Recep Tayyip Erdoğan

Turecká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o pět procentních bodů na čtyřicet procent. Měnový výbor tak pokračuje ve zpřísňování měnové politiky, aby snížil vysokou inflaci. Centrální banka to oznámila v tiskové zprávě. Turecko má nyní zdaleka nejvyšší úrokové sazby v Evropě.

Arabské a islámské země ve společném prohlášení na svém mimořádném summitu v Rijádu vyzvaly k ukončení bojů v Pásmu Gazy a vpuštění humanitární pomoci do oblasti. Zároveň odsoudily „izraelskou agresi v Gaze“ a uvedly, že Izrael páchá v pásmu válečné zločiny. Muslimské státy proto mimo jiné požadují zastavení vývozu zbraní do Izraele, informovala agentura Reuters. Izrael provádí v Pásmu Gazy vojenskou operaci v reakci na krvavý útok teroristického hnutí Hamás ze začátku října. V Londýně mezitím podle BBC pochodovalo kolem 300 tisíc lidí, kteří požadují příměří v Pásmu Gazy. Agentura Reuters hovoří o stovce tisíc účastníků. Policie prý zatkla 82 lidí, kteří se proti demonstrujícím stavěli.

Izraelské obranné síly pokračují v útocích na Pásmo Gazy. Armáda židovského státu informovala o pozemním postupu. Podle údajů z Gazy podnikla v noci také vzdušné útoky, které cílily nejen na sever území, ale i na jeho jih, kam Izrael doporučil civilistům, aby se přesunuli. Konkrétní tvrzení jednotlivých stran konfliktu o průběhu bojů však nelze nezávisle ověřit. Americký ministr zahraničí Antony Blinken jednal s arabskými protějšky v Jordánsku, varoval před hrozbou rozšíření konfliktu.

Demonstranti v západní Evropě i v muslimských zemích vyjadřovali podporu Palestincům. Protesty, které odmítaly izraelskou operaci proti teroristům z Hamásu, proběhly v Amsterdamu, Kolíně nad Rýnem i v Praze, na podporu Palestiny se lidé sešli i v Istanbulu a v Rabatu.

Cenu Václava Havla za letošní rok získal turecký disident a filantrop Osman Kavala. V pondělí o tom informovala agentura AFP. Ocenění od roku 2013 uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Ankara rozhodnutí kritizovala.

V jihošpanělské Granadě se koná summit Evropského politického společenství (EPC), jehož se zúčastní přes čtyři desítky šéfů států a vlád evropských zemí. Na setkání promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který prohlásil, že díky Ukrajině se vojáci evropských zemí nemusí bránit Rusku. EPC je mezivládní fórum evropských zemí, které vzniklo loni na jaře několik měsíců po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Českou republiku na setkání zastupuje premiér Petr Fiala (ODS).

Ukrajinské síly ráno u Sevastopolu na anektovaném Krymu zasáhly velitelské stanoviště ruské Černomořské flotily. Podle agentury Reuters to uvedla ukrajinská armáda. Šéf Sevastopolu Michail Razvožajev informoval nejprve o dronových útocích, později upřesnil, že na poloostrov zaútočily rakety. Incident hlásí i ruské černomořské letovisko Soči, kde hořelo ve skladu paliv a maziv nedaleko tamního letiště. Podle telegramového kanálu Baza požár způsobil útok bezpilotního letounu, který udeřil stylem kamikadze. Naopak ruské drony zasáhly v noci na středu ropnou rafinerii v Kremenčuku v centrální části Ukrajiny a způsobily tam požár.

V New Yorku začala všeobecná rozprava 78. zasedání Valného shromáždění OSN. Zahájil ji generální tajemník OSN António Guterres, jenž zdůraznil, že ve světě narůstá geopolitické napětí. Americký prezident Joe Biden poté uvedl, že soupeření s Čínou nesmí přerůst v konflikt. Vyjádřil se i k ruské invazi na Ukrajinu – jedině Rusko podle něj stojí v cestě míru. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj apeloval na to, že je třeba agresora porazit, aby se svět mohl soustředit na palčivější problémy. Za Česko se zasedání účastní prezident Petr Pavel s projevem kolem 00:45 SELČ.

Guvernér Istanbulu Davut Gül zakázal konzumaci alkoholu na veřejných prostranstvích. Úřady to zdůvodňují veřejným pořádkem a zdravím. Kritici islamistické Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) naopak restrikce na výrobu, prodej a konzumaci alkoholu vnímají jako omezování osobní svobody. Nejistotě čelí například vinaři, které zároveň trápí dopady dvou krizí – ekonomické a klimatické.

Politici z celého světa vyjadřují soustrast Maroku, kde zemětřesení zabilo stovky lidí. Silné otřesy poničily mnoho budov v Marrákeši i v dalších městech, včetně těch historických. Organizace OSN a řada státníků chtějí Maroku poskytnout podporu. Pomoc nabízí také český premiér Petr Fiala (ODS). Do Maroka večer odletí dvoučlenný tým hasičů, který dohodne případné nasazení českých záchranářů. Přepravu by zabezpečila česká armáda.

Vztahy Řecka a Turecka jsou dlouhodobě komplikované. Letos uplynulo 100 let od vzájemné výměny půldruhého milionu obyvatel po řecké porážce v turecké válce za nezávislost. Jednou z mála výjimek byla Gökceada, řecky Imbros – největší ostrov Turecka. Místo, které ztratilo původní název a málem i obyvatele.

