle šéfa Kremlu také „bojem proti imperialistické hegemonistické politice Spojených států a jejich satelitů“. Je to přitom Rusko, jehož snahy o obnovu impéria ohrožují minimálně zmíněný sousední stát.

Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov podle TASS řekl, že nový dokument nahradí předchozí smlouvy z let 1961, 2000 a 2001. Potřeba nové smlouvy je podle Ušakova dána vývojem geopolitické situace ve světě a v regionu a také změnami, ke kterým v poslední době došlo v bilaterálních vztazích mezi Ruskou federací a KLDR. Ušakov tvrdí, že nový dokument nemá konfrontační charakter, není namířen proti žádným zemím, ale směřuje k zajištění větší stability v oblasti.

Putin také prohlásil, že je třeba přehodnotit režim sankcí Rady bezpečnosti OSN vůči KLDR iniciovaný Spojenými státy. Rada bezpečnosti OSN, v níž má Rusko jako jeden z pěti stálých členů právo veta, přijala vůči KLDR sankce poprvé v roce 2006 a od té doby je opakovaně zpřísnila v reakci na pět severokorejských jaderných testů a množství raketových zkoušek. KLDR ale od svého zbrojního programu neustoupila.

Podpis dohody mezi Ruskem a KLDR podle poradce ukrajinského prezidenta Mychajla Podoljaka svědčí o „globálním bezpráví“. „Podpis ‚strategického vojenského partnerství‘ mezi Ruskou federací a KLDR (a vlastně demonstrativní pakt o společném ničení celosvětových pravidel a organizaci masového vraždění civilistů cizích zemí) je jednostrannou a nanejvýš drzou anulací celého balíku mezinárodních rozhodnutí, rezolucí a omezení, která byla vůči KLDR kdy přijata,“ napsal Podoljak na síti X.

Samotné partnerství a intenzita jsou však „velmi krátkého data“, jak upozornil ve vysílání ČT24 politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Děje se tak podle něj proto, že Rusko najednou KLDR potřebuje kvůli válce na Ukrajině. „Je to tedy partnerství z nouze, což neznamená, že si ale nemohou být v této konkrétní situaci tito dva aktéři vysoce prospěšní,“ podotknul.

Podle Romancova se dá předpokládat, že se Rusko hodlá v systému OSN znovu vyslovit proti případnému posílení mezinárodních sankcí. To prý může severokorejskému režimu pomoci i vojensky. „Což nepochybně zkomplikuje situaci Jižní Koreji, případně Japonsku, což jsou dva američtí spojenci v dálněvýchodním regionu,“ dodal.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Politický geograf Michael Romancov k Putinově cestě do KLDR
Zdroj: ČT24

Severokorejská média mluví o „nezlomnosti a odolnosti“ přátelství

Podle severokorejského diktátora nynější vztahy obou zemí ani nelze srovnat se vztahy Sovětského svazu a KLDR v minulém století. Kim k tomu poznamenal, že nynější svět je stále komplikovanější a rychle se mění, uvedly agentury s tím, že právě to je podle něj důvodem pro další posílení vzájemných strategických vztahů s Ruskem a jeho nynějším vedením.

„Velký dojem dělají změny metropole KLDR za poslední roky. Zanechávají dojem přeměny ve vzhledu Pchjongjangu od mé předchozí návštěvy v roce 2000,“ poznamenal Putin na úvod jednání podle agentury TASS a vyjádřil naději, že příští schůzka s Kimem se uskuteční v Moskvě.

Severokorejská státní agentura KCNA napsala, že schůzka mezi těmito politiky ukazuje „nezlomnost a odolnost“ přátelství a jednoty mezi Pchjongjangem a Moskvou. Vztahy obou diktatur jsou podle ní jako „silná strategická pevnost pro zachování mezinárodní spravedlnosti, míru a bezpečnosti a jako motor pro urychlení budování nového multipolárního světa“.

Kim a Putin si po příletu podali ruku, objali se a pak spolu v limuzíně odjeli k hotelu. A to vozem Aurus ruské výroby, který šéf Kremlu severokorejskému vůdci letos v zimě daroval k osobnímu využití. Ulice Pchjongjangu byly vyzdobené Putinovými portréty a na dominantě hlavního města, nedokončeném 330metrovém hotelu, byl obrovský nápis „Vítej, Putine“. Na schůzce pak Putin daroval Kimovi již druhý luxusní vůz Aurus a také dýku a čajovou soupravu. Od Kima pak dostal převážně umělecká díla, která ho zobrazují.

