Středověk

Národní galerie Praha vystavila ve své sbírkové expozici v Klášteře sv. Anežky České Madonu z Havraně. Středověká socha z doby Karla IV. byla objevena teprve nedávno, český stát ji koupil od soukromého majitele za 4,5 milionu korun. Tři roky trval průzkum a restaurování. Socha se v 19. století podle zástupců galerie nacházela v kostele sv. Vavřince v Havrani u Mostu, z toho se odvozuje i její název. Dům, ve kterém byla léta na půdě, zřejmě dříve patřil sudetským Němcům, na jejichž majetek stát patrně uplatnil Benešovy dekrety a tím ho zabavil.

V místě, kde má v Brně vyrůst Janáčkovo kulturní centrum (JKC), objevili archeologové unikátní nálezy. Jde o tisíce drobných artefaktů z mladší doby kamenné i části středověkého obydlí z 13. století. Všechny drobné nálezy se stanou součástí sbírek Muzea města Brna.

Tým českých odborníků vyzvedl z kostelní hrobky v polském Kladsku ostatky prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Kvůli vážnému narušení konstrukce hrobky hrozilo jejich poškození. Nález nyní zamíří k podrobnému antropologickému zkoumání do Prahy.

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.

Kosmas sice zemřel před devíti sty lety, ale jeho Kronika Čechů žije v tuzemské kultuře, mentalitě i mýtech dál. Národní knihovna teď nabízí jedinečnou příležitost se na tuto kroniku a její různé podoby podívat.

Výjimečný vikinský hrob starý víc než tisíc let objevili archeologové s pomocí amatéra na norském ostrově. Kromě ženské kostry obsahoval i tělo středověkého psa. Objev prokazuje, že už ve středověku lidé cítili silný vztah k těmto zvířatům.

Belgičtí archeologové dokázali díky novým vědeckým metodám lépe popsat příběh kojence, jehož tělo našli pod podlahou veřejného domu.

K vraždění Židů na evropském kontinentě docházelo po mnoho staletí. S porážkou nacistického režimu, který si dal za cíl „konečné řešení židovské otázky“, však násilí neskončilo. Historik Jiří Friedl z Univerzity Karlovy a polonista Jan Jeništa z Univerzity Palackého pro web ČT24 popsali poválečné pogromy na území tehdejšího Československa a v Polsku. Tam se odehrál jeden z nejznámějších poválečných pogromů, který byl podle polonisty odkazujícího se na mnohé zdroje připravený komunistickou tajnou policií a vykazoval prvky promyšleného plánu.

Když se řekne kvodlibet, drtivé většině Čechů se zřejmě nevybaví vůbec nic. Ale právě za studium kvodlibetů byl nyní oceněn český historik a filozof Ota Pavlíček – v lednu 2025 obdržel Cenu Neuron pro nadějné vědce a s ní spojenou odměnu 500 tisíc korun na další výzkum. Roli v nich hrál i český mistr Jan Hus. Proč je právě kvodlibet tak zajímavý a možná i důležitý pro moderní dobu?

Ve věku 90 let v neděli zemřel přední český historik František Šmahel. Byl uznávaným znalcem lucemburské dynastie, husitství a české reformace. Šmahel byl jednou z nejvýznamnějších osobností české historické vědy. Za svou práci dostal velké množství ocenění, včetně cen Česká hlava roku 2013 nebo Ceny Neuron o čtyři roky později.

V trase plánované dostavby Pražského okruhu poblíž Nupak odkryli odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR osm dlouhých sloupových staveb starších než sedm tisíc let. Dalším důležitým objevem je vesnice z pozdní doby halštatské, která obsahuje i doklady přítomnosti výše postavených členů společnosti.

Desítky těl vikingů z doby devátého a desátého století byly pohřbené s bohatou výbavou. Podle vědců je to poklad, který by mohl umožnit mnohem lépe pochopit, jak civilizace obávaných válečníků a nájezdníků fungovala.

