Archeologie strana 2 z 5

O římském víně se toho ví mnohem méně, než by se mohlo zdát z toho, jak moc se o něm v antických literárních památkách píše. Archeologové proto prozkoumali nádoby, v nichž se nápoj ukládal.

Srbským archeologům se navzdory třeskutým mrazům a silnému větru podařilo odkrýt římský vítězný oblouk ze třetího století našeho letopočtu. Jde o jednu z mála památek tohoto druhu na Balkáně, uvedla agentura Reuters.

Obří katastrofy ničily civilizace, ale i pomáhaly vzniku nových. Jednou z těch největších byla přibližně před 3600 lety erupce sopky, která zničila nejen kulturu na řeckém ostrově Santorini, ale zřejmě stála i za pádem minojské civilizace na Krétě. Nový výzkum prokoumal pozůstatky tohoto vulkánu a zjistil, že jeho dřívější erupce v pravěku byla ještě silnější než ta starověká.

Nový výzkum archeologů z Oxfordské univerzity vysvětlil smysl i původ jedné z nejslavnějších anglických záhad. Pětapadesátimetrového obra z Cerne Abbas.

Archeologové využili změny magnetického pole Země, aby lépe pochopili dějiny stále nedostatečně popsané Mezopotámie. A současně tuto techniku použili na popsání podivné události, která ve starověku postihla území dnešního Iráku.

Před šesti tisíci lety vztyčili vládcové starověkých měst Uruk a Babylon kolem svých sídel působivé hradby. Nová studie ukazuje, že to ale nebyly zdaleka první hradby; už dva tisíce let před těmito blízkovýchodními metropolemi totiž fortifikace chránily pevnosti na Sibiři.

Brněnští vědci objevili opaskovou sponu, kterou pak s pomocí zahraničních archeologů a špičkových technologií analyzovali. Objev vypráví nový příběh o době asi sto let před vznikem Velké Moravy, tedy o časech, o nichž existuje jen minimum informací.

V hrobech se lidé od pravěku do dneška pohřbívají vleže. Tohle tělo ale sedělo a po jeho boku se nacházelo ještě jedno, droboučké, které patřilo nemluvněti. Tento pozoruhodný hrob z doby před asi devíti tisíci lety objevili archeologové v německém Bad Dürrenbergu roku 1934 a rázem se stal jedním z nejslavnějších nálezů z období, kterému se odborně říká mezolit neboli střední doba kamenná.

Nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava letos získala kardioložka Zuzana Moťovská. Kromě Moťovské dostali cenu například Jan Martínek za nové minimálně invazivní způsoby léčby onemocnění žaludku a jícnu nebo archeolog Jiří Macháček za objev germánských run na slovanském sídlišti. Laureáty představil předseda správní rady projektu Česká hlava Martin Vlach na tiskové konferenci v Kampusu Hybernská v Praze. O ocenění Moťovské tento týden rozhodla vláda.

Lidští prapředkové mohli být mnohem zručnější výrazně dříve, než dosud věda předpokládala. Nová analýza starých stop totiž naznačuje, že už v dobách, kdy se druh Homo sapiens teprve evolučně zformoval, nosil zřejmě na nohou ochranu chodidel.

Začal archeologický průzkum na trase budoucího obchvatu Náchoda. Samotná stavba, na kterou místní obyvatelé i projíždějící řidiči čekají desítky let, by měla začít vznikat napřesrok. Ředitelství silnic a dálnic již má stavební povolení, zbývá mu ještě vybrat zhotovitele.

Archeologové znovu a tentokrát detailně prostudovali hromadný hrob v jeskyni na severu Španělska. Pozůstatků je tolik a mají taková zranění a artefakty zase poškození, že se podle vědců jednalo o první známou válku, která náš světadíl zasáhla.

Germánské sídliště z doby římské u Sadové na Hradecku objevené letos mezi říčkou Bystřicí a železniční tratí nemá podle archeologů na východě Čech obdoby. Jde o soustavu několika dvorců včetně výrobních objektů, které vymezovaly ulice i veřejná prostranství. Sídliště pravděpodobně obývala tehdejší elita, řekl vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové Miroslav Novák. Vědci je datují do třetího až čtvrtého století našeho letopočtu, nálezy dál analyzují.

