Ve vikinském hrobě našli ostatky ženy a psa

Výjimečný vikinský hrob starý víc než tisíc let objevili archeologové s pomocí amatéra na norském ostrově. Kromě ženské kostry obsahoval i tělo středověkého psa. Objev prokazuje, že už ve středověku lidé cítili silný vztah k těmto zvířatům.

První zapípání se ozvalo norskému detektoráři velmi nahlas – jako by byl zdroj kovu velký a ležel jen mělce pod povrchem. To naznačovalo, že by se nemělo jednat o nic cenného, myslel si muž. Nemohl být ale vzdálenější od pravdy.

Když do hlíny zabořil lopatku, narazil jen necelých dvacet centimetrů hluboko na brože a zbytky kostí. Protože šlo o etického detektoráře, rychle pochopil, že narazil na něco, co by měli vidět experti. Na objev upozornil archeology z Arktické univerzity a ti další výzkum převzali do vlastních rukou.

Pohled na lodní hrob shora. Člun měří víc než pět metrů
Zdroj: Arctic University Museum of Norway

Vědci zjistili, že hrob nalezený před dvěma lety na ostrově Senja pochází z desátého století. Jednalo se o takzvaný lodní hrob, což znamená, že člověk byl uložený do člunu, který jeho tělo chránil před mrchožrouty podobně jako rakev. A současně symbolizoval „poslední cestu“, na kterou se osoba vydávala. Člun měřil 5,5 metru.

Tyto hroby byly typické pro tehdejší vikinskou elitu; přináležitost ženy k této společenské skupině dokládají i artefakty uložené v hrobě. Uvnitř se kromě těla ženy nacházely kostěné a jantarové korálky, přívěsky a zdobené brože.

Místo nálezu ukazuje galerie norských archeologů:

Pečlivě uložený pes

A pak tam byl pes, jehož ostatky ležely u nohou šlechtičny. Ten vědce zaujal nejvíc, takových nálezů je totiž naprosté minimum. „Vypadá to, že tam byl uložen skutečně pečlivě,“ řekla pro Science Norway archeoložka Anja Roth Niemiová. „Existují příběhy o významných lidech, kteří udělali všechno, co bylo v jejich silách, aby svému psovi pomohli, když onemocněl. Takže už tehdy měli lidé ke svým zvířatům hluboké pouto,“ dodává vědkyně.

Brož nalezená ve vikinském hrobě
Zdroj: Arctic University Museum of Norway

Není to poprvé, co archeologové našli psí ostatky vedle vikinských, ale poskytuje to další silný důkaz, že psi byli ceněnými společníky a zřejmě i přáteli už před tisícem let. Jejich tehdejší vztah byl sice velmi hluboký, ale samozřejmě kvalitativně velmi odlišný od toho, jak to vnímáme dnes: to naznačuje už fakt, že byl zřejmě po ženině smrti zabit, aby mohl být uložen do země společně s ní.

„Takový pohřeb by měla jen elita,“ uvedla Niemiová. Až další analýzy potvrdí detaily o věku a zdravotním stavu pohřbené, možná i příčinu její smrti – a snad naznačí i něco o jejím vztahu k psovi. Rádi by také pokračovali v průzkumu okolí, kde by mohli najít další kontext, jenž by mohl poodhalit více z tohoto středověkého příběhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 13 mminutami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 4 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 5 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 8 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 10 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 12 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 21 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...