KLDR stojí za Putinem a jeho rozhodnutími, řekl Kim Čong-un na společné schůzce

Nahrávám video
Události: Kim Čong-un na schůzce s Vladimirem Putinem
Zdroj: ČT24

Severní Korea podporuje Vladimira Putina ve všech jeho rozhodnutích, řekl ve středu podle agentury Reuters severokorejský vůdce Kim Čong-un. Putin uvedl, že Rusko pomůže KLDR v oblasti vesmírných družic. Oba státníci se sešli na kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě, kde jednali přes pět hodin. Podle západních médií a Kyjeva Putin severokorejského lídra žádal o zbraně, které by podpořily ruskou invazi na Ukrajinu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se k tomu nechtěl vyjádřit. Předmětem rozhovorů byla podle agentury RIA Novosti také možnost vyslání severokorejského kosmonauta do vesmíru.

„Rusko se vydalo do svaté války na ochranu své suverenity a bezpečnosti (…) proti hegemonním silám,“ řekl Kim Putinovi. „Vždy budeme stát za rozhodnutími prezidenta Putina a ruského vedení (…) a společně bojovat proti imperialismu,“ uvedl severokorejský vůdce prostřednictvím překladatele, píše Reuters.

Putin na oplátku přislíbil, že Moskva pomůže Severní Koreji s vysláním satelitů do vesmíru. „Proto jsme tady,“ odpověděl ruský prezident na dotaz novinářů, zda Rusko pomůže Pchjongjangu se zhotovením družic. „Vůdce KLDR má velký zájem o raketové technologie; snaží se také o rozvoj na poli vesmíru,“ uvedl Putin. Agentura RIA Novosti v této souvislosti uvedla, že Putin jednal s Kimem také o možnosti vyslat do vesmíru severokorejského kosmonauta. 

Severní Korea se v posledních měsících dvakrát neúspěšně pokusila o vyslání špionážních satelitů na oběžnou dráhu. Krok důrazně odsoudily sousední Jižní Korea a Japonsko či Spojené státy.

Jednání mezi čtyřma očima a společný přípitek

Oba státníci krátce jednali před zástupci tisku – podle TASS trvala veřejná část debaty devět minut. Zatímco Kim hovořil o boji proti Západu, Putin se zmínil o nutnosti projednat ekonomickou kooperaci obou států. Západní média a Kyjev dříve uvedly, že šéf Kremlu hodlá severokorejského lídra žádat o zbraně, které by podpořily ruskou invazi na Ukrajinu.  

Putinův mluvčí Peskov se podle agentury Reuters nechtěl vyjádřit k tomu, zda šéf Kremlu s Kimem budou jednat o dodávkách zbraní. Uvedl nicméně, že obě země spolupracují v „citlivých“ oblastech a že detaily této spolupráce by se neměly zveřejňovat.

Americký deník The New York Times začátkem září informoval, že Kim se chystá do Ruska na jednání s Putinem o možných dodávkách zbraní a munice, které by Moskva mohla použít ve své válce proti Ukrajině. Také bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby již dříve uvedl, že americké zpravodajské služby mají informace o jednáních mezi Ruskem a KLDR o dodávkách zbraní.

Severní Korea podle analytiků disponuje zřejmě desítkami milionů stárnoucích dělostřeleckých granátů a raket sovětské ráže, které by mohly znamenat velký přínos pro ruskou armádu na Ukrajině.

Případný nákup severokorejských zbraní ze strany Ruska i poskytnutí ruské raketové technologie Severní Koreji by porušovaly sankce, které na KLDR uvalilo mezinárodní společenství včetně Ruska. Kremelský mluvčí Peskov k tomu podle RIA Novosti uvedl, že ruská pozice v Radě bezpečnosti OSN ohledně těchto sankcí zůstává neměnná, což však „nemůže být, nemá být a nebude překážkou pro další rozvoj rusko-severokorejských vztahů“.

Rusko by podle analytiků potřebovalo v agresi proti Ukrajině kromě tanků a obrněných vozidel hlavně dělostřeleckou munici. Kreml dodávky zbraní nechtěl komentovat s tím, že obě země spolupracují i v citlivých oblastech. „Samozřejmě, že budeme hovořit o otázkách vzájemné ekonomické spolupráce a humanitárního charakteru,“ uvedl šéf Kremlu.

Oboustranné partnerství

KLDR je jednou z nejvyzbrojenějších zemí světa a munice má nazbyt. Sovětský svaz ji vybavil do Korejské války a od jejího konce před sedmdesáti lety nebojovala, přestože děla drží v šachu nedaleký Soul. Zůstaly jí miliony nábojů, granátů a starých raket. I palné zbraně jsou z velké části založené na sovětských systémech.

Ruskému vydání zpravodajského serveru BBC řekl analytik Fjodor Tertickij z Kukminské univerzity v jihokorejském Soulu, že Severní Korea může Rusku dodat poměrně velké množství munice. Výměnou za to od Moskvy očekává zejména potravinovou pomoc. Podle Tertického ale bude mít rozhodující slovo Čína.

„Pokud jde o množství, nepochybuji o tom, že Severní Korea, pokud to bude vůle Pekingu, Moskvy a Pchjongjangu, může dodávat poměrně hodně munice,“ doplnil Tertickij s tím, že severokorejské plánované hospodářství dávalo vždy přednost vojensko-průmyslovému komplexu a případnou výrobu může rozjet poměrně rychle.

Severokorejský režim potřebuje kromě hotovosti potravin také ropu a pomoc v zemědělství. Uvítal by ruské turisty, modernizací námořnictva a technologie pro vývoj jaderných ponorek a vysílání špionážních satelitů. Poslední dva pokusy totiž nevyšly a návštěva kosmodromu se tak Kimovi hodí.

Oba lídři jednali mezi čtyřma očima, uvedl Peskov, a debatovali i při následném oficiálním obědě, kde si vzájemně připili na zdraví. Putin také pozdvihl číši na „posílení vzájemné budoucí spolupráce“, napsala agentura AFP. Podle Reuters pak severokorejský vůdce, který při obědě hovořil o jistém vítězství ruské armády a lidu nad „zlem“, z kosmodromu odcestoval.

Při návštěvě jednaly i severokorejská a ruská delegace. Agentura TASS dříve uvedla, že z Moskvy přijeli vyjednávat šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, ruský ministr obrany Sergej Šojgu či místopředseda ruské vlády Marat Chusnullin. Šlo o první zahraniční cestu Kim Čong-una od začátku pandemie covidu-19, během níž KLDR zcela uzavřela své hranice. Předtím se v roce 2019 sešel s Putinem v ruském Vladivostoku.

Výměna může být pro obě strany výhodná, míní expert

„Rusko může vytáhnout Severní Koreu z téměř úplné politické izolace, ve které se nacházela,“ upozornil ve vysílání ČT24 Jan Ludvík z Pražského centra pro výzkum míru, který zároveň působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Doplnil, že Rusko nebude nadšené, pokud by si mělo s KLDR předávat modernější technologie. „Nicméně výměna může být pro obě strany výhodná. (…) Severní Korea nepotřebuje jenom vojenské technologie, potřebuje i věci, které jsou v zásadě civilní a téměř neškodné, jako dodávky potravin nebo energetických surovin, které Rusko může nabídnout,“ doplnil Ludvík.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Expert Jan Ludvík k návštěvě Kim Čong-una v Moskvě
Zdroj: ČT24

Odpálení raket

Před Kimovou schůzkou s Putinem Severní Korea odpálila směrem do Japonského moře zřejmě dvě balistické rakety. Rakety dopadly u japonského pobřeží, vně japonské výlučné ekonomické zóny, napsala Kjódó.

Podle jihokorejské armády šlo o balistické rakety krátkého doletu. Nejméně dvě balistické rakety směrem do Japonského moře KLDR odpálila také na konci srpna. Podobné testy balistických raket Pchjongjang provádí pravidelně, a to přesto, že mu to rezoluce Rady bezpečnosti OSN zakazují.

Deník Kommersant k dalšímu programu Kim Čong-una v Rusku uvedl, že severokorejský vůdce z kosmodromu Vostočnyj „odlétá“ do Komsomolsku na Amuru, kde navštíví továrny na výrobu civilní i vojenské letecké techniky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko hlasuje v předčasných volbách

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
00:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 8 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 8 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 9 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 14 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 15 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...