Rusko kvůli zbraním utužuje spolupráci s KLDR. Často se kazí, říkají o ukořistěné munici Ukrajinci

Rusko hledá spolehlivého spojence ve zbrojním průmyslu, který by mu vzhledem k přetrvávající agresi proti Ukrajině pomohl dodávkami zbraní. I proto se podle bezpečnostního mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho vydal Sergej Šojgu během minulého týdne do Pchjongjangu. Rusko už severokorejskou munici používá. Ukrajinští obránci si přitom postěžovali, že ta, kterou od okupantů ukořistili, je nekvalitní a nevyzpytatelná.

„Nešlo o žádné tajemství. Prezident (Vladimir) Putin se zkrátka a dobře rozhodl obrátit k další zemi s žádostí o pomoc a podporu v jeho válce na Ukrajině,“ řekl Kirby. O posílení bilaterálních vazeb mezi Moskvou a Pchjongjangem informovaly i severokorejské tiskové agentury.

Šojgu doprovázel severokorejského diktátora Kim Čong-una na výstavu zbraní v Pchjongjangu, která byla součástí oslav 70. výročí konce korejské války. Byly zde k vidění i balistické střely s jadernými hlavicemi – navzdory zákazu držení těchto zbraní Radou bezpečnosti OSN.

Mluvčí OSN Stéphane Dujarric zdůraznil, že ačkoli představitelé mezinárodní organizace nebyli schopni okamžitě zanalyzovat to, co přesně bylo v Pchjongjangu k vidění, tak „všechny členské sáty OSN sdílejí stejnou odpovědnost za dodržování rezoluce Rady bezpečnosti.“

Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga už Severní Korea dodala zbraně a munici ruské žoldnéřské Wagnerově skupině. Američtí představitelé následně oznámili, že zbraně byly vyměněny za jídlo.

Kim Čong-un už dříve označil invazi Ruska na Ukrajinu za „svatý boj“ a vyjádřil přání vybudovat spolu s Putinem silný stát. Severokorejská média v tomto kontextu sdělila, že „poukázal i na společný boj za ochranu suverenity, rozvoje a zájmů obou zemí před povýšenými a svévolnými praktikami imperialistů a za realizaci mezinárodní spravedlnosti a míru“.

Analytici se domnívají, že Šojguova návštěva zvyšuje šance na otevřenější podporu ze strany Severní Koreje. Zároveň by mohla naznačovat rostoucí izolaci Ruska.

Severokorejská centrální agentura KCNA se o ruské válce na Ukrajině nezmiňovala, ale citovala ministra obrany Kang Sun-nama, který prohlásil, že Pchjongjang plně podporuje ruskou „bitvu za spravedlnost a ochranu suverenity“.

Společně proti Západu

Šojgu mimo jiné předal Kim Čong-unovi dopis od ruského vůdce Putina. „Silná podpora speciální vojenské operace na Ukrajině ze strany KLDR a solidarita s Ruskem v klíčových mezinárodních otázkách nadále potvrzují náš společný zájem a odhodlání postavit se proti politice Západu, jež brání nastolení multipolárního, spravedlivého světového řádu,“ stálo v něm podle ruské zpravodajské agentury RIA.

Kim Čong-un se během oslav setkal také s členem politbyra čínské komunistické strany Li Chung-čungem. I ten mu podle severokorejských médií předal dopis od svého nadřízeného, prezidenta Si Ťin-pchinga. „Návštěva Li Chung-čunga ukázala Si Ťin-pchingův závazek vůči severokorejsko-čínskému přátelství,“ citovala Kim Čong-una KCNA.  

Podle Arťoma Lukina z ruské federální univerzity Dálného východu byla simultánní návštěva vysokých státních představitelů známkou oživení rusko-čínsko-severokorejské koalice, která původně existovala na přelomu 40. a 50. let.

Setkání v Pchjongjangu pochopitelně nezůstalo bez odezvy, zejména v USA. Zástupce mluvčího amerického ministerstva zahraničí Vedant Patel zdůraznil, že Washington je „extrémně znepokojen“ vazbami mezi Ruskem a Severní Koreou.

„Ruská podpora těchto zakázaných zbrojních programů, účast na přehlídce v Pchjongjangu, neschopnost zasáhnout proti aktivitám KLDR, které se vyhýbají sankcím – to vše jen zdůrazňuje, jak škodlivou se (Moskva) stala v souvislosti se zachováním mezinárodního míru a bezpečnosti,“ pokračoval Patel.

Přestože Severní Korea a Rusko popírají provádění zbrojních transakcí, Spojené státy tvrdí, že Pchjongjang už rakety odeslal.

Někdy dělá šílené věci, říkají Ukrajinci o ukořistěné munici z KLDR

Faktem nicméně je, že severokorejské rakety už paradoxně používá i ukrajinská armáda poté, co se je podařilo ukořistit ruským okupantům. Informoval o tom list Financial Times (FT) s odkazem na prohlášení ukrajinských úřadů.

„Ukořistili jsme jejich tanky, ukořistili jsme jejich vybavení a je velmi reálné, že i toto (využívání severokorejské munice) je výsledek úspěšné vojenské operace ukrajinské armády,“ přiznal poradce ukrajinského ministra obrany Jurij Sak. „Rusko nakupuje různé druhy munice ve všech možných tyraniích, včetně Severní Koreje a Íránu,“ dodal.

Redaktoři FT identifikovali severokorejské zbraně u ukrajinských jednotek obsluhujících raketové systémy Grad ze sovětské éry poblíž Bachmutu.

Ukrajinský velitel dělostřelectva, který se představil jako Ruslan, ovšem konstatoval, že si severokorejskou munici jeho vojáci neoblíbili kvůli její relativně vysoké kazivosti, neboť je známo, že mnohé střely vystřelí špatně nebo nevybuchnou. Většina z nich byla podle označení vyrobena v 80. a 90. letech.

Jeden z příslušníků ukrajinské jednotky novináře varoval, aby se při odpalování severokorejské munice nepřibližovali příliš blízko k raketometu, protože „je velmi nespolehlivá a někdy dělá šílené věci“.

Ruský vůdce Putin před pár týdny upozornil, že k vítězství ve válce potřebuje více moderních zbraní.

Pokračující útoky raketami dlouhého doletu, které v loňském roce způsobily Ukrajině obrovské škody, však jednoznačně ukazují jednu věc: je nereálné očekávat, že Rusku někdy rakety „dojdou“. Navzdory sankcím a vývozním kontrolám je velmi pravděpodobné, že bude i nadále schopno ataků na delší vzdálenost, které způsobí enormní škody ukrajinskému lidu, ekonomice a armádě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 4 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 7 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 10 hhodinami
Načítání...