Skandinávie strana 2 z 3

Turecký souhlas se vstupem Švédska a Finska do NATO většina členských zemí na summitu v Madridu uvítala. Jiný názor mají často Kurdové v exilu. Obávají se, že severské země už k nim nebudou tak vstřícné jako dosud. Mnozí totiž utekli před pronásledováním ze strany turecké vlády. Vztahy jsou napjaté dlouhodobě, Kurdové žijící na východě Turecka by si většinou přáli autonomii nebo samostatnost, vláda v Ankaře tyto snahy potlačuje a užívá při tom i násilné metody.

Představitelé členských zemí NATO se na summitu v Madridu zavázali zajistit dodatečné síly rychlé reakce pro své východní křídlo. V nově schválené strategické koncepci oznámili, že chystají stupňování praktické podpory Ukrajině a v dokumentu označili Ruskou federaci za přímou hrozbu pro celý blok. Aliance se během středy shodla také na oficiálním pozvání Švédska a Finska do NATO. Americký prezident Joe Biden na úvod summitu oznámil posílení sil USA v Evropě, a to o stíhačky v Británii, torpédoborce ve Španělsku a armádní velitelství v Polsku.

Turecko souhlasilo s podporou členství Finska a Švédska v Severoatlantické alianci. Změna tureckého postoje přišla na madridském summitu podle finského prezidenta Sauliho Niinistöa poté, co tato trojice zemí podepsala společné memorandum, které obavy Turecka řeší. Souhlas Turecka se vstupem severských zemí do Aliance potvrdil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Jednání mezi Tureckem a zástupci Finska a Švédska ohledně členství v Severoatlantické alianci nebyla na očekávané úrovni, řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara podle něj nemůže souhlasit s tím, aby do NATO vstoupily země, které podporují terorismus. V neděli o tom informovala turecká televizní stanice TRT Haber. V neděli také jednaly státy Evropské unie o ropném embargu. Před pondělním summitem ale nenašly shodu.

Středeční jednání mezi Tureckem, Finskem a Švédskem o rozšíření NATO nepřinesla výraznější pokrok a datum dalších rozhovorů strany zatím nestanovily. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na své zdroje v turecké vládě. Dvojice severských zemí se chce k NATO přidat z obav o vlastní bezpečnost kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Turecko cítí dopady války spíš v hospodářské rovině, neboť prohloubila tamní už tak tíživou ekonomickou situaci.

Premiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu na zámku v Lánech setkal s prezidentem Milošem Zemanem, aby probrali českou zahraniční politiku. Hovořili o českém předsednictví v Evropské unii, o válce na Ukrajině, energetické bezpečnosti i o plánovaném vstupu Finska a Švédska do NATO. Fiala po jednání s prezidentem uvedl, že nemá žádné signály o tom, že by byl Zeman proti rozšíření Aliance. Premiér s prezidentem se shodli například na tom, že má Česko i nadále pomáhat Ukrajině i uprchlíkům, kteří míří k nám.

Zástupci Švédska a Finska předali ve středu generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do Aliance. Stoltenberg a později i americký prezident Joe Biden jejich rozhodnutí přivítali, vstup obou skandinávských zemí schválila německá i česká vláda. Kriticky se k tomu staví naopak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Poslanec ODS Pavel Žáček se domnívá, že turecké důvody možná leží mimo NATO a Ankara chce zvýšit svoji cenu při jednáních. Také poslanec SPD Jaroslav Bašta soudí, že u Turecka jde spíše o vnitropolitickou záminku. O tématu diskutovali v pořadu 90' ČT24.

Švédsko a Finsko učinily klíčový krok na cestě do Severoatlantické aliance. Zástupci obou zemí předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi Aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do NATO. Šéf Aliance jejich rozhodnutí přivítal a prohlásil, že skandinávské země posílí společnou bezpečnost spojenců.

Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová a později i její finský kolega Pekka Haavisto v úterý podepsali žádosti svých zemí o vstup do Severoatlantické aliance. Finský parlament předtím drtivou většinou hlasů schválil návrh, aby se země ucházela o členství v Alianci. Švédský parlament obdobný postoj zaujal v pondělí. Příslušné dokumenty zástupci obou skandinávských zemí předají v bruselském ústředí NATO ve středu. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova NATO už dávno počítá s finským a švédským územím při vojenském plánování svého posunu na východ.

Středověký Kyjev byl se Skandinávií propojený ještě více, než se předpokládalo, ukázal nový výzkum ukrajinských archeologů. Důkazem je objev kusů mrožích lebek, které pocházely z Grónska nebo dokonce z Kanady.

