TÉMA

Skandinávie

Bereme ho jako samozřejmost, říká o masové oblibě houbaření v Česku expert

„Houbaření je u nás velmi rozšířené, ale v Evropě i ve světě najdeme řadu národů, kde je tomu stejně,“ řekl ředitel Etnologického ústavu Akademie věd České republiky Jiří Woitsch. Nejtypičtější pro vztah Čechů k houbaření je podle něj to, že se ze sběru hub stala volnočasová masová aktivita. „Jiné houbařící národy se věnují jejich sběru spíše proto, že je chtějí jíst. U nás chodíme do lesa na houby, protože nás to baví. A dost často chodí i lidé, kteří ani houby nejedí,“ dodal expert.
19. 10. 2024|

Češi jako přeborníci v první pomoci. Většina oživuje před příjezdem záchranářů

Čechy a spolu s nimi ještě obyvatele skandinávských států zdobí jedna ctnost. Mohou se pochlubit nejvyšší ochotou a taky schopností poskytnout první pomoc. Například resuscitaci ještě před příjezdem záchranky nebo policie provede osm z deseti svědků neštěstí. Napomáhá tomu osvěta a také kurzy a školení, které v tuzemsku probíhají už i na školách.
19. 10. 2024|

HPV virus trápil už neandertálce. Studie ukázala benefity větší proočkovanosti

Česká republika zaostává v boji proti viru HPV, který způsobuje několik druhů potenciálně smrtelných nádorů. Zejména ve srovnání se severskými zeměmi, které jsou na nejlepší cestě, aby tam tato nemoc už nezabíjela vůbec. Studie vědců z Fakulty biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze se pokusila zjistit, jak moc se větší proočkovanost vyplatí, ať už z hlediska počtu let dožitých ve zdraví, tak nákladů na případnou léčbu.
1. 7. 2024Aktualizováno1. 7. 2024|

Nejdelší pravěká mohyla v Evropě se našla na Hradecku. Měří skoro 200 metrů

Archeologové na Hradecku objevili zřejmě nejdelší pravěkou mohylu v Evropě. Má až 190 metrů. Jde o jeden z nálezů v trase budoucí dálnice D35 u Hradce Králové.
17. 6. 2024|

Smrt mohl přinést i polibek. Vědci popsali, jaké nemoci mučily naše předky

Když se lidé poprvé usadili a začali se věnovat zemědělství, změnilo to nejen jejich stravu, ale také to přineslo do té doby neznámé zdravotní hrozby. Konkrétně záplavu bakterií, proti nimž tehdejší kultury neměly obranu.
27. 3. 2024|

Polární liška se vrací do skandinávské přírody. Kvůli změně klimatu však nemá dostatek potravy

Do skandinávské přírody se velmi pomalu vrací polární liška. Norsko má na podporu její populace státem dotovaný program. Jeho úsilí ale maří změna klimatu. Kvůli ní ze severu mizí drobní hlodavci, vyhledávaná potrava lišek. Nově vypouštěné mladé kusy se tak musí trvale dokrmovat.
2. 3. 2024|

Do Česka přijdou silné mrazy. Bude sněžit a hrozí silný vítr, varovali meteorologové

V jižních Čechách začne zřejmě v noci na neděli hustě sněžit, uvádí sobotní výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), podle níž lze očekávat, že na Českokrumlovsku, Vimpersku a Prachaticku v neděli napadne až 25 centimetrů sněhu. V dalších částech jižních Čech, na Plzeňsku, v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji spadne až 15 centimetrů sněhu. Meteorologové varují také před silným větrem, závějemi a vznikem náledí. Teploty v Česku začnou podle meteorologů klesat a zůstanou pod nulou, nejchladněji – až minus 25 stupňů Celsia – mohou výjimečně ukázat teploměry v noci na úterý.
6. 1. 2024Aktualizováno6. 1. 2024|

Skandinávii zasáhla sněhová bouře. V mnoha místech zasahovaly záchranné služby

Skandinávské země zasáhla silná sněhová bouře a ochromila dopravu. Norské město Kristiansand zrušilo veřejné autobusy, ve Švédsku a Dánsku záchranné služby evakuovaly řidiče ze stovek aut, která uvázla na zasněžených dálnicích. Ve Švédské vesnici Kvikkjokk navíc byla v noci na středu zaznamenána teplota -43,6 stupně Celsia, což je dle švédského meteorologického úřadu nejchladnější teplota za měsíc leden za posledních 25 let.
4. 1. 2024|

