Germáni

Drogy pomáhaly válečníkům v boji – setřást ze sebe strach, necítit bolest, zabíjet jiné lidi. Polští archeologové teď oznámili, že objevili první náznaky toho, že je takto využívali i germánští bojovníci, kteří se postavili římským legiím.

Rozsáhlé pohřebiště přibližně se stovkou hrobů zkoumají odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd Brno nedaleko Pasohlávek na Brněnsku. Kromě tělesných ostatků lidí různého věku tam našli i kostry koní a psů. V některých hrobech byla i bohatá výbava naznačující, jak mocní lidé zde leží.

Úzký vztah mezi myší domácí a člověkem je pro vědce jedinečnou příležitostí k výzkumu historických migrací lidské populace. Nové poznatky přinesla studie českých vědců. Rozsáhlý výzkum zahrnoval genetické vzorky více než osmi tisíc myší. Jeho výsledky posouvají dosavadní představy o kolonizaci Evropy myšmi a nabízejí možnost nově nahlédnout na vzájemné působení lidí a zvířat.

Výjimečná kombinace předmětů ze skla a keramiky tvoří jádro raně středověkého pokladu, který se podařilo objevit před dvěma roky v Hostimi u Berouna. Teď vědci představili výsledky rekonstrukce těchto předmětů a zkusili odvyprávět jejich pozoruhodný příběh.

Archeologové odkryli při výstavbě domů v Polešovicích na Uherskohradišťsku osídlení z doby Římanů. Na návrší Díly objevili pracovníci Slováckého muzea v Uherském Hradišti zahloubené objekty ze 3. a 4. století našeho letopočtu. Našli také střepy keramiky, zvířecí kosti nebo nástroj z jeleního parohu.

Více než šestnáct set let starý hrob náčelníka pochovaného se psem a dvojicí koní odkryli archeologové v severních Čechách na Chomutovsku. Podobné nálezy jsou u nás velmi vzácné. I přesto, že byl hrob vykradený, objevili na místě i několik zlatých mincí. Výzkum trval přibližně rok.

Nejstarším archeologicky doloženým písmem u Slovanů už není hlaholice, ale starogermánské runy. Archeologové je našli na zvířecím žebru vykopaném v lokalitě Lány u Břeclavi spolu s keramikou pražského typu, která je spojována právě se Slovany. Jde o jedinečný objev, informovala ve čtvrtek Masarykova univerzita.

Vánoce bez pohádek si lze v dnešní době jen těžko představit. Ať už během Štědrého večera sáhneme po knížce nebo televizním ovladači, vyprávění dětských příběhů je v mnoha českých domácnostech zažitým zvykem, stejně jako ozdobený stromeček nebo kapr. Pohádková tradice však sahá hlouběji, než se může na první pohled zdát. Některé z příběhů přitom mohou pocházet z nejrůznějších koutů světa nebo pramenit z legend starých tisíce let. Jako třeba Popelka, které poprvé „princ“ mohl obouvat střevíček ve středověké Číně.