Portréty Vladimira Putina v Pchjongjangu
Zdroj: ČTK/AP/KCNA

Spojenectví posílila ruská válka na Ukrajině

Šéf Kremlu přijel na první návštěvu KLDR za posledních 24 let se slibem, že s izolovanou komunistickou zemí prohloubí obchodní a bezpečnostní vazby a podpoří ji v jejím odporu proti Spojeným státům. „Tato spolupráce je zejména pro Rusko velmi důležitá,“ zdůraznil pro ČT24 komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.

Podle něj je docela pravděpodobné, že by bez spolupráce s KLDR nebylo Rusko v takové pozici ve válce s Ukrajinou, zejména proto, že Moskva není schopná tak rychle vyrábět munici. Dvořák míní, že v rusko-ukrajinské válce je úloha Severní Koreje „nikoliv bezvýznamná“.

Nahrávám video
Komentátor ČRo Dvořák o návštěvě Putina v KLDR
Zdroj: ČT24

Obavy Západu

Washington a jeho spojenci mají podle agentury Reuters obavy, že Rusko by Severní Koreji mohlo pomoci s jejími raketovými a jadernými programy, které má zakázané na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

Podle amerických a jihokorejských činitelů Pchjongjang dodává Rusku balistické rakety a dělostřelecké granáty, které ruská armáda využívá ve válce na Ukrajině. „Zbytky těchto raket již byly objeveny v řadě ostřelovaných ukrajinských měst. Tato spolupráce je tedy zcela nesporná, i když se o ní mnoho nemluví,“ vysvětlil komentátor Dvořák. Moskva a Pchjongjang to popírají, ale slibují, že posílí vojenskou spolupráci.

Přelet do Vietnamu

Šéf Kremlu se po návštěvě KLDR přesunul na návštěvu Vietnamu, kde bude do 20. června. O cestě informovaly ruské tiskové agentury. Putin se v Hanoji setká s lídry této komunistické země.

Ruský vládce Vladimir Putin na letišti Nội Bài v Hanoji
Zdroj: Reuters/Athit Perawongmetha

Na programu má Putin jednání se všemi čtyřmi vietnamskými nejvyššími představiteli – prezidentem, generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Vietnamu, předsedou vlády a předsedou Národního shromáždění, tedy vietnamského parlamentu, píše agentura TASS.

Krátce před příletem do Hanoje otiskl vietnamský tisk Putinův text, v němž podle agentury Reuters ocenil vietnamskou vládu za její postoj k válce na Ukrajině. Vietnam je jednou z řady mimoevropských zemí, které neodsoudily ruskou agresi vůči sousednímu státu, což Západ stojící za bránící se Ukrajinou vnímá jako proruský přístup. Putin Vietnam naopak ocenil za „pragmatický způsob řešení krize“.

Ruský vládce také napsal, že Moskva a Hanoj „stejně hodnotí situaci v asijsko-tichomořské oblasti“.

Podle agentury Interfax by Putin měl ve Vietnamu uzavřít dohodu podobnou té, kterou podepsal v Severní Koreji a která „potvrdí zásady komplexního strategického partnerství“ mezi oběma zeměmi. K podpisu je připraveno celkem dvacet dokumentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání Američanů s Íránci má i přes „neshody“ pokračovat, tvrdí Teherán

V Islámábádu skončilo další kolo mírových rozhovorů mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Podle íránské agentury Tasním panují v jednáních neshody zejména ohledně Hormuzského průlivu. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy hrozí reakcí na vojenská plavidla v Hormuzu

Íránské revoluční gardy varovaly, že jakýkoli pokus vojenských plavidel proplout Hormuzským průlivem by se „setkal se silnou odpovědí“. V noci na neděli to napsala agentura Reuters. Ozbrojené síly USA v sobotu oznámily, že Hormuzským průlivem propluly dva torpédoborce amerického námořnictva. Před dalšími kroky směrem ke zbrojení Íránu naopak varoval prezident USA Donald Trump, Čína se dle něj nemá pokoušet o zbrojní dodávky Teheránu.
před 1 hhodinou

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 4 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 6 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 6 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...