Afrických lídrů přijelo na ruský summit jen sedmnáct. Putin jim nemá co nabídnout, komentují analytici

Nahrávám video
90’ ČT24 – Snahy Ruska udržet si status světové velmoci
Zdroj: ČT24

Rusko-africký summit v Petrohradě byl kvůli nízké účasti lídrů afrických zemí neúspěchem, shodli se debatující v pořadu 90' ČT24. Na setkání přijelo jen sedmnáct hlav afrických států. Ti navíc podle komentátorů sledovali spíše své mocenské zájmy než snahu spolupracovat s Ruskem.

Podpora afrických zemí je pro Rusko důležitá, v současnosti ale není vysoká, myslí si politický geograf Vladimír Baar. Připomněl, že na summit přijeli státníci hlavně z režimů, kterým Rusko pomáhá, a těch, „které patří mezi nejhorší na světě“.

Baar se domnívá, že s podporou zemí jako je Eritrea, Mali nebo Burkina Faso může Putin počítat, protože mají socialistickou historii a mají autokratické zřízení. „Pak je tu řada zemí, které se snaží využít situace a těžit z toho, že se přikloní na jednu, nebo druhou stranu, třeba Egypt nebo Jižní Afrika,“ říká. Naopak třeba Keňa tíhne spíše k Západu.

Ruský vládce Vladimir Putin slíbil, že do Afriky dodá obilí zadarmo, podle Baara ale kromě toho nemá co nabídnout. Snaží se státy si zavázat, protože ale v této oblasti dochází k častým převratům, nemusí se mu to vyplatit.

Tlak afrických zemí by podle Baara mohl nakonec Putina donutit obnovit černomořskou obilnou dohodu. „Bude muset reagovat na situaci, kterou nečekal. (Rusové) počítali, že lídrů přijede třiačtyřicet, a právě kvůli zrušení obilné dohody tam nebyli.“ V Africe je padesát pět států, na summit ale přijeli lídři jen sedmnácti z nich.

Státníci sledují své zájmy

Ti představitelé, kteří se nakonec rozhodli na summit do Petrohradu přijet, se podle politického geografa Josefa Kučery chtějí pokusit získat něco ve svém mocenském zájmu. Pro některé státy není konflikt na Ukrajině důležitý, dalších se dotkl právě kvůli zrušení dodávek obilí, vysvětlil.

„Pro nedemokratického vládce je konflikt na druhé straně Země nedůležitý, pro ně je důležité se udržet u moci,“ řekl. K Rusku se podle něj mohou přiklánět státy Sahelu, které se obávají o svoji bezpečnost. Bývalé portugalské kolonie k němu už mají blízko, u těch francouzských se to může stát.

Obilná dohoda je pro Afriku důležitá

Afričtí státníci, zejména ti, kteří shromáždili moc do svých rukou, si podle agrárního odborníka Tomáše Maiera dobře uvědomují, že nedostatek jídla může v jejich zemích vyvolat nepokoje. „Řekl bych, že obilná dohoda je jejich priorita. Pro nás to, že neexistuje plynulý obchod, znamená, že se rozkolísají ceny a zdražuje se,“ vysvětlil.

Neprodloužení obilné dohody je ale podle něj největší problém pro Ukrajinu. „Putin myslí tak, že když Ukrajina nechce být jeho spojenec, nebude spojenec ničí. Podle mého názoru z ní chce mít spálenou zemi,“ vysvětlil Maier a dodal, že země potřebuje příjmy z prodeje zemědělských produktů.

Role Turecka

Důležitou roli může hrát také Turecko, které vyváží velkou část obilí z Ukrajiny. Navíc kontroluje Bospor, kde by mohlo zakázat plavbu lodím z Ruska. „Turecko má pravděpodobně největší možnost, jak Rusko ovlivnit,“ podotýká analytička Karolína Lahučká. Země podle ní mají unikátní vztah, Turecko je jediným státem, který je napojený na Západ, ale nepřistoupil na protiruské sankce. A Rusko o tuto výhodu nechce přijít.

Roli může hrát i osobní vztah mezi Putinem a jeho protějškem Receipem Tayyipem Erdoganem. „To, že si každý týden telefonují a jsou schopni vyřešit řadu věcí mimo oficiální diplomatické vztahy a jednání, je něco, s čím na mezinárodní scéně nemáme mnoho zkušeností,“ vysvětlila Lahučká.

Turecko má zájem vést mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem, podle Lahučké proto, že si chce udržet dobré vztahy s oběma státy, vyjednat si lepší pozici pro sebe nejen v těchto zemích, ale i z globálního hlediska.

