Brněnští vědci objevili opaskovou sponu, kterou pak s pomocí zahraničních archeologů a špičkových technologií analyzovali. Objev vypráví nový příběh o době asi sto let před vznikem Velké Moravy, tedy o časech, o nichž existuje jen minimum informací.
Mimořádný objev se podařil archeologům z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Lánech u Břeclavi, které se nedávno proslavily nálezem zvířecího žebra s vyrytým nápisem ve starobylých germánských runách. Jedná se o bronzové kování opasku z 8. století našeho letopočtu, tedy z doby před vznikem Velkomoravské říše. Zobrazuje hada požírajícího tvora podobného žábě.
Boj s drakem nebo hadem je jedním ze základních motivů kosmogonického mýtu o stvoření světa. Interakci žáby a hada je možné podle brněnských vědců spojovat také s kultem plodnosti.
Artefakty se stejným vyobrazením jsou známé z různých místech střední Evropy, vzdálených od sebe stovky kilometrů. Dokládají podle archeologů existenci dosud neznámého pohanského kultu, který na počátku středověku propojoval populace různého původu.
„Když bylo kování opasku s motivem hada požírajícího žábu s pomocí detektorů kovu v jihomoravské lokalitě u Břeclavi objeveno, domnívali jsme se, že jde o jedinečný nález s unikátní výzdobou. Později jsme však zjistili, že se další takřka identické artefakty nacházejí i na území Německa, Maďarska a Čech. Uvědomil jsem si, že jsme na stopě dosud neznámého pohanského kultu, který na počátku středověku před příchodem křesťanství propojoval různé regiony střední Evropy. Zorganizovali jsme proto mezinárodní vědecký tým, který se začal nálezy detailně zabývat,“ popisuje objev vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU Jiří Macháček.
Stopa vede k Avarům
„Motiv hada či hada požírajícího svoji oběť se objevuje v germánské i avarské či slovanské mytologii. Byl to všeobecně pochopitelný a důležitý ideogram. Dnes už jeho významu přesně nerozumíme, ale na počátku středověku propojoval v duchovní rovině různé národy žijící ve střední Evropě,“ doplňuje Macháček.
Podle archeologů patří lánský nález do skupiny takzvaných avarských opaskových kování, která se ve střední Evropě vyráběla v 7. a 8. století našeho letopočtu a byla součástí kroje Avarů, původně nomádského národa, který se usadil v Karpatské kotlině, tedy v oblasti dnešního Maďarska. Jejich módu přebíraly i okolní národy. Právě Slované se velmi často snažili Avary napodobovat, dokonce se ví, že Avarská říše byla ke konci své existence výrazně poslovanštělá.
Archeologie 21. století: Mezinárodní spolupráce a moderní technologie
K analýze lánského kování i ostatních podobných nálezů badatelé využili nejmodernější metody, jakými jsou rentgenová fluorescenční analýza (EDXRF), skenovací elektronová mikroskopie (SEM), analýza izotopů olova a 3D digitální morfometrie.
Stefan Eichert z vídeňského Přírodovědeckého muzea udělal materiálovou a technologickou analýzu, díky které zjistil, že větší část těchto bronzových kování byla silně pozlacena a vyráběna odléváním do takzvané „ztracené“ formy s využitím voskového modelu.
Ernst Pernicka z univerzity v Tübingenu zase pomocí chemické analýzy izotopů olova obsažených v bronzové slitině identifikoval společný zdroj mědi, z níž byla všechna objevená kování vyráběna. Vůbec poprvé se tak zjistilo, že měď používaná pro výrobu avarských bronzů byla těžena ve Slovenském rudohoří.
Morfometrická analýza na základě 3D digitálních modelů, kterou provedl Vojtěch Nosek z Masarykovy univerzity, naznačuje, že některá z kování pocházejí ze stejné dílny nebo byla odvozena ze společného modelu.