Česko si v žebříčku svobody médií výrazně polepšilo, mezi 180 zeměmi je na dvacáté příčce, loni bylo čtyřicáté. Vyplývá to z aktuálně zveřejněné výroční zprávy organizace Reportéři bez hranic (RSF). Podle ní mají média největší svobodu ve skandinávských zemích: Norsku, Dánsku a Švédsku. Na chvostu hodnocení jsou naopak autoritářskými režimy Číny, Myanmaru, Turkmenistánu, Íránu, Eritreje a Severní Koreje.

Švédsko a Dánsko se chystají předvolat ruské diplomaty kvůli pátečnímu incidentu, kdy jejich vzdušný prostor narušilo ruské průzkumné letadlo. Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého se takový incident stát může, standardní je i způsob řešení. Uvedl ale, že v současné situaci je narušení vzdušného prostoru závažnější, a protože Finsko a Švédsko zřejmě požádají o vstup do NATO, mohlo by podobných provokací podle něj přibývat.

Aprílové počasí znamená, že se střídají dešťové srážky, slunečno, ale klidně se mohou objevit i krupky nebo sníh. To všechno se může změnit i v horizontu pouhých několika hodin. A přesně takového počasí se dočkáme o Velikonocích.

Hodně slunce, málo srážek a normální teploty, tak by se ve stručnosti dal charakterizovat letošní březen v Česku.

Minulý týden se zapsal do dějin pozorování v Antarktidě naprosto mimořádným „horkem“. Horkem v uvozovkách proto, že šlo o teploty pod nulou, ale ve srovnání s obvyklými hodnotami pro období před březnovou rovnodenností byly o celé desítky stupňů vyšší.

V posledních desetiletích himálajské ledovce ztrácejí led desetkrát rychleji než v minulosti. Vědci z univerzity v Leedsu to prozkoumali za dobu sedmi set let.

Koronavirová varianta omikron se rychle rozšiřuje po Evropě. Dánsko a Norsko očekávají velmi prudký nárůst případů, v obou zemích experti předpokládají, že během několika dní tato varianta převládne. Podobné prognózy má i Velká Británie, kde se dle odhadů úřadu pro zdravotní bezpečnost už teď denně nakazí až 200 tisíc lidí. Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) varuje před bagatelizováním omikronu, mohlo by to vést k zahlcení nemocnic.

Bylo jim dvacet let a čekalo je nucené nasazení v Německu. Mladí Čechoslováci odjížděli v roce 1942 z protektorátu do Říše, kde měli pracovat především v továrnách. Část z nich ale po příjezdu do Berlína zjistila, že je čeká ještě mnohem delší cesta. Zhruba 1800 jich nacisté odvezli do Norska, aby za polárním kruhem stavěli opevnění a železnici. Čekal je obrovský mráz, nedostatek jídla, ale také velice přátelští místní obyvatelé. Tito muži si podle místa svého totálního nasazení začali po válce říkat Noráci.

Před pár dny skončil meteorologický podzim. Na území České republiky byl především suchý. Spadlo jen 58 procent dlouhodobého průměru srážek za období 1981-2010. Z teplotního hlediska byl podzim poněkud teplejší, ale jen lehce (asi o šest desetin stupně) se vzdálil od dlouhodobého normálu.

Začala stavba nejdelšího ponorného tunelu na světě. Do sedmi let má osmnáct kilometrů tubusů položených na mořském dně spojit Německo s Dánskem. Projekt za sedm a půl miliardy eur provázejí velké naděje, ale také pochybnosti, a to hlavně ze strany ekologických spolků.

Velcí výrobci nápojů jako Kofola, Plzeňský prazdroj nebo Coca-Cola plánují zavést vratné zálohy na PET lahve a plechovky. Mělo by to podle nich zvýšit podíl vytříděných plastů. Kritikům ale vadí, že náklady ponesou především malé obchody.

Polární záře patří mezi nejkrásnější přírodní úkazy na obloze. V polárních oblastech jsou celkem běžné, v nižších zeměpisných šířkách, na jakých leží Česko, je ale jejich výskyt vzácnější. Objevují se jen výjimečně – například během posledního říjnového víkendu se přes slibné podmínky nakonec na nebi neobjevily. Přesto je ale možné je na území Česka očekávat.

Letošní září zatím přináší velmi příjemné počasí, letní teploty u nás už ale dlouho nevydrží a nastoupí typičtější podzimní počasí.

Podle britského deníku The Guardian se tento týden podařilo ve Švédsku poprvé dodat na trh „zelenou ocel“ – tedy ocel vyrobenou bez použití uhlí jen pomocí ekologických udržitelných zdrojů.