TÉMA

Archeologie

Archeologové zkoumají velkomoravské šperky. Elektronovým mikroskopem chtějí zjistit vše o jejich původu
Dva nejcennější soubory luxusních šperků z devátého století, tedy z období Velké Moravy, znovu procházejí rukama expertů. Tým dvanácti odborníků zkoumá soubor osmi stovek šperků nalezených v Mikulčicích na Hodonínsku a ve Starém Městě a Uherském Hradišti.
před 20 h hodinami|ČTK
Baltské moře díky unikátním podmínkám uchovává až staleté vraky. Ohrožují je ale rabující potápěči i dřevokazné šášně
Vody Baltského moře ukrývají asi sto tisíc vraků. Chlad, tma a nízká salinita konzervují potopené koráby, které na mořském dně leží celá staletí. Podmořští archeologové pomalu odhalují jejich tajemství, každý rok hlásí desítky nových objevů. Historické nálezy ale ohrožuje dřevokazný mlž i neukáznění potápěči, kteří místa lodních neštěstí rabují. V jednom z nejvíce znečištěných moří jsou navíc hrozbou moderní vraky z minulého století a jejich zásobníky plné nafty.
14. 3. 2024|Tereza Ondráčková
Vědci našli nejstarší chléb na světě. Bochník upekli v Turecku před skoro devíti tisíci roky
Na jihu Turecka v archeologické lokalitě Çatalhöyük se našel patrně nejstarší známý bochník chleba na světě, oznámili experti z tamní univerzity. Podle nich pochází z doby asi 6600 let před naším letopočtem.
12. 3. 2024|Tomáš Karlík
První lidé přišli do Evropy přes Ukrajinu před 1,4 miliony let, dokazuje výzkum vědců
Nový výzkum dokazuje, že nejstarší známé lidské osídlení v Evropě leží nedaleko města Korolevo na západě Ukrajiny. Prokázal to mezinárodní tým vědců s českými odborníky z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR (AV ČR). Dosud se za nejdříve obydlené místo považovalo naleziště ve Španělsku. Studie, kterou ve středu publikoval časopis Nature, dokládá, že první lidé kolonizovali Evropu z východu na západ. Objev Koroleva má letos 50. výročí, avšak přesné datování vzorků umožnily nedávné pokroky v matematickém modelování v kombinaci s aplikovanou jadernou fyzikou.
6. 3. 2024Aktualizováno7. 3. 2024, 20:58|ČTK
Archeologové v Egyptě odkryli chybějící část sochy faraona Ramsese II. Fragment měří skoro čtyři metry
Země faraonů stále ještě nevydala všechna svoje tajemství. Tamní vědci teď představili nedávno nalezenou velkou sochu, která zobrazuje jednoho z nejslavnějších vládců této říše.
5. 3. 2024|ČTK
V Pompejích našli zachovalou fresku s motivem z řecké mytologie
Na archeologickém nalezišti v Pompejích v jižní Itálii se našla velmi dobře zachovalá freska s mytologickým motivem. Na nástěnné malbě jsou postavy sourozenců Frixose a Hellé. Podle vedení naleziště má freska velmi kvalitní provedení a obrovskou hodnotu, napsaly agentury ANSA a AFP.
2. 3. 2024|ČTK
S Downovým syndromem žily děti už ve starověku, archeologové zdokumentovali případ starý asi 2500 let
Downův syndrom je vzácná genetická porucha, o jejímž původu se toho ví jen málo. Překvapivě hodně odpovědí přinesl archeologický výzkum ze Španělska, který ukázal, že děti s tímto zdravotním problémem žily v Evropě už před tisíci lety, kdy na ně nemohly působit žádné moderní environmentální vlivy.
22. 2. 2024|Tomáš Karlík
Při stavbě dálnic na východě Čech se daří odkrývat miliony artefaktů, nechybí ani tisíce let staré předměty
Na východě Čech probíhá historicky největší záchranný archeologický výzkum. Stavby dálnic D35 a D11, obchvatů a přivaděčů odkrývají miliony historických artefaktů – od keramických střepů až po unikátní, tisíce let staré kovové předměty. Archeologové nyní v zimě pracují na jejich katalogizaci. Protřídit, prozkoumat a označit všechny nálezy nicméně potrvá roky. Podle expertů se něco podobného už zřejmě nebude opakovat.
