Norští archeologové našli možná nejstarší runový kámen na světě. Pro nápis zatím nemají vysvětlení

Archeologové v Norsku našli runový kámen, o němž tvrdí, že je nejstarší na světě. Podle nich mohou být nápisy na kameni až dva tisíce let staré. Muzeum kulturních dějin v Oslu uvedlo, že na plochém pískovci hnědavé barvy jsou vyryty znaky, které „patří k nejstarším nalezeným runovým nápisům na světě“. „Jde o nejstarší runový kámen, který je možné datovat,“ konstatovalo muzeum.

„Tento objev nám poskytne mnoho znalostí o užívání run v době železné. Mohlo by se jednat o první pokus použít runy na kameni v Norsku i v celé Skandinávii,“ řekla Kristel Zilmerová z univerzity v Oslu.

Za nejstarší runový nápis je považován ten, který je patrný na kostěném hřebenu pocházejícím z Dánska z druhého až třetího století našeho letopočtu. Runové kameny byly obvykle vztyčovány na hrobech, zejména v době Vikingů. „Odhaduje se, že první z nich se v Norsku a Švédsku objevily ve čtvrtém nebo pátém století. Některé ale mohou být evidentně starší, než se myslelo,“ uvedla Zilmerová.

Runový kámen ze Svingerudu
Zdroj: ČTK

Zmíněný údajně nejstarší runový kámen byl objeven na podzim roku 2021 při vykopávkách hrobu u Svingerudu západně od Osla. Další nálezy z hrobu, jako jsou ohořelé kosti, naznačují, že runy byly vyryty mezi roky jedna a 250 našeho letopočtu.

„Potřebovali jsme čas, abychom mohli runový kámen analyzovat a datovat,“ vysvětlila Zilmerová, proč byl nález zveřejněn až nyní.

Runový kámen ze Svingerudu
Zdroj: ČTK

Na kameni o rozměrech 31 krát 32 centimetrů je několik typů nápisů a ne všechny dávají z lingvistického hlediska smysl. Osm run na přední straně kamene tvoří výraz „idiberug“, což by mohlo být ženské jméno.

Takzvaný Svingerudský kámen, nazvaný podle místa nálezu, bude od 21. ledna na měsíc vystaven v muzeu kulturních dějin v Oslu, píše agentura AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 29 mminutami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 2 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 3 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 3 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 5 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 21 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
včera v 11:29
Načítání...