Česko čekají mrazivé dny a noci. Do Evropy pronikne ledový vzduch ze severu

O víkendu se prudce ochladí. Od neděle budou panovat celodenní mrazy, v noci teploty klesnou až k patnácti stupňům pod nulou. Během týdne se pak ale začne pomalu oteplovat.
3. 1. 2024|

Doba bobrová. Vědci popsali, jak moc pomohl mladému lidstvu jeden druh zvířete

Bobři byli jedním ze základů, na nichž vyrostla civilizace ve střední a severní Evropě, ukazuje nový výzkum nizozemských vědců. Popsali, jak zásadní byl vliv těchto savců na život lidí v minulosti.
18. 10. 2023|

Norsko zažívá „krizi celostátních rozměrů“. Voda zatopila i elektrárnu, hlavní silnice z Osla jsou uzavřené

V Norsku se částečně zhroutila hráz přehrady u vodní elektrárny na největší řece Glomma. Obyvatele obcí pod přehradou v Braskereidfossu úřady včas dostaly do bezpečí. Elektrárna je zatopená a mimo provoz. Kvůli intenzivním dešťům byly během posledního dne evakuovány stovky lidí z regionu severně od Osla. Podle norského listu Aftenposten je v současné době téměř nemožné dostat se z východu na západ a z jihu na sever země. Pod vodou je i rybářský přístav ve švédském Göteborgu, píše agentura AP.
9. 8. 2023Aktualizováno9. 8. 2023|

Dánsko a Švédsko řeší, jak zakázat protesty spojené s pálením koránu. Bojí se o bezpečnost

Dvojice mužů v pondělí spálila korán před švédským parlamentem ve Stockholmu. Dánská vláda předtím oznámila, že prozkoumá právní cesty, jak za určitých okolností zastavit protesty zahrnující pálení svatých textů, napsal list The Guardian s odkazem na kabinet premiérky Mette Frederiksenové. Podle Kodaně podobné protesty nahrávají extremistům a mohou mít pro Dánsko „významné negativní důsledky“. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan o víkendu vyzval Švédsko a Dánsko, aby podnikly konkrétní kroky a zabránily dalším případům pálení koránu, které letos vyvolaly v muslimském světě velké pobouření.
31. 7. 2023Aktualizováno31. 7. 2023|

Vlny veder už nepřicházejí jednou za půlstoletí, Evropa je zažívá co pět let, spočítali čeští výzkumníci

Změny klimatu způsobují častější, intenzivnější a delší vlny veder. Zatímco dříve se extrémně silná vedra opakovala zhruba jednou za půlstoletí, v současnosti mohou nastat v průměru každých pět let. Z deseti největších vln veder na evropském kontinentě od roku 1950 jich sedm připadá na posledních dvacet let, ukázal český výzkum.
17. 7. 2023|

V lese u Hradce Králové mají běžci nový okruh ze štěpky a pilin. Podobné jsou ve Skandinávii

V městských lesích u Hradce Králové mají běžci nově k dispozici osm set metrů dlouhý okruh s měkkým přírodním povrchem ze štěpky a pilin. Jeho tvůrci se inspirovali podobnými okruhy ve Skandinávii, oblíbené jsou takové tratě ve Švýcarsku či Německu.
11. 7. 2023|

V případě švédského členství v NATO se hraje o čas. Na tahu je turecký prezident

Moskva se podle švédské vojenské zpravodajské služby snaží různými způsoby zabránit členství této skandinávské země v NATO. Konkrétní operace ale nezmínila. Pod žádostí Stockholmu o členství v NATO ještě chybí souhlas Maďarska a Turecka. Právě delegace z Ankary má se svými švédskými protějšky o věci jednat příští týden.
12. 6. 2023|

Osmiletá školačka našla vzácný archeologický artefakt

Významné archeologické objevy bývají nejčastěji výsledkem mnohaletého pečlivého výzkumu s využitím špičkovým vědeckých metod. Anebo k nim dojde naprostou náhodou, jako nyní v Norsku.
29. 5. 2023|

Jsou zde první předpovědi pro letošní léto. Jaké se čekají teploty a kolik má napršet?