20. 2. 2024|ČT24
Před dvěma sty lety vědci popsali prvního dinosaura. Věřili, že nepřežil potopu světa
Lidé nacházeli podivné veliké kosti odpradávna, ale netušili, jakým tvorům patřily. Vznikly tak legendy o dracích, obrech a kyklopech. Teprve před dvěma sty lety se podařilo zjistit, že se jednalo o obrovské pravěké ještěry. S průlomovou přednáškou tehdy před britskými geology vystoupil přírodovědec William Buckland.
20. 2. 2024|Reuters
Ani smrt nás nerozdělí. Starověcí Italové se nechávali běžně pohřbívat se svými zvířaty
V dnešní severní Itálii se lidé před více než dvěma tisíci lety nechávali pohřbívat společně se psy, prasaty a jinými zvířaty. Výzkum švýcarských a italských vědců na místě antické osady, který byl publikován v odborném časopise PLOS ONE, má pro společné pohřbívání se zvířaty více vysvětlení.
19. 2. 2024|ČT24
Pergamonský oltář byl odvezen bez povolení, tvrdí turecký starosta. Usiluje o jeho návrat z Německa
Parthenónské mramory, tedy sochařská výzdoba antické Akropole v Aténách, by se aspoň dočasně mohly vrátit do Řecka. Připustil to ředitel Britského muzea, kde jsou už víc než dvě století vystavené. Jejich osud je stejně dlouho zdrojem kontroverzí. Snahy Řecka o jejich navrácení daly nový impuls také lidem v Turecku, kteří se snaží z Berlína zpět do vlasti dostat Pergamonský oltář.
19. 2. 2024|ČT24
Archeologové v Plasích ukázali nález velmi zachovalých předmětů. Vypovídají o životě mnichů
Archeologové dali nahlédnout do některých z tisícovky předmětů starých tři sta let, které našli před šesti lety v klášteře v Plasích na severu Plzeňska. Konkrétně v jímce ambitu Nové prelatury, která je nově zrekonstruovaná. Nálezy, které vypovídají o životě mnichů v klášteře v době baroka, stále zpracovávají. Výjimečné jsou nejen svým počtem, ale i mírou zachování.
15. 2. 2024|Marek Vrlák, ČT24
Vědci objevili v Baltském moři kilometrový kamenný val. Vznikl možná už před deseti tisíci lety a mohl sloužit k lovu sobů
Na dně Meklenburského zálivu u německého pobřeží Baltského moře vědci objevili téměř kilometr dlouhý kamenný val. Postavili ho tam patrně lovci a sběrači před více než deseti tisíci lety, kdy ještě toto místo nebylo pod vodou. Archeologové a antropologové se domnívají, že násep mohl lidem pomoci při lovu sobů.
13. 2. 2024Aktualizováno13. 2. 2024, 14:40|Tomáš Karlík
Polští archeologové odkryli 2500 let starou nekropoli. Narazili na ni při stavbě dálnice
Polští archeologové narazili při stavbě dálnice A2 na starověkou nekropoli. Nález pochází z pátého nebo šestého století před naším letopočtem, oznámilo polské Generální ředitelství státních silnic a dálnic.
6. 2. 2024|Tomáš Karlík
Homo sapiens v Evropě zaskočil neandertálce svou schopností adaptace
Úlomky kostí objevené v jeskyni ve středním Německu ukazují, že se lidský druh vydal do chladných vyšších zeměpisných šířek Evropy před více než 45 tisíci lety, tedy mnohem dříve, než bylo dosud známo. Toto zjištění přepisuje podle agentury Reuters ranou historii Homo sapiens na kontinentu, který tehdy ještě obývali někdejší lidští bratranci neandertálci.
2. 2. 2024|ČTK
Archeologové s jaderným urychlovačem. Český výzkum chce využít zkušenosti předků pro zlepšení budoucnosti
V lednu odstartoval nejrozsáhlejší a nejkomplexnější archeologický projekt v České republice. Jmenuje se RES-HUM, byl podpořený pěti sty miliony korunami z grantu. Jeho cílem není jen ukázat život v minulosti, ale hlavně připravit naši společnost na výzvy budoucnosti. Jak říká jeho vedoucí, brněnský archeolog Jiří Macháček: „S většinou krizí a problémů, jimž čelíme dnes, se lidstvo setkalo už v minulosti a muselo je řešit. A naše současná existence je nejlepším důkazem, že je vyřešilo.“
1. 2. 2024|Tomáš Karlík
Kořeněné s přichutí kari, popsali vědci víno starých Římanů
O římském víně se toho ví mnohem méně, než by se mohlo zdát z toho, jak moc se o něm v antických literárních památkách píše. Archeologové proto prozkoumali nádoby, v nichž se nápoj ukládal.
27. 1. 2024|Tomáš Karlík
Srbští archeologové odkryli vítězný oblouk z dob Římské říše
Srbským archeologům se navzdory třeskutým mrazům a silnému větru podařilo odkrýt římský vítězný oblouk ze třetího století našeho letopočtu. Jde o jednu z mála památek tohoto druhu na Balkáně, uvedla agentura Reuters.
24. 1. 2024|ČTK
Vědci prozkoumali sopku, která „potopila Atlantidu“. Byla ještě silnější, než se čekalo
Obří katastrofy ničily civilizace, ale i pomáhaly vzniku nových. Jednou z těch největších byla přibližně před 3600 lety erupce sopky, která zničila nejen kulturu na řeckém ostrově Santorini, ale zřejmě stála i za pádem minojské civilizace na Krétě. Nový výzkum prokoumal pozůstatky tohoto vulkánu a zjistil, že jeho dřívější erupce v pravěku byla ještě silnější než ta starověká.
16. 1. 2024|Tomáš Karlík
Archeologové vysvětlili původ slavného anglického obra. Není to mnich, ale antický polobůh
Nový výzkum archeologů z Oxfordské univerzity vysvětlil smysl i původ jedné z nejslavnějších anglických záhad. Pětapadesátimetrového obra z Cerne Abbas.
3. 1. 2024|Tomáš Karlík
Před třemi tisíci lety se něco stalo magnetickému poli Země. Vědci to zjistili díky hliněným tabulkám
Archeologové využili změny magnetického pole Země, aby lépe pochopili dějiny stále nedostatečně popsané Mezopotámie. A současně tuto techniku použili na popsání podivné události, která ve starověku postihla území dnešního Iráku.
23. 12. 2023|Tomáš Karlík
Archeologové objevili nejstarší pevnost v dějinách. Postavila ji neznámá kultura na Sibiři
Před šesti tisíci lety vztyčili vládcové starověkých měst Uruk a Babylon kolem svých sídel působivé hradby. Nová studie ukazuje, že to ale nebyly zdaleka první hradby; už dva tisíce let před těmito blízkovýchodními metropolemi totiž fortifikace chránily pevnosti na Sibiři.
13. 12. 2023|Tomáš Karlík
Archeologové našli u Břeclavi výjimečný bronzový artefakt. Naznačuje existenci neznámého pohanského kultu, který uctíval draka
Brněnští vědci objevili opaskovou sponu, kterou pak s pomocí zahraničních archeologů a špičkových technologií analyzovali. Objev vypráví nový příběh o době asi sto let před vznikem Velké Moravy, tedy o časech, o nichž existuje jen minimum informací.
8. 12. 2023|Tomáš Karlík
Archeologové rozpletli záhadu pravěké šamanky. Byla zřejmě úmyslně zmrzačená
V hrobech se lidé od pravěku do dneška pohřbívají vleže. Tohle tělo ale sedělo a po jeho boku se nacházelo ještě jedno, droboučké, které patřilo nemluvněti. Tento pozoruhodný hrob z doby před asi devíti tisíci lety objevili archeologové v německém Bad Dürrenbergu roku 1934 a rázem se stal jedním z nejslavnějších nálezů z období, kterému se odborně říká mezolit neboli střední doba kamenná.
2. 12. 2023|