Nejstarším archeologicky doloženým písmem u Slovanů už není hlaholice, ale starogermánské runy. Archeologové je našli na zvířecím žebru vykopaném v lokalitě Lány u Břeclavi spolu s keramikou pražského typu, která je spojována právě se Slovany. Jde o jedinečný objev, informovala ve čtvrtek Masarykova univerzita.
„Popsanou kost, kterou jsme našli při výzkumech v roce 2017, podrobně prozkoumal mezinárodní tým složený z vědců z České republiky, Rakouska, Švýcarska a Austrálie a zjistil, že se jedná o nejstarší nápis nalezený u Slovanů, což je nebývalý úspěch nejenom v rámci výzkumů v České republice, ale v celé Evropě,“ uvedl vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Jiří Macháček.
K analýze kosti vědci použili nejnovější genetické a radiokarbonové metody a stáří nápisu potvrdila také traseologická metoda a elektronová skenovací mikroskopie. „Z těchto citlivých analýz vyplývá, že kost pochází z tura domácího, který žil okolo roku 600 našeho letopočtu,“ řekla Zuzana Hofmanová, členka týmu z Freiburské univerzity ve Švýcarsku, která se specializuje na analýzu archaické DNA.
Vyryté znaky určil specialista na starogermánské jazyky Robert Nedoma z vídeňské univerzity jako runy takzvaného staršího futharku. Jde o písmo, které používalo germánsky mluvící obyvatelstvo střední Evropy od 2. do 7. století našeho letopočtu.
Kost nejspíš sloužila jako učební pomůcka
Abecedu staršího futharku tvořilo 24 znaků, z nichž posledních sedm bylo vyryto na nově nalezeném zlomeném žebru. Je pravděpodobné, že původně byla na kosti celá runová abeceda. Nejednalo se tedy o konkrétní sdělení, ale spíše o učební pomůcku, o čemž svědčí i některé chyby v zápisu. V současné době znají vědci z celé Evropy jen 17 nálezů kompletních či částečně dochovaných řad staršího futharku.
Až dosud se za nejstarší písmo Slovanů považovala hlaholice, kterou na Moravu přinesli Konstantin s Metodějem z Byzance v 9. století. Objev archeologů Masarykovy univerzity ukazuje, že Slované už před zavedením hlaholice přišli do kontaktu s runami, které mohli používat například k počítání nebo k věštění.
Nápisy ve starogermánských runách bývají spojovány s germánskou mytologií. Dnes se objevují v počítačových hrách nebo fantasy filmech jako Pán prstenů.
Nález zároveň zpochybňuje vyhraněnou kulturní odlišnost mezi germánskou a slovanskou částí Evropy. „To, že jde o nejstarší doklad písma u Slovanů, je samozřejmě zajímavé pro téměř 300 milionů lidí, kteří mluví některým ze slovanských jazyků,“ dodává vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie FF Masarykovy univerzity Macháček.
Dosud nebylo jasné, zda existovaly nějaké přímé kontakty mezi germánskými Langobardy, kteří ze střední Evropy odešli v 6. století do Itálie, a Slovany, kteří na dříve germánském území postupně převládli. Kost na slovanském nalezišti, byť nelze zjistit, kdo na ni vyryl runy, svědčí pro přímý kontakt, uvádějí vědci v publikovaném článku.
Objev znovu poutá pozornost k poznámce bulharského staroslověnského mnicha Chrabra, který působil na přelomu 9. a 10. století a náležel k preslavské literární škole. Chrabr ve spisu O písmenech zaznamenal, že Slované ještě jako pohané neměli písmo, ale počítali a věštili „črtami a zářezy“. Chrabr mohl mít na mysli právě runovou abecedu.
O nálezu publikovali archeologové z Masarykovy univerzity článek v časopise Journal of Archaeological Science. Po skončení výzkumů, které v lokalitě stále probíhají, budou runy z Lánů vystaveny pro veřejnost v prostorách univerzity.