Meteorologové vydávají první předpovědi letošního léta. Vyplývá z nich, že by mělo být i v České republice nadprůměrně teplo, zejména v červnu a srpnu.
29. 5. 2023|

Finsko se stalo 31. členem NATO

Finsko se v úterý stalo 31. členem NATO a završilo tak historický posun ve své  bezpečnostní politice vyvolaný ruskou invazí na Ukrajinu. Po mnoha letech neutrality vstoupilo do vojenské Aliance. Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto zakončil přístupový proces předáním oficiálního dokumentu americkému ministru zahraničí Antonymu Blinkenovi v bruselském sídle NATO. Před sídlem Aliance byla vyvěšena finská vlajka. Za historickou chvíli pro bezpečnost Evropy označil finský vstup do NATO český premiér Petr Fiala. Americký prezident Joe Biden uvítal členství Finska a uvedl, že se těší na přijetí Švédska.
4. 4. 2023Aktualizováno4. 4. 2023|

Několik desetiletí neutrality pro Švédsko končí. Jeho cesta do NATO ale ještě není u konce

V úterý se k Severoatlantické alianci (NATO) připojilo Finsko, pro sousední Švédsko ale čekání pokračuje. Jeho vstup do NATO i nadále blokují Turecko a Maďarsko. Vlády obou zemí se kandidatury skandinávské země rozhodly využít k vlastním politickým cílům.
4. 4. 2023Aktualizováno4. 4. 2023|

Muž, který mluvil do cihly. Před půlstoletím mobil poprvé propojil volající

Když americký vývojář Martin Cooper před padesáti lety uskutečnil první hovor přes mobilní telefon, běžní lidé netušili, co se děje. Od té doby se ale tyto přístroje rozšířily po celém světě a dnes jich existuje asi šestnáct miliard.
3. 4. 2023|

Navýšení výroby munice nám komplikuje TikTok, stěžuje si norská firma. Datové centrum podle ní spotřebovává moc energie

Norský výrobce munice si stěžuje, že nemůže dostatečně rozšířit výrobu, kterou vyžadují vyšší dodávky zbraní pro ukrajinské vojáky. Většinu elektřiny, která je nutná pro fungování továrny ve středním Norsku, totiž podle něj spotřebovává nedaleké datové centrum sociální sítě TikTok.
28. 3. 2023|

Maďarská prezidentka vyzvala poslance, aby schválili rozšíření NATO. Souhlas přidal finský parlament

Maďarská prezidentka Katalin Nováková vybídla zákonodárce, aby ratifikovali vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance „co nejdříve“. Zástupci vládnoucí strany Fidesz uvedli, že tak učiní. V maďarském parlamentu, kde příslušné návrhy na měsíce uvízly, debata o ratifikaci začala ve středu. Maďarsko s Tureckem jsou posledními zeměmi třicetičlenné Aliance, které vstup dvojice skandinávských zemí dosud neschválily. Finský parlament ve středu schválil zákon, jenž zemi členství v NATO umožňuje.
1. 3. 2023Aktualizováno1. 3. 2023|

S vikingy do Británie připluli psi a koně. Nájezdníci je měli rádi, naznačila analýza kostí

Vikingové, kteří se plavili ze Skandinávie do Británie, s sebou podle analýzy kostních pozůstatků přivezli koně, psy a možná i prasata. Vědci přitom dříve předpokládali, že po připlutí kradli zvířata z vesnic. Informoval o tom server BBC News, podle kterého nové nálezy poskytují důkazy, že tito Seveřané měli ke zvířatům blízký vztah a cestovali s nimi.
6. 2. 2023|

Norští archeologové našli možná nejstarší runový kámen na světě. Pro nápis zatím nemají vysvětlení

Archeologové v Norsku našli runový kámen, o němž tvrdí, že je nejstarší na světě. Podle nich mohou být nápisy na kameni až dva tisíce let staré. Muzeum kulturních dějin v Oslu uvedlo, že na plochém pískovci hnědavé barvy jsou vyryty znaky, které „patří k nejstarším nalezeným runovým nápisům na světě“. „Jde o nejstarší runový kámen, který je možné datovat,“ konstatovalo muzeum.
17. 1. 2023|