Moskva se podle švédské vojenské zpravodajské služby snaží různými způsoby zabránit členství této skandinávské země v NATO. Konkrétní operace ale nezmínila. Pod žádostí Stockholmu o členství v NATO ještě chybí souhlas Maďarska a Turecka. Právě delegace z Ankary má se svými švédskými protějšky o věci jednat příští týden.
V případě švédského členství v NATO se hraje o čas. Na tahu je turecký prezident
Události: Švédské členství v NATO (zdroj: ČT24)
Na začátku června se ve Stockholmu konala demonstrace proti členství Švédska v NATO za doprovodu vlajek Strany kurdských pracujících (PKK), kterou státy Evropské unie včetně Švédska řadí mezi teroristické organizace.
„Víme, že nás Erdogan sleduje a bude velmi naštvaný, stejně jako po minulých akcích. Jeho odpověď bude zřejmě stejná a vstup Švédska do NATO znovu odloží,“ míní mluvčí organizace demonstrující proti členství Švédska v NATO Tomas Pettersson.
Bouřlivá reakce tentokrát nepřišla. Naopak, Ankara může k řadě konkrétních kroků švédských úřadů připočítat historicky první obvinění ve Švédsku žijícího emigranta z Turecka ze shánění peněz právě pro zakázanou PKK.
Společná cvičení
„Švédské a turecké tajné služby, justice a policie spolupracují v boji proti terorismu a myslím, že švédská policie se teď zaměří na PKK víc než kdy předtím,“ sděluje ředitel Institutu tureckých studií ze Stockholmské univerzity Paul Levin.
Podle analytika ze Stockholmské univerzity je na tahu turecký prezident. Stejně se po inauguraci znovuzvolené hlavy státu v Ankaře vyjádřil i generální tajemník NATO. „Švédsko k rozptýlení obav Turecka podniklo konkrétní a výrazné kroky,“ sdělil na začátku června generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Stoltenberga tlačí čas. Švédské ozbrojené síly už s Aliancí absolvují společná cvičení. Jako jejich oficiální součást by je vedení NATO chtělo představit už za měsíc na summitu v Litvě. Pozorovatelé zmiňují, že v postupu Ankary nehrají roli jen jednání se Švédskem, ale také vztahy s Washingtonem a ochota Erdogana jít do konfliktu.