Ve vikinském hrobě našli ostatky ženy a psa

Výjimečný vikinský hrob starý víc než tisíc let objevili archeologové s pomocí amatéra na norském ostrově. Kromě ženské kostry obsahoval i tělo středověkého psa. Objev prokazuje, že už ve středověku lidé cítili silný vztah k těmto zvířatům.

První zapípání se ozvalo norskému detektoráři velmi nahlas – jako by byl zdroj kovu velký a ležel jen mělce pod povrchem. To naznačovalo, že by se nemělo jednat o nic cenného, myslel si muž. Nemohl být ale vzdálenější od pravdy.

Když do hlíny zabořil lopatku, narazil jen necelých dvacet centimetrů hluboko na brože a zbytky kostí. Protože šlo o etického detektoráře, rychle pochopil, že narazil na něco, co by měli vidět experti. Na objev upozornil archeology z Arktické univerzity a ti další výzkum převzali do vlastních rukou.

Pohled na lodní hrob shora. Člun měří víc než pět metrů
Zdroj: Arctic University Museum of Norway

Vědci zjistili, že hrob nalezený před dvěma lety na ostrově Senja pochází z desátého století. Jednalo se o takzvaný lodní hrob, což znamená, že člověk byl uložený do člunu, který jeho tělo chránil před mrchožrouty podobně jako rakev. A současně symbolizoval „poslední cestu“, na kterou se osoba vydávala. Člun měřil 5,5 metru.

Tyto hroby byly typické pro tehdejší vikinskou elitu; přináležitost ženy k této společenské skupině dokládají i artefakty uložené v hrobě. Uvnitř se kromě těla ženy nacházely kostěné a jantarové korálky, přívěsky a zdobené brože.

Místo nálezu ukazuje galerie norských archeologů:

Pečlivě uložený pes

A pak tam byl pes, jehož ostatky ležely u nohou šlechtičny. Ten vědce zaujal nejvíc, takových nálezů je totiž naprosté minimum. „Vypadá to, že tam byl uložen skutečně pečlivě,“ řekla pro Science Norway archeoložka Anja Roth Niemiová. „Existují příběhy o významných lidech, kteří udělali všechno, co bylo v jejich silách, aby svému psovi pomohli, když onemocněl. Takže už tehdy měli lidé ke svým zvířatům hluboké pouto,“ dodává vědkyně.

Brož nalezená ve vikinském hrobě
Zdroj: Arctic University Museum of Norway

Není to poprvé, co archeologové našli psí ostatky vedle vikinských, ale poskytuje to další silný důkaz, že psi byli ceněnými společníky a zřejmě i přáteli už před tisícem let. Jejich tehdejší vztah byl sice velmi hluboký, ale samozřejmě kvalitativně velmi odlišný od toho, jak to vnímáme dnes: to naznačuje už fakt, že byl zřejmě po ženině smrti zabit, aby mohl být uložen do země společně s ní.

„Takový pohřeb by měla jen elita,“ uvedla Niemiová. Až další analýzy potvrdí detaily o věku a zdravotním stavu pohřbené, možná i příčinu její smrti – a snad naznačí i něco o jejím vztahu k psovi. Rádi by také pokračovali v průzkumu okolí, kde by mohli najít další kontext, jenž by mohl poodhalit více z tohoto středověkého příběhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...