Ve vikinském hrobě našli ostatky ženy a psa

Výjimečný vikinský hrob starý víc než tisíc let objevili archeologové s pomocí amatéra na norském ostrově. Kromě ženské kostry obsahoval i tělo středověkého psa. Objev prokazuje, že už ve středověku lidé cítili silný vztah k těmto zvířatům.

První zapípání se ozvalo norskému detektoráři velmi nahlas – jako by byl zdroj kovu velký a ležel jen mělce pod povrchem. To naznačovalo, že by se nemělo jednat o nic cenného, myslel si muž. Nemohl být ale vzdálenější od pravdy.

Když do hlíny zabořil lopatku, narazil jen necelých dvacet centimetrů hluboko na brože a zbytky kostí. Protože šlo o etického detektoráře, rychle pochopil, že narazil na něco, co by měli vidět experti. Na objev upozornil archeology z Arktické univerzity a ti další výzkum převzali do vlastních rukou.

Pohled na lodní hrob shora. Člun měří víc než pět metrů
Zdroj: Arctic University Museum of Norway

Vědci zjistili, že hrob nalezený před dvěma lety na ostrově Senja pochází z desátého století. Jednalo se o takzvaný lodní hrob, což znamená, že člověk byl uložený do člunu, který jeho tělo chránil před mrchožrouty podobně jako rakev. A současně symbolizoval „poslední cestu“, na kterou se osoba vydávala. Člun měřil 5,5 metru.

Tyto hroby byly typické pro tehdejší vikinskou elitu; přináležitost ženy k této společenské skupině dokládají i artefakty uložené v hrobě. Uvnitř se kromě těla ženy nacházely kostěné a jantarové korálky, přívěsky a zdobené brože.

Místo nálezu ukazuje galerie norských archeologů:

Pečlivě uložený pes

A pak tam byl pes, jehož ostatky ležely u nohou šlechtičny. Ten vědce zaujal nejvíc, takových nálezů je totiž naprosté minimum. „Vypadá to, že tam byl uložen skutečně pečlivě,“ řekla pro Science Norway archeoložka Anja Roth Niemiová. „Existují příběhy o významných lidech, kteří udělali všechno, co bylo v jejich silách, aby svému psovi pomohli, když onemocněl. Takže už tehdy měli lidé ke svým zvířatům hluboké pouto,“ dodává vědkyně.

Brož nalezená ve vikinském hrobě
Zdroj: Arctic University Museum of Norway

Není to poprvé, co archeologové našli psí ostatky vedle vikinských, ale poskytuje to další silný důkaz, že psi byli ceněnými společníky a zřejmě i přáteli už před tisícem let. Jejich tehdejší vztah byl sice velmi hluboký, ale samozřejmě kvalitativně velmi odlišný od toho, jak to vnímáme dnes: to naznačuje už fakt, že byl zřejmě po ženině smrti zabit, aby mohl být uložen do země společně s ní.

„Takový pohřeb by měla jen elita,“ uvedla Niemiová. Až další analýzy potvrdí detaily o věku a zdravotním stavu pohřbené, možná i příčinu její smrti – a snad naznačí i něco o jejím vztahu k psovi. Rádi by také pokračovali v průzkumu okolí, kde by mohli najít další kontext, jenž by mohl poodhalit více z tohoto středověkého příběhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 6 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 8 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 12 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 23 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...