Arcidiecézní muzeum v Olomouci vystavuje nejcennější rukopisy z Kroměřížské zámecké knihovny. Některé je možné vidět jen vzácně. Zdobené tisky pocházející z devátého až šestnáctého století pojednávají mnohdy o víře, ale třeba také o právu, lidském těle nebo o hvězdách. Stoletými tisky mohou návštěvníci díky moderním technologiím i listovat.

Calatravští rytíři byli obávaní obránci Španělska před maurskými dobyvateli. Šlo o obdobu francouzských templářů: mniši-bojovnicí, kteří žili s přísnou řeholí. Hlavní náplní jejich života byla válka. Proto archeology zaskočilo, když mezi nimi našli pohřbenou ženu.

Koně patřili v době vikinské mezi zvířata, se kterými se masivně obchodovalo. Často totiž sloužili jako obětiny pro rituály, při nichž byli pohřbíváni, a to zejména na severovýchodě Evropy. Vědci nyní díky moderním technologiím vysvětlili, jak rozsáhlý byl systém obchodu s nimi.

Lepra se ve středověké Anglii přenášela mezi lidmi a veverkami. Zjištění podporuje teorii, že při šíření této nemoci mohl hrát roli obchod s kožešinami, uvedla studie, o které informoval list The Guardian.

Během nadcházejícího víkendu si lidé v Trocnově budou moci poprvé prohlédnout výjimečný archeoskanzen. V jihočeském rodišti Jana Žižky už řemeslníci dokončili všech čtrnáct staveb, které připomínají středověkou vesnici a její typický život.

Brněnští vědci objevili opaskovou sponu, kterou pak s pomocí zahraničních archeologů a špičkových technologií analyzovali. Objev vypráví nový příběh o době asi sto let před vznikem Velké Moravy, tedy o časech, o nichž existuje jen minimum informací.

Archeologové při průzkumu dvacetikilometrové trasy budoucí D35 našli přes dvacet nalezišť od doby kamenné až po středověk. Naleziště se nacházejí mezi Ostrovem a Džbánovem. Zajímavý je pozdní a střední paleolit, tedy doba lovců a sběračů a prvních zemědělců, řekl Daniel Stolz z archeologické organizace Archaia. Velký počet nalezišť byl podle něj nečekaný. Nejmladší jsou rozsáhlé pozůstatky cihelny, která fungovala ještě v devatenáctém století.

Pozůstatky několika staveb ze středověku nalezli archeologové při výstavbě silničního napojení Fučíkovy ulice na průtah Turnovem. Usedlost je zřejmě starší než první písemná zmínka o Turnovu, která je z roku 1272.

Dokladů o povedených chirurgických zákrocích z doby středověku mnoho nemáme. Vědci teď jeden takový našli, nejsou ale zatím schopní jej vysvětlit.

Regionální muzeum v Žatci poprvé v úplnosti představí Žatecký poklad z počátku 11. století. Soubor stříbrných šperků, hřiven, více než tří set mincí, dvou zlatých prstenů a dalších předmětů váží téměř tři kilogramy. Dodnes jde o nejtěžší a co do škály předmětů nejbohatší depot uložený před rokem 1050 v Čechách. Nová stálá výstava bude veřejnosti přístupná od 12. ledna.

Historik František Šmahel vydal „pozdní sběr“ statí věnujících se českým zemím na konci středověku. V publikaci Uprostřed Evropy píše o „velkých dějinách“, které se v našich končinách tehdy odehrávaly mimo jiné díky husitské revoluci i povýšení Prahy na hlavní město Svaté říše římské.

Unikátní kodex ze třináctého století se dočkal obnovy. Rukopis na pergamenu, který je součástí rozsáhlé knižní sbírky zámku Kynžvart na Chebsku, byl v havarijním stavu a nebylo možné jej ani digitalizovat. Obnovit se ho podařilo díky soukromým dárcům. Kodex bude vystaven v knihovně kancléře Metternicha pouze při vybraných příležitostech, řekl kastelán Ondřej Cink.