Na první pohled nevypadají svitky z Herculanea nijak pozoruhodně, připomínají kus uhlí. Přežily výbuch sopky Vesuv v roce 79, a kdyby se někdo pokusil dva tisíce let staré dokumenty znovu rozvinout, rozpadly by se. Odborníci se už dlouho pokoušejí je rozluštit, i když text je pro lidské oko prakticky nečitelný. Teď ale hlásí první úspěchy, k nimž jim pomohla umělá inteligence (AI).

Archeologové představili veřejnosti plastický model, který ukazuje, jak mohla za svého života vypadat nejslavnější mumie z Peru. Dívka z říše Inků celosvětově známá jako Juanita nebo také Ledová panna byla před více než pěti sty lety s největší pravděpodobností rituálně obětována.

V současné době většina lidí své mrtvé buď pohřbí, anebo zpopelní. Ale spousta našich prapředků se ke svým zesnulým chovala úplně jinak, ukazují výsledky rozsáhlého archeologického výzkumu.

V jídelníčku lidí na Západě se v současnosti mořské řasy objevují spíše výjimečně, ale naši předci, kteří žili v Evropě zhruba před osmi tisíci lety, konzumovali řasy a další vodní rostliny běžně. Důkazy našli archeologové, kteří zkoumali zubní kámen v chrupu asi tří desítek dávných obyvatel starého kontinentu. Ve většině vzorků objevili chemické markery, které ukazují, že vodní rostliny byly obvyklou součástí stravy.

Bobři byli jedním ze základů, na nichž vyrostla civilizace ve střední a severní Evropě, ukazuje nový výzkum nizozemských vědců. Popsali, jak zásadní byl vliv těchto savců na život lidí v minulosti.

Vědcům se podařilo dekódovat text kletby z malé olověné tabulky nalezené na hoře Ebal na Západním břehu Jordánu. Nápis je o dvě staletí starší než všechny dosud známé hebrejské texty v Izraeli. Je napsaný protohebrejským písmem, které lze datovat do období asi 1400 až 1200 před naším letopočtem. Olověný amulet nebylo možné mechanicky otevřít bez jeho fatálního poškození. Experti proto k přečtení textu využili rentgenovou počítačovou tomografii včetně virtuálního narovnání tabulky. Na mezinárodním výzkumu se významně podílel Daniel Vavřík z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR.

Pracovníci peruánské plynárenské společnosti objevili při výkopových pracích v metropoli Limě osm mumií a předměty z dob před vznikem říše Inků. Archeologové se domnívají, že se nálezy datují do období existence kultury zvané Ichma, která se zformovala kolem roku 1100 a rozšiřovala se údolími na území dnešního hlavního města, dokud nebyla koncem patnáctého století začleněna do říše Inků.

Archeologové objevili ve španělské jeskyni obrovské množství pravěkých maleb z doby kamenné. Jedná se podle nich o jeden z nejdůležitějších nálezů tohoto druhu za řadu let –  na východě Pyrenejského poloostrova zřejmě dokonce úplně nejvýznamnější.

Archeologové při průzkumu dvacetikilometrové trasy budoucí D35 našli přes dvacet nalezišť od doby kamenné až po středověk. Naleziště se nacházejí mezi Ostrovem a Džbánovem. Zajímavý je pozdní a střední paleolit, tedy doba lovců a sběračů a prvních zemědělců, řekl Daniel Stolz z archeologické organizace Archaia. Velký počet nalezišť byl podle něj nečekaný. Nejmladší jsou rozsáhlé pozůstatky cihelny, která fungovala ještě v devatenáctém století.

Z hlubin moře u západošvédského Marstrandu vynesla nová archeologická expedice spoustu důležitých artefaktů – tím nejdůležitějším je ale lodní dělo. Podle autorů objevu se jedná o efektivní zbraň, která je pozoruhodná zejména stářím: je to zřejmě nejstarší kanon tohoto druhu v Evropě a možná i celkově jeden z nejstarších.

V památníku Jana Žižky z Trocnova se v pátek otevřel nový archeoskanzen za více než padesát milionů korun. Objekt představuje repliku vesnice vrcholného středověku a připomíná dobový život a stavby. Informovali o tom zástupci Jihočeského muzea a Jihočeského kraje. Veřejnost si zatím nemůže prohlédnout kompletní skanzen, spodní část ještě není hotová. Otevře se možná příští rok.