Afrických lídrů přijelo na ruský summit jen sedmnáct. Putin jim nemá co nabídnout, komentují analytici

Nahrávám video

Rusko-africký summit v Petrohradě byl kvůli nízké účasti lídrů afrických zemí neúspěchem, shodli se debatující v pořadu 90' ČT24. Na setkání přijelo jen sedmnáct hlav afrických států. Ti navíc podle komentátorů sledovali spíše své mocenské zájmy než snahu spolupracovat s Ruskem.

Podpora afrických zemí je pro Rusko důležitá, v současnosti ale není vysoká, myslí si politický geograf Vladimír Baar. Připomněl, že na summit přijeli státníci hlavně z režimů, kterým Rusko pomáhá, a těch, „které patří mezi nejhorší na světě“.

Baar se domnívá, že s podporou zemí jako je Eritrea, Mali nebo Burkina Faso může Putin počítat, protože mají socialistickou historii a mají autokratické zřízení. „Pak je tu řada zemí, které se snaží využít situace a těžit z toho, že se přikloní na jednu, nebo druhou stranu, třeba Egypt nebo Jižní Afrika,“ říká. Naopak třeba Keňa tíhne spíše k Západu.

Ruský vládce Vladimir Putin slíbil, že do Afriky dodá obilí zadarmo, podle Baara ale kromě toho nemá co nabídnout. Snaží se státy si zavázat, protože ale v této oblasti dochází k častým převratům, nemusí se mu to vyplatit.

Tlak afrických zemí by podle Baara mohl nakonec Putina donutit obnovit černomořskou obilnou dohodu. „Bude muset reagovat na situaci, kterou nečekal. (Rusové) počítali, že lídrů přijede třiačtyřicet, a právě kvůli zrušení obilné dohody tam nebyli.“ V Africe je padesát pět států, na summit ale přijeli lídři jen sedmnácti z nich.

Státníci sledují své zájmy

Ti představitelé, kteří se nakonec rozhodli na summit do Petrohradu přijet, se podle politického geografa Josefa Kučery chtějí pokusit získat něco ve svém mocenském zájmu. Pro některé státy není konflikt na Ukrajině důležitý, dalších se dotkl právě kvůli zrušení dodávek obilí, vysvětlil.

„Pro nedemokratického vládce je konflikt na druhé straně Země nedůležitý, pro ně je důležité se udržet u moci,“ řekl. K Rusku se podle něj mohou přiklánět státy Sahelu, které se obávají o svoji bezpečnost. Bývalé portugalské kolonie k němu už mají blízko, u těch francouzských se to může stát.

Obilná dohoda je pro Afriku důležitá

Afričtí státníci, zejména ti, kteří shromáždili moc do svých rukou, si podle agrárního odborníka Tomáše Maiera dobře uvědomují, že nedostatek jídla může v jejich zemích vyvolat nepokoje. „Řekl bych, že obilná dohoda je jejich priorita. Pro nás to, že neexistuje plynulý obchod, znamená, že se rozkolísají ceny a zdražuje se,“ vysvětlil.

Neprodloužení obilné dohody je ale podle něj největší problém pro Ukrajinu. „Putin myslí tak, že když Ukrajina nechce být jeho spojenec, nebude spojenec ničí. Podle mého názoru z ní chce mít spálenou zemi,“ vysvětlil Maier a dodal, že země potřebuje příjmy z prodeje zemědělských produktů.

Role Turecka

Důležitou roli může hrát také Turecko, které vyváží velkou část obilí z Ukrajiny. Navíc kontroluje Bospor, kde by mohlo zakázat plavbu lodím z Ruska. „Turecko má pravděpodobně největší možnost, jak Rusko ovlivnit,“ podotýká analytička Karolína Lahučká. Země podle ní mají unikátní vztah, Turecko je jediným státem, který je napojený na Západ, ale nepřistoupil na protiruské sankce. A Rusko o tuto výhodu nechce přijít.

Roli může hrát i osobní vztah mezi Putinem a jeho protějškem Receipem Tayyipem Erdoganem. „To, že si každý týden telefonují a jsou schopni vyřešit řadu věcí mimo oficiální diplomatické vztahy a jednání, je něco, s čím na mezinárodní scéně nemáme mnoho zkušeností,“ vysvětlila Lahučká.

Turecko má zájem vést mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem, podle Lahučké proto, že si chce udržet dobré vztahy s oběma státy, vyjednat si lepší pozici pro sebe nejen v těchto zemích, ale i z globálního hlediska.

Čínsko-ruské partnerství

Pro Rusko se stala důležitým partnerem Čína, se kterou udržuje nadstandardní vztahy. Sinolog Martin Hála upozornil, že země nezaložily vojenskou alianci, ale udržují partnerství založené na společných zájmech.

Pro Čínu je velmi důležitá potravinová bezpečnost, zrušení vývozu ukrajinského obilí proto nevidí ráda, myslí si Hála. Nečeká ale od Pekingu velký tlak na obnovení černomořské dohody.

Nevalná účast na africkém summitu podle Hály pravděpodobně vzbudí v Číně pozornost. „Je to asi znamení, že ten ruský partner nemusí být vždy spolehlivý. Ostatně podobné diskuze zaznívaly v Číně v souvislosti s nepodařeným pučem wagnerovců,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 58 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled