Archeologie

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.

V místě, kde má v Brně vyrůst Janáčkovo kulturní centrum (JKC), objevili archeologové unikátní nálezy. Jde o tisíce drobných artefaktů z mladší doby kamenné i části středověkého obydlí z 13. století. Všechny drobné nálezy se stanou součástí sbírek Muzea města Brna.

Archeologové v Budapešti odhalili pozoruhodně dobře zachovalý sarkofág z dob antického Říma. Sňali poklop, pod nímž byly ostatky mladé ženy pohřbené před zhruba sedmnácti sty lety.

Řím, který ovládl celé Středomoří, se rozkládal na sedmi pahorcích. Stejné číslo definuje i nový archeologický objev, který odborný časopis Antiquity označuje za jeden z nejzajímavějších za poslední desítky lety. Je to rozsáhlé osídlení z doby bronzové, které dostalo přídomek „Město sedmi roklin“.

Izraelští vědci našli, prostudovali a popsali pravěkou sošku, která zobrazuje ženskou postavu, jíž na zádech sedí husa. Podle archeologů je zcela mimořádná jak zpracováním, tak i příběhem.

Pozůstatky několika pravěkých osad, ale i významné nálezy staré až sedm tisíc let objevili archeologové při výzkumu před stavbou dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem. Výzkum, který navazuje na skrývky ornice, odhalil přes tři sta archeologických objektů z období od mladší doby kamenné až po dobu železnou. Mezi nejzajímavější nálezy patří rozsáhlý takzvaný hliník ze střední doby bronzové a celý půdorys neolitické stavby, informoval Marek Kalábek z Archeologického centra Olomouc. Stavba druhé části této dálnice by měla začít příští rok.

Nová studie vnesla další odborný pohled na jedinečnost krajiny takzvaného Soutoku, o které se nyní hojně diskutuje v souvislosti s vyhlášením CHKO.

Tradičně se uvádí, že středověký mor přišel do Evropy z Asie poté, co vznikl na území dnešní Číny. Už některé genetické výzkumy naznačují, že to tak být nemuselo. Nová analýza základního středověkého pramene teď řekla, že jde jen o vymyšlený příběh.

Archeologové již týden pátrají po ostatcích obětí komunistického režimu na Ďáblickém hřbitově v Praze. Po odkrytí první ze čtyř vrstev však zjistili, že nejde o hledaný šachtový hrob číslo čtrnáct, ve kterém mají být pohřbeni tři zavraždění političtí vězni – Karel Sabela, Miloslav Jebavý a Vilém Sok. Archivní data nekorespondují s nalezenými ostatky a nový nález dokonce neodpovídá žádnému z dosud zmapovaných hrobů. Podle historiků je problém hlavně v nejasném číslovaní šachet. Experti teď proto řeší, jak postupovat dál. Další kroky by měl schválit pražský magistrát i vláda.

Iráčtí úředníci bijí na poplach. Varují, že jedny z nejstarších památek v kolébce lidské civilizace jsou ohrožené. Tisíce let historie mohou podle nich zaniknout, protože starověká jižní města Iráku čelí erozi v důsledku klimatických změn.

První Slované na našem území konzumovali nejčastěji mléko, proso a med. Tím se odlišovali od Germánů, kteří měli naopak v oblibě vepřové maso. Vyplývá to z rozsáhlých analýz molekul potravin zachovaných ve střepech z hrnců a z kostí zkonzumovaných zvířat, které prozkoumal mezinárodní výzkum pod vedením brněnského archeologa Jiřího Macháčka z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Vědci našli doposud nevytěžený zdroj archeologických a historických informací. Jsou jím hnízda dravých ptáků, kteří žijí vysoko ve skalách a nosí si do nich kořist.

Necelých sto metrů měřící kruh, který v dávné minulosti obývali pravěcí lidé, našli archeologové ve východních Čechách, konkrétně v Hradci Králové. Fakt, že to není první objev tohoto druhu v této lokalitě, dle vědců naznačuje, jak důležité místo bylo.

