Úzký vztah mezi myší domácí a člověkem je pro vědce jedinečnou příležitostí k výzkumu historických migrací lidské populace. Nové poznatky přinesla studie českých vědců. Rozsáhlý výzkum zahrnoval genetické vzorky více než osmi tisíc myší. Jeho výsledky posouvají dosavadní představy o kolonizaci Evropy myšmi a nabízejí možnost nově nahlédnout na vzájemné působení lidí a zvířat.
Myši domácí se poprvé objevily na indicko-pákistánském subkontinentu nebo íránské náhorní plošině zhruba před 500 tisíci lety, kde se posléze rozdělily do několika poddruhů. Přibližně před dvanácti tisíci lety se připojily k lidským společnostem a spolu s nimi se postupně rozšířily po celém světě.
V Evropě se setkávají dva nejrozšířenější poddruhy myší a na hranici jejich areálů vznikla takzvaná hybridní zóna, kde se oba kříží. Ta se táhne přibližně od Dánska přes Německo, Česko, Rakousko až na Balkán. Nový výzkum ukázal, že kolonizace Evropy oběma poddruhy myši domácí se uskutečnila zcela odlišně. Zatímco východní byl v Evropě zastoupen jednou hlavní linií, ten západní se šířil několika různými cestami. Tento objev tak může měnit dosavadní představy o kolonizaci Evropy myšmi a také vrhá nové světlo na historické interakce mezi lidskými a zvířecími populacemi.
„Na rozdíl od předchozích studií vycházíme ze současných poznatků dokládajících bohaté obchodní kontakty mezi střední, západní a severní Evropou během doby bronzové,“ uvedl Miloš Macholán z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd (AV) ČR.
Další kolonizační fáze byla podle něj pravděpodobně spojena s odchodem germánských a následným příchodem baltsko-slovanských kmenů do uvolněného prostoru. „Naznačujeme, že tímto způsobem mohl vzniknout unikátní genetický mix severoevropských myší, který poutá pozornost vědců od 80. let minulého století,“ dodal.
Místo, kde se myši setkaly
Vědci měli k dispozici rozsáhlý soubor více než sedmi tisíc vzorků myší podél devíti set kilometrů dlouhého úseku hybridní zóny napříč celou Evropou a tisíc dalších vzorků z celého světa. „Na sekvencích dvou genů mtDNA (mitochondriální DNA) jsme opět ukázali, jak je důležité nestudovat hybridní zónu v jednom místě, protože chování jednotlivých částí genomů podél jejího průběhu Evropou je dynamické,“ popsal Jaroslav Piálek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, který se na studii také podílel.
Když totiž vědci studovali více míst zmíněné zóny, zjistili, že v jejích odlišných částech probíhalo křížení různě. Někde získával převahu jeden druh, jinde jiný, na dalších místech byla situace vyvážená a někde nedocházelo k mísení DNA vůbec. Proto bylo podle nich důležité podívat se na celou tuto nárazníkovou zónu, nejen na jednu část.
O myších a lidech
Na základě nových archeologických dat promítnutých do genetických dat popsaných v nové studii vědci zpochybňují dosavadní představy o šíření myší v severní Evropě. Původní teorie předpokládaly buď absenci myší ve Skandinávii v době bronzové, nebo kolonizaci Skandinávie nejprve východním poddruhem, kterou následně nahradil západní. Avšak obě hypotézy mají podle vědců velké nedostatky.
Vědci proto navrhují alternativní scénář. Podle něj do severní Evropy jako první pronikl západní poddruh myši domácí společně s germánskými kmeny, zatímco východní poddruh se šířil později spolu s migračními vlnami Slovanů.
