Myš

Tým amerických genetických inženýrů upravil myši geneticky tak, aby mohly mít covid podobný tomu, jak se projevuje u lidí – konkrétně u mladých zdravých lidí. To umožní výzkum léků. Studie vyšla v odborném žurnálu Nature.

Japonským vědcům se na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) podařilo při prvním experimentu svého druhu za podmínek mikrogravitace vypěstovat myší embrya, která se normálně vyvíjela. Studie naznačuje, že by mohlo být možné, aby se lidé ve vesmíru rozmnožovali.

Březost vede k trvalým změnám propojení neuronů v mozku, vyplývá z nového výzkumu, který přináší nové poznatky o vlivu hormonů na chování. Výzkum sice proběhl na myších, vědci se ale domnívají, že velmi podobné to bude u těhotných žen –⁠ mechanismus je totiž stejný.

Vědci našli první důkaz, že vystavení mikroplastům mění chování savců. Na myších se prokázalo, že tyto drobné částečky pronikají i do mozku – a když se tam dostanou, začnou se myši chovat velmi zvláštně.

Vědci uvedli, že prodloužili život starých myší tím, že propojili jejich cévy s cévami mladých myší. Jde o proces zvaný heterochronická parabióza. Výzkum vyšel v odborném žurnálu Nature Aging.

Kocovina je obávaným nepřítelem většiny lidí, kteří konzumují alkohol. V Česku přitom alkohol odmítá jen 3,6 procenta obyvatel. Skupina čínských vědců přišla s řešením v podobě léku, který už úspěšně vyzkoušela u myší. Popsala to v odborném žurnálu Microbiology Spectrum.

Čínští vědci provedli experiment, ve kterém sledovali, jak se v mozku myší projeví, když slabší jedinec porazí dosud dominantního samce. U něj pak zaznamenali v části mozku, která je lidskou obdobou centra zklamání, výraznou aktivitu. To následně může ovlivňovat i další nervové oblasti. Ve studii, která vyšla v časopise Cell, biologové popsali, že při mírnění dotyčné nervové aktivity získali ponížení myší samci zpět své dřívější sociální postavení, což se jim bez potlačení depresivních příznaků nedařilo.

Gliom je mozkový nádor, který se sice vyskytuje jen vzácně, když už ho ale lékaři diagnostikují, bývá velmi často smrtící. Už starší studie naznačovaly, že může existovat souvislost mezi poraněním hlavy a zvýšeným výskytem mozkových nádorů, důkazy ale nebyly jednoznačné. Teď ale vědci odhalili mechanismus, který by mohl tuto pozorovanou souvislost vysvětlit.

Vědci možná budou umět zlepšit poporodní růst podvyživených dětí. Nový výzkum totiž ukázal, že pravidelné podávání bakterie mléčného kvašení podpořilo růst podvyživených zvířat. Součástí mezinárodního vědeckého týmu, který na to přišel, byli vedle Francouzů a Němců také čeští odborníci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd (AV) a z Ústavu molekulární genetiky AV.

Spousta lidí má nepříjemnou zkušenost: když sedí v restauraci nebo v baru, kde najednou mluví více lidí, jako by najednou hůř slyšeli. A to přesto, že tam třeba není tak velký hluk, jen současně zní více zvuků nebo hlasů. Vědci jsou zřejmě na stopě toho, čím je tento problém způsobený.

Obezita je jedním z největších civilizačních problémů dneška. Kromě nedostatku pohybu patří mezi hlavní příčiny také nezdravá strava, kterou si lidé nedokáží odepřít. Podle nové studie je zřejmě tak těžké s chipsy nebo sladkostmi přestat i v souvislosti s geny.

Informace o nově nabytých schopnostech nebo dlouhodobých změnách v chování zvířat pomůže vědcům odhalit metoda četby DNA, kterou vyvinul český tým. Podobné drobnosti lze zkoumat při pohledu na genom živočichů, tedy kompletní genetickou informaci.

V Česku výrazně ubylo sýčků obecných a dalších sov, které patří mezi kriticky ohrožené. Může za to například chladné počasí, které v tuzemsku panovalo hlavně na jaře. Kvůli němu výrazně ubylo hlodavců, například hrabošů, které ptáci loví. Podle zoologa Záchranné stanice v Bartošovicích Jana Kašinského je trend úbytku dlouhodobý. Například sýčků nyní v Česku hnízdí zhruba stovka párů.