Rusko v noci provedlo vzdušný útok na jeden z velkých ukrajinských přístavů pro vývoz obilí. Uvedli to podle agentury Reuters ukrajinští představitelé. Zpráva o útoku na přístav Izmajil na Dunaji přišla jen několik hodin před plánovanými rozhovory ruského prezidenta Vladimira Putina s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Nad Oděskou oblastí, kde se tento přístav nachází, ukrajinská protiletecká obrana sestřelila 17 dronů íránské výroby, uvedl ráno šéf regionu Oleh Kiper a armádní činitelé.

Rusko-africký summit v Petrohradě byl kvůli nízké účasti lídrů afrických zemí neúspěchem, shodli se debatující v pořadu 90' ČT24. Na setkání přijelo jen sedmnáct hlav afrických států. Ti navíc podle komentátorů sledovali spíše své mocenské zájmy než snahu spolupracovat s Ruskem.

Turecký parlament ratifikuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance nejdříve v říjnu, až se poslanci znovu sejdou. Po summitu NATO ve Vilniusu to ve středu prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jehož citovala agentura Reuters. Důvodem jsou podle něj parlamentní prázdniny. Slíbil, že o ratifikaci budou poslanci jednat co nejdřív. Zároveň vyjádřil přání nakoupit stíhačky F-16 od USA a varoval Švédsko před dalšími útoky na korán. Švédské úřady v rámci svobody slova nezasahují proti jednotlivcům, kteří knihu veřejně pálí.

Podle poradce vedoucího kanceláře prezidenta Ukrajiny Mychajla Podoljaka je summit Severoatlantické aliance ve Vilniusu historickým okamžikem. NATO se podle něj konečně stane suverénní organizací, která se neřídí názory Ruska. Bude také mít příležitost prohlásit Ukrajinu za nedílnou součást Aliance.

Turecká centrální banka ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 6,5 procentního bodu na 15 procent. Naznačila tím posun k tradičnějším hospodářským opatřením proti nebývale vysoké inflaci. Kvůli tlaku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana banka úroky dříve snižovala. Obrat v přístupu nastal poté, co Erdogan jmenoval do čela banky a ministerstva financí dva mezinárodně uznávané odborníky.

Moskva se podle švédské vojenské zpravodajské služby snaží různými způsoby zabránit členství této skandinávské země v NATO. Konkrétní operace ale nezmínila. Pod žádostí Stockholmu o členství v NATO ještě chybí souhlas Maďarska a Turecka. Právě delegace z Ankary má se svými švédskými protějšky o věci jednat příští týden.

Zubaři z různých koutů světa ordinují na řadě míst v Česku. Třeba do Studené na jihu Čech se přistěhovala zubní lékařka původem z Brazílie. Podle České stomatologické komory přibývá zemí, které se zaměřují na podporu studia stomatologie a chtějí vystudované lékaře posílat do zahraničí.

Všechny členské státy NATO souhlasí s tím, že se Ukrajina stane členem Aliance, prohlásil ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Alianční země také Ukrajinu podporují v její obraně proti ruské ozbrojené agresi a vytrvají v tom tak dlouho, jak to bude potřeba, dodal před zahájením neformálního jednání ministrů zahraničí NATO, které se koná v Norsku. Generální tajemník také oznámil, že brzy pojede do Turecka, aby tam diskutoval o členství Švédska v NATO.

Ke třetímu mandátu Recepu Tayyipu Erdoganovi poblahopřál i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vztahy obou černomořských zemí jsou důležité. Ankara hraje prostředníka při dojednávání humanitárního koridoru ukrajinského zrna. Vedle toho také člen Severoatlantické aliance silně těží i z výhodných ekonomických vazeb na Moskvu.

Turecká opozice vyslala do boje o prezidentský palác šéfa Republikánské lidové strany (CHP) Kemala Kilicdaroglua. Zarytý kritik Recepa Tyyipa Erdogana je alevita a pochází z chudých poměrů; během kampaně natáčí videa ze své opotřebované kuchyně. Kilicdaroglu chce návrat k parlamentnímu systému, oživit demokracii a snížit inflaci. Kritici mají obavy z jeho obezřetného přístupu ke Kurdům či plánu vrátit miliony uprchlíků do Sýrie. Výrazné změny v diplomacii experti neočekávají – Turecku půjde i dál hlavně o jeho vlastní zájmy.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan začínal po roce 2000 jako prozápadní politik a úspěšný reformátor, postupně však nařizoval čím dál více represí. Erdogan nechal proniknout islám do politiky a Turecko orientoval na Východ. Během dvou dekád změnil zemi více než kterýkoli jiný lídr od dob otce republiky Mustafy Kemala Atatürka. Výhru v květnových volbách ale jistou nemá; řada obyvatel ho viní z prudkého zdražování i ničivých důsledků zemětřesení. Snahám o obnovu osmanského vlivu v zahraničí včetně vojenských intervencí se věnuje druhá část Erdoganova profilu.

Turecko si během dvou dekád s Recepem Tyyipem Erdoganem v čele země udrželo vlivný hlas v zahraničí díky své strategické poloze mezi Evropou a Asií a druhé nejsilnější armádě v NATO. I nadále zůstává ekonomicky a politicky propojeno s Evropou ve větší míře než jeho blízkovýchodní sousedé. Díky úzkým vazbám na Rusko funguje jako neutrální hráč. Erdogan však v rámci své vize šíření osmanského vlivu nařídil i krvavé vojenské intervence včetně úderů na Kurdy, jež šokovaly Západ. Prezidentovu odkazu na domácím poli se věnuje druhá část profilu.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který kvůli náhlým zdravotním obtížím ve středu přerušil předvolební kampaň, zrušil i část svého programu plánovaného na čtvrtek. Neobjeví se na shromáždění ve městě Mersin, oznámil místopředseda jeho Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) Erkan Kandemir. Erdoganův mluvčí ve čtvrtek kategoricky popřel zvěsti ze sociálních sítí, že prezident utrpěl infarkt.