Kraje zavádějí nová pravidla pro zpracování a předávání movitých archeologických nálezů, které jsou v jejich vlastnictví. Dosud o výzkumech a nálezech často ani nevěděly. Nově jim informace poskytne Archeologická mapa ČR. Změnu umožnila novela zákona o památkové péči, kterou na základě špatné zkušenosti inicioval Pardubický kraj. Ten letos v květnu vydal pravidla jako první. Následně se připojil i Jihomoravský a Středočeský kraj.

Na utajovaném rozlehlém nalezišti na severním Plzeňsku našli archeologové kolem pěti set zlatých a stříbrných keltských mincí, osmdesát kusů sekaného zlata, zlaté i bronzové šperky, jejich zlomky a další věci. Jsou z pozdní doby halštatské a doby laténské, tedy z šestého až prvního století před naším letopočtem.

Část římské osady ze druhého století našli archeologové při výzkumu území, přes které povede obchvat Břeclavi. Uvedl to Matěj Forst ze společnosti Archaia, která výzkum provádí. Archeologové přitom zatím prozkoumali pouze zlomek z 8,7 kilometru, přes které obchvat povede.

Archeologové při záchranném archeologickém výzkumu v trase budoucí dálnice D11 u Trutnova našli hromadný hrob vojáků z prusko-rakouské bitvy u Žďáru roku 1745. Podle archeologů jde o vzácný nález, první svého druhu z té doby v Česku. V trase jsou i četné nálezy z pozdější bitvy v roce 1866, řekl archeolog Matouš Holas z královéhradeckého Muzea východních Čech. Archeologický výzkum začal 4. září, vlastní stavba úseku dálnice z Jaroměře do Trutnova by měla začít do konce letošního roku.

Mladé lidstvo dokázalo překonat apokalyptickou erupci sopky před desítkami tisíc let díky tomu, že začalo využívat nové technologie, ukazují podle antropoložky z univerzity v Arizoně poslední poznatky.

Genetický výzkum stovek těl z dob stěhování národů ukázal, jak vypadala migrace Slovanů z jejich pravlasti do dalších částí Evropy. Nová česká studie je jedinečná svým rozsahem i detaily.

Skupina českých experimentálních archeologů se připravuje na další expedici na Středozemní moře. Na takzvaném monoxylu tam chtějí plout stovky kilometrů a testovat, jestli podobně mohli překonávat vlny i pravěcí obyvatelé Evropy.

Izrael už po generace láká archeology, na některých lokalitách se provádějí vykopávky už desítky let. O to větší vzácnost je být na počátku bádání na dosud neprozkoumaném místě. Přesně to nyní zažívá mezinárodní skupina archeologů, a to včetně těch českých, na pahorku Tel Eder v jižním Izraeli.

Egyptští potápěči u pobřeží města Alexandrie vylovili pozůstatky z dva tisíce let staré obydlené oblasti. Naleziště obsahuje zbytky domů, hrobů, vodních nádrží i někdejšího nábřeží. Některé předměty musejí zůstat pod hladinou.

Vrstva malty v přízemí kroměřížského zámku, který je památkou UNESCO, ukrývala stovky ametystů. Při odborném průzkumu zámeckých grott, tedy umělých jeskyní, je objevila Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Polodrahokamy jsou součástí výzdoby grott. Část ametystů byla v minulosti ze zámku zcizena. Kdy byly zbývající drahé kameny vědomě zakryty maltou, se zatím zjistit nepodařilo, řekla Zapletalová. Objev má podle ní mezinárodní význam.

Kanibalismus byl zřejmě velmi oblíbenou a rozšířenou praktikou mezi prvními Evropany, kteří se vydali na cestu zemědělců. Podle nového výzkumu to naznačují stopy na lidských ostatcích starých přes 5700 let.