Čínsko-ruské partnerství

Pro Rusko se stala důležitým partnerem Čína, se kterou udržuje nadstandardní vztahy. Sinolog Martin Hála upozornil, že země nezaložily vojenskou alianci, ale udržují partnerství založené na společných zájmech.

Pro Čínu je velmi důležitá potravinová bezpečnost, zrušení vývozu ukrajinského obilí proto nevidí ráda, myslí si Hála. Nečeká ale od Pekingu velký tlak na obnovení černomořské dohody.

Nevalná účast na africkém summitu podle Hály pravděpodobně vzbudí v Číně pozornost. „Je to asi znamení, že ten ruský partner nemusí být vždy spolehlivý. Ostatně podobné diskuze zaznívaly v Číně v souvislosti s nepodařeným pučem wagnerovců,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 12 mminutami

„Odplata made in USA.“ Američané nasadili kopie íránských dronů

Americké drony LUCAS – Low-cost Uncrewed Combat Attack System – vznikly jako kopie íránských kamikadze dronů Šáhed a nyní je USA posílají proti Teheránu a dalším městům v rámci útoku na Írán. Podle amerického velitelství CETCOM, které je odpovědné za oblast Blízkého východu, drony LUCAS přináší „odplatu made in USA“. Za jejich vznikem stojí poptávka po levné technologii, kterou lze rychle nasadit na bojišti.
14:21Aktualizovánopřed 17 mminutami

V Íránu půjde o delší operaci, avizoval Caine. Podle Hegsetha nebude nekonečná

Americko-izraelská operace proti Íránu pokračuje. Podle ministra obrany USA Peta Hegsetha Spojené státy válku nezačaly, ale za prezidenta Donalda Trumpa ji ukončí. Jejich cílem nebylo změnit režim, ač k tomu již došlo, poznamenal s tím, že „nyní je chvíle Íránců“. Útoky na Írán podle něj nepovedou k nekonečné válce, cílem je zničit jeho rakety, námořnictvo a bezpečnostní infrastrukturu. Postup komentoval i šéf sboru náčelníků štábů Dan Caine, který zopakoval Trumpova slova o tom, že operace bude „delší“. Očekává další ztráty na americké straně.
14:03Aktualizovánopřed 36 mminutami

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 39 mminutami

Česko vyšle dva airbusy, aby vyzvedly lidi z Egypta a Jordánska, řekl Babiš

Český armádní airbus odletí do Egypta z Prahy v pondělí ve 14:00, stejně tak jeden letoun Casa. Airbus by měl do egyptského Šarm aš-Šajchu doletět v 19:00, o hodinu později by měl odletět zpět do Česka. Casa by měla do Egypta doletět ve 22:30. Druhý, menší airbus s kapacitou 42 osob odletí do Jordánska v 17:00, kde má přistát v Ammánu ve 23:00 a o hodinu později poletí zpět, oznámil na pondělní tiskové konferenci premiér Andrej Babiš (ANO). Kabinet tak reagoval na aktuální dění na Blízkém východě.
01:38Aktualizovánopřed 41 mminutami

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných

Nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, informovalo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které citovala agentura Reuters. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Hizballáh předtím podle Reuters zaútočil v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel zaútočily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny komodit kvůli útoku na Írán rostou. Plyn pro Evropu zdražil o polovinu

Ceny ropy se v pondělí prudce zvyšují kvůli obavám, že americko-izraelské útoky na Írán povedou k omezení dodávek suroviny na trh. Severomořský Brent se dostal nad 82 dolarů (zhruba 1684 korun) za barel, než růst mírně polevil. Íránské odvetné útoky totiž narušily lodní dopravu Hormuzským průlivem, který je klíčový pro vývoz ropy z Blízkého východu. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh vzrostla téměř o padesát procent na téměř 48 eur (1160 korun) za megawatthodinu. Akcie naopak padají.
07:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinu opět zasáhly drony, Rusko mluví o útoku na Novorossijsk

Ukrajina v noci na pondělí znovu čelila útokům. Rusové v Kryvém Rihu v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti podle místních činitelů zasáhli dopravní podnik. Na jiném místě stejného regionu ruská armáda při útoku zabila pětapadesátiletého muže, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Hanža. V Černihivské oblasti nepřežila ruský útok postarší žena, řekl šéf tamní správy Vjačeslav Čaus. Ukrajinské drony podle Ruska útočily na přístav Novorossijsk, místní úřady hlásí pět zraněných. Po útoku tam vzplanul terminál s palivem, uvedla ruská služba BBC. Kyjev se k útoku oficiálně nevyjádřil.
10:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou
Načítání...